1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

hasicsky zborHašení požáru je dnes už jen menšinovou činností sboru

Život bez nich si už nedokážeme představit a přitom jsme rádi, když jejich pomoc nepotřebujeme. Hasičské záchranné sbory dnes už jen nehasí požáry, ale starají se o ochranu obyvatel, pomáhají při povodních nebo dopravních nehodách.

 

Jejich činnost ale zahrnuje celou řadu i méně viditelných aktivit. Navíc Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje nepůsobí jen na severní Moravě, když je potřeba, muži v hasičských uniformách tohoto sboru pomáhají i v Čechách nebo v okolních zemích. Nedávno se vrátili například ze Slovinska. V čele moravskoslezských hasičů stojí plk. Ing. Zdeněk Nytra, který nám svůj sbor odvážných mužů a žen představil blíže.

Co patří do kompetence hasičů Moravskoslezského kraje?

Je to samozřejmě hašení požárů, i když to je dnes už spíše menšinová práce. Dále zásahová činnost především u dopravních nehod, při úniku nebezpečných látek či plynu, kdy měříme také koncentraci. Pak také pomáháme při nejrůznějších přírodních katastrofách, jako jsou povodně, vichřice, poškozené střechy či popadané stromy. Kromě toho ještě poskytujeme technickou pomoc například při zneškodnění včelího nebo vosího hnízda, odchytu zvířat, která utekla, či sundání koček ze stromu. Vyprošťujeme i zvířata z různých jam nebo musíme umět přeříznout prstýnek na nateklé ruce.

Ještě musím zmínit preventivně výchovnou činnost, kdy vydáváme v rámci požární prevence vyjádření ke stavebnímu řízení, vyjadřujeme se ke kolaudaci a při uvedení různých provozů do užívání, řešíme otázku tunelů na železnicích nebo silnicích, provádíme kontroly v podnicích. A v neposlední řadě je tu i oblast ochrany obyvatelstva. Máme své zástupce v různých bezpečnostních komisích a krizových štábech kraje i jednotlivých měst. Snažíme se také starat o děti, pořádáme besedy ve druhých a šestých třídách základních škol a naši vyškolení kolegové se dětem během nich snaží vysvětlit, co mají dělat, když začne hořet, kam volat a podobně. Besedy už jsme uspořádali přibližně v 70 % tříd.

Kolik jednotek hasičů na území Moravskoslezského kraje působí? A kolik z toho je profesionálních a kolik dobrovolných hasičů?

Na území kraje provozujeme 22 stanic, dále tu funguje 11 podnikových profesionálních jednotek a pak asi 350 jednotek dobrovolných hasičů. Zhruba 43 jich je na poloprofesionální bázi. Jsou to jednotky dobrovolných hasičů v obcích, ale jejich členové drží pohotovost. Také by měli k případu vyjet do 5 minut, ne jako dobrovolní hasiči do 10 minut. Tyto jednotky jsou i lépe vybaveny technikou, takže je v případě potřeby využíváme nejčastěji.

Máte dostatek personálu?

Podle právních předpisů nám v tuto chvíli v Moravskoslezském kraji chybí necelá stovka hasičů. Obecně v Evropě platí zásada, že na tisíc obyvatel by měl připadat jeden hasič. Moravskoslezský kraj má asi 1,2 milionu obyvatel a my máme necelou tisícovku hasičů. Z tohoto pohledu nám tedy chybí asi dvě stovky hasičů, podle vyhlášky bychom měli mít asi o stovku hasičů víc, než v současnosti máme. Máme ale zpracované plány, podle kterých bychom postupně měli počet pracovníků navyšovat.

Z jakých zdrojů je hasičský záchranný sbor vašeho kraje financován? Stačí to na pokrytí všech nákladů, nebo musíte hledat i další zdroje?

Základním zdrojem je státní rozpočet. Největší část těchto finančních prostředků vydáme na mzdy a související pojištění. My se pochopitelně snažíme zajistit si prostředky i jinde. Velice výrazně nám pomáhá kraj, případně jednotlivá města podle jejich velikosti a finančních možností. Další finanční prostředky získáváme od soukromých subjektů, s nimiž máme uzavřené smlouvy, a provádíme pro ně některé činnosti za úplatu. Část prostředků získáváme i od pojišťoven za zásahy u dopravních nehod a čtvrtým zdrojem jsou pak prostředky z Evropské unie, které směřují ale hlavně do investiční oblasti. Ať už na centrální, nebo krajské úrovni. Na mzdy a navazující pojistné vydáme ročně asi 500 milionů korun, na další provoz od státu dostáváme dalších 150 milionů korun a z vedlejších zdrojů jsme pak schopni získat ještě 150 až 200 milionů korun ročně.

