České dráhy, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Investice jsme revidovali, modernizace však pokračuje

České dráhy jakožto největší český železniční dopravce za rok vypraví téměř dva a půl milionu spojů. Podle jejich generálního ředitele Michala Krapince přišla společnost během pandemie covidu o tržby v řádu miliard. A když už se začalo blýskat na lepší časy, prudce zdražila většina vstupů.

„U firmy naší velikosti se bavíme o meziročním nárůstu přes 2 miliardy korun,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD), které přesto pokračují v modernizaci služeb i vozidlového parku. Ve výrobě jsou desítky nových vozů, ucelených jednotek i lokomotiv, které najdou uplatnění například v segmentu mezistátní dálkové dopravy.

V loňském rozhovoru jste mluvil mimo jiné o tom, že České dráhy nejsou ekonomicky „fit“. Povedlo se během uplynulého roku kondici firmy zlepšit?

Doba je extrémně náročná. Miliardy, o které jsme přišli za covidu, nám chybějí. Na druhou stranu, do vlaků se vracejí cestující a máme zajištěné financování provozu i investic. Teď vozíme asi 90 % cestujících ve srovnání se stavem před pandemií. Na provoz si tedy vyděláme. Druhá věc jsou peníze na rozvoj. Tím myslím hlavně na nákup nových vozidel. Tam jdeme cestou externího financování a hledáme tu nejlevnější cestu. Úspěšně jsme v říjnu emitovali ESG bondy v hodnotě 500 milionů eur, což bylo klíčové pro stabilizování finanční situace a krytí investic. Dále máme sjednán úvěrový rámec od společnosti EUROFIMA, a to za velmi zajímavých podmínek.

Zůstaňme ještě u hospodaření. S jakými výsledky České dráhy rok 2022 uzavřely a které faktory měly na hospodaření celé skupiny největší vliv?

Výsledky budeme moci komentovat až po jejich zveřejnění na přelomu dubna a května letošního roku. Budou ale odrážet současnou ekonomickou situaci, se kterou se potýká asi většina firem. Především nás zatěžují vysoké ceny všech vstupů. U firmy naší velikosti se bavíme o meziročním nárůstu přes 2 miliardy korun.

Kde vidíte potenciál pro další rozvoj, a tedy i pro růst tržeb?

Pokud jde o samotnou vlakovou dopravu, vidím potenciál v segmentu mezistátní dálkové dopravy. A to jak denní, tak noční. Nedávno jsme představili nový produkt ČD Night a také nové noční spojení do Curychu přes Drážďany, Lipsko a Basilej. Noční spoje s lehátkovými a lůžkovými vozy prožívají renesanci. Lidé to berou jako zážitek, ale zároveň jde o úsporu času a peněz. Proto v tuto chvíli provádíme modernizaci dalších lůžkových i lehátkových vozů. Nevylepšujeme přitom jen samotné vozy, ale službu ČD Night jako celek. Je to o kvalitě ubytování, ale také o cateringu a službách, které poskytuje palubní personál.

Služby na palubě vlaků jsou pro cestující obecně velice důležité. Máte nějaké novinky v této oblasti?

V oblasti služeb a jejich kvality sázíme hodně na nové technologie. S jízdním řádem 2022/23 například vypravujeme denně skoro dva a půl tisíce spojů, ve kterých se lze zdarma připojit k Wi-Fi. Abychom zajistili snadnější průchod mobilního signálu do interiéru vlaků, testujeme na lince Praha – Vídeň opakovač mobilního signálu. Pokud se osvědčí, postupně ho nainstalujeme do ucelených jednotek dálkové dopravy. Díky tomu budeme po Německu a Rakousku teprve třetí zemí ve střední Evropě, kde se stane dobrá dostupnost mobilního signálu pro telefonování a přenos dat uvnitř vlaků samozřejmostí. Pokročilé technologie jsou také integrální součástí vybavení v nejnovějších vozidlech. Například InterJety na spojích do Chebu mají speciální okna propouštějící signál a bezdrátové nabíječky.

V rozhovoru z roku 2022 padla zmínka také o „investičním apetitu“ Českých drah ve výši 100 miliard korun na příštích 10 let. Platí to stále?

