1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.

mikrobiologicky ustav av cr 3 14Čeští vědci pracují na nové vakcíně proti černému kašli

Na půdě Mikrobiologického ústavu se aktuálně řeší na 140 hlavních projektů. Čeští vědci spolupracují nejen na vývoji nové vakcíny proti černému kašli nebo protinádorových látek, ale zabývají se například i výzkumem, který hledá nové možnosti využití řas.

Nejen o tom jsme vedli rozhovor s ředitelem ústavu RNDr. Martinem Bilejem, DrSc.

Můžete nám na úvod představit Mikrobiologický ústav AV ČR?

Mikrobiologický ústav oslavil v roce 2012 50. výročí své existence. Počátky ústavu jsou ale datovány dříve. Již v roce 1948 vytvořil profesor Ivan Málek na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové pracovní skupinu, která se stala základem Mikrobiologického oddělení Ústředního ústavu biologického. V roce 1962 pak vznikl Mikrobiologický ústav a záhy se přestěhoval do nově postavených budov v krčském areálu. Od té doby se ústav rozrůstal. Výrazný pokles ale zaznamenal v průběhu 90. let, což bylo způsobeno restrukturalizací a redukcí Akademie věd. V současné době má Mikrobiologický ústav zhruba 600 zaměstnanců a řadí se mezi největší ústavy Akademie věd České republiky. Součástí Mikrobiologického ústavu jsou kromě hlavní části v Krči i dvě detašovaná pracoviště. To v Třeboni se tradičně zabývá výzkumem řas, pracoviště v Novém Hrádku v Orlických horách se specializuje na chov a výzkum bezmikrobních zvířat.

Jaké významné projekty na půdě Mikrobiologického ústavu aktuálně řešíte?

Aktuálně řešíme kolem 140 projektů základního výzkumu. K tomu je třeba připočítat na tři desítky zahraničních grantů. Vzhledem k tomu, že jsme Mikrobiologický ústav, byla vždy převaha projektů věnována mikrobiologii a imunologii. Mezi zajímavé projekty z této oblasti určitě patří ožehavé téma vakcinace proti černému kašli, kdy realizujeme projekt zaměřený na vývoj nových vakcín proti tomuto onemocnění, které bylo dlouho dobu považováno za zvládnuté. V poslední době se ale ukazuje, že používané vakcíny mají i své nevýhody. Problém nastal, když se začala připravovat výrazně šetrnější vakcína, odstraňovaly se nežádoucí projevy vakcinace, ale omezovala se tím doba ochrany dětí, takže se ukázalo, že současná populace není již stoprocentně chráněna. Tento projekt má velký aplikační potenciál a realizujeme ho společně s Pasteurovým institutem ve Francii a některými komerčními firmami.

Další zajímavý projekt řešíme s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR a ten se zaměřuje na směrovaná léčiva, konkrétně na cytostatika, která se používají pro léčbu nádorových onemocnění a jsou navázána na polymerní nosiče, jež zůstávají déle v organismu v místě nádorů a snižují tak vedlejší účinky léčby. Za zmínku stojí i výzkum věnující se půdní mikroflóře, jenž se zaměřuje na biodegradaci znečišťujících látek v prostředí. Řešíme i projekt, kdy lze pomocí hub biodegradovat antikoncepci, která se dostává do okolního prostředí a při svém širokém použití může v ekosystému způsobit vážné problémy.

Pracoviště v Třeboni realizuje velký projekt Algatech v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ten se zaměřuje na biotechnologie a hlavním cílem projektu je charakterizace a získávání nových biologicky aktivních látek z poměrně netradičního zdroje, tedy řas, které byly dlouhodobě chápány především jako zdroj biomasy.

Do činnosti ústavu se zapojují i studenti vysokých škol. S jakými univerzitami spolupracujete?

Náš ústav má velmi dobrou spolupráci s celou řadou vysokých škol. Nejblíže je nám pochopitelně Univerzita Karlova, konkrétně Přírodovědecká a lékařské fakulty. Spolupracujeme také s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Masarykovou univerzitou v Brně, Palackého univerzitou v Olomouci, s univerzitami v Ústí nad Labem nebo v Liberci. Každoročně školíme přes 100 studentů doktorského studia a na 60 studentů magisterského studia. Studentům můžeme nabídnout nejen velmi dobré vybavení a výtečné podmínky v laboratořích, ale také individuální přístup.

Zmínil jste se o tom, že řešíte 30 projektů v rámci zahraniční spolupráce. Jak tato spolupráce probíhá?

Ano, spolupracujeme nejen se zahraničními univerzitami, ale také s pracovišti, které odpovídají naší Akademii věd. Celkem 8 projektů je financováno z fondů Rámcových programů Evropské unie a řeší je skutečně velká konsorcia několika pracovišť, univerzit, případně i firem. Akademie věd podporuje i projekty, které jsou zaměřeny na vytváření bilaterálních spoluprací, na jejich základě pak zpravidla vznikají větší spolupráce. Podobně to bylo např. s projektem vývoje vakcíny proti černému kašli, který začal v rámci postdoktorálního pobytu Doc. Ing. Petera Šeba, CSc., a rozvinul se v rozsáhlou spolupráci.

