1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

České vysoké učení technické v Praze

cvut 20Snažíme se, aby Česká republika nebyla jen montovnou

Mezi českými technickými vysokými školami dlouhodobě vyniká ČVUT. Aktuálně vychovává kolem 17 800 studentů, kteří si mohou vybírat z 227 akreditovaných studijních programů. Vedle výuky se vehementně soustředí také na výzkum a vývoj, ve kterém reflektuje aktuální výzvy. Nejen o nových projektech jsme si povídali se znovuzvoleným rektorem doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Byl jste znovu zvolen rektorem a připravujete se na další funkční období. S jakými vizemi a cíli do něho vstoupíte?

Cíle, které jsme si v minulém volebním období vytyčili, jsme splnili a povedlo se nám dobře jednat s Akademickým senátem i vedením fakult. Ve vedení ČVUT bych rád pracoval na tom, aby se univerzita posouvala nadále k vyšším metám v mezinárodním srovnání, aby byla místem stále lepšího vzdělávání a špičkového a aplikovaného výzkumu, který přinese ještě lepší aplikace a kontakt s průmyslem. Budu rozvíjet naše stávající silné stránky a hledat nové příležitosti v mezioborovém výzkumu. O kvalitě výzkumu na naší univerzitě nás před rokem ubezpečil při své misi i Mezinárodní hodnotící panel. Ze 14 hodnocených součástí je pět excelentních a valná většina velmi dobrých! To svědčí o skvělé a stále vzrůstající úrovni výzkumu a tvůrčí činnosti naší univerzity. Věřím, že ČVUT se posune vpřed i ve spolupráci s dalšími univerzitami a výzkumnými organizacemi a že vybudujeme příjemné internacionální prostředí pro studenty i zaměstnance. A rozhodně se budu snažit o to, aby ČVUT nedopustilo, aby Česká republika byla jenom nějakou montovnou. Jsme jádrem technologického vývoje v této zemi, a to musíme rozvíjet, aby zde v Čechách vznikalo prostředí pro špičkové technologie v hospodářství. Nesmíme zapomenout přitom ale na to, že technologie jsou tu pro lidi a že jim musí pomáhat a ne škodit.

V jakých konkrétních projektech, které jste započal, budete pokračovat?

Vytváříme infrastrukturu pro vznik evropského centra excelence v oblasti AI zaměřenou na bezpečnou občanskou společnost. Tak vzniká pevná základna pro další rozvoj AI na naší univerzitě. ČVUT se stalo také partnerem projektu EuroTeQ Engineering University, konsorcia šesti evropských univerzit. Cílem tříletého spojení je realizovat v prostředí předních technických univerzit vize European Universities Initiative a European Education Area za finanční podpory Evropské komise, Erasmus+ programme A.1 – European Higher Education. Aktuálně vytváříme také programy ve spolupráci s Univerzitou Karlovou na odhalování fake news – CEDMO. To je velmi důležité kvůli matení informací, které nastává i v souvislosti s covidem. (Od tohto názoru se manažment redakcie dištancuje, pozn. red.) Ale jsou to programy, ne hmatatelné prostředky. Díky nim bychom chtěli představit základnu kvalitních informací, které pomohou lidem se orientovat. Protože to, co vidíme kolem nás, je velký zmatek, a univerzita má mimo jiné pro společnost vytvářet stabilní, kvalitní základ informací a jejich interpretací, o který by se lidé mohli opřít. Zásadní je naše apolitičnost a nezávislost.

O prázdninách jste založili dceřinou společnost ČVUT Tech, jejímž prostřednictvím chcete podporovat transfer technologií a výsledky výzkumu do praxe. Jaké s ní máte plány?

Společnost například umožní vznik a rozvoj nových spin-off firem a licencování duševního vlastnictví. Současně je kolem univerzity hodně společností, které jsou spojené s našimi zaměstnanci, a proto je chceme v rámci zastřešující organizace podporovat. Tím vznikne oficiální uskupení firem, které jsou buď založené univerzitou, nebo s ní nějak souvisí, a tak je to správně. Půjde o propojené partnerství oboustranně výhodné, pro vědce i pro univerzitu.

Velmi dobře se vám daří navazovat spolupráci s firmami. Jedním z příkladů je spolupráce GE Aviation Czech, kdy společně usilujete o ekosystém pro letecké a kosmické technologie. Jak tento projekt pokračuje?

