1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Chemoprojekt, a.s.

chemoprojekt 20Naší prioritou zůstává vývoz investičních celků

Stálicí, která se dlouhodobě pohybuje mezi předními inženýrskými firmami (nejen) v bývalém Československu, je společnost Chemoprojekt. Osvědčený dodavatel rozsáhlých projektů z oblasti chemického a rafinérského průmyslu i vodního hospodářství si letos připomíná 70 let od založení. Více nám o bohaté historii i současnosti v rozhovoru pro Průmysl Dnes řekne statutární ředitel Tomáš Plachý, který je s firmou spjatý přes 30 let.

Díky tomu byl také u přerodu dřívějšího státního podniku, který úspěšně prošel náročným obdobím privatizace a následně se začal profilovat jako významný hráč na světových trzích. Dnes je součástí mezinárodní skupiny Safichem Group, jejíž firmy se zaměřují jak na komplexní inženýrské služby, tak například i na strojírenskou výrobu. „Až do 90. let byl Chemoprojekt čistě projekční organizací, která začínala studií a končila prováděcím projektem. Dodavatelské realizace jsme se začali účastnit až po privatizaci. Rozdíl je také v tom, že státní podnik si svého času dovolil dokonce odmítnout zakázku Plzeňského pivovaru, což dneska není možné. Klíčová je orientace podle trhu, na kterém potřebujeme neustále pracovat na dostatečné zásobárně zakázek,“ říká statutární ředitel společnosti Chemoprojekt, jejíž sídlo se nachází v Praze a pobočky jsou v Litvínově a Ústí nad Labem.

Které události a projekty byly podle vás pro rozvoj firmy zlomové?

Myslím si, že první zlom přišel po privatizaci, kdy Chemoprojekt mohl začít působit jako firma, která zajistila výrobní jednotku na klíč od stavby a dodávky zařízení i materiálu, přes provedení montáže, až po odzkoušení a předání zákazníkovi, který ji ve většině případů sám provozuje. Privatizace nám pomohla také v tom, že jsme získali přístup ke špičkovým technologiím, které se týkaly zejména výroby močoviny a kyseliny dusičné. Na mezinárodním trhu se totiž můžete pohybovat jen tehdy, pokud máte úspěšnou vlastní nebo licencovanou technologii. Jelikož se nám dařilo, vytvořili jsme si stabilní pozici a realizovali projekty hlavně v Rusku a na Středním východě, ale v posledních letech jsme se prosadili třeba i ve Francii a Číně, kam jsme navzdory tvrdé konkurenci dodávali na klíč výrobní jednotky na kyselinu dusičnou.

Jakými slovy byste popsal současnou firemní strategii?

Naše strategie se posunula tak, že se kromě rafinérského a chemického průmyslu zaměřujeme i na vodní hospodářství, kde je naší prioritou také vývoj vlastních technologií. Například loni v říjnu jsme v Rusku dokončili a předali k ročnímu odzkoušení úpravnu vody v hodnotě 22 milionů euro. Co se týče chemického průmyslu, přešli jsme z dusíku na fosfor a spolupracujeme především s firmou Fosfa na jejích projektech v Břeclavi a Kazachstánu. Velice významnou zakázkou je úpravna vody a výroba chladicích vod pro kotle v rafinerii v irácké Basře, kde probíhá rozšíření rafinerie za 145 milionů dolarů. Mohu říct, že realizovat projekt na klíč včetně stavby a montáže v takto náročném prostředí je opravdu úspěch, ale zároveň je třeba vnímat ekonomické souvislosti. V období, kdy jsme začali dodávat, jsme se museli vyrovnat jak s poklesem dolaru a cen ropy, tak s faktorem pandemie koronaviru.

