Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

V metropoli budou jezdit trolejbusy a naroste počet elektrobusů

Poslední měsíce veřejnou dopravou dost zamávaly. V Praze ubylo cestujících, i tak jezdí téměř pořád stejný počet tramvají, autobusů nebo vozů metra. Lidé vyžadují bezpečnost a nechtějí se v prostředcích mačkat, Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., jim vychází vstříc. Současně pokračuje v rozsáhlých investicích. Modernizuje vozy metra i stanice, rozšiřuje flotilu elektrobusů a projektuje trolejbusové tratě. „Doprava bude ekologičtější a komfortnější, sníží se emise i hluk,“ říká v rozhovoru předseda představenstva a generální ředitel Ing. Petr Witowski.

Přes léto nezahálíte. Na čem pracujete?

Před prázdninami jsme začali stavět novou tramvajovou trať ze Sídliště Barrandov do Holyně. Mimochodem, nová trať, kde předtím nevedly koleje, se v Praze stavěla naposledy před 20 lety. Stavíme také novou tramvajovou smyku Zahradní Město, kde vznikne nový přestupní uzel mezi MHD a vlaky. Stavíme nové energocentrum, tj. první etapu nové vozovny v Hloubětíně, modernizujeme vestibul stanice metra Anděl – Na Knížecí a v srpnu jsme začali s modernizací stanice na Jiřího z Poděbrad. Kromě toho pracujeme na projektové dokumentaci a přípravě dalších desítek akcí, např. na metru D nebo elektrifikaci řady autobusových linek na pravém i levém břehu Vltavy.

Pokud bych se měl zmínit o opravách a rekonstrukcích tramvajových tratí, asi nejzásadnějším projektem letošních prázdnin je oprava tramvajové tratě v centru, ve Spálené ulici a v oblasti Vyšehradského tunelu, která začala na začátku srpna a uzavírka tunelu ovlivní jak MHD, tak individuální dopravu. Hlavní porce náhradní dopravy bude na autobusech, ale cestují budou moct využít i netradiční způsoby přepravy. Nasadíme lodě, které je budou přepravovat z oblasti Výtoně k Podolské vodárně, což je právě úsek, kde bude výluka. Cestující si budou moci také vypůjčit kolo. Musím ale dodat, že řadu důležitých projektů se nám ještě před létem podařilo dokončit, například opravu tratě v oblasti Palackého náměstí včetně jedné z nejfrekventovanějších tramvajových křižovatek. Před koncem prázdnin zahájíme rekonstrukci tramvajové tratě na Nábřeží Edvarda Beneše.

K hotovým projektům patří i nová tramvajová linka číslo 19. Jaké výhody městu přinesla?

Linka číslo 19 začala v Praze znovu jezdit po devíti letech. Její trasa bez přestupu propojuje Pankrác s Lehovcem, Palmovkou, Žižkovem, Strašnicemi a Vršovicemi, tj. ty části města, jež neměly přímé spojení. Na Pankráci trať končí u křižovatky ulic Hvězdova a Na Pankráci, u Arkád Pankrác, rádi bychom ji ale protáhli až k poště na Budějovické ulici. Linka má spojitost i s novou trasou metra D, protože zhruba dva roky poté, kdy se rozběhne výstavba, bude stanice Pankrác C na přibližně jeden rok uzavřena, protože zde budeme budovat přestup mezi linkami metra C a D. Tramvajová linka 19 nám v době výstavby zajistí obsluhu Pankráce.

Výstavba metra D je poměrně ostře sledovaná. Jak daleko jste s tímto projektem?

Metro D je naší aktuálně největší výzvou. Pomalu končíme geologický průzkum, který jsme v pankrácké oblasti v posledních dvou letech realizovali. Máme zhotovitele stavby i prozatím nepravomocné stavební povolení na první úsek, řešíme námitky, které jsme k němu dostali. Snad je vyřešíme co nejrychleji, abychom mohli začít stavět úsek Pankrác – Olbrachtova, vypisovat tendry na další úseky a podobně. Na druhou stranu, nežijeme jen metrem, nemůžeme rezignovat ani na rekonstrukce tramvajových tratí nebo revitalizaci stanic metra.

Poměrně zásadními úpravami prošla například stanice metra Karlovo náměstí. Co se zlepšilo?

