Mendelova univerzita v Brně

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Mění se v univerzitu 21. století, která stojí o bývalé manažery

Nedávno zveřejněná statistika ukázala, že Česká republika v procesu digitalizace pokulhává. Trendu čelí i vysoké školy, Mendelovu univerzitu v Brně nevyjímaje. Nové vedení vytváří univerzitu, která bude splňovat požadavky 21. století – bude otevřená, moderní a digitalizovaná.

Klíčové je také propojení s praxí. Pomoci by mohli bývalí manažeři. „Bylo by naprosto skvělé, kdyby k nám přišli a předávali svoje celoživotní zkušenosti, znalosti a dovednosti studentům,“ říká prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D., rektorka Mendelovy univerzity v Brně.

Akademický rok skončil. Zároveň jste prvních několik měsíců ve funkci rektorky. Jak toto období hodnotíte?

Nástup do nové funkce je vždy velmi náročný. První měsíce jsme využili k tomu, že jsme udělali změny, jež měly být už roky provedené, ale nebyly. Příkladem je navýšení mzdové tabulky po 10 letech. Zahájili jsme práci na činnostech, u nichž třeba hned není vidět okamžitý výsledek, jsou dlouhodobé a projeví se za rok nebo za dva. Po nástupu jsme intenzivně začali řešit řízení lidských zdrojů a péči o zaměstnance. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí trh práce v České republice, není možné si myslet, že je jednoduché získat nového kvalitního pracovníka. O zaměstnance je nutné pečovat, aby na svých pozicích byli spokojení a neodcházeli. Jsem vzděláním ekonom, takže si uvědomuju slabiny univerzit v provozní části, proto se nyní snažíme „best practices“ z podniků přenášet do provozu univerzity, například při řízení lidských zdrojů. Pokud se nám to podaří, věřím, že pozitivně ovlivníme efektivnost procesů na univerzitě.

Už dříve jste uvedla, že byste si přála, aby se Mendelova univerzita stala otevřenou institucí a univerzitou 21. století. Co se podle vás musí změnit? Před jakými výzvami nyní stojíte?

Univerzity si obecně musí uvědomit, že jsou součástí veřejného prostoru a příjemci peněz daňových poplatníků. Naším specifikem je zemědělství a lesnictví. Vlastníme lesy a snažíme se je otevírat veřejnosti, aby je mohli užívat i lidé. Takto chápu otevřenost – univerzity fungují ve veřejném prostoru a měly by se snažit o kontakt s občanskou společností. Univerzity jsou tradičně konzervativní instituce, ale společnost se rozvíjí, přicházejí trendy, na něž je třeba reagovat. Příkladem je fenomén digitalizace. Nedávno byla zveřejněna statistika, která ukázala, že Česká republika je v procesu digitalizace třetí nejhorší v Evropské unii. I univerzity čelí tomuto trendu. Univerzitu 21. století si představuju jako digitalizovanou instituci, která využívá moderní technologie tak, že usnadňují práci zaměstnancům, výzkumníkům i studentům.

Velmi diskutovanou je otázka financování českého vysokého školství. Kde vidíte řešení tohoto problému?

Kdyby řešení tohoto problému bylo jednoduché, už by jsem ho použili. Otázka financování vysokého školství je složitá. Potíž je v tom, že v České republice nesplňujeme ani průměr OECD. Vysoké školy jsou podfinancované.

S jak velkým rozpočtem hospodaří Mendelova univerzita? Daří se vám pokrývat výzkum a vývoj z grantů či dotací?

Naše univerzita hospodaří s rozpočtem kolem tři čtvrtě miliardy korun. Nad rámec dotace od MŠMT je univerzita samozřejmě taktéž příjemcem peněz grantů a projektů. Do budoucna se chceme orientovat na prestižní evropské výzkumné projekty. Protože po roce 2021 se bude snižovat tok peněz, musíme se připravit na to, že naši vědci budou vrženi na evropský výzkumný trh.

Jak důležitý je pro vaši univerzitu kontakt s praxí, například se soukromými podniky?