Jedno z největších výzkumných a vývojových partnerství veřejného a soukromého sektoru v Evropě mezi ČVUT v Praze a GE Aviation Czech (GEAC) bylo podepsáno v roce 2016 s cílem vybudovat ekosystém pro letecké a kosmické technologie. V listopadu 2020 jsme na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně oznámili, že Centrum leteckého a kosmického výzkumu na Fakultě strojní ČVUT a GEAC rozšiřují svou spolupráci o zkoumání a testování udržitelného leteckého paliva. Záměrem je dokončit úspěšnou demonstraci vlastností motoru Catalyst s použitím schválené směsi SAF a nahrazením konvenčního leteckého paliva. Motor Catalyst je první zcela nově navržený turbovrtulový motor, který vstoupil do segmentu obchodního a všeobecného letectví za více než 50 let. Svůj první let dokončil loni v září a v současné době pokračuje v testování na berlínském letišti, následně bude testován i na letišti v Hradci Králové. Právě zde má ČVUT dvě ze svých čtyř nejmodernějších pozemních zkušeben ekosystému a odtud bude ČVUT a GEAC dále operovat létající zkušebnu FTB.

Vysoké školy neprožívají zrovna lehké období. Vzdělávání dostává na frak kvůli pandemii a lockdownům. Jak se vám dařilo a daří zajišťovat výuku?

Pro ČVUT představoval uplynulý rok a půl skutečnou zatěžkávací zkoušku, která donutila management univerzity, fakult, centrálních pracovišť i kolejí a menz k extrémnímu organizačnímu vypětí a často k improvizovaným a okolnostmi vynuceným řešením. Totéž platilo pro mnoho řadových zaměstnanců, kteří museli zajišťovat chod svých pracovišť, pro akademiky, kteří se za pochodu učili vyučovat v online režimu, i pro všechny studenty, kterým situace zásadním způsobem zkomplikovala studium a mnohým i návrat do jejich domovů v zahraničí. Zkoušky, přijímací řízení i promoce se odehrávaly v neobvyklých podmínkách a termínech. Ukázali jsme ovšem dostatečnou flexibilitu a náročnou situaci jsme zvládli. Naším hlavním cílem bylo poskytnout studentům v daných poměrech co nejkomfortnější lhůty a podmínky pro složení zkoušek, a totéž platilo i pro uchazeče o vysokoškolské studium. Jistá dávka tolerance a velkorysosti byla nicméně nutná na obou stranách.

Před pandemií koronaviru rozhodně nepřivíráte oči. Pracovníci z fakulty biomedicínského inženýrství například pomáhají pomocí laserové terapie minimalizovat následky covidového zápalu plic. Jak to funguje?

Vysokovýkonnou laserovou terapii, běžně používanou v rehabilitaci pohybového aparátu, začal k minimalizaci následků covidových pneumonií využívat tým odborníků z naší Fakulty biomedicínského inženýrství v čele s prof. MUDr. Leošem Navrátilem, CSc. MBA, dr. h. c., již na jaře 2021. Tento typ záření se ukazuje jako účinná léčebná metoda, která dokáže transformovat jizvy v plicní tkáni zpět na elastickou funkční tkáň. Délka aplikace ošetření pacientů s post-covidovým syndromem se pohybuje okolo 14 minut na jednu postiženou plíci a v aplikaci je nezbytné pokračovat v pěti po sobě jdoucích dnech, aby došlo k iniciaci proregeneračního účinku. Na léčebnou kúru vysokovýkonnou laserovou terapií navazují techniky respirační fyzioterapie a manuální techniky pro korekci postury. Kromě toho, že se nemocní cítí subjektivně lépe, byla účinnost terapie prokázána rovněž spirometrickým vyšetřením. Výrazné zlepšení bylo diagnostikováno i na rentgenových snímcích plic již po třech až čtyřech týdnech od zahájení léčby.

ČVUT se výrazně prezentuje v expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji. Mohl byste přiblížit, jakými exponáty demonstrujete svůj technický um?

Jádrem českého pavilonu a technologickým „zázrakem“ je systém S.A.W.E.R., který dokáže vyrábět vodu ze vzduchu s využitím solární energie. Na jeho vývoji se podílí vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, Fakulty strojní ČVUT společně s AV ČR, která řeší systém kultivace pouště pomocí podpovrchových kultur. Revoluční technologie je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému. Prolíná a propojuje přírodu a technologie, vytváří nečekanou symbiózu. Je to technologie, která může pomoci miliardám obyvatel naší planety od žízně, a tedy i od hladovění! Druhou výraznou stopou na dubajské světové výstavě byly drony, reprezentující robotické projekty Fakulty elektrotechnické, které návštěvníci mohli vidět v rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday. Skupina Multirobotických systémů, působící na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, využívá světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která se ukazuje jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech konkurenčních řešení. Současné drony se dokáží pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase, a přitom reagovat na neočekávané překážky. Výzkumný tým pod vedením doc. Martina Sasky představuje ve vývoji autonomně řízených dronů přední světové pracoviště.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...