Technická univerzita v Liberci

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Je na špičce ve výzkumu, inovuje a získává zakázky podniků

Technická univerzita v Liberci otevřela dveře jako Vysoká škola strojní prvním studentům téměř před 65 lety. Tehdy si mohli studovat nejprve na strojní a po sedmi letech také na textilní fakultě. Dnes má univerzita sedm fakult se širokým spektrem humanitních, přírodovědných i uměleckých oborů.

Současně vykazuje vynikající výsledky v oblasti vědy, základního i aplikovaného výzkumu. A to dokazují i čísla. Z vlastní doplňkové činnosti si ročně vydělává nezanedbatelné částky. Vloni si sama vydělala 175 milionů korun, smluvní výzkum ji do více než miliardového rozpočtu přinesl 47 milionů korun. Univerzitu, která figuruje mezi tisícovkou nejlepších univerzit světa v žebříčku THE, navštěvuje zhruba 7-tisíc studentů. „Zájem o technické obory je pořád menší než o studium humanitních nebo ekonomických směrů. Mladým lidem ale už dochází, že studovat náročnější technické obory se vyplatí, a to jak z hlediska životní perspektivy, tak platového ohodnocení,“ konstatuje prof. Dr. Ing Zdeněk Kůs, rektor Technické univerzity v Liberci. Na Fakultě strojní si mohou studenti vybírat z bakalářských, pětiletých i dvouletých navazujících magisterských a také z doktorských studijních programů. Zvolit mohou například pětiletý magisterský obor Aplikovaná mechanika a doktorské studijní obory Aplikovaná mechanika, Výrobní systémy a procesy a Materiálové inženýrství. Na Fakultě textilní lze studovat textilní technologie, výrobu oděvů, textilní marketing nebo textilní návrhářství. „Za zmínku stojí perspektivní akreditovaný předmět Tkáňové inženýrství, který se zaměřuje na tradiční vývoj nanovlákenných materiálů a jejich aplikace v medicíně,“ dodává rektor.

Elektrotechniku a informatiku, Informační technologie nebo Aplikované vědy v inženýrství nabízí Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Zaštiťuje špičkové technologické obory z oblasti nanotechnologií. Od loňského roku si mohou studenti vybrat i některý ze dvou technických studijních programů na Fakultě zdravotnických studií. „Ta vznikla transformací rektorátního ústavu zdravotnických studií, který univerzita založila před 12 lety. Je to logický důsledek neustálého pokroku ve zdravotnictví a s ním související poptávce po kvalifikovaných absolventech,“ vysvětluje Zdeněk Kůs. Aktuálně je možné si z nelékařských studijních programů vybrat čtyři studijní obory: Všeobecná sestra, Biomedicínská technika, Biomedicínské inženýrství a Zdravotnický záchranář. „Připravujeme další bakalářský studijní obor – Radiologický asistent a rádi bychom do něj přijali první studenty v akademickém roce 2017/2018. Při dnešním vybavení nemocnic a náročnosti lékařské práce je třeba úroveň pracovníků ve zdravotnictví zvyšovat. Je proto nepochopitelné rozhodnutí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, že zdravotní sestry už nemusí mít vysokoškolské vzdělání,“ konstatuje rektor.

Úspěšná v aplikovaném výzkumu

Technická univerzita v Liberci je na špičce v oblasti vědy a výzkumu. Závěry z vědeckého bádání se tak promítají do výuky a studenti jsou v kontaktu s novinkami, trendy a poznatky v oborech, jež studují. „Studenti vyšších ročníků a zejména doktorandi se ve stále větší míře podílejí na aplikovaném výzkumu a jsou plnohodnotnými členy vědeckých týmů. Namátkově uvedu, že studenti Fakulty strojní se zapojili do materiálového výzkumu a do vývoje nových technologií. Pracují na inovaci strojů a zařízení v různých průmyslových oborech, jako jsou sklářské a textilní stroje, vozidla a motory, energetické stroje, výrobní systémy, vývoj spalovacích motorů a další,“ říká Zdeněk Kůs. Týmy Fakulty mechatroniky a mezioborových studií, jejichž členy jsou i studenti, vyvíjejí pro sklářský průmysl simulační nástroje, pro automobilový průmysl vyřešily automatické kódování výrobků v lakovně a automatickou kontrolu kompletnosti dveřních výplní. Konkrétní problémy řeší studenti na zakázku i ve svých závěrečných pracích a podniky výsledky jejich práce využívají. Na univerzitě také přednášejí odborníci z výrobních podniků a firmy nabízejí studentům krátkodobé i dlouhodobé stáže.

Univerzita spolupracuje s firmami z celé České republiky, a to jak v oblasti dlouhodobého výzkumu, tak i na konkrétních zakázkách. „Například Fakulta strojní předala firmě TOS Varnsdorf obsáhlou databázi informací o vlivu řezných podmínek při obrábění na jakost vyráběných strojních součástí. Vědci této fakulty také vyřešili problémy s vibracemi nově nainstalovaných těžkých pletacích rašlových strojů závodu Juta 01 ve Dvoře Králové. Naši vědci spolupracují s průmyslovými podniky na vývoji aplikací nových submikronových materiálů a nanomateriálů, jako jsou třeba uhlíkové nanočástice pro výrobu pneumatik nebo tonerů,“ připomíná rektor.

