Elektrárna Počerady – ČEZ, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Tradiční uhelná elektrárna může fungovat i po roce 2023

Přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec a Most, která se nacházejí na severozápadě Česka, leží již od roku 1970 Elektrárna Počerady. Dodnes patří k nejvytěžovanějším a nejvýkonnějším zdrojům uhelných elektráren s tím, že za loňský rok vyrobila 5,9 TWh elektrické energie a do sítě dodala 5,4 TWh elektrické energie.

Celkem se v kotlích elektrárny v roce 2017 spálilo 5,4 milionů tun uhlí. V Elektrárně Počerady, která po vyčlenění z portfolia Skupiny ČEZ funguje od podzimu roku 2012 jako samostatná akciová společnost, pracuje v současné době přibližně 260 zaměstnanců. Zisk EBITDA dosáhl za rok 2017 výše 823 milionů korun. „Elektrárna, jako samostatný subjekt, pokračuje v plnění úkolů daných plánem výroby a přechod na akciovou společnost tento stav nijak neovlivnil. Dále zůstává přínosným členem Skupiny ČEZ,“ říká místopředseda představenstva a zároveň generální ředitel elektrárny Jiří Kulhánek.

Elektrárna Počerady, která byla uvedena do provozu na přelomu 60. a 70. let minulého století, prošla zásadní rekonstrukcí v 90. letech, kdy byly provedeny zejména významné ekologizační projekty jako výstavba odsíření a rekonstrukce elektro-odlučovačů popílku, změna zapalovacího paliva z mazutu na zemní plyn, dále změna ukládání tuhých zbytků po spalování na výrobu certifikovaných výrobků či redukce emisí NOx primárním opatřením (pod 650 mg/Nm³) a poté sekundárním opatřením (pod 200 mg/Nm³). Kromě toho byly realizovány další investiční akce pro zvýšení efektivity a spolehlivosti elektrárny. Jednalo se například o výměnu systému kontroly a řízení na hlavních částech elektrárny, výměnu rozvoden 6 kV a 0,4 kV, rekonstrukci chladicích věží a zauhlování na přímou dopravu uhlí do kotelny či o modernizaci regulace turbín.

V roce 1994 byl v rámci útlumového programu uhelných elektráren odstaven blok č. 1. Co se týče výkonových parametrů, stávající instalovaný elektrický výkon je 1000 MW, což představuje třetí nejvyšší výkon ze všech českých uhelných elektráren. Palivem používaným pro výrobu elektrické energie je převážně hnědé uhlí z nedalekého lomu Vršany, který patří společnosti Vranská uhelná. V menší míře se pak využívá uhlí z lomu Nástup a Bílina, jehož vlastníkem je společnost Severočeské doly.

Ekologizace provozu

Jaká je aktuální kondice elektrárny, která je v provozu bezmála 50 let? „Elektrárna Počerady je provozována a udržována tak, aby spolehlivě zajistila bezpečnou a optimální výrobu vzhledem ke své životnosti. Způsob provozu a udržování je nastaven tak, aby elektrárna do konce roku 2023 dokázala být přínosem pro Skupinu ČEZ. Pokud bude rozhodnuto o dalším provozu po roce 2023, bude nutné provést některé zásadní investiční akce v technologii elektrárny,“ odpovídá Jiří Kulhánek, podle kterého se společnost kromě výrobních cílů letos soustředí také na získání certifikátu Bezpečný podnik.

Jak bylo uvedeno, s ohledem na plánovanou provozní perspektivu do roku 2023 se momentálně neplánují žádné významné investiční a modernizační projekty. Zásadní roli v tom sehrává nejasná budoucnost v otázce vlastníka elektrárny. Společnost ČEZ totiž uzavřela smlouvu o prodeji elektrárny s firmou Czech Coal, podle které se má do konce roku 2019 rozhodnout, zdali k prodeji dá souhlas, či nikoli. V případě prodeje k němu dojde na začátku roku 2024, kdy bude elektrárna na pokraji životnosti. „V současné době se plánují pouze investiční akce v souvislosti s ekologizací bloků za účelem splnění emisních podmínek, které začnou platit v roce 2021. Týká se to především snížení limitu emise pro tuhé znečisťující látky, SO2, NOx a nově též rtuti. Na příští rok je naplánovaná odstávka třetího bloku na revizi průtočné části turbíny, která se zároveň využije k úpravám na odsiřovacím zařízení a kotli tak, aby po této opravě byl blok připraven plnit nové limity,“ doplňuje Jiří Kulhánek s dodatkem, že investiční ekologické akce na ostatních blocích budou následovat s ukončením v roce 2021.

