Severotisk, s.r.o.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Tiskárenská výroba je jistotou, která stojí na kvalitě a spolehlivosti

Mezi tradiční odvětví českého průmyslu patří také tiskárenská výroba, která dnes čelí mnoha výzvám. Postavit se jim lze různě, třeba maximální kvalitou tisku, která je již od roku 1995 spjata se společností Severotisk z Ústí nad Labem.

S jejím jednatelem Ing. Vladimírem Hraničkou jsme si povídali mimo jiné o tom, jak se trh vyrovnal s nástupem elektronických médií a jakou roli mohou v budoucnu mít ta klasická, tedy tištěné časopisy, knihy či reklamní letáky.

Zásadních diskuzních témat se však našla celá řada. Vždyť Severotisk, který se specializuje na tisk časopisů a který zaměstnává 250 lidí, je přední firmou oboru, což dokazuje například loňský obrat ve výši 1,310 miliardy korun. Plán pro letošek je nastaven velmi podobně. Předpokládá se, že ekonomická kondice stoupne na 1,350 miliardy. Akcionář společnosti, kterým je německý tiskařský koncern EDS Group, může být nadmíru spokojen, jelikož výsledky jsou stabilní již několik posledních let.

Na trhu působíte přes 20 let. Jak náročné bylo vybudovat si současnou pozici?

Vybudování naší pozice bylo dáno především tím, jak se mojí předchůdkyni, paní Aleně Mlezivové, která vedla Severotisk od samého začátku až do roku 2012, kdy bohužel náhle zemřela, podařilo sestavit firemní kolektiv. Ten je stále zárukou pověsti i kvality společnosti. Možná to zní jako fráze, ale budování jména je vždy založeno na osobním přístupu vedení firmy a na trvalém dosahování spolehlivosti, kvality a její udržitelnosti. Samozřejmostí je pak jistota zákazníka, který vyžaduje dodržování termínů. V našem oboru to platí zvlášť, jelikož vyrábíme zejména časopisy, které mají pevné harmonogramy. Týká se to týdeníků i měsíčníků, jejichž čtenáři jsou zvyklí na dny, a dokonce i na hodiny, kdy se jejich časopis objeví na stánku.

Dalo by se jedním příkladem ilustrovat, jak se tiskárenský obor v čase proměnil?

Vzpomenul bych jeden zásadní zlom, ke kterému došlo v letech 2000 a 2001. Předtím byla podkladem pro výrobu časopisů v tiskárnách dodávka filmů, z kterých se vyráběla výsledná tisková forma. V těchto letech však došlo ke skutečnému převratu v oboru, protože výrobním podkladem se staly dodávky dat pro jakékoli tiskoviny v digitálním formátu PDF. Došlo tak k elektronickému převodu dat přímo ze zpracovaného PDF souboru do tiskové formy. S touto technologií pracujeme dosud. Víme, že přinesla zkrácení výrobního procesu jak ve vydavatelství, tak v samotné tiskárně, a to hlavně v přípravné fázi.

Prošla vaše tiskárna, která používá technologii kotoučového ofsetového tisku, v posledních letech výraznější modernizací?

Během letošního roku postupně projednáváme investici, která by se měla realizovat v polovině roku 2018. Půjde o nový tiskařský stroj velkého formátu neboli o novou „rotačku“. Nyní jsme ve finální fázi vyjednávání podmínek a potvrzení investice naším akcionářem. Od tohoto kroku očekáváme zvýšení kapacity tisku a také komfortu pro zákazníka z hlediska formátu i okamžitého výkonu, kdy budou možné kratší výrobní lhůty jednotlivých produktů. Pro nás to znamená zvýšení efektivity, tedy snížení nákladů na jednotku produkce, což je velmi významné v současné tržní situaci trvalého tlaku na cenu výrobku. Díky instalaci nového stroje dokážeme při snížené ceně zachovat marži větší efektivitou výroby.

V posledních letech se zvedl zájem o elektronické knihy, noviny či časopisy. Jaké jsou perspektivy tištěných médií, tedy vašich zákazníků?