S ohledem na současnou situaci jsme investiční plán revidovali. Je ale potřeba říct, že řada vozidel se už vyrábí, další jsme se zavázali nakoupit nebo modernizovat ve smlouvách s kraji. Zastavit modernizaci prakticky nelze. Už proto, že kde nasadíte nový vlak, tam šetříte energie, levnější je údržba i samotný provoz a zároveň přilákáte nové zákazníky. Dává to smysl. Příkladem z loňska jsou právě spoje do Chebu, kam jsme nasadili InterJety.

Budete se dál soustředit na rozvoj dálkové dopravy, která vyžaduje vyšší komfort z hlediska cestujících?

Ano. Už se pro nás vyrábí dalších 180 dálkových vozů, které budou zase o něco lepší než naše aktuálně nejmodernější InterJety. Budeme mít 20 devítivozových souprav, které potáhnou nové lokomotivy Vectron. Ty budou jezdit rychlostí 230 kilometrů za hodinu, což je dnes potřeba v zahraničí, ale brzy se tak bude jezdit i u nás. Připravujeme se také na náhradu starších souprav na vnitrostátních linkách. V této souvislosti jsme nyní vypsali výběrové řízení na dodávku až 60 elektrických jednotek, které nahradí starší soupravy z klasických vozů.

Mezinárodní vlaky ČD loni opakovaně čelily problémům na trase Praha – Berlín, kde je německá strana několikrát odmítla převzít, což z hlediska mezinárodní reputace nepůsobilo dobře. Zapracovali jste na nápravě?

To byl pochopitelně obrovský reputační problém. Například se nám ale stalo, že po odstavení vlaku německým personálem byly vozy při kontrole v depu shledány po technické stránce přesně podle předpisů. Proto jsme podnikli ve spolupráci s německým partnerem taková opatření, aby k tomu v budoucnosti nedocházelo. V Děčíně máme technika, který na místě posuzuje případné sporné případy a rozhoduje, zda může příslušný vůz pokračovat v cestě, nebo ne. Od té doby podobný problém neevidujeme.

Do jaké míry jsou vaše plány a investice v souladu s celkovou strategií rozvoje železniční infrastruktury státu? Podílíte se aktivně například na přípravě projektů VRT?

Koncepce budování vysokorychlostních tratí nás pochopitelně zajímá. Aktivně se účastníme konferencí a diskusí na toto téma. Se správcem infrastruktury musíme být v souladu, pokud jde o parametry plánovaných tratí, aby s nimi byla naše vozidla kompatibilní. Jde třeba o nápravové tlaky, minimální měrný výkon, tlakotěsnost, otázky EMC, ale jde i o organizaci a režim provozu. Vlaky na rychlost nad 200 kilometrů v hodině máme ve flotile už nyní. Pendolina, railjety, InterJety, ComfortJety, které se aktuálně vyrábějí, ale i lokomotivy Vectron, všechna tato vozidla mohou na vysokorychlostní tratě vyjet. V roce 2025 budeme disponovat celkem 44 tlakotěsnými soupravami pro rychlost 200 až 230 km/h a zhruba 220 jednotlivými vozy pro rychlost 200 km/h. Samozřejmě, že vlaky na rychlost 300 km/h a více jsme připraveni pořídit, až bude čas a budeme znát parametry a ekonomiku provozu. Náklady na jejich pořízení však budou vysoké.

Jak jste již uvedl, v předchozích letech utlumila zájem o cestování vlakem pandemie. Vracejí se cestující postupně zpět do vlaků? Chcete je přilákat i dalšími novými službami?

Na službách neustále pracujeme. Během loňského podzimu jsme přišli s několika novinkami, které mají cestující motivovat k využívání online odbavení. Ať už přes náš e-shop nebo přes aplikaci Můj vlak, kterou dnes využívá asi milion lidí. Těm, kdo si koupí elektronickou jízdenku a jejich spoj má větší než 60minutové zpoždění, nově automaticky vyplatíme odškodnění bez toho, aby museli o vrácení peněz žádat. V aplikaci přibyla také možnost online ohodnotit cestu a taky jsme spustili novou verzi e-shopu, díky čemuž se zkrátí nákupní proces všem, kdo na něj chodí z mobilu nebo tabletu. Podobných vstřícných kroků je víc. Chceme dosáhnout toho, aby minimálně polovina všech jízdenek, včetně těch vydaných v rámci tarifů integrovaných dopravních systémů a státního tarifu, byla prodána online. U jízdenek za náš tarif už jsme nad úrovní 50 %, ale samozřejmě chceme, aby tento podíl i nadále rostl.

Průmysl Dnes