Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Usilujeme o co nejlepší spolupráci s průmyslem

Pevné místo mezi nejúspěšnějšími výzkumnými institucemi v tuzemsku dlouhodobě patří Fyzikálnímu ústav Akademie věd České republiky (FZÚ), jehož mezinárodní vědecké týmy posunují hranice poznání v šesti základních směrech fyziky.

Konkrétně se jedná o fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, dále o optiku, fyziku plazmatu a laserovou fyziku. Inspirativní prostředí ústavu, ve kterém pracuje přes 1360 zaměstnanců, podporuje špičkový základní, aplikovaný a mezioborový výzkum i vzdělávání studentů. Více už nám v rozhovoru řekne Antonín Fejfar, jeden ze zástupců ředitele FZÚ, se kterým jsme se nejprve ohlédli za průběhem a výsledky minulého roku.

Fyzikální ústav je velmi činný v řadě oblastí. Co všechno se vám v roce 2021podařilo?

V roce 2021 bylo dokončeno mezinárodní hodnocení ústavu, které pro všechna svoje pracoviště pořádá každých pět let Akademie věd ČR. Hodnoceny jsou jednotlivé výzkumné týmy, obvykle tedy oddělení, a pro náš ústav to znamenalo hodnocení 19 týmů v komisích pro fyziku a pro materiálové a inženýrské obory. Výsledky hodnocení představují důležitou zpětnou vazbu jak pro vedení ústavu, tak i pro vedoucí a členy odborných týmů, mají však také dopad na vývoj institucionální podpory. Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že máme radost z toho, že hodnocení bylo pro FZÚ vesměs pozitivní. Samozřejmě, mezi jednotlivými týmy byly zřejmé i rozdíly a vidíme týmy excelentní i takové, kde je na místě udělat i změny.

Pro FZÚ bylo velmi důležité také hodnocení výzkumných infrastruktur, které zorganizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR rovněž na mezinárodní úrovni. Sami totiž přímo provozujeme nebo se podílíme na osmi velkých výzkumných infrastrukturách, které jsou podporovány vládou ČR. Výsledky hodnocení tedy vítáme, ale s napětím čekáme, jakou podporu pro provoz výzkumných infrastruktur bude nakonec ministerstvo implementovat.

S jakými vizemi a přáními jste vstoupili do letošního roku?

V letošním roce nastane dlouho připravovaná změna, a to oddělení laserového centra Extreme Light Infrastructure (ELI) od Fyzikálního ústavu AV ČR do nově ustanovené organizace ELI ERIC, oficiálně založené Evropskou komisí v květnu loňského roku. Spolu s Českem a Maďarskem se zakládajícími členskými státy konsorcia ELI ERIC staly dále i Itálie a Litva. Zakládajícími pozorovateli konsorcia ELI ERIC se poté staly Německo a Bulharsko. Později se připojí i třetí pilíř ELI v Rumunsku, který je zatím v konstrukční fázi. Nejdůležitější ale je, že ELI je již funkční výzkumnou infrastrukturou, kde běží uživatelské experimenty. Celý projekt, který nejdříve představoval především plánování, stavební a konstrukční části, se již přeměnil na vědecké činnosti pro celou mezinárodní komunitu.

Rozvíjíte také IT systémy a softwary. Investujete do laboratoří a zázemí pro vědce. Jaké novinky chystáte v této oblasti?

Chystáme se na Otevřená data. To je název, který shrnuje několik atributů pro informace, tedy jejich dostupnost, přístupnost a využitelnost, což jsou principy popsané podle anglické zkratky F.A.I.R. Právě principy „FAIRovosti“ dat vedou k podstatnému zvýšení sdílení a využitelnosti dat. Ostatně, z nedávné doby máme dobrý příklad, kdy otevřenost dat ve výzkumu viru SARS-CoV-2 vedla k vývoji vakcín v rekordně krátké době a zachránila tak řadu životů. Pro nás to znamená především zapojení do iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) neboli evropského konceptu, který nabízí koordinaci a spolupráci výzkumných aktivit v zatím málo myslitelné podobě. I když, abychom byli spravedliví, například fyzika elementárních částic v obdobném režimu pracuje již dávno a mnohé aktivity v ženevském CERNu byly přímo modelem pro tuto iniciativu.

