F.X. MEILLER Slaný s.r.o.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Vracíme se ke kořenům a vychováváme si vlastní odborníky

Středočeský závod F.X. MEILLER Slaný s.r.o., se už více než 30 let věnuje výrobě sklápěcích nástaveb a návěsů. Z původně podpůrného závodu se postupně stal největší a dnes už dokonce jediný výrobní závod německé skupiny, který se zaměřuje především na svařování, lakování či předmontáže a ve své MEILLER Akademii si vychovává nové svářeče a lakýrníky. Nejen o nich jsme si povídali s jednatelem českého závodu Ing. Štefanem Abdulrahmanem. 

Pobočka ve Slaném funguje déle než 30 let. Jak se váš obor za tu dobu proměnil? 

Změna v segmentu nákladních vozidel do určité míry kopíruje změny na trhu s osobními auty. Zákazníci dnes chtějí, aby se daly korby nákladních aut ovládat bezdrátově, tedy aby se sklápěly pomocí ovladače. A plachta, kterou zakryjete náklad, aby se ovládala elektronicky, nikoli ručně. Jde zkrátka o zajištění maximálního pohodlí řidiče, což vyžaduje větší míru hydrauliky, pneumatiky a elektroniky. Dnes je vše sofistikovanější, řeší se rychlost sklápění i efektivita využívání strojů. Důležitý je objem, životnost, ale také to, jak bude vůz vypadat za pár let. Estetika do toho vstupuje stále víc. 

O jaký typ produktů je dnes největší zájem? 

U nás se poptávka dlouhodobě příliš nemění. Největší zájem je o třístranné sklápěče, které jsou doménou naší společnosti. Zakladatel společnosti ve své době přišel s největšími inovacemi těchto zařízení a třístranný sklápěč je obecně produkt, který si lidé s naší firmou hned spojí. V poslední době jsme ale zaznamenali lehký nárůst poptávky také u takzvaných půlkulatých zadních návěsů. Je to především díky rostoucímu zájmu z Asie, tedy z trhů, na kterých jsme dosud nepůsobili.

Co všechno dnes patří mezi úkoly české pobočky? Pořád si držíte postavení největšího závodu koncernu? 

Slánský závod koupila společnost MEILLER v roce 1993 od ČKD. Původně mělo jít o pobočku, která bude dělat podpůrné činnosti, zejména v oblasti svařování. Postupem času jsme ovšem převzali roli hlavního svařovacího závodu a dnes jsme nejen největším, ale prakticky i jediným výrobním závodem skupiny. Ostatní závody jsou převážně montážní. Díky významným investicím se teď navíc staneme i jediným závodem, který bude lakovat. Kromě toho pak děláme také předmontáže většiny produktů. Vytvoříme kit, který se následně v našich sesterských závodech v Mnichově, Karlsruhe a v polských Niepołomicích namontuje na podvozek. 

S nárůstem agendy přirozeně souvisí i větší požadavky na personální kapacity. Jak se vám daří v těchto otázkách?

Udělali jsme významný tah, a to že jsme založili MEILLER Akademii. Cílem je, aby většina našich personálních sil a lidského kapitálu pocházela z interních zdrojů. Chceme se čím dál méně spoléhat na agentury práce. Ty jsou sice výborným nástrojem, ale především pro automotive firmy, ve kterých dochází k významným poklesům a nárůstům potřeb zaměstnanců. Když je to dlouhodobě konstantní, agenturní zaměstnanost není vždy výhodou. Takže se snažíme vychovávat si vlastní odborníky, vzděláváme nové lakýrníky a svářeče, a to z řad lidí zcela mimo obor. Je to tak trochu návrat ke kořenům, dříve měla řada velkých firem své odborné učiliště. 

Kolik dnes máte zaměstnanců? 

Obecně číslo našich zaměstnanců příliš neroste, snažíme se ho držet kolem tisícovky. A to včetně administrativních zaměstnanců, kteří například v oblasti nákupu, financí nebo IT vytvářejí podporu i pro sesterské závody. Objemy výroby zvyšujeme technologicky, takže když je to potřeba, dokážeme při stejném počtu zaměstnanců vyrábět víc. Teď tedy poptávka mírně klesla, čemuž jsme se museli přizpůsobit. Došlo k mírné redukci, ale především právě v oblasti agenturních zaměstnanců. Až znovu dojde k nárůstu, budeme je nahrazovat kmenovými zaměstnanci. 

