1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

ČEZ, a.s. - Jaderná elektrárna Temelín

CEZ TemelinRozvoj jaderné energetiky zrušením tendru nekončí

Jaderná elektrárna (JE) Temelín vyrobila elektřinu poprvé v prosinci 2000, krátce poté, kdy byla dokončena stavba a přivezeno první palivo do reaktoru.

Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen v roce 2002, o rok později byl do provozu uveden i druhý blok. V současné době dokáže JE Temelín pokrýt pětinu spotřeby elektřiny v České republice.

Výkon JE Temelín byl původně projektován na 4-tisíce MWe. Po roce 1989 byla ale energetická politika přehodnocena a vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny v rozsahu dvou bloků o celkovém výkonu 2-tisíce MWe. Díky využití projektových rezerv se loni podařilo výkon každého bloku zvýšit o 4 %, tedy na 1 056 MWe. „Aktuálně má tedy elektrárna potenciál vyrobit o 600-tisíc MWh elektřiny více. To odpovídá téměř třetině roční výroby všech českých fotovoltaických elektráren. Loni naše elektrárna vyrobila 15 056 miliard kWh elektřiny, a to bezpečně i bez emisí skleníkových plynů,“ uvedl Ing. Miloš Štěpanovský, ředitel JE Temelín. Podle Štěpanovského patří jaderné elektrárny z hlediska provozních nákladů k nejlevnějším zdrojům výroby elektřiny, a to i přes vysokou vstupní investici. Cenové srovnání výroby elektřiny v jaderných zdrojích s výrobou v uhelných elektrárnách nebo v obnovitelných zdrojích by ale bylo zavádějící. „Bohužel energetický trh je masivními dotacemi do obnovitelných zdrojů značně pokřiven. Kvůli tomu se v některých chvílích obchoduje elektřina paradoxně i za zápornou cenu. I proto jsou jakákoli cenová srovnání velmi obtížná,“ dodal.

Technologie JE Temelín

JE Temelín vyrábí elektřinu ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Hlavními výrobními komponenty jsou reaktor a turbína. „Tlaková nádoba reaktoru je cca 11 m vysoká a má vnější průměr asi 4,5 m. Tloušťka stěny, resp. její válcové části, je 193 mm. Nádoba je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C (provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290 °C až 320 °C) a je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom-nikl-molybden-vanadové oceli,“ popsal ředitel. Tlaková nádoba byla vyrobena ve Škodě JS Plzeň tak, aby byl materiál schopný dosáhnout požadované radiační odolnosti. Ke sledování křehnutí tlakové nádoby v důsledku působení neutronového záření jsou v reaktoru umístěny svědečné vzorky materiálu, které se pravidelně měří a hodnotí v Ústavu jaderného výzkumu Řež.

Nejdůležitějším zařízením nejaderné části elektrárny je turbogenerátor o výkonu 1 056 MWe, který se skládá z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče. Vlastní parní turbína je tvořena jedním vysokotlakým a třemi nízkotlakými díly. „Jde o prototypové zařízení vyrobené Škodou Plzeň, které se skládá z jednoho vysokotlakého a tří nízkotlakých rotorů a zpracovává páru o teplotě 280 °C a tlaku 6,3 MPa. Parní turbína je dlouhá 60 metrů, váží 2-tisíce tun a rotor se za vteřinu otočí padesátkrát. Obvodová rychlost nejdelších – něco přes metr dlouhých lopatek – je 2 500 km/h. Tedy přibližně dvakrát více, než je rychlost zvuku. Vzdálenost mezi Prahou a Temelínem by překonala za tři minuty,“ upřesnil Štěpanovský.

1 miliarda ročně do bezpečnosti elektrárny

Provoz každé jaderné elektrárny doprovází otázka skladování a uložení jaderného odpadu. V případě JE Temelín je palivo z reaktoru po čtyřech letech přemístěno do bazénu v jeho těsné blízkosti. Přibližně po 10 letech je z tohoto bazénu přepraveno ve speciálních kontejnerech do skladu použitého paliva. „Ten je v areálu elektrárny v provozu od roku 2010. Aktuálně je zde umístěno 14 kontejnerů s použitým palivem. Kapacitně je sklad schopen pojmout palivo za 30 let provozu obou bloků,“ dodal Štěpanovský. Použité palivo může být podle něho v kontejnerech skladováno až 60 let. „Česká republika jde, podle platné Státní energetické koncepce, cestou dočasného skladování s předpokladem trvalého uložení jaderného paliva. Společnost ČEZ nepovažuje použité palivo za odpad, ale za cennou energetickou surovinu, kterou bude možno v budoucnu opět využít, vzhledem k tomu, že palivo je v reaktoru využito pouze ze 4 %. Proto v něm do budoucna vidíme významný energetický potenciál. V Evropě se používají technologie na jeho přepracování k opětovnému využití například ve Francii a Anglii. Jejich většímu rozšíření zatím brání vysoké náklady. S předpokládaným zvyšováním cen uranu na světových trzích se tato technologie stane pro energetické firmy zajímavou alternativou,“ vysvětlil ředitel.

