Správa státních hmotných rezerv České republiky

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Provozuje ojedinělý systém pro řešení krizových situací Krizkom

V poslední době bylo o Správě státních hmotných rezerv (SSHR) slyšet především v souvislosti s krizí na Ukrajině. Více než polovinu státních hmotných rezerv totiž tvoří ropa a ropné produkty a Správa státních hmotných rezerv má za úkol zajišťovat i ropnou bezpečnost státu.

Velkou a nezastupitelnou úlohu plní však tento ústřední orgán státní správy i během krizových situací, jako jsou například povodně, kdy se prostřednictvím informačního systému Krizkom zajišťují požadavky na potřebné zdroje do postižených oblastí.

Obecně řečeno, úkolem Správy státních hmotných rezerv je zajistit civilní zdroje, jako je materiál, technika, a také vybrané služby k řešení krizových situací. Jde především o přírodní katastrofy, průmyslové havárie, ale svoji roli by správa plnila i v případě stavu ohrožení státu. Veškeré zdroje, které Správa státních hmotných rezerv shromažďuje, uchovává a obměňuje, jsou během krizových situací určeny pro zajištění zachování základních funkcí státu, veřejné správy, uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva a podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, záchranné zdravotnické služby a Policie ČR. „Správa se řídí prostřednictvím systému hospodářských opatření pro krizové stavy, zajišťováním ropné bezpečnosti ČR a v neposlední řadě provozováním logistiky státních hmotných rezerv,“ říká Karin Mikolajková, vedoucí referátu zahraničních vztahů a komunikace s veřejností.

Systém hospodářských opatření pro krizové stavy byl vytvořen k řešení krizových situací, nebo pro případ stavu ohrožení státu. V případě potřeby by hospodářská opatření byla využita dvěma způsoby. Jednak k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví, a pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů, havarijních služeb a pro podporu výkonu státní správy. Velice důležitým úkolem Správy státních hmotných rezerv je zajištění ropné bezpečnosti, což znamená pořízení a skladování stanoveného množství ropy a ropných produktů. Ze zákona vyplývá, že takové množství musí stačit na 90 dní. Přičemž podle slov Karin Mikolajkové má SSHR v tuto chvíli zásoby ropy na 95 dní. „V případě, že by se ropná bezpečnost snížila, může, na základě nařízení vlády, učinit konkrétní kroky k omezení spotřeby podle zákona a Plánu opatření při ropné nouzi. Například omezením provozu silničních motorových vozidel v rychlosti, četnosti a podobně,“ říká s tím, že hodnota ropy a ropných produktů v současné době dosahuje zhruba 35 miliard korun. V této souvislosti je třeba zmínit i logistiku státních hmotných rezerv, která zahrnuje jejich pořízení, skladování, obměnu a výdej. A to je také další z úkolů pro SSHR.

Ropa, potraviny, suroviny a humanitární balíčky

Státní hmotné rezervy se podle účelu člení na hmotné rezervy, pohotovostní zásoby, mobilizační rezervy a zásoby pro humanitární pomoc. Do hmotných rezerv se zahrnují hlavně nouzové zásoby ropy a vybraných ropných produktů a základní surovinové vstupy pro petrochemii, metalurgii, chemický a potravinářský průmysl. Další důležitou komoditou jsou potraviny, u ochraňovatelů se skladuje například obilí, maso, rýže, cukr a další. Do mobilizačních rezerv patří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky, stroje a jiné majetkové hmoty určené k zajištění výroby potřebných prostředků pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory. Pohotovostní zásoby zahrnují podobné produkty, které jsou ale určené především pro zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva a činnost havarijních služeb a dalších záchranných sborů.

Správa státních hmotných rezerv spravuje také zásoby pro humanitární pomoc - humanitární balíčky, které jsou určeny na časově omezenou pomoc k zajištění základních životních potřeb osob, které byly vážně materiálně postiženy následky probíhající krizové situace. Jedná se zejména o potraviny k individuální spotřebě či hygienické potřeby.

Aktuální problém je ukrajinská krize

Otázka zásob ropy a ropných produktů se v poslední době často otevírala především v souvislosti s krizí na Ukrajině. Proto také předseda Správy státních hmotných rezerv svolal meziresortní odbornou komisi. Skupina složená se zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva financí ČR, společností Čepro, Shell, Unipetrol a samozřejmě i ze zástupců SSHR měla za úkol provádět pravidelný monitoring v oblasti dodávek ropy do České republiky. Denně také vypracovávala aktuální situační zprávu, která informovala o aktuální situaci dodávek ropy a o novém vývoji na Ukrajině a jeho dopadech na Českou republiku. „S ohledem na vývoj situace je skupina stále činná, ale už nepracuje v pohotovostním režimu,“ upřesňuje Mikolajková.

