ALPLA, spol. s r.o.

Podrobnosti: Kategorie: Exkluzivní rozhovory

ALPLA 17 Recyklované plasty mají udržitelnou budoucnost

Rozsáhlá proměna produktového portfolia byla v posledních měsících jednou z největších výzev pro společnost ALPLA, která již od roku 1992 vyrábí v Bystřici u Benešova plastové preformy, obaly, víčka a lahve na bázi PET, rPET a HDPE především pro zákazníky z nápojářského a kosmetického průmyslu. „Hlavním cílem těchto změn byl přechod na používání rPETu – recyklovaného materiálu u všech našich zákazníků.

Podle nové legislativy musejí všichni od 1. ledna 2025 používat ve svých výrobcích minimálně 25 % rPETu. Hlavně na tom jsme společně s našimi zákazníky intenzivně pracovali už během minulého roku,“ říká na úvod rozhovoru Jan Daňsa, ředitel společnosti, která má v Česku zhruba 170 kmenových zaměstnanců. Právě jim věnuje zvýšenou pozornost prostřednictvím řady nadstandardních aktivit v duchu hesla „ALPLA: family of pioneers“, které přesně vystihuje dlouhodobé působení a strategii celé mateřské skupiny – rodinné firmy ALPLA se 70letou tradicí.

Řekněte nám ještě něco více o přechodu k používání recyklovaných materiálů ve výrobcích vašich zákazníků. Jak náročný to byl proces?

Náročné to bylo zejména v tom, že přecházelo celé portfolio, což je v našem případně zhruba 300 výrobků, v relativně krátkém období. To pro nás znamenalo mimo jiné změnit receptury, udělat interní testy a také testy přímo s našimi zákazníky. Přestože termín byl dán předem, nikdo nechtěl se změnami začít příliš v předstihu, ale ani později, protože by pak nesplnil stanovené cíle. Všechno se tedy nakumulovalo do období dvou měsíců na přelomu minulého a letošního roku. Je zřejmé, že obměna 300 produktů v takto krátkém čase byla náročná pro nás i pro naše zákazníky. Na místě je ovšem dodat, že pro některé z nich se jednalo o změny spíše kosmetické, protože už rPET používali. Ještě upřesním, že zatímco legislativa nově požaduje, aby celkový objem výrobků, který například nápojáři dodávají na trh, obsahoval 25 % recyklovaného materiálu, mezi našimi zákazníky je dnes nejběžnější podíl na úrovni 30 % rPETu.

Stihli jste se věnovat také dalším projektům, které jsou klíčové pro rozvoj firmy?

Ano, věnovali jsme se také dalším projektům, které souvisejí se zaváděním nových výrobků. Jde hlavně o výrobky, které nahrazují sklo, respektive skleněné lahve. Kromě toho je pro nás čím dál víc důležitá práce s našimi zaměstnanci, takže se zaměřujeme i dovnitř firmy a interně děláme spoustu aktivit, workshopů a školení. Jsou to všechno nadstandardní aktivity v duchu našeho hesla „ALPLA: family of pioneers“.

I k tomu se ještě dostaneme. Můžete nám nejprve představit novinky z oblasti produktových inovací a jejich vývoje v rámci skupiny ALPLA?

Jako globální firma vyvíjíme některé produkty v rámci skupiny a jiné zase přímo v našem závodě. Máme několik nových projektů, jako jsou například PET lahve na víno o objemu 0,7 litru nebo 1 litr. Jsou to opět lahve s obsahem recyklátu, které vypadají designově velmi podobně jako skleněné. Na první pohled jsou od nich nerozpoznatelné. Pro zákazníky přinášejí značné výhody například ve snižování emisí CO2, protože plastové lahve mají úspornou gramáž. Zatímco hmotnost skleněné lahve je zhruba 300 až 400 gramů, PET lahev váží pouze 50 gramů. To se pak promítá do nákladů na dopravu i do snižování uhlíkové stopy, která je díky tomu v celkové bilanci o 40 až 50 % nižší ve srovnání se skleněnými lahvemi. Vše je ale potřeba vždy vyhodnocovat na základě LCA (Life Cycle Assessment – posuzování životního cyklu výrobků), kdy se díváme na produkty po celou dobu jejich životnosti. Až potom se dá říct, zda je s ohledem na životní prostředí lepší plastový nebo skleněný obal.
ALPLA je známá důrazem na životní prostředí a udržitelnost. Co přesně to dnes znamená?

Říkáme tomu „přístup 4R“. Prvním procesem je redukce, což znamená, že kontinuálně snižujeme gramáž výrobků. Dříve měly preformy pro PET lahve například na minerálku 30 až 40 gramů, dneska jsme na 25 gramech, čímž směřujeme k další redukci materiálu i uhlíkové stopy. Navíc máme projekty, kdy instalujeme výrobní linky přímo u zákazníků v jejich závodech, takže znovu šetříme – redukujeme především dopravní náklady. Dalším procesem je opakované použití neboli „reuse“, pod kterým si můžeme představit tzv. refillová řešení. Jsou to výrobky pro opětovné plnění, které se dají vrátit podobně jako třeba lahve na pivo. Specifické aplikace najdeme i mezi obaly pro kosmetické výrobky, kde se lahve taktéž opakovaně doplňují. Následuje proces recyklace s velkým cílem globálně rozšířit počet recyklačních zařízení. Chceme do roku 2030 minimálně zdvojnásobit až ztrojnásobit naše výrobní kapacity, a to masivními investicemi do stávajících lokalit, výstaveb zcela nových recyklačních závodů či do akvizic. Hodně pracujeme také na výchově zákazníků v designu pro recycling. Systematicky jim vysvětlujeme, na co si dát pozor, aby na konci byl výsledkem opravdu dobře recyklovatelný produkt. Také skoro ve všech zemích, ve kterých působíme, spolupracujeme se zálohovými systémy nebo podporujeme jejich vznik, což platí v České republice. S některými zákazníky provozujeme tzv. uzavřené smyčky, kdy nám zákazník alokuje materiál, který pro něj zpracujeme a pak znovu používáme. Čtvrtým procesem je nahrazování neboli „replaced“, které souvisí s vývojem alternativních materiálů, jako jsou bio-plasty. Další alternativou je náš joint venture na výrobu papírových lahví.