Pro univerzity našeho typu je spojení s praxí moc důležité. Provádíme převážně aplikovaný výzkum, proto se snažíme o velmi úzké kontakty, a to ve všech oblastech, ať už je to zahradnictví, zemědělství, lesnictví nebo provozně-ekonomická oblast, kde spolupracujeme s průmyslem. Není to ovšem jednoduché.

Jak konkrétně spolupráce vypadá nebo by mohla vypadat?

Přichází doba, kdy se manažeři, kteří nastupovali na své pozice v 90. letech, pomalu blíží důchodovému věku, respektive věku, kdy už ve společnostech nemůžou být na nejvyšších pozicích. My máme a priori zájem tyto lidi získávat. Bylo by naprosto skvělé, kdyby přišli na vysokou školu a předávali svoje celoživotní zkušenosti, znalosti a dovednosti studentům.

Zmíníte i úspěšné příklady propojení výzkumu a praxe?

Dlouhodobě se zaměřujeme na orientovaný výzkum, který je ve své podstatě inspirovaný praxí. Abych ale hovořila konkrétněji, na univerzitě pracuje například tým, jenž vede pan docent Baroň. A tento tým v minulém roce získal evropský patent v oblasti výroby vína. V tuto chvíli jednáme o licencování výsledku, což znamená transfer do praxe. Očekáváme úspěchy i v dalších oblastech. V blízké budoucnosti by mohl být používán přípravek na ochranu dřeva založený na bázi mědi nebo alternativy k antibiotikům.

Sama se věnujete výzkumu daní. Zapojila jste se do projektu FairTax. Přiblížíte, na co se zaměřil?

Tento projekt stále probíhá. Část, za níž jsem odpovědná, se týkala možnosti zavedení společného konsolidovaného základu daně pro nadnárodní korporace. Současně se projekt zaměřil i na reformy o rozpočtu Evropské unie a na hledání nového kandidáta na evropskou daň, která by byla přímým zdrojem rozpočtu EU.

Můžete shrnout, jak by férové a udržitelné zdanění mohlo fungovat v České republice?

Koncept, s nímž přicházíme neboli měření udržitelnosti daňového systému, se netýká jen České republiky. Je to koncept, který bude aplikovatelný na všechny státy. Odvíjí se od obecného konceptu udržitelnosti. Protože ale máme před publikováním závěrů, nemůžu být konkrétnější.

Jaké jsou podle vás hlavní výzvy a témata v oblasti zdanění velkých podniků? Hovoří se například o dani z robotů.

Myslím, že největší výzvou je zdaňování digitálních společností, jako je Google, Apple nebo Facebook. Klíčové bude opustit současné paradigma, kdy se zdaňuje zisk, a přeorientovat se na jinou formu zdaňování. Jinak státy nebudou schopné od těchto společností daně vybrat. Daň z robotů pravděpodobně v blízké budoucnosti přijde, ale není to úplně aktuální téma. Palčivější je otázka, jakým způsobem zdaňovat nadnárodní koncerny, které ač generují několikanásobně vyšší obrat než například Seznam, platí v České republice daleko nižší daně.

Univerzita si v roce 2019 připomene 100 let od svého založení. Jak se na jubileum připravujete?

Už máme přesný kalendář akcí. Některé připravujeme společně s Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým v Brně. Všechny tři univerzity totiž příští rok slaví výročí. Chystáme například ples, společně pak brněnský ohňostroj či výstavu univerzitních insignií. Připravujeme zasedání vědecké rady, konferenci nebo setkání s absolventy.

V jaké kondici byste ráda viděla univerzitu za 4 roky?

Ráda bych, aby naše univerzita byla dobře hodnocená v mezinárodních srovnáních a aby si vybudovala jméno univerzity, která je oblíbená u studentů. Přála bych si, aby naše univerzita nesla značku dobrého zaměstnavatele, u něhož se vyplatí pracovat. Věřím také, že se nám podaří transfery výsledků výzkumů do praxe. Doufám, že budeme otevřenou, moderní a digitalizovanou univerzitou.

Průmysl Dnes