Do oblasti ochrany životního prostředí a minimalizace negativních vlivů, což je jedna z hlavních priorit Elektrárny Počerady, patří řada důležitých činností. „Naše elektrárna si v této oblasti nevede nikterak špatně. Kromě výrazného omezení produkce emisí, to znamená úletu tuhých znečisťujících látek, oxidů síry, oxidů dusíku a kysličníku uhelnatého, se nám v posledních letech podařilo výrazně omezit znečištění okolí elektrárny hlukem. Došlo k výstavbě ochranných stěn kolem chladicích věží a zatlumení hluku kouřových a vzduchových ventilátorů,“ popisuje generální ředitel společnosti. Odměnou za výsledky ekologických aktivit bylo mimo jiné zahnízdění vzácného sokola stěhovavého na jednom z komínů elektrárny.

Výroba dalších produktů

V Elektrárně Počerady se dlouhodobě zabývají také omezováním produkce odpadů.
Konkrétně již od poloviny 90. let předcházejí vzniku odpadů tak, že kromě výroby elektrické energie produkují i tzv. vedlejší energetické certifikované produkty (dále jen VEP). V současné době má Elektrárna Počerady k dispozici osm certifikátů pro výrobky z popílku, strusky a energosádrovce, kterých se v roce 2017 vyrobilo 1 805 493 tun. Certifikované suroviny VEP se používají ve stavebním průmyslu do materiálů, jako je cement, beton, pórobeton a sádrokarton, ve výstavbě komunikací, například jako podkladový materiál při výstavbě obchvatu Loun, či k úpravám krajiny formou násypů a zásypů. „Další produkty se zpracovávají při rekultivaci odkaliště Třískolupy, kde se na základě stavebního povolení realizuje tvarování krajiny devastované z dřívější důlní činnosti,“ upřesňuje Jiří Kulhánek. Jen pro úplnost, v těsném sousedství elektrárny je od roku 1995 v provozu podnik společnosti Knauf, která je předním výrobcem sádrokartonových desek. Součástí lokality Počerady je i paroplynná elektrárna, která je však v rámci struktury Skupiny ČEZ přiřazena k organizační jednotce Elektrárna Ledvice.

Budoucnost i po roce 2023

Navzdory tomu, že v energetice celosvětově roste zájem o alternativní zdroje, zůstává uhlí nadále klíčovým zdrojem nejen pro výrobu elektrické energie. Také v případě Česka a jeho energetické politiky platí, že starší uhelné elektrárny mají nezastupitelnou stabilizační roli. Nástup nových „čistších“ zdrojů totiž nepřijde skokově. „Těžko se nyní můžeme orientovat jen na vítr a slunce, když není vyřešena stabilita sítě například formou ukládání energie do baterií. Do té doby musí mít své místo ve výrobě stabilizační prvky, tedy tepelné elektrárny, ať již uhelné, jaderné nebo plynové. Očima tohoto pohledu jsem optimista a vidím další budoucnost Elektrárny Počerady i po roce 2023,“ vysvětluje generální ředitel.

Za největší výzvu pro celé odvětví tuzemských uhelných elektráren, kterých je celkem 19, považuje stále rostoucí požadavky na omezování emisí, které unikají do ovzduší vlivem spalování energetického uhlí. „Každý nový limit pro omezení emisí bude stát společnosti provozující elektrárny nemalé investiční náklady. Je jen otázkou, kdy dojde k bodu zlomu a elektrárna přestane nést majitelům zisk. Rád bych věřil, že k tomu dojde v okamžiku, kdy tento způsob výroby elektrické energie již bude plně nahraditelný jiným, čistším, způsobem, a to bez dopadu na stabilitu a komfort zásobování společnosti elektrickou energií,“ dodává Jiří Kulhánek.

Průmysl Dnes