1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Masarykův onkologický ústav

masarykuv onkol ustav 17Onkologie stojí před novými výzvami

Žlutý kopec v Brně, kde sídlí Masarykův onkologický ústav (MOÚ), je symbolem naděje pro mnoho onkologických pacientů. V roce 2015 prošlo místními ambulancemi více než 160-tisíc lidí a hospitalizováno zde bylo 10-tisíc nemocných. Do ústavu jsou z celé České republiky posílány případy vzácných nádorů nebo komplikovaných onemocnění.

MOÚ je také významným pracovištěm pro klinická hodnocení nových léků a má v této oblasti dlouholetou tradici. Aktuálně zde probíhá asi 40 mezinárodních i tuzemských klinických studií, což umožňuje využívat nejnovější léčebné metody, ještě než jsou zavedeny a hrazeny v běžné praxi.

Ústav je přímo řízený Ministerstvem zdravotnictví ČR a je jediným pracovištěm svého druhu v České republice. Založen byl už v roce 1935 a od té doby se zabývá výhradně léčbou nádorových onemocnění. „Na jednom místě jsou soustředěny všechny medicínské obory, které s komplexní onkologickou péčí souvisejí. Je to onkologická prevence a epidemiologie, laboratorní i zobrazovací diagnostika a všechny modality protinádorové léčby – operační, radioterapeutické i medikamentosní,“ říká ředitel prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

Významnou součástí ústavu je i onkologický výzkum. Před 15 lety byla činnost ústavu propojena s Masarykovou univerzitou. V roce 2001 zde byla nejprve založena Klinika komplexní onkologické péče, která sdružuje odborníky z oblasti interní onkologie. V roce 2007 byla ustavena Klinika radiační onkologie, která je nejlépe vybaveným pracovištěm pro radioterapii v republice. Její součástí je Centrum fotonové terapie s pěti lineárními urychlovači, oddělení brachyradioterapie a velké oddělení radiologické fyziky. Už v roce 2008 klinika získala statut Centra kompetencí IAEA, a to jako jediné pracoviště v České republice. V roce 2015 byla ustavena třetí Klinika operační onkologie, která sdružuje oddělení chirurgie, gynekologie a urologie. Je to v historii českého lékařství poprvé, kdy se klinické operační pracoviště skládá z více samostatných oborů.

Výborné léčebné výsledky

V České republice funguje od roku 1977 Národní onkologický registr, z něhož lze analyzovat výsledky léčby. V parametrech přežití po léčbě dosahuje MOÚ u všech 14 nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech čtyřech klinických stadiích nemoci výrazně lepších výsledků, než je průměr České republiky, a to o 10 až 25 %. „Své léčebné výsledky průběžně bedlivě sledujeme a srovnáváme jejich vývoj v čase i se zahraničními klinickými studiemi. Kromě dat Národního onkologického registru využíváme pro hodnocení také záznamy z vlastních registrů biologické a inovativní léčby a máme k dispozici výsledky klinických studií teprve zkoušených léčebných postupů. Tento postup není dosud běžný, ale odpovídá standardům předních evropských onkologických ústavů sdružených v rámci Organizace evropských onkologických ústavů. Jejím členem jsme od roku 1979 jako jediné zdravotnické zařízení v České republice,“ dodává Jan Žaloudík.

Každé onkologické onemocnění je třeba nejprve podrobně mikroskopicky ověřit a diagnostikovat stadium jeho pokročilosti, aby léčba mohla být cílená a účinná. „K dispozici máme celou škálu laboratorních a zobrazovacích diagnostických metod, jako je histopatologie, molekulární a genetická diagnostika, izotopová PET/CT diagnostika, CT a magnetická resonance nebo veškeré endoskopické metody. Máme i cyklotron s možností přípravy vlastních radiofarmak pro PET,“ uvádí Jan Žaloudík. O každém diagnostikovaném případu se lékaři radí ve víceoborových týmech, ať už se léčba blíží zavedenému schématu, nebo vyžaduje zcela individuální přístup. Vesměs jde totiž o léčbu kombinující více postupů, kdy je třeba respektovat aktuální situaci při dalších komplikujících chorobách, což je časté zejména u starších nemocných. V ústavu jsou také realizovány nejnovější postupy v chirurgické, radiační a interní medikamentosní léčbě s respektováním mezinárodně zavedených standardů. Ty jsou každoročně aktualizovány podle nových poznatků a výsledků ukončených klinických studií.

Prevence, věda a výzkum

Odborníci z MOÚ kladou dlouhodobě důraz na prevenci nádorových onemocnění. „Vypracovali jsme speciální preventivní program na základě údajů Národního onkologického registru. Je zaměřený na všechny věkové kategorie podle pohlaví a rodinné anamnézy. Po jeho absolvování je velkou mírou zaručena absence onkologického onemocnění. Tuto možnost ústav rozšířil roku 2006 o Preventivní onkologický program, který v sobě zahrnuje jednotný soubor vyšetření zaměřených na základní onkologická onemocnění. Navíc v ústavu pracuje Oddělení genetiky a epidemiologie nádorů, které se věnuje lidem, u nichž je riziko rakoviny dáno rodinnou anamnézou,“ dodává Jan Žaloudík.

