1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Fyzialni ustav cr15Laserová centra HiLASE a ELI: Příležitost pro vědu i průmysl

Největší z ústavů Akademie věd ČR zaměstnává 1 200 pracovníků a primárně se zabývá fyzikou elementárních částic, pevných látek, optikou a materiálovým výzkumem. Součástí Fyzikálního ústavu AV ČR jsou (vedle vědeckých oddělení) i útvary, které se částečně přeorientovaly na aplikačně-orientovaný výzkum.

Jedná se například o útvary zabývající se výrobou optických komponentů pro astronomické systémy, přípravou materiálů pro polovodičový průmysl, lékařské implantáty, optické prvky. Klíčovou úlohu v tomto směru dnes hraje tým pracovníků projektu HILASE, kteří se zaměřili na orientovaný výzkum vedoucí k výrobě speciálních laserů pro průmyslové aplikace. Nejen o těchto důležitých projektech jsme vedli rozhovor s RNDr. Petrem Šittnerem, CSc., zástupcem ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i.

Loni jste oslavili 60 let od založení ústavu. Jak jste si toto významné jubileum připomněli?

Život ve Fyzikálním ústavu AV ČR v poslední době běží tak nějak rychleji než dřív, a abych se přiznal, výročí 60 let od založení ústavu nám tuto skutečnost důrazně připomnělo. V listopadu loňského roku jsme v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze uspořádali výstavu k tomuto jubileu, kde byly prezentovány jak materiály k historii výzkumu, tak postery prezentující vybrané výsledky výzkumu úspěšných vědeckých týmů. Zároveň jsme připravili sérii populárně-vědeckých přednášek pro veřejnost.

Jaké hlavní úkoly jste si v letošním roce vytýčili?

Fyzikální ústav AV ČR tradičně soutěží s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze o pozici nejvýkonnější akademické instituce v ČR. To je měřeno především počtem a kvalitou výzkumných výstupů, jako jsou publikace a patenty. Cílem ústavu je udržet si tuto pozici, což je vzhledem k rychle rostoucí konkurenci pražských i regionálních vysokých škol mimořádně náročné. Musíme se soustředit na budování nových laboratoří, vytváření nových týmů schopných uspět v stále náročnějších národních i zahraničních grantových soutěží.

Systém financování výzkumu se přirozeně vyvinul tak, že Fyzikální ústav AV ČR dnes hradí polovinu svých nákladů na provoz z výzkumných grantů. Většina úspěšných vědeckých útvarů pokrývá zhruba polovinu finančních prostředků na mzdy a 95 % finančních prostředků na výzkum z grantů. Tento poměr se nastavil přirozenou cestou v posledních 20 letech, jeho další navyšování již není rozumné, a proto se jej snažíme udržovat. Naopak, bez finančních zdrojů z projektů bychom museli propustit až 30 % zaměstnanců. Velmi důležitým úkolem pro velký výzkumný ústav je stálé zdokonalování administrativy, což vědcům umožní věnovat se tomu, co mají a chtějí dělat.

Kromě toho realizujete výstavbu dvou klíčových laserových center ELI a HiLASE.

Ano. Výstavba těchto dvou laserových center je pro nás v posledních letech základní prioritou. Loni jsme dokončili stavbu budovy HiLASE v Dolních Břežanech, v létě se do nových prostor nastěhovali pracovníci projektu spolu s částí vyvíjených laserových zařízení a během roku 2015 budou instalovány hlavní laserové systémy. Velmi rychle postupuje i výstavba laserového supercentra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Do nové budovy ELI, jejíž výstavbu v současnosti dokončujeme, se v létě 2015 přestěhuje jeho 200 pracovníků. Protože nedaleko ve Vestci roste další z výzkumných center BIOCEV a jsou zde budovány technologické parky pro firmy, vzniká jižně od Prahy oblast s vysokou koncentrací výzkumných pracovišť, jak někdy říkáme „Laser Valley“.

