Subterra, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Doménou silné stavební společnosti už nejsou jen tunely

Jak napovídá její název, akciová společnost Subterra se původně úzce specializovala na podzemní stavitelství. Vývoj českého stavebního trhu si však vynutil diversifikaci činnosti firmy do řady dalších stavebních oborů, a to včetně železničního stavitelství.

„Právě tento segment byl pro nás například v roce 2015 objemově nejvýznamnější a pomohl tak k dosažní historické výše obratu celé firmy,“ řekl místopředseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti Subterra Ing. Ondřej Fuchs, který s námi rozmlouval nejen o hospodářských ukazatelích firmy, ale také například o nejzajímavějších stavbách, na kterých se firma podílela, či o vývoji ve stavebnictví v posledních letech.

Vaše společnost patří k předním stavebním firmám na českém trhu. Vedle podzemního stavitelství, které dominovalo při jejím vzniku, se dnes orientujete i na další stavební obory. Které konkrétně?

Rodinným stříbrem jsou stále stavby podzemní. U nich je však třeba zdůraznit, že v posledních letech udržujeme jejich důležitou pozici v našem portfoliu jen díky našemu vstupu na zahraniční trhy. Tady jsme například loni realizovali více než tři čtvrtiny jejich objemu. Velmi důležitým segmentem je pro nás i železniční stavitelství. Mimo „tunelů a železnic“ máme však i divizi pozemních staveb a divizi specializovanou na technická zařízení budov a technologické celky. Jsme tedy především stavební firmou víceoborovou.

Jak už jste zmínil, zajišťujete technická zařízení budov v rámci velkých infrastrukturálních staveb. Na čem jste se v poslední době podíleli?

Divize specializovaná na tyto činnosti je naší nejmladší, zřídili jsme ji v roce 2008. Od té doby si našla na trhu své pevné místo a v roce 2015 již dosáhla šestisetmilionového obratu. Mezi nejzajímavější projekty, které divize v posledních letech úspěšně dokončila, patří například nákupní galerie Šantovka v Olomouci, kam dodávala kompletní zařízení vzduchotechniky, a kancelářská a obchodní budova Florentinum v centru Prahy. V Praze rovněž provádí významnou zakázku při výstavbě nových polyfunkčních budov v areálu bývalé továrny Waltrovka a získala i zakázku spojenou s dostavbou obchodního centra Chodov. Provádí i montáž technologického zařízení na tunelech Prackovice a Radejčín na dálnici D8.

Když hovoříte o jednotlivých stavbách, můžete připomenout ty nejdůležitější nebo nejzajímavější?

Důležitá je pro nás každá stavba nesoucí náš podpis. Mezi ty objemově nejvýznamnější patřili, jak už jsem říkal, stavby železniční. Šlo o rekonstrukce četných traťových úseků na Moravě, jako například Brno, Královo Pole – Kuřim, Frýdlant nad Ostravicí – Valašské Meziříčí nebo Blažovice – Nesovice, ale i v Čechách, například Klatovy – Železná Ruda. Železnice jsme budovali i v Maďarsku. U podzemních staveb bych zmínil průzkumnou geologickou štolu pro tunely na budoucí Radlické radiále v Praze. Kromě rekonstrukce menšího železničního tunelu u Teplic nad Metují jsme však všechny další tunelové stavby prováděli v zahraničí – v Německu, Švédsku a Srbsku. Pozornost si zasluhují i stavby pozemní, například jihlavská ZOO pěti kontinentů se svými unikátními pavilony nebo dostavba Základní školy v Dobřichovicích, která získala prestižní ocenění Stavba roku 2015.

Čím byla tato stavba výjimečná a co na ni porota ocenila nejvíc?

Myslím, že na úspěchu má velký podíl dobrá spolupráce mezi architekty, zadavatelem a námi jako zhotovitelem. Představy architektů byly pro nás výzvou. Hlavní architekt Oldřich Hádek se řídil slovy: „Dokud není celá budova dokončena, je pořád čas ji vylepšovat“. A tak již při dokončování monolitu muselo být řešeno mnoho navazujících konstrukcí, aby výsledek odpovídal jeho představám. Společné úsilí přineslo ovoce. Budova je velmi harmonický celek, jednotlivé typy fasád na sebe navazují, vzájemně se prostupují, vše spolu souzní.

