JUTA, a.s.

Podrobnosti: Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Juta 15 Od pytlovin k textiliím a trávníkům

Přední česká společnost se proslula výrobou pytlů z přírodního materiálu juta, který jí zároveň propůjčil jméno. Ačkoli ho nese dosud, její výrobkové portfolio se proměnilo a zahrnuje řadu moderních výrobků, které využívají nejen české, ale i zahraniční firmy.

Společnost JUTA, a.s., se profiluje jako dynamický podnik, který staví nejen na své tradici, ale i na nezkrotném inovačním přístupu. Historie ryze české společnosti JUTA sahá až do 19. století, kdy továrna vyráběla příze, tkaniny, pytle, vázací motouzy a lana z přírodních materiálů – juty a lnu. Moderní historie firmy byla podobná jako u jiných podniků. Po 2. světové válce byla zestátněna a vznikl národní podnik JUTA. Po změně režimu byla společnost privatizována Ing. Jiřím Hlavatým, který dosud stojí v jejím čele jako generální ředitel. „K novodobým klíčovým milníkům vývoje firmy patří rok 2007, kdy proběhla výstavba tří velkých závodů na zelené louce. To byl pro nás jedinečný posun i zkušenost. Ve stejném roce jsme také instalovali druhou největší linku na světě na výrobu geomembrán. Zároveň začala i instalace technologie na výrobu umělých trávníků. Ty produkujeme jako jediný výrobce ve střední Evropě. Zajímavosti je, že české stánky na výstavě Expo v Šanghaji byly umístěné právě na našich umělých trávnících,“ uvedl Ing. Jan Čeřovský, technický ředitel JUTA, a.s.

Obaly, textilie, zábrany, trávníky

Současné výrobní portfolio společnosti je poměrně široké a postupem doby se proměnilo, když firma přešla od zpracování přírodních materiálů k umělým. Od 80. let minulého století začal podnik zavádět do výroby polymery, zejména polyetylen a polypropylen. Nejprve se z těchto materiálů vyráběly balící pytle a tzv. big bagy (velkoobjemové vaky), jež našly zužitkování v zemědělství a v potravinářství. „Polymery se stále více zaváděly do našeho výrobního programu a v současné době je až 98 % produkce postaveno právě na syntetických polymerech,“ dodal Jan Čeřovský.

Rozsáhlá a pestrá produkce předurčuje využití výrobků v rozličných oborech. Společnost JUTA dodává produkty zejména do stavebního průmyslu. Jedná se například o různé hydroizolační folie, netkané i tkané geotextílie nebo geosyntetika. Zároveň je firma největším výrobcem střešních membrán na světě. Konkrétně jde o tzv. parozábrany, které se využívají například ve střešních nebo fasádních systémech. „Dalším zásadním oborem, kam směřují naše výrobky, je zemědělství. V tomto případě můžu zmínit například rašlové pytle, v nichž se prodávají třeba brambory nebo cibule. Speciální produkty putují do automobilového průmyslu, vyrábíme i různé filtrační příze apod.,“ sdělil technický ředitel. Podle Jana Čeřovského mají produkty společnosti JUTA celou řadu předností. K té největší ale patří skutečnost, že podnik dokáže svým zákazníkům poskytnout kvalitní výrobky odpovídající jejich požadavkům za přijatelnou cenu. „Naší hlavní strategií je obsloužit každého zákazníka, který k nám přijde. Chceme mu vždy nabídnout přesně to, co potřebuje,“ doplnil. Upřesněme ještě, že JUTA dodává výrobky především privátním značkám, které dlouhodobě působí na trzích.