Jaký dopad budou mít zmiňovaná centra na vývoj vědy a výzkumu v tuzemsku?

Je třeba podotknout, že v současné době se v ČR dokončuje výstavba řady významných vědeckých center. Skutečně velkou výzkumnou infrastrukturu, tak jak je to chápáno v mezinárodním kontextu, tedy instituci, kde se vědci z celého světa budou ucházet o přístrojový čas k realizování unikátních několikadenních experimentů, ale v tuzemsku nabídne pouze ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Přestože centrum ELI je vnímáno jako laserové centrum, výzkumné a aplikační experimenty, které zde budou po roce 2015 realizovány, budou primárně využívat sekundární záření generované lasery k materiálovému a fyzikálnímu výzkumu. Lasery ELI budou dodávat ultrakrátké světelné pulsy trvající typicky několik femtosekund a produkovat výkon až 10 PW. Očekáváme, že uvedení ELI Beamlines do provozu v roce 2015, jako nejmodernějšího laserového zařízení na světě, přinese kvalitativní změnu v přístupu české veřejnosti v chápání role i významu vědy a výzkumu ve společnosti.

Zcela jiný rozměr vnáší do vědy a výzkumu projekt HiLASE, který je od počátku zaměřený na to, aby v Akademii věd ČR byla vybudována laboratoř, jejíž pracovníci budou vyvíjet moderní laserové systémy pro průmysl. Takto velká moderně vybavená laboratoř, která by byla úzce zaměřena na výzkum technologií pro průmyslové aplikace, v ústavech Akademie věd ČR dosud neexistovala. Dnes už laserové centrum HiLASE stojí, budova je překrásná, laboratoře jsou velmi zajímavě a moderně zařízeny a naši lidé v nich pracují. Nicméně aby projekt byl dlouhodobě úspěšný, musí být jeho výsledky využívány v průmyslu a přinášet do rozpočtu Fyzikálního ústavu AV ČR dodatečné finanční prostředky. To je pro nás zcela nový a náročný úkol, který se snažíme řešit.

Loni na podzim proběhl vůbec první workshop projektu HiLASE. Co bylo cílem setkání?

Jak už jsem naznačil, zajistit provoz a výsledky centra s aplikačně-orientovaným zaměřením je pro nás úkol, jaký jsme dosud neřešili. Snažíme se spojit s mezinárodními institucemi, které mají v tomto ohledu zkušenosti. K takové spolupráci mají přispět i právě vámi zmíněné workshopy. První jsme uspořádali na podzim v minulém roce, druhý proběhl počátkem letošního roku pod názvem HEPTech Academia Meets Industry on Industrial Applications of High Energy Lasers. Workshop byl zaměřen jednak na propagaci možností centra HILASE a jednak na výměnu zkušeností s organizací HEPTech, zabývající se propagací technologií vyvíjených ve výzkumu elementárních částic.

Podobné workshopy by mohly přispět i k větší spolupráci mezi vědeckými institucemi a průmyslem. Jak se aktuálně situace v této oblasti vyvíjí?

Výzkum a soukromá sféra jsou v ČR naneštěstí dosud odděleny a i přes koordinované aktivity státu v posledních 20 letech se situace mění jen velmi pomalu. Je třeba vytvořit takové prostředí, aby spolupráce akademické sféry a průmyslu byla výhodná pro obě strany. Chci ale hovořit jen o tom, co v této oblasti podniká Fyzikální ústav AV ČR. Před dvěma lety jsme zřídili Oddělení transferu technologií CITT nejen na podporu aplikačních činností center ELI a HiLASE. CITT pomáhá vědeckým pracovníkům navazovat a organizovat kontakty s průmyslem, zabývá se problematikou ochrany duševních práv a zajišťuje prezentaci aplikačních výsledků Fyzikálního ústavu AV ČR pro průmysl.