Často slýcháme o tom, že se věda a výzkum potýkají s nedostatkem prostředků. Jak je činnost Mikrobiologického ústavu financována?

Peníze, které získáváme od našeho zřizovatele, pokryjí část mzdových nákladů a provoz budov. Z těchto financí nejsme schopni dát jedinou korunu na vlastní vědeckou činnost. Vlastní vědecký výzkum musíme dotovat z vedlejších prostředků. Musím říci, že jsme poměrně úspěšní v získávání prostředků z Grantové agentury ČR, Technologické agentury, Ministerstva školství nebo z operačních programů. Nemalou část financí získáváme i vlastní ekonomickou činností, kterou umožňuje zákon o veřejných výzkumných institucích.

Spolupracujete i se soukromým sektorem. Můžete nám formy této spolupráce přiblížit?

Výhodou Mikrobiologického ústavu je, že má velký biotechnologický potenciál, jehož kapacita není na 100 % využita. Například v Praze máme dobře fungující biotechnologickou halu. Nevyužitou kapacitu můžeme používat pro komerční účely, ať už v rámci smluvního výzkumu, nebo pro klasické zakázky. Spolupracujeme například s menšími firmami, které nemají vlastní výzkumné zařízení.

Spolupráce se ale odehrává i se zahraničními firmami. Za všechny mohu zmínit například spolupráci s jednou indickou farmaceutickou firmou. Společně jsme vyvíjeli enzymy pro přípravu antibiotik penicilinového typu, před dvěma lety jsme prodali náš podíl na patentu a nyní pokračujeme ve vývoji dalších preparátů a vylepšení technologie celého procesu.

Jaké jsou podle vás nejčastější překážky spojené s uváděním vědeckých objevů do praxe?

Toto by bylo na širší diskuzi. Některé objevy je snazší uvést do praxe, jiné nikoli. Problém je v tom, že všechny prostředky, které jsou orientovány klinicky, procházejí přísným schvalovacím řízením a klinickými zkouškami, což je zpravidla běh na dlouhou trať. Jednodušší je situace v čistě chemickém průmyslu. Hlavní překážkou je, že potřebujeme najít silného partnera, jenž by byl schopen investovat do této ověřovací a schvalovací fáze velké finanční prostředky. Ne vždy se to daří, protože velké farmaceutické firmy mají své vlastní výzkumné základny, takže naši výzkumnou
pomoc nevyhledávají příliš často.

Čeští vědci stojí za celou řadou úspěšných projektů a objevů. Které projekty realizované na půdě Mikrobiologického ústavu v průběhu jeho existence považujete za nejvýznamnější?

Za zmínku určitě stojí Mucidin, což je jediné české antibiotikum, které se jako léčivo dostalo na náš trh a používalo se jako poměrně úspěšné antimykotikum. Ze současné doby bych rád zmínil patentované biokonjugáty směrovaných léčiv, které aktuálně čekají na silného partnera, jenž by investoval do klinických zkoušek. A znovu musím připomenout i zmiňovaný výzkum vakcín proti černému kašli. Tento projekt je ve fázi, kdy probíhá jednání s investory.

Mikrobiologický ústav uděluje každoročně cenu Vladimíra Hanuše a Petra Sedmery. V roce 2013 tato cena udělena nebyla. Proč?

Tato cena je vypisována ve spolupráci se Spektroskopickou společností Jana Marka Marci. Vladimír Hanuš byl zakladatel spektroskopie v Československu a zemřel v roce 2009. O rok později zemřel Petr Sedmera, který působil v našem ústavu a zasloužil se o rozvoj nukleární magnetické rezonance. Důvod, proč cena nebyla letos udělena, je prozaický. Určitě nejde o to, že by se nenašla kvalitní publikace, jež by si cenu zasloužila. Rozhodli jsme se od roku 2014 sjednotit termín udělování cen a jedinou možností bylo vynechání jednoho ročníku u jedné z nich.

Jaké novinky chystáte v Mikrobiologickém ústavu pro rok 2014?

Příští rok bude ve znamení operačních programů. Již jsem se zmínil o tom, že pracoviště v Třeboni realizuje projekt Algatech v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace. Kromě toho jsme získali další finance v rámci operačního programu příhraniční spolupráce pro pracoviště v Orlických horách. Zde se připravuje projekt, který se zaměří na alergie ve vztahu k mikroflóře a formování imunity. Největší událostí roku 2014 bude ale účast v projektu BIOCEV, na němž se náš ústav podílí spolu s pěti dalšími ústavy Akademie věd a dvěma fakultami Univerzity Karlovy. Činnost tohoto centra by měla být zahájena v roce 2015.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...