1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Armádní Servisní, p.o.

Armadni servisniHledá úspory, aby mohla investovat

Založena byla před 20 lety za účelem správy vojenských bytů. V současné době se ale Armádní Servisní, p.o., zaměřuje zejména na výrobu tepla a vody. Stejně jako ostatní příspěvkové organizace se musí vyrovnat se snižováním státního příspěvku.

Armádní Servisní zvolila cestu úspor např. nákupem energií prostřednictvím burzy nebo vypisováním nových soutěží na dodávky a služby. Tato strategie se setkává s úspěchem. Za poslední tři roky se organizaci podařilo najít významné rezervy, které investuje do rekonstrukcí a modernizace svěřených zařízení. „Když byla v roce 1994 naše organizace založena, dostala název Správa vojenského bytového fondu. Její jméno korespondovalo s hlavní činností, kterou byla právě správa vojenských bytů. Armáda jich tehdy měla více než 10-tisíc. Kromě toho měla organizace na starosti ubytovávání zaměstnanců a správu ubytoven,“ přiblížila důvody založení Armádní Servisní, p.o., ředitelka Ing. Dagmar Kynclová, MBA.

Činnost příspěvkové organizace se postupně vyvíjela. Svého vrcholu co do počtu zaměstnanců i rozsahu činnosti dosáhla kolem roku 2000, kdy pro ni pracovalo přes 3-tisíce zaměstnanců a kromě správy bytového fondu a ubytoven měla na starosti také technologické zařízení budov, hasičský sbor nebo správu vojenských hrobů. „V jednu chvíli se uvažovalo o tom, že se příspěvkové organizace budou rušit, takže aktivity, které Armádní Servisní zajišťovala, ubývaly. V současné chvíli patří k naší hlavní činnosti výroba tepelné energie. Ročně vyrobíme 1,5 milionu GJ tepla. Zabýváme se také výrobou a zpracováním vody. To znamená, že provozujeme vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod a vodní zdroje. Kromě toho se zabýváme správou majetku rezortu ministerstva obrany. Spravujeme například dvě velká logistická centra, infekční nemocnici nebo vojenské vlečky,“ doplnila Kynclová.

Počet bytů i ubytoven, které jsou ve správě Armádní Servisní, v posledních letech výrazně klesá. „Před třemi lety jsme měly ubytovny s počtem 12-tisíc lůžek, v současné době se staráme o 8-tisíc lůžek a jejich redukce nadále pokračuje. Postupně byly omezovány také počty bytů. Ty byly buď předávány obcím, nebo odprodávány nájemníkům. Poslední velký balík odprodejů vojenských bytů proběhl v letech 2011 a 2012. Jednalo se asi o 1 500 bytů v Praze. Aktuálně nám ve správě zůstalo přibližně 400 bytů v různých částech České republiky. Jde především o byty ve vojenských prostorech, jejichž počet se bude dále redukovat v rámci optimalizace újezdů, která je plánovaná na příští rok,“ dodala ředitelka.

Dodávky pro rezort ministerstva obrany

Armádní Servisní podléhá přímo ministrovi obrany jako zřizovateli této příspěvkové organizace. V současné době má příspěvková organizace 320 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru a přibližně 250 osob pracuje na dohodu o provedení práce. Dohody jsou uzavírány z prozaického důvodu – v případě provozu kotelen se jedná o sezónní práce a moderní technologie nevyžadují nepřetržitý provoz, ale jen občasný dohled, na rozdíl od klasických starších kotelen na uhlí. Z hlediska činnosti je organizace samostatná po ekonomické stránce, kdy zodpovídá za hospodářský výsledek. „To, co bude Armádní Servisní dělat, kam bude dodávat své služby, ale vychází z příkazu zřizovatele. Ze zákona vyplývá, že volné kapacity můžeme nabídnout i soukromému sektoru – jde například o volná místa v ubytovnách nebo skladech, která můžeme komerčně pronajmout, nebo o dodávky tepla a vody mimo rezort,“ vysvětlila Kynclová.

Je zřejmé, že klíčovým odběratelem vyrobeného tepla i vody je rezort ministerstva obrany – jde přibližně o 98 % dodávek. Zaměstnanci rezortu také využívají ubytovacích kapacit v zařízeních, které Armádní Servisní spravuje. Co se týká služeb v rámci ubytování, příspěvková organizace zajišťuje kompletní správu nemovitostí včetně recepčních služeb, úklidu nebo výměny ložního prádla. Úhrada ubytování je upravena směrnicí generálního sekretáře a pravidelně je aktualizována. Část nákladů hradí ubytovaní, část zřizovatel formou příspěvku na činnost organizace. „Ceník je vyhlašován každoročně a každý rok navrhujeme určité úpravy. Je to záležitost vyjednávání mezi námi a zřizovatelem,“ dodala ředitelka.

