1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Ředitelství vodních cest České republiky

Reditelstvi vodnych cest 17Rozvíjí labskou i vltavskou vodní cestu

Doprava zboží a nákladů na lodích je nedílnou součástí moderní logistiky. Za rozvoj infrastruktury a zkvalitňování českých vodních cest, které jsou významné pro lodní dopravu, zodpovídá Ředitelství vodních cest ČR. Pod patronátem má 540 kilometrů vodních koridorů, přičemž labsko-vltavská vodní cesta, která je součástí transevropské dopravní sítě, měří celých 338 kilometrů.

Od roku 1998, kdy bylo ředitelství zřízeno ministerstvem dopravy, pravidelně realizuje strategické a rozvojové projekty. Hlavní a dlouhodobou výzvou je stabilizace plavebních podmínek na vltavské a labské vodní cestě, dokončení plavebního stupně Děčín nebo pronájem nového přístavního území v Hamburku.

Na vodních cestách jsou přepravovány především nadměrné náklady, které nemají šanci být na místo určení dovezeny jiným dopravním prostředkem. V poslední době se rozmáhá také kontejnerová doprava. „Řada českých podniků je závislá na exportu nadměrných nákladů po vodních cestách. Po vodě se tradičně přepravují také obiloviny, krmné směsi nebo chemické materiály. Jejich doprava po vodních koridorech má proto velký a trvalý potenciál, který ale není v současnosti dostatečně využívaný. Vnitrostátně jsou po vodních cestách přepravovány především štěrkopísky z betonáren nebo stavební odpady. Celoroční funkčnost vodních cest je důležitým předpokladem pro další rozvoj lodní dopravy,“ říká Ing. Jan Bukovský, Ph.D., zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR.

Z pohledu podnikatelů rozhoduje o výběru typu dopravy především cena a spolehlivost. V tomto ohledu jsou evropské vodní cesty konkurenceschopné s dopravou po silnici nebo železnici. „Nabízí dopravu just in time, což podnikatelé očekávají. Ovšem takový servis mohou poskytnout jen tehdy, pokud budou dobře fungovat, což za současných okolností v České republice možné není. Až se podaří podmínky na vodních cestách stabilizovat, mohou lodě jezdit přesně na čas a lodní doprava tak může fungovat jako standardní součást logistických řetězců,“ vysvětluje Jan Bukovský.

Tankovací plavidlo a vlečný remorkér

Potenciál vodních cest rozvíjí pravidelné investice do infrastruktury, které Ředitelství vodních cest ČR realizuje od svého vzniku v roce 1998. „Na počátku jsme se zaměřili především na přípravu strategických akcí, například plavebního stupně Děčín a Přelouč. Tyto stavby se bohužel kvůli komplikované legislativní situaci s povolováním takto velkých projektů zatím nepodařilo realizovat,“ konstatuje Jan Bukovský. K úspěšným projektům se ale přiřadila například obnova Baťova kanálu, kde byly zmodernizovány plavební komory, a vybudovala se síť veřejných přístavišť. „Tyto akce ukázaly, jak můžou státní investice na vodních cestách pomoci rozvíjet cestovního ruch v regionech. Baťův kanál nyní navštíví téměř 100-tisíc turistů ročně, přitom před 20 lety byl zcela mimo provoz,“ dodává Jan Bukovský.

Z dalších téměř dokončených investic lze zmínit prodloužení vltavské vodní cesty do Českých Budějovic. Práce na tomto projektu trvají už přes 10 let a nová vodní cesta bude do provozu uvedena letos v květnu. „V průběhu let jsme pracovali i na dalších drobnějších investičních akcích, jako byla například modernizace některých plavebních komor nebo zvyšování mostů a jejich podjezdné výšky na Labi a na Vltavě. Kvůli nedokončení zdymadla plavebního stupně Děčín, které bude stabilizovat plavební podmínky na Labi do Německa, ale tyto projekty zatím nepřináší významné efekty,“ uvádí Jan Bukovský.

Zvláštností je poskytování služeb servisního tankovacího plavidla v Praze, což podporuje ekologický provoz vodní dopravy v hlavním městě. Od loňského roku provozuje Ředitelství vodních cest ČR nově také vlečný remorkér Beskydy, který pomáhá nákladním lodím proplout úžinami mělké plavební dráhy v kritickém 40-kilometrovém úseku mezi Hřenskem a Ústím nad Labem. „Remorkér představuje v tomto úseku důležitou službou pro nákladní lodě,“ dodává Jan Bukovský.