Co dalšího vám při náboru pomáhá, nebo naopak komplikuje situaci? Jakou roli hraje vaše lokalita? 

Slaný máme moc rádi a jsme vděční, že můžeme působit právě tady. Nicméně je tady větší konkurence na trhu práce, protože v rádiu přibližně 80 kilometrů je několik velkých továren s podobnou potřebou personálu a kvalifikace. Současně je výzvou udržet konkurenceschopné mzdy, když jsme v dojezdové vzdálenosti od Prahy, tedy od místa s nejvyššími mzdami v republice. Ale pracujeme s tím, snažíme se na lidi působit i prostřednictvím sociálních sítí a hlavně se snažíme ukázat, že jsme dobře platící zaměstnavatel, kterému na zaměstnancích skutečně záleží. Pro zaměstnance děláme různé akce a nabízíme další benefity, aby u nás byli spokojení. To se nám snad podle posledních průzkumů daří. 

Z řady výrobních firem, které už mají nějakou historii, zaznívá i nutnost generační obměny zaměstnanců. Dotýká se vás i tato problematika? 

Ano, to je obrovské téma. Když MEILLER koupil naši továrnu, koupil ji i se zaměstnanci. Takže máme slušnou základnu v podobě velmi kvalitních zaměstnanců bývalého ČKD, kteří dlouho byli nosným prvkem naší společnosti. Nicméně bavíme se o roce 1993, takže spousta lidí se dostává do penzijního věku. Dobře víme, že především v následujících třech letech nás čeká významný odliv zaměstnanců, a bude třeba zabránit ztrátě know-how a některých dovedností. To je ostatně jeden z důvodů, proč jsme založili MEILLER Akademii. Chceme zajistit přirozenou generační obměnu, kdy v dostatečném předstihu získáme kmenové zaměstnance, kteří si od starší generace přeberou znalosti. 

Jednou z cest je také větší automatizace výroby. Jak si vedete v tomto ohledu?

Řekl bych, že velmi dobře. Společnost MEILLER je stále v rukou rodiny původního zakladatele, která v posledních letech investovala významné zdroje do automatizace našeho závodu. Dnes máme několik unikátních robotických pracovišť a automatizovaných výrobních linek, mimo jiné i vysoce autonomní ponornou lakovnu. 

Jaké investice ještě chystáte? Co vás čeká teď v nadcházejícím období? 

Máme samozřejmě misi, vizi a strategii jako každý zodpovědný závod. Nicméně teď jsme museli strategický plán trochu zpomalit, protože doba je těžká a nikdo neví, co přijde. Nevíme, co se bude dít na Ukrajině a jaké to bude mít důsledky na naše trhy, ani jak se naši zaoceánští partneři postaví k možným změnám. Proto se nechceme unáhlit a i díky významným inovacím, které v předchozích letech proběhly, se teď můžeme soustředit primárně na naši stabilitu a vylepšení nově zavedených procesů. 

Už jste zmínil, že v uplynulých letech došlo k mírné redukci poptávky. Jaká u vás byla situace? 

Stejně jako většina dalšího průmyslu, i my evidujeme mírný pokles poptávky. Projevilo se to především na začátku rusko-ukrajinského konfliktu, protože jsme dříve dodávali do obou zemí, takže jsme skokově přišli o určité procento odbytu. Nicméně se nám povedlo tento propad alespoň částečně nahradit asijským trhem. Pokles tedy nebyl nikterak dramatický a souvisel především s obecnou menší poptávkou po nových strojích, která zasáhla většinu výrobců na trhu. Tady patří obrovské poděkování všem našim zaměstnancům ve Slaném, protože doba není jednoduchá a všichni si musíme utahovat opasky. Ne že bychom významně propouštěli, ale bylo třeba redukovat některé náklady. Všechno se snažíme transparentně komunikovat, nicméně je mi jasné, že to občas může být pro všechny nepříjemné. Proto jsem velmi vděčný za to, že kolegové vše chápou a jsou trpěliví.

Průmysl Dnes