1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Povodí Vltavy, s.p.

povodi vltavy 17Vodohospodáři musí být připraveni na velké sucho i povodně

Řeka Vltava je se svojí délkou téměř 431 kilometrů nejdelší českou řekou. Její povodí zahrnuje území o celkové rozloze přesahující 28-tisíc km². Na tomto území spravuje státní podnik Povodí Vltavy více než 23-tisíc kilometrů vodních toků a má právo hospodařit se 110 vodními nádržemi a devíti poldry, 20 plavebními komorami na Vltavské vodní cestě, 343 jezy a 19 malými vodními elektrárnami.

Nejde ale jen o správu majetku. K důležitým úkolům státního podniku patří třeba i koncepční řešení protipovodňových opatření a v posledních letech i neméně důležitá opatření v případě dlouhotrvajícího sucha.

Když se podíváme zpětně do období novodobého častějšího výskytu povodní, tak v roce 2002 zasáhla Česko poslední nejvyšší povodeň a o rok později, v roce 2003, bylo sucho. A v srpnu, kdy v roce 2002 zaznamenávali na Vltavě nejvyšší kulminace průtoků, ve stejném období v roce 2003 byly hladiny v řekách výrazně zaklesnuty a projevovaly se náznaky sucha. Střídání extrémních hydrologických jevů se za posledních 10 až 15 let stále více sbližuje, takže po povodni v roce 2013 v podstatě ihned následovalo sucho. V důsledku toho se významné nádrže na Vltavské kaskádě, které sloužily k zachycení povodňových průtoků, znovu po období sucha podařilo zaplnit až za rok, protože v zimě na přelomu let 2013/2014 nebyly téměř žádné sněhové srážky ani významné jarní vodné období. Extrémní jevy se střídají výrazně častěji a dosahují stále větších extrémů. „Z provozního hlediska musíme být obezřetnější při interpretacích hydrologických předpovědí. Nemůžete proto upustit nádrž s tím, že se následně naplní srážkami, protože víme, že může přijít období sucha, kdy nádrž musí plnit zcela jinou funkci, totiž nalepšování minimálních průtoků na úseku vodního toku pod nádrží. A vedle toho musíme být připraveni i na povodně. Neumíme jim zabránit, ale dokážeme provést kroky, které mohou snížit jejich škodlivé účinky,“ upřesňuje generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy RNDr. Petr Kubala.

Se snahou předcházet povodním souvisí i vznik map protipovodňového nebezpečí a povodňových rizik. Ty byly zpracovány v posledních letech a navazují i na poslední schválené plány dílčích povodí z roku 2015. Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik se zpracovávaly v úsecích vodních toků, kde bylo vyhodnoceno významné povodňové riziko. Poskytují informace o míře ohrožení konkrétního území velkou vodou a zároveň informace o způsobu využití tohoto území. Mapy slouží jako důležitý podklad zejména pro územní plánování a rozvoj obcí. Byly financovány z finančních prostředků Operačního programu Životní prostředí a na základě požadavků Evropské komise se musejí aktualizovat každých šest let. Směrnice Evropského společenství, na jejichž základě mapy vznikají, se vztahují na všechny členské státy, proto na přípravě map Povodí Vltavy spolupracovalo s kolegy v Rakousku a Německu.

S německými kolegy úzce spolupracují pracovníci Povodí Vltavy i v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe, která zajišťuje zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik pro celé mezinárodní povodí Labe. Vedle toho se čeští odborníci zapojili i s dalšími kolegy ze čtyř zemí Evropské unie do tzv. projektu LABEL. Ten řešil adaptaci na povodňové riziko v povodí Labe v některých, předem vytipovaných úsecích.

Ochrana před velkou vodou v Berounce skončila patem

Protipovodňová opatření neřeší Povodí Vltavy jen na naší nejdelší řece nebo na Labi. Na základě žádosti obcí na dolním toku Berounky prověřovalo možnost jejich ochrany před velkou vodou v Berounce. „Zveřejnili jsme studii proveditelnosti, která ukazovala, zda by se situace zlepšila, kdyby se povodňové průtoky daly někde zadržet a akumulovat. Ale vzhledem k morfologii a charakteru řeky Be-rounky v tomto úseku se ukázalo, že veškerá uvažovaná přírodě blízká opatření by byla vysloveně neefektivní. Proto jsme spočítali velikost takzvaného neškodného průtoku, tedy průtoku, který ještě neohrožuje lidské životy a nezpůsobuje žádné významné škody na majetku a dále se vypočítal celkový objem vody, který by bylo potřeba zadržet. Přitom jsme označili čtyři varianty, kde by bylo možné vybudovat přehradní profil, a studie ukázala, že efekt ochrany obcí na dolním toku Berounky by byl velmi vysoký. Bylo by možné ochránit necelých 3,5-tisíce obyvatel a majetek v hodnotě zhruba 30 miliard korun,“ uvádí Petr Kubala s tím, že náklady na vybudování přehradního profilu jsou odhadovány na přibližně 5 miliard korun. Takové protipovodňové opatření s sebou ale přináší i negativní dopady, proto obce, které by byly tímto opatřením dotčeny, se k němu postavily negativně. Vedení státního podniku Povodí Vltavy proto od záměru ustoupilo.

Vznikají opatření proti velkému suchu

Jak už bylo řečeno, Povodí Vltavy musí být připraveno nejen na období, kdy je v řekách příliš velké množství vody, ale i na období sucha. Česká vláda v roce 2016 přijala usnesení k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, které státnímu podniku ukládá připravit realizaci dvou vodních nádrží v povodí Vltavy. Ty mají zajistit dostatečné množství vody v povodí Rakovnického potoka, které je dlouhodobě významně postihováno suchem. Konkrétně se jedná o vodní nádrž Šanov a vodní nádrž Senomaty. Vedle toho státní podnik zpracovává studii na převod vody do tohoto suchého povodí z povodí Ohře, konkrétně by se podle ředitele Povodí Vltavy jednalo o převod vody z vodní nádrže Nechranice. „Pokud dojde k realizaci, je velice dobře, že by převod z nechranické nádrže mohl být realizován po státních pozemcích. To je totiž velká výhoda. U spousty akcí, které se připravují, ať v rámci protipovodňové ochrany, nebo díla na retenci vody v krajině, revitalizace vodních toků, či budování nových nádrží, narážíme často na problémy s majetkoprávním vypořádáním vztahů k pozemkům,“ dodává.

Vedle toho Povodí Vltavy dokončilo přípravy a začíná realizovat kroky, které povedou ke zlepšení technického stavu vodního díla Orlík, aby odolalo desetitisícileté povodni. Připravují se i další akce zaměřené na ochranu před povodněmi, a to na vodním díle Klabava na Berounce, či vybudování poldrů Bílsko. Na sklonku roku 2016 pak byla zahájena výstavbu protipovodňového opatření v městech Sázava a Písek. „Kromě toho zahajujeme práce na aktualizaci plánu dílčích povodí, přičemž náš podnik zpracovává čtyři koncepční dokumenty. A také zpracováváme studii na projekt, který bude řešit problematiku plošných zdrojů zemědělského znečištění, konkrétně se to nazývá Příprava listu opatření typu A plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí,“ dokončuje výčet aktuální úkolů pro Povodí Vltavy jeho ředitel Petr Kubala.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...