Nové přístavní území v Hamburku

Hlavní výzvou do dalšího období je pro Ředitelství vodních cest ČR stabilizace plavebních podmínek na Labi. „Věříme, že se nám podaří konečně po mnoha letech dotáhnout proces posuzování vlivu na životní prostředí u plavebního stupně Děčín zdárně do konce a tento strategický projekt budeme moci realizovat,“ podotýká Jan Bukovský. K dalším plánům patří zkvalitnění parametrů vltavské vodní cesty mezi Mělníkem a Prahou, například zvýšení podjezdných výšek pod mosty nebo zvýšení ponorů. Obě tato opatření si vyžádají náklady téměř 1,5 miliardy korun a měly by zlepšit podmínky nejen pro plavbu osobních lodí, které jezdí do Prahy, ale také vrátit nákladní dopravu zpět na Vltavu, využít ji pro zásobování velkoměsta a omezit tak těžkou silniční dopravu podél řeky. „Dlouhodobě plánované je také prodloužení splavnosti Labe do Pardubic, klíčovým projektem je v tomto případě nová plavební komora v Přelouči,“ říká Jan Bukovský.

Ke strategickým projektům patří i rozvoj českého přístavního území v německém Hamburku. „V této oblasti máme velké plány. Naším cílem je namísto dosavadního území pronajatého od roku 1929 na základě Versailleské smlouvy pronajmout jiné nové přístavní území, které bude dostupné pro námořní lodě, bude odpovídat logistickým potřebám 21. století a bude tak poskytovat kvalitní zázemí českým podnikatelům a firmám pro export do zámoří,“ uvádí Jan Bukovský. K dlouhodobým projektům patří i napojení Ostravska na vodní koridor Odry. Pro tento projekt ministerstvo dopravy aktuálně zpracovává studii proveditelnosti, která by měla být dokončena v roce 2018.

Přístavy pro rekreanty

Vedle nákladní dopravy se rozvíjí i možnosti rekreačního využití vodních cest. V posledních letech ředitelství investovalo především do výstavby nových veřejných přístavů, například v Hluboké nad Vltavou nebo v Petrovu u Hodonína na Baťově kanále a v podobných projektech bude pokračovat. „V plánu máme další výstavbu veřejných přístavišť na Labi a na Vltavě. Ukazuje se, že dostupnost přístavů je důležitá pro rekreační plavbu i regionální rozvoj a turistický ruch. Bez možnosti kvalitně a bezpečně přistát nebudou mít turisté zájem po vodní cestě plout,“ říká Jan Bukovský a dodává: „V přípravě je také prodloužení Baťova kanálu na sever do Kroměříže i na jih do Hodonína, což rozptýlí zatížení rekreační plavbou. Náročnou akcí bude také překonání přehrad Slapy a Orlík pomocí vodních zdvihadel. Tento projekt vychází vstříc nárůstu zájmu o rekreační plavbu na vltavské vodní cestě.“

Strategické záměry a stavby realizované Ředitelstvím vodních cest ČR jsou financované především Státním fondem dopravní infrastruktury. „Ročně je v něm alokováno asi 400 milionů korun, ale tato částka kolísá podle stavu připravenosti jednotlivých projektů. V letech, kdy byly k dispozici evropské dotace, dosahovala alokovaná částka až miliardy korun,“ upřesňuje Jan Bukovský. Další možnosti financování přináší nový nástroj Evropské komise CEF (Connecting Europe Facility). „Věříme, že se nám letos podaří uspět v projektu vltavské vodní cesty a zlepšení parametrů Vltavy tak bude spolufinancováno z evropských fondů,“ dodává Jan Bukovský.

Po Labi z Německa do Česka

České vodní cesty jsou propojené se zahraničím, což se týká především Labe, které vplouvá na území Německa. „Spolupráce s německými kolegy je čilá, dvakrát ročně se schází mezistátní pracovní skupina na úrovni ministerstva dopravy, která pracuje konstruktivně, vyměňuje si zkušenosti a plány. Klíčové je například harmonizované poskytování informací o plavebních podmínkách. Významnou novinkou je schválení tzv. obecného konceptu Labe, který byl přijatý v Německu a počítá se zlepšením plavebních podmínek, což zefektivní plavbu lodí z Hamburku do České republiky. Věříme, že se na tuto iniciativu podaří navázat a že i na našem území dokončíme plavební stupeň Děčín a labská vodní cesta tak bude zcela funkční,“ uzavírá zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...