Nedílnou součástí ústavu je věda a výzkum. „Vizí zakladatele ústavu Jaroslava Bakeše bylo, aby se nezaměřoval jen na léčbu nádorových onemocnění, ale aby v této oblasti aktivně pomáhal také ve vědě a výzkumu. Jeho odkaz se snažíme nadále rozvíjet,“ říká Jan Žaloudík. Díky finanční podpoře ze strukturálních fondů Evropské unie nyní získaly vědecké týmy nové laboratorní a technologické zázemí v zrekonstruovaném Morávkově pavilonu, kde od začátku roku 2013 sídlí Regionální centrum aplikované molekulární onkologie. To kromě jiného spojuje vědce zabývající se základním výzkumem nádorové biologie a lékaře se zkušenostmi z klinické praxe a tím umožňuje aplikovat nové vědecké poznatky v klinickém prostředí.

Investice do nových přístrojů

V MOÚ pracuje na 888 lidí, z toho 212 všeobecných sester a 172 lékařů. „Jsem velice rád, že se nepotýkáme s nedostatkem zdravotnického personálu, jak je tomu ve většině českých zdravotnických zařízení. Snažíme se lidi za jejich zodpovědnou a velice obtížnou práci s onkologickými pacienty adekvátně finančně ohodnotit a vytváříme takové podmínky pro jejich práci, že nemají potřebu odcházet jinam. Pravidelně sledujeme a hodnotíme kromě spokojenosti pacientů také spokojenost zaměstnanců v objektivních auditech prováděných nezávislou agenturou,“ vysvětluje Jan Žaloudík.

Rozpočet ústavu přesáhl v roce 2015 jednu miliardu 600 milionů korun. „Už řadu let se pohybujeme v kladných číslech, nepatříme tedy k těm zdravotnickým zařízením, která se každoročně potýkají se ztrátou. Ale vzhledem k tomu, že přístroje, jejich inovace i obměny a veškerá moderní onkologická léčba jsou velmi nákladné, musíme mít i našetřené finanční rezervy. Snažíme se také využívat všech dotačních příležitostí,“ dodává Jan Žaloudík. Během uplynulých let získal ústav 373 milionů korun z EU a 61 milionů korun ze státního rozpočtu. Díky tomu mohl vybudovat už zmiňované Regionální centrum aplikované molekulární onkologie nebo obměnit simulátor nutný k plánování ozařování na Klinice radiační onkologie.

Dotace zčásti pomohly také při obměně dvou lineárních urychlovačů za 200 milionů korun a vzniku Centra fotonové terapie s celkem pěti těmito přístroji, plně vytíženými ve dvou směnách. Kromě dotací pomáhají také sponzoři – v roce 2015 ústav získal finanční dary ve výši více než 8 milionů korun.

Další investice budou následovat. „Čekají nás například obměny dalších dvou lineárních urychlovačů, což jsou největší přístrojové investice. Chystáme zavedení programu hypertermických peritoneálních perfuzí a instalaci robotického operačního systému. Patří k absurditám doby, že ačkoli robotickou operativu provádějí naši lékaři pacientům už osm let a s 1800 robotickými operacemi patří naši urologové k nejzkušenějším v této oblasti, dojíždíme operovat na soukromé pracoviště s robotem ve vísce Mostiště na Vysočině, kam byl původně náš přístroj jedním z dřívějších ministrů násilně převeden, a ke korekci dosud nedošlo,“ konstatuje Jan Žaloudík. Současně se chystá i velká rekonstrukce historického Bakešova pavilonu za zhruba 240 milionů korun.

Lidí s nádory přibývá, no léčba je úspěšnější

„O potřebnosti a udržitelnosti našeho programu není ani z celospolečenského hlediska pochyb. Musíme citlivě reagovat na všechny novinky a výzvy. Na jednu stranu nám přibývá nových léčebných možností, na druhou stranu i starostí jak tuto nákladnou léčbu profinancovat. To znamená stálé dohadování s pojišťovnami, které se však snažíme vést v konstruktivním a prospektivním duchu,“ říká Jan Žaloudík. Výskyt nádorů obecně roste, ale úmrtnost na ně klesá. S nádory přežívá mnohem více lidí, které je třeba obstarat kontrolami, protože se mohou vracet nejen s recidivami původního onemocnění, ale také s dalším nádorovým onemocněním. Také s tím se musí moderní onkologie vypořádat. „To vše vytváří nové personální i ekonomické nároky a tuto dispenzární péči nemohou zvládat jen centra určená k aktuální léčbě, ale je potřeba celá spolupracující regionální síť ambulancí praktických lékařů a specialistů. Budou se tedy zvyšovat především nároky na efektivní organizaci, pro kterou je potřebná průběžná analýza dat, výsledků a nových trendů. Tedy nejde jen o nový přístroj nebo lék, ale o to, jak je bez deficitů zaplatit a v celém systému veřejného zdravotnictví také efektivně využít. Zvládat průběžně a dobře inovace je úkol vskutku komplexní a nemalý,“ uzavírá ředitel MOÚ Jan Žaloudík.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...