Z výčtu zakázek je zřejmé, že se věnujete zejména zahraničním projektům…

Ano, naše strategie je nadále zaměřena na vývoz investičních celků. Zahraniční projekty tvoří zhruba 75 % všech zakázek, ale nestraníme se ani projektů v tuzemsku nebo na slovenském trhu, kde jsme nedávno uzavřeli nový kontrakt se společností Duslo Šaľa z koncernu Agrofert. V Česku dokonce provozujeme vlastní výrobní jednotku na bio-diesel v Ústí nad Labem. Jinak se nám letos znovu rozběhly také evropské projekty v Rotterdamu, Antverpách a Gentu, které souvisejí s rozšiřováním rafinérských skladovacích terminálů.

Jakých ekonomických výsledků firma Chemoprojekt v posledních letech dosahuje?

Z hlediska obratu se pohybujeme na úrovni miliardy korun ročně. V rámci skupiny bychom k tomu samozřejmě museli připočítat i obraty dalších firem. Co se týče Chemoprojektu, jak jsem už zmínil, loni jsme se museli vyrovnat s poklesem kurzu dolaru, takže jsme za rok 2019 byli po zhruba 15 letech v mínusu. Letos předpokládám, že bychom se měli pohybovat kolem nuly.

Co soudíte o dosavadním vývoji letošního roku, který je poznamenán pandemií koronaviru?

V samotném Chemoprojektu jsme dosud neměli jediný případ karantény, pouze jsme některé kolegy nechali pracovat z domova s ohledem na péči o děti. Jinak v kancelářích fungujeme velice kontinuálně a spíše sledujeme, jak se koronavirus projevuje v zemích, kde realizujeme projekty. Například v Iráku jsme dokončili veškeré dodávky, ale pak se v březnu pozastavila montáž, což má opět ekonomické důsledky, protože postrádáme finanční prostředky, se kterými jsme původně počítali. Proto musím říct, že avizovaná pomoc státu je v současné době velice nedostatečná. Vzhledem k velikostí naší firmy, která má kolem 150 zaměstnanců, jsme se zajímali o úvěrový program Covid Plus, ale po vyhodnocení podmínek jsme zjistili, že bychom se i kvůli náročné administrativě dostali do ještě vyšších nákladů. Myslím si, že reálně by firmám našeho typu pomohly například státní záruky na nové vývozní projekty.

Situace na trzích je nyní složitá, ale nové příležitosti se objevují vždy. Ve kterých oblastech vidíte největší perspektivu?

Rozhodně je to oblast vodního managementu, kde máme rozsáhlý program včetně vývoje molekulární destilace či nanomateriálů s obsahem uhlíku. Jedná se o technologie, které umožňují odstraňovat z pitné vody lékové kontaminace nebo mikroplasty. Souvisejícím tématem je i naše vlastní technologie na výrobu bioplastů pro použití v kosmetice, zdravotnictví a potravinářském průmyslu. Když se budeme bavit o trzích, pořád je pro nás potenciál v Rusku i na Středním východě, kde se začínáme více zaměřovat na Egypt. Na evropském trhu jsou to stále země jako Holandsko a Belgie, ale také Polsko nebo Bulharsko. Jako nové teritorium se jeví Balkán, konkrétním příkladem je Srbsko, kde máme investici do vodní elektrárny. Společný podnik jsme založili také v Indii, ale tam je nyní složitý vývoj i kvůli pandemii koronaviru.

Co je rozhodující konkurenční výhoda, díky které Chemoprojekt oslovuje nové zákazníky?

Konkurenční výhodu máme zcela určitě v referencích, zákaznickém portfoliu a dlouhodobé přítomnosti na zahraničních trzích i na českém a slovenském trhu. Dále je to o našich lidech, kteří mají potřebné zkušenosti a know-how. Tím se dostáváme k naší komplexnosti, protože máme odborníky, kteří pokrývají obchodní, projekční i realizační stránku našich projektů. Velkou výhodou je i to, že se můžeme průběžně zlepšovat podle předních evropských inženýrských firem a také si osvojovat nové projekční programy a postupy týkající se organizace práce i zvyšování produktivity.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...