Hovořil jste o tom, že poměrně dost staveb, hlavně tunelových, realizujete v zahraničí. Můžete konkretizovat, na jakých trzích v zahraničí podnikáte a o jaké zakázky za hranicemi České republiky především usilujete?

Za současné situace na tuzemském stavebním trhu bychom se bez projektů v zahraničí v nosných segmentech naší činnosti, podzemních a železničních stavbách, jen těžko obešli. Zkušenosti získávala Subterra již od počátku 90. let minulého století, kdy se její zájem soustřeďoval především na Španělsko a Německo. Později se obrátil na Balkán, kde byly v první dekádě nového tisíciletí postaveny dálniční tunely Plasina a Tuhobič, oba v Chorvatsku, na dálničních tazích Zagreb, Zadar a Zagreb – Rijeka. Dokončujeme dálniční tunel Bancarevo v Srbsku, rekonstrukci čtyřkilometrového železničního tunelu Alter-Kaiser-Wilhelm v Německu a podílíme se na výstavbě zcela nové části dálničního obchvatu švédské metropole Stockholmu. Projekty dopravní infrastruktury silniční i železniční realizujeme také v Maďarsku. Zde jsme úspěšně dokončili rekonstrukci traťového úseku Budapest (Kelenföld) – Tárnok, před dokončením je modernizace železničního uzlu Székesfehérvár, pracujeme na budování silničního obchvatu města Várpalota.

Stavebních firem je na českém trhu opravdu hodně. Co považujete za vaše konkurenční výhody?

„Náskok díky tradici“ byl dlouhá léta naším firemním sloganem a i když dnes už používáme jiný, marketingově modernější, snažíme se, aby platil stále. Moderní stroje si dnes za peníze může koupit každý, ale zvlášť ve stavebnictví platí, že odborníky by si měla umět firma vychovat sama. A ty Subterra ve svých řadách skutečně má. To je hlavní deviza, o kterou se můžeme opírat v dobách dobrých i zlých, a která posouvá firmu stále dopředu. Za konkurenční výhody považujeme i víceoborové zaměření a silné zázemí vyplývající z naší příslušnosti ke skupině Metrostav.

Hovořil jste o lidech, kteří jsou vaší devízou. Kolik jich v současné době zaměstnáváte a jak náročné je na trhu práce získat kvalifikované zaměstnance ve vašem oboru?

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců činil v loňském roce 675 a reálné číslo je v současné době přibližně na stejné úrovni. Vzhledem k vysoké odbornosti prací, které provádíme, a kvalitě, kterou chceme poskytovat, zaměstnáváme vlastní dělnický personál, který se na celkovém počtu zaměstnanců firmy podílí téměř polovinou. Získat takzvaně „hotové“, kvalifikované a kvalitní pracovníky z prostředí mimo firmu je velmi těžké. Proto se snažíme touto cestou nejít a takovéto lidi si vychovat sami.

Jaké byly hospodářské výsledky firmy v uplynulých letech?

V období od roku 2010 se náš externí obrat v jednotlivých letech pohyboval mezi 4 a 4,5 miliardami korun. Historicky nejvyšší byl zatím dosažen v roce 2015, kdy jsme společně s našimi dceřinými společnostmi v Maďarsku a Švédsku překročili výši 6 miliard korun. Bylo to dáno mimořádným souběhem dvou faktorů – zvýšenou poptávkou po železničních stavbách a vysokým obratem v zahraničí. Ten zde představoval více než třetinu toho celkového, všechny naše zahraniční projekty jely v roce 2015 naplno. Náš zisk činil v roce 2015 necelých 80 milionů korun, což není vzhledem k obratu nijak oslnivý výsledek. Odpovídá to však celkovému obrazu stavebnictví, kde jsou vlivem nedostatku zakázek a silné konkurenci dosahované marže velmi nízké.

Kde vidíte další možnosti rozvoje společnosti Subterra do budoucna?

Budeme se snažit ještě více prohloubit naši účast na slovenském trhu, což se nám loni získáním zakázky na rekonstrukci části traťového úseku Púchov – Žilina již částečně podařilo. Důležité bude rovněž zúročit zkušenosti nabyté v zahraničí a navázat zde na již realizované zakázky zakázkami dalšími. Jde především o Maďarsko, Německo a Švédsko. To však neznamená, že si tuzemský trh můžeme dovolit opomíjet. Jsme připraveni využívat všechny naše síly a možnosti, abychom si i zde udrželi své stávající postavení.

Priemysel Dnes