Vaši vědci spolupracují se zahraničními kolegy. Takových projektů je celá řada, můžete přesto zmínit alespoň některé z nich?

S dovolením vyberu jen takové, které se týkají přímo výzkumu v naší laboratoři. V minulém období jsme spolupracovali na vývoji slunečních článků pro fotovoltaickou přeměnu s vysokou účinností v NextBase projektu Horizon 2020, o kterém jsme se mimo jiné bavili v předchozím rozhovoru před dvěma lety. Nyní na to navazujeme v návrzích dalších projektů, které již směřují k pilotním výrobním linkám, které směřují k výrobním kapacitám na úrovni jednotek gigawattů kapacity ročně. V současné situaci se jeví obnova této strategické technologie v rámci Evropy jako klíčová a doufáme, že k tomu opět budeme moci přispět.

Zásadní je pro vás například projekt ATLAS. V jaké je fázi a co od něj očekáváte?

Experiment ATLAS je zhruba v polovině svého trvání. Po schválení modernizace LHC urychlovače (tzv. High Luminosity LHC Upgrade) se doba jeho trvání odhaduje do let 2036 až 2038. V současné době končí plánovaná dvouletá odstávka urychlovače LHC (tzv. Long Shutdown 2), která se nakonec kvůli pandemii ještě trochu protáhla. LHC postupně obnovuje svazky a během tohoto roku by mělo zase začít nabírání experimentálních dat pro fyzikální měření. Tento tzv. Run3 má trvat do konce roku 2025. Projekt ATLAS se tedy připravuje na tuto fázi a máme za sebou také intenzivní analýzu dat z předchozí fáze Run2. Aktuální plán je detailní proměření vlastností Higgsova bosonu, který byl experimentem ATLAS a CMS objeven v roce 2012, ale také ověřování standardního modelu částicové fyziky, případně hledání nových jevů, které by šly za rámec standardního modelu.

V souvislosti s vámi je slyšet také o dalekohledech FRAM, které hledají zdroje gravitačních vln. Dovolte mi, prosím, laickou otázku, k čemu je to dobré?

Hlavní náplní teleskopu FRAM je měření extinkce atmosféry (z fotometrie hvězd), průhlednost atmosféry je pak jedním z hlavních faktorů ovlivňujících energetickou kalibraci spršek kosmického záření, které se detekuje pomoci fluorescenčního záření, případně Čerenkova záření ve speciálních optických dalekohledech. FRAM je založen na experimentu AUGER a plánují se také experimenty v projektu CTA. Ale souvislost s detekcí zdrojů gravitačních vln tam přeci jen je, FRAMy jsou součástí sítě GRAND hledající optické protějšky událostí, které gravitační vlny „vyzařují“.

Můžete na závěr uvést, jak velký je váš ústav? Na kolika projektech právě pracujete a jaký je váš roční rozpočet?

Fyzikální ústav zaměstnává přes 1360 zaměstnanců, přepočteno na celé úvazky je to více než 1170 osob. Z toho je 540 vědeckých pracovníků, představujeme tedy velkou vědeckou kapacitu napříč řadou oborů. Průběžně řešíme přes 80 výzkumných projektů Grantové agentury ČR a více než 20 projektů Technologické agentury ČR. Velký význam mají i projekty operačních programů, například OP Výzkum, Vývoj a Vzdělávání je zcela zásadní pro laserová centra v Dolních Břežanech, ale i pro fyziku pevných látek nebo pro částicovou a astročásticovou fyziku a kosmologii. Projekt SOLID21 znamenal nejen mnoho špičkových laboratoří, ale také rozšíření areálu na Slovance o novou reprezentativní budovu, včetně přednáškového sálu pro 250 osob, který v areálu velmi chyběl. Co se týče našeho rozpočtu, v roce 2021 byl přes dvě milardy korun.

Chtěl byste dodat něco dalšího, co by mělo v rozhovoru zaznít?

Děkuji za váš zájem, těší mě, že je Fyzikální ústav reprezentován v časopise Průmysl Dnes. Jsme za to rádi, protože usilujeme o co nejlepší spolupráci s průmyslem, a to jak prostřednictvím startupů, tak i formou transferu technologií a znalostí či spoluprací ve výzkumu.

Průmysl Dnes