V srpnu před dvěma roky jsme dokončili velkou rekonstrukci vestibulu, výstup na Karlově náměstí, včetně výměny eskalátorů. Nedávno, v květnu, jsme pak zprovoznili bezbariérové řešení – postavili jsme zde soustavu dvou dvojic výtahů a propojovací chodby. Výtahy začínají na nástupišti a do uliční úrovně ústí ve Václavské ulici hned vedle Václavské pasáže. Máme z toho radost, protože Karlovo náměstí se přidalo ke 45 dalším bezbariérovým stanicím, které máme.

Pro cestující je důležité, že také rozšiřujete pokrytí metra mobilním signálem. Hotovo máte 50 stanic. Kolik jich zbývá a kdy bude pokrytí kompletní?

Celkem máme 61 stanic, pokrýt nám jich v tuto chvíli zbývá 11. Původně jsme plánovali kompletní pokrytí sítí LTE dokončit v roce 2022, ale s operátory jsme práce urychlili. Paradoxně nám k tomu pomohl i COVID-19, protože metro v době lockdownů končilo provoz dříve, a operátoři měli na instalaci více času, práce tak mohly probíhat rychleji. Hotovo bude do konce tohoto roku, to budeme mít signálem LTE i 5G pokryté všechny stanici kromě jedné. Na Jiřího z Poděbrad totiž v srpnu začala celková rekonstrukce, vznikne tu bezbariérové řešení jako na Karlově náměstí, takže signál zde budeme řešit až po dokončení prací.

V investicích nejde jen o stanice a zastávky, ale také o vozy. Jak je modernizujete? A chystáte nákupy nových autobusů nebo tramvají?

Vozy metra modernizujeme průběžně. Práce jsou odstupňované podle stáří vozů, nejrozsáhlejší jsou u nejstarších vlaků. U nich jde o totální rekonstrukci. Nicméně v souvislosti s chystanou výstavbou nové linky metra D se připravujeme na vypsání zakázky na nákup nových vozů a dopravního systému automatického metra, které bude jezdit nejen na Déčku, ale i na lince C. V současnosti vedeme s potenciálními dodavateli předběžné tržní konzultace. U tramvají hlavní město Praha, které je naším akcionářem, již dříve uzavřelo kontrakt na dodávku 250 nízkopodlažních vozidel typu Škoda 15T For City. Poslední z nich jsme si převzali v únoru 2019. Mimochodem, stále je splácíme. Aktuálně není vypsaný žádný dotační titul, který by nám s nákupem dalších nových tramvají pomohl. Záměr máme, abychom byli schopní rychle vyhlásit veřejnou zakázku, ale musíme vyčkat na vypsání dotačního titulu. Mezitím jdeme nízkonákladovou cestou, tedy přestavbou části tradičních tramvají T3 na nízkopodlažní verzi.

Postupně modernizujeme také autobusy, těch máme ve vozovém parku aktuálně 1188. V minulosti jsme do této oblasti masivně investovali, a tak máme nejmodernější flotilu v novodobé historii, stáří autobusů je v průměru 5,5 roků. Abychom plnili standardy kvality pražské integrované dopravy (PID), musíme nakoupit zhruba 100 autobusů ročně, proto budeme v obnově flotily dále pokračovat. Nakoupili jsme 14 nových elektrobusů, první z nich by měl do Prahy dorazit na konci letošního roku, chystáme veřejnou zakázku na nákup hybridních autobusů.

Současně se v Praze chystáte zavést také trolejbusy.

To je pravda. Souvisí to s klimatickým závazkem Prahy, který má vést ke snížení emisí. Proto připravujeme elektrifikaci, zavádění trolejbusů, sedmi městských a dvou příměstských autobusových linek. Jenže do elektřiny nemůžeme přepnout vše. Pokud by nastal například blackout, musíme mít zálohu, tradiční autobusy na naftu nebo hybridy. Výhledově proto předpokládáme, že elektrifikováno bude kolem 75 % naší flotily. Elektrifikaci chystáme například na trase autobusové linky 140 z Palmovky do Miškovic, tento projekt je v pokročilé fázi. Dále ji plánujeme na pěti levobřežních autobusových linkách. Investujeme také do výstavby nabíjecí infrastruktury. Věříme, že toto vše přispěje ke komfortnější, k přírodě a okolí šetrnější dopravě, ke snížení hluku i emisí ve městě.

Provoz MHD zásadně ovlivnila koronavirová krize. O kolik vám klesly tržby? A jak situaci kompenzujete?

