Jaderná elektrárna Temelín – ČEZ, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Efektivní elektrárna musí být provozována bezpečně a v perfektním stavu

S elektřinou vyrobenou v Jaderné elektrárně Temelín by české domácnosti vystačily po celý rok. Elektrárna s největším instalovaným výkonem v Česku pokryje svojí roční produkcí pětinu české spotřeby.

Loni jaderná elektrárna dodala do sítě 14,23 TWh elektrické energie a musela se vypořádat s mimořádnou odstávkou, která souvisela s čerstvě dokončenou modernizací turbín. Co se v takový kritický okamžik v jaderné elektrárně děje, nám prozradil její generální ředitel Ing. Bohdan Zronek, se kterým jsme hovořili také o možnosti dostavby Temelína a roli jaderných elektráren v českém energetickém mixu.

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila první elektřinu v roce 2000. Co se za uplynulých 16 let v jaderné energetice změnilo?

Šestnáct let je dlouhá doba a změnilo se opravdu hodně. Proměnila se jaderná legislativa a přírodní katastrofa a následná havárie Jaderná elektrárna Fukušima přinesla nový pohled na vnímání rizik. Proměnou prošel i celý sektor energetiky. Například v souvislosti s nástupem břidlicového plynu, nebo s prudkým rozvojem obnovitelných zdrojů. Jejich podpora výrazně pokřivila mechanismy na energetickém trhu. Výsledkem je, že aktuálně se nevyplatí stavba žádného nedotovaného zdroje. Rozvíjí se elektromobilita a diskutují se chytré sítě. To všechno samozřejmě ovlivňuje i jadernou energetiku, což kromě požadavků na zajištění bezpečného provozu přináší i nároky na spolehlivost a flexibilitu.

Přistoupili jste po havárii ve Fukušimě k nějakým speciálním opatřením?

Ano, stejně jako 141 dalších jaderných bloků provozovaných v EU jsme provedli zátěžové testy. Výsledkem bylo více než pět desítek opatření, které jsme za poslední tři roky v Temelíně realizovali. Rozšířili jsme možnosti zajištění odvodu tepla, tedy chlazení reaktoru, přidali další nezávislé stabilní i mobilní zdroje elektřiny, nebo jsme zvýšili kapacitu zařízení na likvidaci vodíku v kontejnmentu. Opatření jsme zaměřili například i na to, aby elektrárna nejméně tři dny zvládala mimořádné události a přírodní pohromy úplně sama, bez jakékoliv pomoci zvenčí. Teď je potřeba, aby naši odborníci zavedená vylepšení a nové zařízení správně používali. K tomu slouží nově nastavená cvičení a nácviky použití speciálních přípravků. Každopádně zátěžovými testy posilování bezpečnosti nekončí. To bude provázet celou dobu provozu naší elektrárny.

Ve druhé polovině loňského roku proběhla neplánovaná odstávka. Co se v takový kritický okamžik v jaderné elektrárně děje?

Každá neplánovaná odstávka s sebou přináší především spoustu práce a snahu vyřešit situaci bezpečně, kvalitně a také co nejrychleji. Krátké neplánované odstávky na obou blocích souvisely s realizovanými modifikacemi, zejména s čerstvě dokončenou modernizací turbín. V posledních dvou letech jsme na obou blocích vyměnili všechny tři nízkotlaké průtočné části s rotory a původní systém olejové regulace za zcela nový. Šlo o velmi složitou akci v řádu miliard korun a některá technická řešení bylo možné odzkoušet a doladit až za provozu. A to byl i tento případ, kdy jsme kvůli zvýšenému chvění museli blok v první polovině září na jedenáct dní odstavit. Dodavatel nových turbín musel upravit vůli mezi těsnícími břity ložiskových stojanů a rotorem turbogenerátoru, což nás stálo několik dní provozu. Jde o téměř 60 metrů dlouhé soustrojí, které váží 2-tisíce tun a některé jeho části se pohybují nadzvukovou rychlostí. O provozu turbín rozhodují desetiny milimetrů a žádné laboratorní nebo zkušební zařízení nedokáže nasimulovat reálné provozní podmínky.

Pro provoz jaderné elektrárny je klíčové zajištění paliva. Budete testovat palivo od společnosti Westinghouse. Jak dlouho bude tento proces trvat?