Inovace v hlavní roli

Protože je společnost JUTA významnou firmou, která se neustále rozrůstá, nepřekvapí, že český trh jí nedostačuje. Export je pro podnik zcela zásadní a dosahuje 80 %. „Výrobky vyvážíme do celého světa. Jmenovat můžu Kanadu, Spojené státy americké, Jižní Ameriku, Asii, Austrálii. Podstatné jsou pro nás pochopitelně obchody s evropskými státy, především s Německem, Francií nebo Velkou Británií. I přes významný vývoz je pro nás ale stále klíčový český trh,“ zdůraznil technický ředitel. Podnik vsadil na neustálé inovace, které mu zajišťují přední místo na trhu. JUTA má na svém kontě přes 50 patentů a zakládá si na velkém inovačním potenciálu. Nedávno například úspěšně prošla certifikacemi FIFA na umělé trávníky. Podotkněme, že zajímavou novinkou jsou i nové typy střešních membrán, které se zařadily na špici v kvalifikačním žebříčku. „Nyní tedy máme možnost zákazníkovi nabídnout veškeré typy membrán, které jsou na trhu. Současně inovujeme i balící síťoviny, kdy zlepšujeme jejich parametry, nebo připravujeme nové typy geomembrán, jež jsou vhodné pro složité terénní situace. Cílem je poskytnout zákazníkovi možnost nakupovat veškerý sortiment u nás,“ prozradil Jan Čeřovský.

Společnost JUTA tak pružně reaguje na požadavky svých zákazníků. „Klienti už nás nevnímají jen jako dodavatele, což je pro nás důležité a máme z toho radost. Jde totiž o to, že firmy, které přichází z východních trhů na západní, jsou mnohdy podceňovány a panuje vůči nim nedůvěra. Toto se nám už ale podařilo prorazit a nyní spolupracujeme na nových produktech, vývoji a inovacích s partnery, což je pro nás pozitivní a zásadní změna, k níž jsme dospěli v několika posledních letech,“ sdělil technický ředitel.

Neustálý rozvoj

V loňském roce dosáhl obrat podniku přes 7 miliard korun. JUTA přitom pravidelně investuje část zisku do dalšího rozvoje firmy. Investice plynou především do technologií, staveb nebo do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. „Majitel firmy a generální ředitel Jiří Hlavatý je velmi dynamická osobnost s obrovským tahem na branku, což se projevuje i v oblasti investic. Když se objeví zajímavá investiční příležitost v naší branži, tak neváháme a jdeme do toho. Investiční akce realizujeme zejména v České republice, kde rozvíjíme infrastrukturu hal a výrobních kapacit. Nezapomínáme ale ani na podporu prodejních sítí v zahraničí,“ uvedl Jan Čeřovský.

Pro letošní rok JUTA proinvestuje asi 800 milionů korun. Peníze jsou vyčleněné na výrobní linku na netkané textilie, která bude realizována na přelomu jara a léta. Investice poputují i do výrobního areálu ve Dvoře Králové. Připraveny jsou ale i další menší projekty. „Věříme, že nás tyto investice posunou opět dál, abychom zákazníkům dodávali výrobky lépe, rychleji a v lepší kvalitě,“ sdělil technický ředitel.

Když chybí jazykové vzdělání

V současné době zaměstnává firma JUTA na 2 150 lidí. Podle Jana Čeřovského je stále aktuální problematika nedostatku kvalifikovaných technických pracovníků, i když se situace v posledních dvou letech mírně zlepšila. Problémem je ovšem nedostatečné jazykové vzdělání. „Rád bych apeloval na technicky vzdělané lidi, aby si jazykové znalosti doplnili. Člověk může být sebelepším technikem, ale když se nedomluví, tak nemá příliš velké šance. Komunikace je prostě základní záležitostí a mnohdy bych jazykovou vybavenost stavěl před technické vzdělání. Domníval jsem se, že nová generace vyrůstající po roce 1989 nás z hlediska jazyků převálcuje, protože bude mít obrovský náskok, ale to se nestalo. Při pohovorech bych očekával absolventa, který umí perfektně anglicky a má alespoň základy druhého jazyka,“ dodal.