Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Stovky nádražních budov změnily majitele, SŽDC už začala s jejich opravami

V červenci loňského roku došlo k převodu téměř šestnácti set nádražních budov, jež patřily do té doby Českým drahám. Jejich novým majitelem se stala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která zaplatila národnímu dopravci 3,3 miliardy korun. Za několik měsíců od nabytí vlastnictví také zahájila opravy prvních objektů.

Skutečnost, že majitelem nádražních budov byly České dráhy, souvisel s transformací do té doby unitární české železnice. V jejím důsledku došlo k rozdělení na infrastrukturu ve vlastnictví státu a na provozovatele drážní dopravy jako obchodní společnosti. Nově vzniklá SŽDC byla podle příslušného transformačního zákona pověřena hospodařením s vybraným majetkem, který byl součástí železniční dopravní cesty. Zjednodušeně lze říci, že šlo o železniční spodek a svršek, přejezdy a přechody a další potřebná zařízení. Poté pokračovalo převádění dalších činností na organizaci SŽDC, například v roce 2008 to bylo provozování dráhy, pod které mimo jiné spadá i sestavování a vydávání jízdních řádů. O tři roky později pak následoval prodej části majetku, který se týkal segmentu řízení provozu.

Převod se netýkal jen nemovitostí

Těmito postupnými transformačními kroky bylo dosaženo značných pokroků při oddělení výkonu funkce vlastníka drah a jejich provozovatele od provozování drážní dopravy. Z hlediska úplného dokončení celého procesu však ještě zbývalo převést další majetek ve vlastnictví akciové společnosti České dráhy, který souvisí s provozováním železniční infrastruktury.

Předmětem této transakce zaměřené na část Železniční stanice byl zejména převod:
•    nádražních budov pro poskytování služeb osobní železniční dopravy, včetně nástupišť, ramp, oplocení, plynovodů, vodovodů a dalšího příslušenství;
•    pozemků pod nádražními budovami, jakož i pozemků sloužících pro plnění jejich funkcí (např. přístupových cest);
•    dalších budov, které potřebuje státní organizace Správa železniční dopravní cesty pro provozování dráhy, včetně příslušenství;
•    movitých věcí, které užívají zaměstnanci správy výše popsaného nemovitého majetku (zejména pracovních strojů a zařízení, dopravních prostředků, inventáře kanceláří a výpočetní techniky);
•    práv a povinností souvisejících s převáděnou částí závodu, včetně práv a povinností z uzavřených obchodních smluv, pracovněprávních vztahů a předmětů duševního vlastnictví.

Příprava prodeje nemovitostí byla zahájena v roce 2011, následně se začalo s přípravou samotné transakce. Kvůli smlouvám, které již dříve uzavřely České dráhy s developery, nedošlo k převodu pražského Masarykova a brněnského hlavního nádraží.

Bude možné využít peníze z Evropské unie

Prodej části závodu Železniční stanice se týkal celkem 1574 drážních budov. SŽDC si vzápětí sestavila seznam nádraží, jejichž opravy přijdou na řadu nejdříve. „S trochou nadsázky mohu říct, že nás čeká podobný stavební boom, jaký jsme zažili v roce 2015, kdy končilo první období Operačního programu Doprava. Jen s tím rozdílem, že nebudeme vázáni nějakým konkrétním termínem. Cestující si ale zaslouží, aby nádraží byla v lepším stavu. A zaslouží si to i ostatní, kteří kolem jen procházejí, protože stávající staniční budovy mnohdy hyzdí okolí,“ poznamenal generální ředitel SŽDC Ing. Pavel Surý.

V první fázi přijde na řadu přibližně šest desítek nádraží, která využívají tři čtvrtiny všech cestujících. Nacházejí se buď v krajských, nebo okresních městech, popřípadě jde o významné přestupní uzly.