Fyzikální ústav je velmi dobře vybaven moderními aparaturami pro materiálovou charakterizaci provozovanými ve specializovaných laboratořích. Průmyslovým firmám můžeme nabídnout nejen jejich využití, ale i komplexní služby založené na dlouholetých zkušenostech našich pracovníků v širokém spektru oborů materiálově fyzikálního výzkumu. Zřídili jsme internetovou stránku Rozcestník (http://xroads.fzu.cz/), kde jsou charakterizační metody a technologie přehledně uvedeny. Tento aktivní přístup, zdá se, přináší výsledky. Zvyšuje se počet krátkodobých spoluprací Fyzikálního ústavu AV ČR s průmyslem i počet patentových přihlášek podaných během roku.

Do činnosti ústavu se zapojují i studenti doktorských programů. Jak spolupráce probíhá?

Fyzikální ústav není oficiálním školícím pracovištěm, takže pokud u nás chceme vychovávat Ph.D. studenty, musíme spolupracovat s vysokými školami, což se v posledních 20 letech děje. Aktuálně ve Fyzikálním ústavu AV ČR zaměstnáváme 110 studentů Ph.D. Na jejich mzdu ústav každoročně přispívá částkou 3 miliony korun z institucionálních prostředků a další finanční prostředky poskytuje na jejich výuku. Ph.D. studium ve Fyzikálním ústavu AV ČR je navíc podporováno z výzkumných grantů. Jestliže pro studenty chceme zajistit kvalitní prostředí pro vědeckou výchovu, musíme tomu věnovat velkou pozornost. Před třemi lety jsme zavedli systém elektronické evidence výchovy doktorandů EVDOK, s jehož pomocí evidujeme a vyhodnocujeme průběh a kvalitu Ph.D. studia od podání projektu až po obhajobu závěrečné práce.

Současně je třeba si uvědomit, že studium Ph.D. probíhá jinak v ČR a jinak v zahraničí. V tuzemsku student pracuje jen dva nebo tři dny v týdnu a ve zbylém čase se připravuje na zkoušky, zatímco v zahraničí může studovat jen tehdy, když se stane zaměstnancem univerzity na plný úvazek a zkoušky neskládá. Snažíme se nastavit prostředí ve Fyzikálním ústavu AV ČR tak, abychom využili předností obou systémů. Pokud u nás Ph.D. student nastoupí do práce, získá institucionální úvazek 0,4 před státní zkouškou a 0,6 po zkoušce, který je v posledním roce studia často doplněn z grantů až na jednotkový úvazek. To společně se stipendiem, které student získá na vysoké škole, většinou zajistí jak dostatek času na přípravu na zkoušky, zapojení do zkušeného výzkumného kolektivu, tak i rozumnou finanční podporu studia ve Fyzikálním ústavu AV ČR po dobu čtyř let.

Prozradíte ještě závěrem, jakým směrem se ubírá současná věda?

Akademie věd ČR se v současnosti snaží změnit svůj obraz na veřejnosti prostřednictvím nové Strategie AV ČR pro 21. století. V této strategii je kladen důraz především na podporu výzkumných aktivit, které lze definovat jako „výzkum ve veřejném zájmu“. Co to přesně v daném oboru znamená, si nejprve musí každý náš vědec interpretovat sám pro sebe. V rámci Strategie AV21 bylo v AV ČR v roce 2015 zatím vytvořeno 14 výzkumných programů, které pokrývají vybrané společensky významné oblasti vědy a výzkumu. Já se osobně účastním programu Nové materiály na bázi kovů, keramik a kompozitů, který je zaměřený na výzkum technických materiálů a v AV ČR zastřešuje tyto výzkumné aktivity. Pro Fyzikální AV ČR ústav není úplně jednoduché najít ve Strategii AV21 své místo, protože velká část našich pracovníků se zabývá základním fyzikálním výzkumem orientovaným na studium přírodních jevů. Protože jsme ale přesvědčeni o významu takového výzkumu pro společnost, snažíme se do Strategie AV21 zapojit a nezůstat pozadu.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x660 CZ

Nenechte si ujít...