V souvislosti s havárií jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 znovu ožily diskuze ohledně bezpečnosti jaderných zařízení. Jak uvedl Štěpanovský, bezpečnost jaderných elektráren je dána výběrem lokality, projektem, výstavbou, způsobem provozu, průběžnou modernizací i legislativním rámcem. „Temelín provozujeme v souladu s evropskou i českou legislativou, která mimochodem patří k těm nejpřísnějším v Evropě. Ze seizmologického hlediska se Temelín nachází na jednom z nejstabilnějších míst na světě. Máme k dispozici moderní techniku a kvalitní personál. Bezpečnost pro nás nekončí například realizací opatření plynoucích ze zátěžových testů EU, ale je pro nás naprosto klíčovou záležitostí. Jde o nikdy nekončící příběh, který bude naši elektrárnu provázet po celou dobu její životnosti. Ročně do modernizace elektrárny, a tedy i zvyšování bezpečnosti, investujeme téměř miliardu korun,“ dodal.

Odstávka – příležitost pro realizaci řady investic

V současné době stojí před pracovníky JE Temelín řada úkolů. Jde například o dvě odstávky pro výměnu paliva, které je třeba zvládnout bezpečně a v plánovaných termínech. „Pokračujeme také v realizaci opatření plynoucích ze zátěžových testů EU. Aktuálně například pracujeme na zajištění jedenáctého způsobu výroby elektřiny pro potřebu elektrárny. V létě nás na prvním bloku čeká rozsáhlá modernizace turbíny, během které vyměníme všechny tři nízkotlaké rotory. I díky tomu budeme moci výkon bloku zvýšit na 1 078 MWe. Stejná úprava pak příští rok čeká i druhý blok. Práce je tedy před námi dost, ale pokud chceme naší elektrárnu provozovat bezpečně, spolehlivě a efektivně, jiná cesta ani není,“ sdělil Štěpanovský.

Významný zaměstnavatel v regionu

Dodejme, že v současné době zaměstnává JE Temelín téměř 1 100 lidí. Nejen to ji staví mezi přední podniky v České republice. „Temelín je také zdrojem zakázek pro řadu firem – například na realizaci prací se podílí na šest desítek dodavatelských společností. Uplatnění u nás nachází nejen vysoce specializované společnosti, ale dodavatelsky zajišťujeme například úklidové práce, stravování nebo údržbu trávníků,“ dodal ředitel. Není tajemstvím, že zaměstnání v elektrárně Temelín je stabilní a nabízí nadstandardní podmínky. „Příkladem jsou různé příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, bezúročné půjčky, příspěvek na dovolenou nebo systém zdravotní péče. Na druhé straně na naše zaměstnance máme i nadstandardní požadavky, ať už při samotném náboru, nebo následně při výkonu práce. Celé je to o vytvoření takového systému, který povede ke stabilizaci zaměstnanců a k jejich motivaci vykonávat práci co nejlépe,“ doplnil Štěpanovský.

Rozvoj jaderných zdrojů po zrušení tendru

Média i veřejnost několik let se zájmem sledovaly vývoj tendru na dostavbu JE Temelín. Ten byl ovšem počátkem dubna letošního roku zrušen. Jak uvedl ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský, společnost ČEZ k tomuto rozhodnutí vedly změny na energetickém trhu, ke kterým došlo v průběhu posledních 5 let. „Zatímco v době zahájení tendru v roce 2009 byla tato investice návratná, v dnešních podmínkách se nevyplatí stavba žádného nedotovaného zdroje. I proto jednala společnost ČEZ s českou vládou o garantované ceně. Tato jednání však neskončila dohodou a ČEZ tedy neměla ani jinou možnost než veřejnou zakázku na dostavbu třetího a čtvrtého bloku v areálu elektrárny Temelín zrušit,“ sdělil. To však neznamená, že společnost ČEZ rezignuje na výstavbu jaderných zdrojů v tuzemsku. „V následujících letech dojde z důvodu končící životnosti k zavření uhelných elektráren o celkovém výkonu až 3 500 MWe. Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu elektřiny v naší zemi, tady stále existuje. Naše plány jen budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce spolupracovat se státem,“ uzavřel Štěpanovský.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...