První etapa oprav potrvá tři až pět let a celkem má vyjít na tři miliardy korun. Až 85 % z této částky by měla přispět Evropská unie. „Chtěl bych požádat jak veřejnost, tak i zodpovědné činitele v obcích a městech, aby byli vůči nám tolerantní a byli si vědomi toho, že nejsme schopni udělat ze dne na den zázrak. Nemůžeme najednou začít opravovat několik stovek budov, které by to vzhledem ke svému stavu potřebovaly. Vše se proto bude ode-hrávat postupně,“ uvedl Pavel Surý.

Už v září minulého roku projednala Správní rada SŽDC materiál týkající se oprav celkem osmi desítek nádraží po celé České republice, jen do konce roku na ně správce drážní infrastruktury vynaložil 166 milionů korun. „Jednalo se především o opravy akutního charakteru, jejich realizace je prvním příkladem dlouhodobé vize SŽDC uvést osobní nádraží do dobrého technického, provozního i estetického stavu,“ popsal předseda správní rady Vladimír Novotný. Na tyto práce SŽDC nepotřebovala stavební povolení, proto se mohly uskutečnit nedlouho po změně majitele vybraných nemovitostí. Zpravidla u nich došlo k výměně oken a dveří, opravám přístřešků, střešních krytin a fasád. Upravovaly se také prostory pro cestující.

První vlna modernizací vyjde téměř na 200 milionů korun

Nezůstane však jen u drobných oprav. Chystají se rovněž stavební práce na staničních budovách, k jejichž rekonstrukcím převzala SŽDC v rámci převodu projektovou dokumentaci s platným stavebním povolením. Kompletní modernizace tak čeká už letos výpravní budovy v Břeclavi, Kuřimi, Hradci Králové, Turnově, Lipníku nad Bečvou, Přerově a Sokolově. Předpokládané náklady činí 198 miliónů korun.

Například v Lipníku nad Bečvou provede SŽDC práce v hodnotě téměř 15 milionů korun. A co všechno bude rekonstrukce výpravní budovy z roku 1898 zahrnovat? Kromě výměny střešního pláště, oken, dveří a izolace nosného zdiva dojde k zateplení celého objektu. Projekt počítá s úpravou prostor pro služby poskytované cestujícím, ve kterých se vybuduje také nové sociální zařízení. To stávající bude stejně jako část výpravní budovy zbouráno. Renovací dále projdou části venkovní kanalizace a zpevněné plochy.

Volné prostory obsadí státní úředníci

Dalším aktuálním tématem je smysluplné využití nově nabytých historických budov, které vznikaly v době, kdy měla železnice i cestující veřejnost jiné potřeby, co se týká prostoru a plochy. Z dnešního pohledu jsou tedy předimenzované. „Má-li na nějakém nádraží fungovat komerce, musí se na něm pohybovat nejen více cestujících, ale lidí obecně. Není důvod, proč by zde nemohly sídlit úřady, proto v této oblasti velmi úzce spolupracujeme s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZVSM),“ konstatoval náměstek generálního ředitele SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola. Jak doplnil, „stát má velkou potřebu pro umístění svých úředníků, kteří působí po celé zemi na dislokovaných pracovištích až do úrovně okresních měst.“ Platí to například pro finanční úřady nebo Českou obchodní inspekci.

Téměř všude jsou pronajaté prostory v soukromých domech, za což stát samozřejmě musí platit jejich majitelům. „Podle mě je lepší posadit tyto úředníky do státní budovy, kde by se žádný nájem platit nemusel. Od ÚZSVM víme, kde je potřeba kolik lidí umístit a budeme společně pracovat na tom, abychom tam tyto státní úředníky dostali. Občané, kteří si k nim budou chodit něco vyřizovat, mohou i výrazně zvýšit tržby nájemcům obchodních prostor,“ sdělil Tomáš Drmola. Státní úřady zaplatí jen režijní náklady, jako je voda nebo energie. SŽDC také intenzivně jedná s vedením policie o jejím návratu na česká nádraží. Tím by se železnice vrátila zpět do situace, kdy přímo ve stanicích fungovaly služebny policie. Díky fyzické přítomnosti uniformovaných policistů by se tak dalo předejít tomu, aby v nich nedocházelo k páchání trestné činnosti.

Průmysl Dnes