Jaký je váš přístup k dalším významným tématům, jako jsou politika Green Dealu či cirkulární ekonomika? Promítají se i tyto trendy do vývoje vašich produktů?

Opatření, která jsou součástí Green Dealu, se do vývoje našich produktů samozřejmě promítají. Například na PET lahev se můžeme dívat jako na odpad, který skončí na skládce či ve spalovně, nebo jako na zdroj materiálu. To souvisí s naší byznysovou strategií a schopností znovu využívat zdroje, které už jednou byly vytvořeny. Máme mimo jiné ověřeno, že výroba recyklovaného PETu má u nás o 90 % nižší uhlíkovou stopu, než jaká je při výrobě základního materiálu. Takže to jsou smysluplná opatření, která si na trhu samy najdou svoji cestu, a je otázkou, nakolik mají být nařízená. My ve skupině ALPLA dáváme přednost trhu s tím, že používat materiál opakovaně nám dává smysl. Také investičně přistupujeme k výměně našich zařízení, aby byla méně energeticky náročná. Stejně tak to platí pro cirkulární ekonomiku.

Odkud pocházejí materiály, které využíváte, a jak zajišťujete jejich kvalitu – například u recyklovaných PET lahví?

Zužitkovat lze dnes v podstatě jakoukoli PET lahev, ale musíte rozlišovat, jestli z ní vyrábíte obal pro přímý styk s potravinami či nikoli. Jsou tam jiné parametry, které musíte zabezpečit v celém výrobním procesu, takže minimálně 95 % veškerého vstupu je z výrobků, ve kterých byly předtím potraviny. Právě proto je tak důležité zálohování nápojových lahví. Díky tomu máte takřka stoprocentní jistotu, že znovu využijete výhradně nápojové lahve. Získat je ze žlutých popelnic už je o něco složitější a nákladnější. Jako příklad může sloužit naše spolupráce se slovenským zálohovým systémem, od kterého odebíráme lahve pro konkrétní zákazníky. Materiál přepracujeme na recyklovaný plast, který pak používáme pro jejich produkty. Je to uzavřená výrobní smyčka v rámci potravinářského PETu.

Zaměřujete se nadále na osvětu či na komunikační kampaně o plastových obalech?

Už na podzim roku 2021 jsme založili iniciativu s názvem „Replastuj“, která se věnuje mimo jiné osvětě o plastech a jejich recyklaci. Průběžně si děláme také průzkumy veřejného mínění, abychom věděli, jak veřejnost plasty vnímá, kde vidí jejich negativa a snažíme se také odbourávat některé mýty. Pracujeme při tom výhradně s fakty, které jsme schopni doložit. Například o mikroplastech se říká, že se dostávají hlavně z plastových lahví do vody, půdy či do vzduchu. Faktem ale je, že jedním z největších zdrojů mikroplastů jsou oděry z pneumatik aut, různé venkovní nátěry nebo vodní doprava. Z PET lahví se samozřejmě také budou mikroplasty uvolňovat, pokud je někdo odhodí v přírodě. Rozhodně k tomu ale nedochází při konzumaci nápojů z plastových lahví. Kromě osvěty a komunikační kampaně pořádáme také soutěže, do kterých se v minulých letech zapojily stovky škol. Aktuálně pořádáme putovní výstavu s názvem „Plasty jako dobrý sluha, ale špatný pán“, která začínala v Opavě, do konce června byla v zemědělském muzeu v Ostravě a bude pokračovat v dalších městech.

V úvodu jste zmínil aktivity směrem k vašim zaměstnancům. Je právě personální oblast klíčová pro úspěšnou budoucnost firmy ALPLA, která v Česku podniká už od roku 1992?

Jako firma si uvědomujeme, že působíme v měnícím se prostředí. Mění se generace, a hlavně nová generace, která přichází na pracovní trh, má trochu jiné vidění světa a jiná očekávání. Také my se samozřejmě musíme vyvíjet a zohledňovat, co od nás očekává generace lidí, kterým je dnes 20 nebo 30 let. Snažíme se také více spolupracovat s technickými školami. To je oblast, kde obecně vidíme velký prostor ke zlepšení, protože počet lidí v technických oborech konstantně klesá. Určitě je to téma, na které se musíme zaměřit celkově jako společnost. Zavádíme také program „ALPLA for All“, v rámci kterého vytváříme prostředí, kde najdou uplatnění všichni – různé národnosti, náboženství, věkové skupiny i pohlaví. Pro nás jsou klíčové vlastnosti a dovednosti lidí.