Při povodních se osvědčil Krizkom

Velmi důležitou úlohu má Správa státních hmotných rezerv i v případě živelních pohrom jako jsou povodně, rozsáhlé požáry, sněhové kalamity či vichřice. Dále jsou to epidemie, hromadné nákazy osob, radiační havárie nebo havárie velkého rozsahu způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami či narušení dodávek potravin a pitné vody velkého rozsahu. K tomu, aby byla pomoc právě v podobných krizových situacích maximálně efektivní, má Správa státních hmotných rezerv vytvořen specifický a ojedinělý informační systém Krizkom, který je integrován a funguje v součinnosti s Ústředním krizovým štábem, Magistrátem hlavního města Prahy, jednotlivými kraji a obcemi s rozšířenou působností. „V loňském roce pomáhala Správa státních hmotných rezerv v několika krajích postižených povodněmi. Jednalo se o poskytnutí protipovodňových vaků, nádrží na pitnou vodu, vysoušečů vzduchu, velkokapacitních čerpadel, montážních pomůcek pro výstavbu náhradních přemostění a mnoho dalšího,“ vyjmenovává Karin Mikolajková a dodává, že při takto rozsáhlých akcích poskytuje Správa státních hmotných rezerv vybraným složkám Integrovaného záchranného systému pohonné hmoty. V případě krizových situací v zahraničí pak organizuje také humanitární pomoc.
 
Fungování systému Krizkom se často a opakovaně procvičuje během výcvikových krizových situací „nanečisto“ tak, aby v případě reálné hrozby nebo nějakého nebezpečí fungoval maximálně efektivně. „Jde o nácvik pro koordinaci a podporu procesů při řešení požadavků na věcné zdroje krizových stavů. Po zkušenostech, které máme z minulého období, si dovoluji tvrdit, že tento propracovaný a osvědčený systém pro řešení krizových situací máme v evropském měřítku na velice vysoké úrovni, ne-li nejlepší,“ říká Mikolajková. Zároveň zmiňuje například cvičení Zóna 2013. Jednalo se o obdobný systém krizového cvičení, kdy se v praxi simulovalo využití právě informačního systému Krizkom. Šlo o skutečně praktický nácvik jednotlivých kroků při řešení krizové situace. Na počátku bylo například nahlášení požadavku starosty malé obce o mostní soupravu, protože při povodních v jeho obci spadl most. Správa státních hmotných rezerv následně zajistila zpracování informace až po vyskladnění materiálu a jeho odvoz na místo určení. Většinou jsou to velice rychlé akce. Záleží na požadavcích, ale celá realizace od prvotního předání informace až po dodání veškerého potřebného materiálu se pohybuje v řádu hodin.

Správa státních hmotných rezerv jako ústřední orgán státní správy zaměstnává 308 zaměstnanců a pracuje na základě stanoveného rozpočtu. Příjmy tvoří 90 milionů korun a jejich zdrojem jsou hlavně půjčky a pronájem dočasně volných skladových kapacit, kterými správa disponuje. Dále prodej majetku a v neposlední řadě také prodej hmotných rezerv, a to buď při uvolnění, nebo jejich obměnách a záměnách. Rozpočtové výdaje tvoří necelé dvě miliardy korun.

Správa pravidelně vyhlašuje veřejné zakázky

Správa státních hmotných rezerv také pravidelně vyhlašuje veřejné zakázky, o kterých se mezi širokou, ale i podnikatelskou veřejností málo ví. „Rádi bychom touto cestou upozornili na dodávky zboží, které budeme v dohledné době poptávat a na našich webových stránkách zveřejňovat, jako jsou například mobilní protipovodňová stěna, čerpací souprava s kalovým čerpadlem, přenosný rámový gama monitor a další,“ uzavírá Karin Mikolajková s tím, že veškeré informace o probíhajících veřejných zakázkách zájemci naleznou na http://www.sshr.cz/stranky/verejne_zakazky.aspx či mohou kontaktovat přímo tiskovou mluvčí Správy státních hmotných rezerv.

Průmysl Dnes