I testování paliva musí předcházet složitá příprava. Aktuálně probíhá tzv. development program a příprava licenční dokumentace, následovat bude vlastní licencování a poté teprve zavezení 6 testovacích souborů, předpokládám v roce 2018. A pak ještě následné vyhodnocení jejich chování v aktivní zóně. Od testování paliva dalšího dodavatele si slibujeme posílení vlastní nezávislosti a rozšíření možností zajištění dodávek paliva. Zatím nejde o výběr dodavatele, ale pouze o dohodu o vyzkoušení šesti palivových souborů od amerického dodavatele. Výsledkem by mělo být získání licence od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a tedy i možnost palivo využít v reálných provozních podmínkách. To všechno na základě aktuální nabídky a navazujícího obchodního jednání s potenciálními dodavateli.

Jaké jsou podle vás šance na dostavbu JE Temelín? Energetická koncepce ČR s dalšími jadernými bloky počítá.

Stavba nového jaderného zdroje je finančně, legislativně, technicky, politicky, personálně, ale třeba i sociálně velmi složitý projekt. A všechny tyto aspekty musí vycházet, aby bylo možné projekt úspěšně realizovat. A to v regionu, kde se nevyplatí stavět žádný nedotovaný zdroj, není jednoduché. Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Dukovanský blok by měl být spuštěn kolem roku 2035 a následně i temelínský. Jaký bude skutečný vývoj, je dnes otázkou spíš na tvůrce státní energetické koncepce.

Kam podle vás směřuje budoucnost jaderných elektráren? Jakou roli sehrají v tzv. decentralizované energetice nebo chytrých sítích?

Vždy budou potřeba zdroje, které budou vyrábět elektřinu v tzv. základním zatížení. To znamená ve dne i v noci, za jakéhokoli počasí a zároveň budou schopné také udržovat parametry sítě, tedy kmitočet a napětí. Do volby zdrojů také bude významně vstupovat politika a ekonomika. Každopádně vedle velkých centrálních zdrojů budou mít decentralizovaná energetika a obnovitelné zdroje vždycky svoje významné místo. Totéž platí i pro chytré sítě. Pro řízení spotřeby už existují různé technologie, je ale potřeba všechno sladit tak, aby celý energetický systém dával smysl a fungoval jako kompaktní celek. Včetně skladování elektřiny, jehož řešení je aktuálně asi největší oříšek. Před rokem a půl přijala EU klimatický balíček, kde se mimo jiné zavazuje, že mimo jiné do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti úrovni z roku 1990. A jaderné elektrárny jako bezemisní zdroj tomu mohou významně pomoci. Pro mě dává podíl jaderné energie v energetickém mixu států, jako je například ČR, velký smysl.

Jaké jsou vaše vize a plány na rozvoj elektrárny? Jakým směrem se budete ubírat?

Pro mě je hlavním milníkem, ke kterému směřují naše aktivity, rok 2020, kdy budeme obhajovat desetiletou licenci pro první blok. Její opětovné získání na dalších 10 let je kontinuální proces, završený takzvaným periodickým hodnocením bezpečnosti a přípravou všech potřebných podkladů pro podání žádosti. V průběhu celého provozu musíme splňovat náročné podmínky plynoucí z mezinárodní i české legislativy. Pouze plnit zákony ale nestačí. Musíme být o krok vpřed, abychom se nedostali do potíží při změně požadavků. Například už dnes musíme počítat s tím, že o novou licenci budeme žádat v podmínkách nového atomového zákona. S tím, jak se mění svět kolem nás, mění se i nároky například na jaderná zařízení a my na to musíme být v každém okamžiku připraveni. A ruku v ruce se zajištěním bezpečného provozu a plněním všech požadavků jde i efektivita provozu. Elektrárna nikdy nebude efektivní, pokud nebude provozována bezpečně a v perfektním stavu.

Zapojujete se i do projektů v oblasti sociální odpovědnosti nebo životního prostředí. Zmíníte některé z nich?

Možná si to ne všichni uvědomujeme, ale okolí má vliv na výsledky v podstatě každého podnikatele. V případě jaderné elektrárny to platí bezvýhradně. Naše působnost v jižních Čechách je v první řadě o bezpečném provozu a pak také o vzájemném partnerství a otevřené komunikaci. Máme také zájem na tom, aby se místním lidem žilo dobře, a snažíme se pomáhat s realizací řady projektů. Od roku 2009 společnost ČEZ podpořila jihočeské projekty částkou přes 700 miliónů korun. Peníze pomáhají budovat nová dětská hřiště, zateplovat školy, nebo třeba zvyšovat bezpečnost chodců prostřednictvím nových chodníků.

Průmysl Dnes