Úspěchů ve spolupráci se soukromou sférou má ale univerzita na svém kontě více. Fakulta textilní například vyvinula s broumovskou společností Veba a společností Papillons a Texsr unikátní froté tkaninu, která velmi rychle odvádí vodu po koupeli z pokožky. S textilkou Grund z Mladých Buků vyvinula technologie pro výrobu koupelových předložek. Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace společně s teplickou firmou Sklopan zavádějí unikátní technologie ve sklářství, které zvýrazňují dosud nevyužívané vlastnosti skla. Například tenké vrstvy aplikované ve vakuu na přední i zadní strany skel optimalizují propustnost světla a značně tak zlepšují vidění. Tenké vrstvy s obsahem křemíku zase výrazně zvyšují pevnost skla. V kurzu jsou i protipožární skla.

Na výzkum si univerzita vydělá

Výzkum a vývoj je pochopitelně o penězích, ale ty umí Technická univerzita v Liberci získat. Ročně hospodaří zhruba s jednou miliardou korun. „Ke státním dotacím a normativně rozdělovaným příspěvkům získáváme díky úspěšné spolupráci s průmyslovou praxí významné částky. Vloni nám smluvní výzkum vynesl 47 milionů korun, když jsme pro firmy řešili za úplatu konkrétní zadání. Nezanedbatelný zisk máme z patentovaných výstupů, které prodáváme jako licence,“ upřesňuje Zdeněk Kůs a dodává: „V oblasti patentových přihlášek jsme podle informací Českého statistického úřadu hodnoceni jako jedna z nejlepších vysokých škol v České republice. Účelně využíváme náš výzkumný potenciál a získáváme zakázky podniků, které se zaměřují na aplikace nových materiálů a inovaci produktů a technologií, a to zejména v oblasti nanotechnologií, nanovláken, sanačních technologií či pokročilého strojírenství.“

Nanovlákna a 3D tisk

Je zřejmé, že Technická univerzita v Liberci nechybí ani u technologických trendů, jako je 3D tisk nebo nanovlákna. Plastový a kovový 3D tisk využívá při vědecko-výzkumných aktivitách i v rámci smluvního výzkumu. K nejmodernějším patří technologie, při kterých se jemné kovové prášky v inertní atmosféře dusíku nebo argonu spékají pomocí laseru. „Tak lze vyrobit i velmi složité objekty s odlehčenou vnitřní strukturou. V Laboratoři prototypových technologií uplatňujeme i další progresivní technologie, jako je třeba PolyJet, kdy je produkt stavěn postupným vytvrzováním vrstev viskózní kapaliny fotopolymerního materiálu pod ultrafialovým zářičem,“ konstatuje rektor. Tento postup umožňuje získat model s velmi specifickými mechanickými a fyzikálními vlastnostmi, jako je například pružnost nebo barevnost. Univerzita tak vyrábí speciální díly v prototypovém nebo malosériovém režimu pro různé ověřovací zkoušky materiálů či ověření geometrické přesnosti. Nadějně se jeví také aplikace v medicínské oblasti, konkrétně zaměřené na vytváření náhrad kloubních chrupavek na míru.

Když v roce 2004 zveřejnil tým profesora Oldřich Jirsáka patent na průmyslovou výrobu nanovláken z polymerního roztoku elektrostatickým zvlákňováním, byl to pro univerzitu jeden z největších úspěchů. Díky této technologii se vědci po celém světě mohou zaměřit na vývoj dalších aplikací nanovláken. Na univerzitě v Liberci se věnují například využití nanovláken v oblasti komfortu textilních materiálů určených pro speciální sportovní oblečení nebo oděvy pro extrémní podmínky. Širokou oblastí výzkumu je filtrace pomocí nanomembrán a nanočástic. „Například ve spolupráci s libereckou firmou BMTO jsme vyvinuli vysoce účinný nanomembránový filtr, který přečistí odpadní vodu na pitnou. Nanočástice železa odstraňují z prostředí vysoce toxické těžké kovy, radioaktivní uran nebo chlorované uhlovodíky a naši vědci je proto aplikují při čistění kontaminovaných vod,“ upřesňuje Zdeněk Kůs. Tým profesora Davida Lukáše zase zkoumá schopnost nanovlákenných materiálů tlumit i účinky chemických a biologických zbraní. S velkým úspěchem se na univerzitě věnují oblasti tkáňového inženýrství, kdy s využitím nanovlákenných struktur vyvíjí unikátní náhrady maloprůměrových cév, ale i náhrady kostí, chrupavek, kůže a dalších lidských tkání. „Slibný je i vývoj distribuce léků za pomoci nanočástic. Těch směrů je celá řada a objevují se další a další,“ uzavírá rektor.

Průmysl Dnes