Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Už 30 let stavíme na soudržnosti a ohromné touze pracovat

Úspěšná stavební firma s ryze českými vlastníky bez zahraničního kapitálu, která je pevně ukotvena v regionu Českomoravské vrchoviny, kde si vybudovala prestižní postavení jak v dopravních stavbách, což jsou železnice a silnice, tak i v pozemním stavitelství. To je vizitka společnosti Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, která svojí velikostí, vyjádřenou počtem zhruba 200 kmenových zaměstnanců a pravidelným obratem ve výši 650 až 750 milionů za rok, patří mezi středně velké firmy. I do povědomí širší veřejnosti se dostala (nejen) díky typickému logu s modrým hrochem, který symbolizuje její odolnost a stabilitu, ale také řadou významných realizací. Více už nám v rozhovoru, který vznikl u příležitosti loňského 30. výročí od založení společnosti, řekne její ředitel Petr Suchý.

Vaše firma loni slavila 30 let od svého založení. Díky čemu jste takto dlouhodobě úspěšní?

Naše úspěšnost stojí na dodržování a plnění vždy všech závazků a požadavků u osvědčených investorů, se kterými nepotřebujeme sepisovat „dvěstěstránkové“ smlouvy, ale dáváme přednost podání ruky a osobnímu jednání. To se nám daří plnit díky skvělým spolupracovníkům a firemní kultuře. Naše firma je ukotvena jako jedna velká rodina a zároveň nám také záleží na zachování lidskosti v celé společnosti. A určitě nám k tomu pomáhá rovněž tvrdá každodenní práce.

Podělíte se s námi o události, které byly zásadní pro zformování firmy do dnešní podoby?

Na začátku stálo setkání mě a mého kolegy Karla Švece s pány Ondrou Chládkem a Jardou Tintěrou a využití jejich zkušeností a pomoci při založení společnosti, včetně jejího rozjezdu. Druhým milníkem byla v roce 2009 tragická událost, kdy bohužel zemřel můj kamarád a spolumajitel Karel Švec. Ukázalo se ale, že společnost je silná, a i přes tuto tragédii jsme udrželi soudržnost, touhu pracovat a dále se rozvíjet.

Na co ještě jste za těch 30 let nejvíce hrdý a co vám dělá největší radost?

Jednoznačně je to vybudování stávající firemní kultury a zachování prosté lidskosti. A co mě dělá největší radost? Stále mě to ještě baví.

Které momenty byly naopak pro firmu kritické a díky čemu jste zvládali krize?

Vždy to bylo hlavně díky nastavení všech spolupracovníků na stejnou vlnu a naší jednotě. A navíc hroši mají ještě i tu vlastnost pružně se přizpůsobit a vyrovnat se s náročnými podmínkami. Zároveň vynikají ohromnou touhou pracovat a žít stejně jako naše firma.

Začínali jste ve výstavbě železniční infrastruktury. Co rozhodlo o tom, že jste se zaměřili právě na tento segment stavebního trhu?

Jak jsem již zmínil v jedné z předchozích odpovědí, rozhodla náhoda – setkání s pány Chládkem a Tintěrou. Jinak je faktem, že předtím než jsme založili naši společnost Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s., pracovali jsme s kolegou u Traťové distance, což tehdy ještě byly České dráhy. V roce 1993 bylo trendem u Českých drah provádět na železniční infrastruktuře pouze správcovskou činnost, a tak jsme se stali nadbytečnými. Po setkání s oběma pány se nám zalíbila jejich vize, a protože nám nechyběla vůle a elán, přemluvili jsme dalších deset odvážných a založili společnost Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod.

Jak se firmě dařilo v předchozích letech, které byly ovlivněny zejména dopady pandemie či materiálovou a energetickou krizí?

Odpovím opět stručně a podobně jako v předchozích odpovědích. V dobách krizí bývá přechodně hůře, což je ale přirozené. Také zastávám názor, že každý by měl mít nějaké rezervy na horší časy. Jinak jako firma jsme od začátku razili a dodržovali teorii „zachovat vždy pracovní kapacity“. Právě lidé jsou totiž to nejcennější, co každá společnost vlastní.

Které referenční zakázky se vám podařilo v poslední době dokončit?

V segmentu železničních staveb to byl traťový úsek Vlkov – Řikonín v objemu 1 miliarda korun, realizovaný společně s firmou Chládek & Tintěra Litoměřice. Dále tratě Brno – Adamov a Adamov – Blansko v objemu 300 milionů korun, kde jsme působili jako subdodavatel, a také kolejové opravy ve Žďáru nad Sázavou v objemu 350 milionů korun – bonusem navíc pro nás bylo ocenění Stavba kraje Vysočina. Ze silničních staveb mohu zmínit práce na ulici Havlíčkova pro město Havlíčkův Brod v objemu 40 milionů korun, cyklostezku Štoky – Jihlava za 30 milionů korun nebo rekonstrukci Smetanova náměstí v Havlíčkově Brodě za 41 milionů – opět s oceněním Stavba kraje Vysočina. V rámci pozemních staveb jsme realizovali tělocvičnu v Golčově Jeníkově za 66 milionů korun oceněnou čestným uznáním v soutěži Stavba kraje Vysočina či hospic v Havlíčkově Brodě za 85 milionů, kde se shodou okolností jednalo o první stavbu svého druhu v kraji Vysočina.

Na kterých významných zakázkách jste pracovali loni?

Ve spolupráci se společností Chládek & Tintěra Litoměřice se nám podařilo získat na železnici zakázky, jako jsou rekonstrukce železniční stanice Vlkov v objemu 1,4 miliardy a také rekonstrukce mezistanic úseku Pohled – Přibyslav včetně za celkem 3 miliardy korun. U silničních staveb se podílíme na zakázce Pohled – Přibyslav a na rekonstrukci ulic ve městě Havlíčkův Brod v objemu 50 milionů korun. Mezi pozemními stavbami to jsou rekonstrukce pavilonu č. 10 v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod za celkem 126 milionů korun a podílíme se také na rekonstrukcích výpravních budov ve stanicích Vlkov a Pohled.

Ve kterých oblastech dnes vidíte největší výzvy pro další rozvoj firmy?

Rozvoj naší společnosti vidíme v rozšíření týmů pro investiční výstavbu na železniční infrastruktuře. Poslední dobou se zajímáme také o investice do těžkých strojů na recyklaci stavebních materiálů, takže jsme již zainvestovali do velkých drtiček a třídičů kameniva a recyklátů. Velmi se totiž věnujeme odpadovému hospodářství a druhotnému využití materiálů pro stavební účely.

Co byste změnil v českém stavebnictví, aby se dostalo k dlouhodobějšímu růstu a stabilitě?

Českému stavebnictví bych přál, aby celý systém přípravy i realizace stavebních zakázek byl zjednodušen a nebyl svázán složitou legislativou a byrokracií. Není přece možné, aby o stavebních zakázkách rozhodovaly a řídily je party právníků místo toho, aby byly realizovány stavebními odborníky z daného oboru. Také bych si přál, aby se všechny stavební zakázky soutěžily na základě kritéria společenské odpovědnosti stavebních firem i kvality již dokončených stavebních zakázek, a třeba i regionální příslušnosti společnosti. A ne pouze na základě jednoho obvyklého kritéria, kterým je nejnižší cena.

Průmysl Dnes