Kolik zásahů jste podle statistiky v loňském roce provedli?

Evidovali jsme celkem 16 500 událostí. V kontextu předcházejících let je to o trochu méně a za posledních 5 let pak nejméně případů. Asi 10-tisíc událostí spočívalo v technické pomoci, která zahrnuje i vyprošťování lidí z výtahů či odstraňování rampouchů na veřejných prostranstvích tam, kde by mohly ohrozit veřejnost. Loni jsme likvidovali asi 2000 požárů a pomáhali jsme u stejného počtu dopravních nehod. Statistika zahrnuje i zhruba 1000 planých poplachů.

U jakých nejnáročnějších akcí jste loni zasahovali?

Zcela jednoznačně to byl zásah ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde v obytném domě vybuchl plyn a následně dům začal hořet. Tehdy došlo k úmrtí šesti osob. Pak jsme také likvidovali následky větrné smršti, možná i tornáda, která se nad naším krajem přehnala. Pochopitelně jsme také pomáhali v Čechách při červnových povodních.

Jak často probíhají cvičení hasičů? Co například při nich trénujete?

V rámci odborné přípravy hasiči základní situace nacvičují v podstatě každou směnu. Pak probíhá cvičení každý měsíc, kdy například testujeme průjezd některými problémovými místy na sídlištích. Další typ cvičení absolvujeme v případě, že se uvádí do provozu nějaký větší objekt, jako je průmyslová zóna nebo obchodní středisko. Hasiči se jezdí s novým objektem seznamovat, protože ve větším prostoru může být zásah složitější. Čas od času také absolvujeme prověřovací cvičení většího rozsahu, kdy testujeme havarijní a krizové plány měst a větších znečišťovatelů, zda jsou navržená opatření dostatečná a ade-kvát-ní.

Daří se vám průběžně obměňovat techniku? S čím jsou v tomto směru největší problémy?

Daří. Bohužel ale nemůžeme spoléhat jen na prostředky ze státního rozpočtu. Naštěstí nám hodně pomáhá kraj, větší města a především pak statutární město Ostrava. V posledních dvou letech se nám také daří čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů. Nejnáročnější je ovšem správně realizovat výběrové řízení na dodavatele techniky a vše dotáhnout do konce.

Máte kapacitu, lidí i techniky, například na pomoc v sousedních zemích? Kde jste naposledy pomáhali?

Máme k dispozici tři speciální jednotky, které můžeme využít nejen v České republice, ale i mimo ni. Je to jednak speciální tým vycvičený pro vyhledávání a záchranu osob ve zřícených budovách USAR. Tento tým má od roku 2010 certifikaci v rámci celé Evropské unie. Zasahoval například ve zříceném domě ve Frenštátě, každoročně se navíc účastní velkých mezinárodních cvičení. Další oddíl je zaměřen na vysokokapacitní čerpání vody a četnost jeho nasazení je podstatně častější. Pomáhali jsme v Česku i v Polsku, jeho zatím poslední akcí byla pomoc ve Slovinsku, které bylo kvůli sněhové kalamitě několik dnů bez elektrického proudu. Naše náhradní proudové zdroje tam zabezpečovaly chod v nejhůř postiženém městě Postojná.

Jaké jsou vaše plány na letošní rok?

Rádi bychom realizovali tři projekty z prostředků evropských strukturálních fondů. Chtěli bychom postavit dvě nové hasičské stanice. Neznamená to ale, že budeme rozšiřovat počty stanic, spíš budeme řešit náhradu našich dvou nevyhovujících objektů. Třetím projektem je pak nákup techniky. Projekty musíme dotáhnout do takového stavu, aby v pololetí příštího roku byly už ve své finální fázi. A pochopitelně budeme spolupracovat s primátory a starosty jednotlivých měst a obcí, abychom i jejich prostřednictvím byli schopni zabezpečit službu občanům co nejrychleji a v nejvyšší možné kvalitě.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...