1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Mendelova univerzita v Brně

mendelova univ 17Slaví sto let a reaguje na palčivé problémy životního prostředí

Letošní rok je pro Mendelovu univerzitu v Brně významný. Slaví sto let od svého založení. MENDELU, jak ji ve zkratce říkají nejen studenti, je nejstarší samostatnou vysokou školou svého odborného zaměření v České republice. Od začátku se v učebnách přednášela hlavně témata dotýkající se zemědělství nebo lesnictví. Všechny nové vysoké školy, které vznikaly v samostatném československém státě, se musely vyrovnat s poválečným hospodářským rozvratem.

K němu patřil i katastrofální nedostatek bytů, takže profesoři často nocovali přímo ve svých kabinetech. Veškeré překážky ale univerzita překonala a dnes se řadí k prestižním evropským vzdělávacím ústavům. „Studenti mohou vybírat ze 75 studijních programů, 27 z nich se vyučuje v cizím jazyce. Na pěti fakultách a jednom vysokoškolském ústavu působí 920 akademiků a vědeckých pracovníků. Máme 8500 studentů,“ představuje univerzitu rektorka prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.

MENDELU letos slaví sto let od svého vzniku. Jak si významné jubileum připomínáte?

Letošní rok je pro nás skutečně výjimečný. Hlavní část oslav už máme za sebou, proběhla v červnu, kdy se do našeho univerzitního kampusu sjelo okolo 4-tisíc absolventů, v podstatě ze všech obydlených světadílů. Rok oslav ale ještě nekončí. V září nás čeká exhibiční závod osmiveslic, na podzim slavnostně zasedne vědecká rada, těšíme se na hokejový zápas s další stoletou vysokou školou – Masarykovou univerzitou v Brně. Oslavy zakončíme v lednu 2020 udělením čestných doktorátů.

K výročí jste dostali krásný dárek. Vaše univerzita se poprvé objevila v žebříčku společnosti THE, která porovnává vzdělávací prostředí vysokých škol. Co to pro vás znamená?

Když jsem loni nastupovala do funkce rektorky, měla jsem umístnění v některém prestižním mezinárodním žebříčku jako jednu ze svých priorit. Naše univerzita se v THE umístila na 126. až 150. místě. Lepší pozice z českých univerzit dosáhla už jen Královéhradecká univerzita. Celkové pořadí vyhrála Oxfordská univerzita. Umístění v žebříčku pro nás znamená významné porovnání s ostatními univerzitami a zjištění toho, co ještě můžeme zlepšit. Je to pro nás stejně důležité jako HR Award, ocenění, které naše univerzita jako první v České republice získala od Evropské komise. Toto ocenění uděluje institucím, které implementují personální strategii, jež vychází z principu Evropské charty výzkumných pracovníků a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

Když se podíváme na hlavní výhody studia u vás, tak proč by si k vám měli mladí lidé podat přihlášku?

Naše univerzita reaguje na palčivé problémy dneška, ať už je to lesnictví, zemědělství nebo ekonomika. Zabýváme se problematikou lesního hospodářství nebo klimatickou změnou, zejména kůrovcovou kalamitou, což je největší výzva tohoto oboru od dob Marie Terezie. Velkou výhodou je, že máme vlastní lesní i zemědělský podnik, takže nově vyšlechtěné obilí nebo plodiny můžeme testovat na vlastních pozemcích a polích. V oblasti ekonomiky pak nabízíme například studijní program účetnictví a daně, který také reaguje na aktuální výzvy, jimž čelí současní tvůrci daňové politiky na jedné straně a podniky na straně druhé. Jednou z dalších výhod je, že náš kampus je umístěný v Brně a máme prakticky všechny fakulty na jednom místě.

Lze tedy říci, že obory přizpůsobujete aktuální poptávce z praxe? A o jaké z nich mají studenti největší zájem?

Ano. Zavádíme nové, takzvané profesní studijní obory, které jsou více orientovány na praxi. Obecně mají studenti zájem o zemědělství, lesnictví a ekonomiku. Aktuálním tématem, které se týká všech vysokých škol, je institucionální akreditace. Naše vysoká škola připravuje žádost o institucionální akreditaci v oblastech vzdělávání, jako je biologie, ekologie, životní prostředí, ekonomika, informatika, lesnictví, dřevařství, potravinářství nebo zemědělství.

Jak důležitý je pro vás vývoj a výzkum? Na jakých aktuálních tématech pracujete?

Pro naši univerzitu je vývoj a výzkum naprosto klíčový. Naši vědečtí pracovníci jsou poměrně úspěšní v získávání grantů a je potřeba říci, že jsou velice úspěšní v získávání evropských projektů. Jako univerzita jsme doposud získali 10 projektů Horizon, které jsou financované Evropskou komisí. Letos jsme získali také 22 nových projektů aplikovaného zemědělského výzkumu a 7 projektů od Grantové agentury České republiky. Naši vědci pracují na tématech, jako je lepší kvalita sladovnického ječmene, velkým tématem je už zmíněná klimatická změna v českých lesích a s tím související kůrovcová kalamita, z ekonomiky pak férové a udržitelné zdanění.

Jedním z témat vašich vědců je také plýtvání potravinami. Prozradíte více o novém projektu, do něhož jste se na půdě univerzity pustili?

Naši vědci z Provozně ekonomické fakulty spustili unikátní projekt, jehož výstupem by měla být reálná data o plýtvání potravinami v českých domácnostech. Najít by měli efektivnější způsob, jak dosáhnout redukce tohoto negativního jevu. Spolupracují při tom s firmami SAKO Brno a Green Solution, které podnikají v odpadovém hospodářství. Do prvního měření bude zapojena městská zástavba, panelová sídliště i rodinné domy, a také vesnická zástavba, aby byly zjištěny případné odlišnosti v produkci odpadů.

Palčivou otázkou vysokého školství jsou stále finance. Také to tak vnímáte? A s jak velkým ročním rozpočtem pracujete?

Tím nejpalčivějším problémem je opravdu financování vysokých škol, a to i přesto, že se ministrovi školství podařilo vyjednat velké navýšení rozpočtu. Stále jsme však pod průměrem OECD. Platy v českém školství jsou velmi výrazně odlišné od platů na zahraničních univerzitách, což výrazně komplikuje možnost otevírat pracovní pozice pro zahraniční pracovníky – díky nízkým mzdám nejsme konkurenceschopní. Loni jsme měli objem použitého rozpočtu běžných prostředků zhruba 990 milionů korun, což je ve srovnání s rokem 2017 nárůst asi o 18 %. Tento nárůst byl způsobený především zvýšením příspěvku na institucionální podporu a dlouhodobý koncepční rozvoj univerzity. Příspěvek na vzdělávací činnost byl 540 milionů korun, institucionální podpora a příspěvek na dlouhodobý koncepční rozvoj činily 188 milionů korun. Udržení a rozšíření neveřejných zdrojů doplňkové činnosti je stěžejní otázkou finanční stability univerzity v příštích letech.

Jaké jsou vaše vize dalšího rozvoje MENDELU?

Mým cílem je udělat z univerzity otevřenou instituci 21. století, která ač je svým charakterem konzervativní, bude velmi pružná a flexibilní a bude reagovat na změny prostředí a společenské výzvy.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

Nenechte si ujít...