Příjmy z jízdného nám loni poklesly o 1,3 miliardy korun. Nejezdili jsme přitom o mnoho méně, asi jen o 8 %, i proto, že koronavirus přinesl zvýšené nároky cestujících na komfort a sociální distanc. Musím dodat, že DPP jezdí na objednávku města. Nejenom tržby, ale i propad v počtu přepravených cestujících byl značný. V průměru o 40 %, v nejtvrdším lockdownu až o 75 %. Výpadek tržeb jsme doháněli provozními úsporami, v celkové výši více než 1 miliardy korun. Protože jsme jezdili o něco méně, spotřebovávali méně elektřiny i nafty, ušetřili jsme tři čtvrtě miliardy korun. Další čtvrt miliardy korun jsme uspořili interně, proškrtáním rozpočtu. I přesto jsme loňský rok skončili ztrátou 34 milionů korun. Ovšem jak zisk, tak ztráta jsou pro nás poněkud virtuální kategorie. Vždy záleží na tom, kolik peněz se do podniku rozhodne dát náš akcionář, hlavní město Praha. Jde o takzvaný institut přiměřeného zisku. Loni nám akcionář do rozpočtu poslal jako přiměřený zisk nula korun. Rok před tím nám jej přiznal, proto v roce 2019 byl náš účetní zisk 860 milionů korun.

Jaká je aktuální poptávka po MHD v Praze?

Nyní jezdíme podle prázdninových jízdních řádů. Například kapacita, kterou nasazujeme o pracovních dnech v metru, je dimenzována na přepravu 900-tisíc cestujících denně, ve skutečnosti ale metro využívá v průměru kolem 650-tisíc cestujících. To se bavíme o všedních dnech, o víkendu metro v současnosti přepraví v průměru asi 340-tisíc lidí. Je vidět, že v Praze chybí turisté.

A zdá se, že koronavirus tu s námi ještě nějakou dobu bude. O MHD se přitom říkalo, že je to zdaleka nejhorší místo z hlediska nákazy. Jak se v tomto ohledu staráte o bezpečnost cestujících?

Nejzásadnější opatření jsme přijali hned loni na jaře s první vlnou. Intenzivněji a častěji uklízíme a dezinfikujeme. Ačkoli počet cestujících klesl, my jsme jezdili téměř pořád stejně, aby se lidé nemuseli mačkat, mohli mít rozestupy. Tam, kde se dříve uklízelo takzvanou suchou cestou, jsme dali přednost mokré cestě. Vozidla ozonizujeme, zádržný systém a tlačítka častěji dezinfikujeme. Že to byly dobře vynaložené peníze, nám potvrdila nedávná studie, kterou v pražské MHD zrealizoval Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Výzkumníci v MHD nastírali přes 500 vzorků, odebrali je i nasáváním vzduchu v dopravních prostředcích. Ukázalo se, že MHD je bezpečné místo a není žádným zdrojem nákazy COVID-19. Současně jsme opět apelovali prostřednictvím magistrátu na vládu, aby zachovala povinnost respirátorů, nebo roušek v MHD i ve vestibulech a na zastávkách. Považujeme to za důležité a za správné rozhodnutí. Podobně jsme na vládu apelovali i loni, ale tehdy to zůstalo bez odezvy, tak jsme alespoň cestujícím doporučovali, aby roušky nosili.

Pražská městská hromadná doprava má poměrně dobrou pověst v zahraničí, ale doma pokulhává, často i kvůli mediálnímu obrazu. Jak to vnímáte vy?

Dost podobně. Pracuje u nás více než 11 200 lidí a jsme tak největší zaměstnavatel v Praze a jeden z 10 největších v České republice. Hodně zaměstnanců je srdcařů, a to je pro nás velmi důležité. Chceme se profilovat jako podnik, který má dobré jméno i doma. Tradičně patříme mezi tři top dopravní podniky v Evropě a mezi pět nejlepších na světě. V zahraničí je ceněná naše odbornost, doma už méně. Musíme na tom pracovat. Za to, jak je hodnocena pražská MHD, patří velké poděkování našim zaměstnancům, kteří pracují s nasazením a výborně zvládli i zátěž a omezení spojená s pandemií koronaviru. Naše úsilí bude nadále směřovat k tomu, aby MHD byla vnímána jako plnohodnotná alternativa automobilové dopravy, a aby se v Praze veřejnou dopravou cestovalo bezpečně, pohodlně a rychleji než autem.

Průmysl Dnes