Je pravda, že trh má určité obavy z toho, že elektronická média převezmou funkci těch tištěných. Týká se to deníků, časopisů, knih, ale také katalogů či letáků obchodních řetězců. Určitě se v tomto směru již něco odehrálo, ale otázkou je, jaký dopad to mělo? Ukázalo se například, že navzdory existenci elektronických médií, nedošlo k prakticky žádnému dopadu do segmentu časopisů, které tvoří asi 80 % naší výroby. Přesto, že řada časopisů má svoje elektronické verze a že dochází k mírnému meziročnímu poklesu tištěných nákladů jednotlivých titulů, lidé stále preferují klasickou tištěnou formu. Dále musím dodat, že ani u povrchněji zaměřených bulvárních týdeníků, ani u luxusních časopisů typu Elle, nedochází k závratnému poklesu. Zkrátka na brzký konec médií tohoto druhu to nevypadá.

A co ostatní tištěná média a tiskoviny?

Podobné je to s letáky, které tiskneme pro obchodní řetězce. To je segment s ještě větší mírou stability než u časopisů. Papírový leták jako nosič informace je stále intenzivně využíván a obchodním řetězcům opravdu záleží na tom, aby se k lidem informace dostávaly právě touto formou. Zcela jiný vliv má vzestup elektronických médií na tištěné náklady deníků, které významně poklesly. Je logické, že aktuálnost, kterou dříve měly, postupně ztratily, protože hlad po informacích směřuje na internet. I lidé z branže potvrzují, že právě tady se skrývá největší výzva, jak dál. Cestou může být proměna deníků v nositele duchaplných komentářů namísto běžného zpravodajství, které lidé najdou na internetu.

Specifickou kategorií jsou knihy. Budou se dál tisknout, nebo spíše číst v elektronických verzích?

Přestože u knih je elektronická verze s čtečkou pro čtenáře možná pohodlnější, papírová kniha stále existuje. Jen na českém trhu každoročně vychází přibližně 20-tisíc tištěných titulů. Takže ani tady nedošlo k převratné změně. Elektronické verze zkrátka papírovou knihu nevyhnaly, a to včetně velké oblasti, kterou představují knihy pro děti. Taková je tedy celková situace na trhu, který jinak v posledních letech zaznamenal také významný pokles u tištěných katalogů, a to například cestovních kanceláří, jejichž nabídky lidé hledají převážně na internetu.

Myslíte si, že je trh tištěných médií přesycen, nebo mohou dál vznikat nové tituly?

Praxe nám říká, že mohou vznikat, přestože čtenářů je pořád stejně. Je to spíše otázka boje vydavatelů, kteří různě reagují na své konkurenty. Není to tak, že pokud se tiskne nějaký časopis v nákladu zhruba 70-tisíc kusů, a konkurent vydá něco podobného, bude se najednou prodávat 140-tisíc. Zároveň ale jeden z nich nezkrachuje a nebude se prodávat pořád jen těch 70-tisíc výtisků. Ačkoli se celkový objem časopisů nezvyšuje, ukazuje se, že prostor pro nové tituly tady je, byť je jasné, že jak nové vznikají, tak některé zanikají nebo jim klesá náklad.

Jste dlouhodobě zaměřeni hlavně na tisk vysoko-nákladových časopisů. Proměnil se v poslední době okruh vašich zákazníků?

Z velké části je ustálený, ale samozřejmě, že na některé změny jsme museli reagovat. Došlo například k odchodu dvou ruských titulů, které patřily německým vydavatelům. Byl to důsledek oslabení rublu, k němuž došlo v roce 2014. Tento výpadek jsme však nahradili zvýšeným podílem zákazníků z tuzemska, Německa a v jednom případě i z Dánska. Jinak za naše stabilní a top zákazníky považujeme především české vydavatele, jako jsou Bauer Media, Vltava-Labe Media či Burda. Pravidelně vyrábíme také pro dva velké německé vydavatele či pro skandinávského vydavatele časopisů a propagačních tiskovin. Díky tomu je aktuální poměr mezi tuzemskou produkcí a exportem 50:50. Do budoucna je pro nás hlavním cílem získat více na gigantickém německém trhu, kde vidíme významný prostor pro rozvoj.

Průmysl Dnes