Hledání finančních zdrojů

Vzhledem k množství a stáří spravovaných objektů se některé z nich nacházely v nevyhovujícím stavu. Proto bylo nutné jejich počet zredukovat. „Tím se nám daří dosáhnout úspor, které se snažíme primárně investovat do údržby a rekonstrukce nemovitostí, stejně jako zisky z pronájmu nebo z dodávek tepla a vody mimo rezort. Další linii zdrojů pak tvoří dotace z Evropské unie. Musím podotknout, že letošní rok byl pro nás z tohoto hlediska poměrně úspěšný,“ uvedla Kynclová. Další finanční zdroje vytváří příspěvková organizace prostřednictvím finančně krytých odpisů a samozřejmě dotací na přesně stanovené akce přímo ze státního rozpočtu. Standardní práce a údržba nemovitostí jsou tak financovány právě tímto způsobem.

Armádní Servisní pracuje s rozpočtem 1,2 miliardy korun. Jen přes 600 milionů korun – tedy více než polovinu rozpočtu – organizace vydá na nákup energetických zdrojů (plynu a uhlí). Zároveň se musí vypořádávat se snižováním příspěvku ze strany státu. „Je to každoroční boj. Se snižováním státního příspěvku se vypořádáváme například redukcí lůžek, uzavíráním a odprodejem nemovitostí. To představuje relativně rychlou možnost úspory. Kromě toho nahrazujeme zastaralé zdroje novými technologiemi, které jsou účinnější a tedy i úspornější. Snažíme se také lépe nakupovat. Letos jsme například dosáhli rekordní úspory při nákupu elektřiny i plynu. Tyto komodity jsme na burze nakoupili pro celý rezort o téměř 75 milionů korun levněji oproti minulému roku. V soutěži jsme získali také levnějšího dodavatele topných olejů nebo recepčních a úklidových služeb. Neustále se prostě snažíme soutěžit a optimalizovat ceny dodávek na co nejnižší úroveň,“ popsala přístup příspěvkové organizace ředitelka.

Podle Kynclové existují ve státní správě stále rezervy. „Po třech letech ve funkci vidím, že rezervy uvnitř systému jsou veliké a je důležité neplýtvat zdroji. Domnívám se, že je potřeba nebát se soutěží a veřejných zakázek. Dokázali jsme se přizpůsobit zákonu o veřejných zakázkách a nemáme dojem, že by dodavatelé automaticky očekávali od státní správy netransparentnost. Mezi naše standardní požadavky před uzavřením smluv patří, že budou uveřejněny na našich webových stránkách. Nikdy se nám nestalo, že by dodavatel se zveřejněním smlouvy nesouhlasil, a to ani u kontraktů v řádech desítek milionů korun. To je můj postřeh, který bych ráda akcentovala v kontrastu s tím, jak je celá situace prezentována v médiích,“ dodala.

Modernizace zdrojů a rekonstrukce budov

V současné době putuje nejvíce investic do obnovy tepelných zdrojů a do rekonstrukcí, které mají za cíl ušetřit náklady v budoucnu. „Řada tepelných zdrojů nebude po roce 2018 splňovat emisní limity stanovené novou vyhláškou. My jsme povinni je buď odstavit, nebo zrekonstruovat,“ sdělila Kynclová. Takto zrekonstruované zdroje budou mít ale také daleko vyšší účinnost a nižší provozní náklady. Dále pak jde například o výměnu oken nebo zateplování ubytoven. K netradiční formě rekonstrukce a zvýšení efektivity provozu patří např. modernizace areálu v pražské Ruzyni, který by měl být realizován metodou EPC. „Jde o systém, kdy vysoutěžený dodavatel na vlastní náklady zmodernizuje celý areál včetně technického řešení. My jako vlastník platíme po dohodnutou dobu za energie přibližně stejnou částku jako v době uzavření smlouvy. Investice se smluvnímu partnerovi vrací ve formě úspor energií vyplývajících z použití nových technologií. Po vypršení smlouvy nám zůstane zrekonstruovaný areál, který bude úsporný,“ vysvětlila ředitelka.

Dalším klíčovým projektem, který Armádní Servisní v současné chvíli zaměstnává, je zavádění sofistikovaného informačního systému na energetický management. Ten bude schopen vytvořit přesný přehled o tom, jak funguje energetické hospodářství v jednotlivých areálech, a to i s ohledem na aktuální klimatické podmínky. „Jde o software, který se používá například v teplárnách nebo soukromých objektech, ale resort obrany zatím takto energetický management neprovádí, jde tedy o pilotní projekt,“ uzavřela Kynclová.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...