Mendelova univerzita v Brně

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Patří do elitní tisícovky nejlepších světových škol

Mendelova univerzita v Brně, zkráceně MENDELU, byla založena již v roce 1919, a získala tak titul nejstarší vysoké školy svého zaměření v České republice. Univerzitu tvoří pět fakult a jeden vysokoškolský ústav – Institut celoživotního vzdělávání. MENDELU sídlí v Brně, s výjimkou Zahradnické fakulty, která se nalézá v obci Lednice. Škola je pojmenovaná po zakladateli genetiky a objeviteli základních zákonů dědičnosti Gregoru Johannu Mendelovi a jeho odkazu zůstává věrná až do současnosti.

Daří se jí naplňovat vize, jež úspěšně propojují badatelský zájem a výzkum s šířením získaných vědeckých poznatků mezi odbornou i laickou veřejností. Znalosti a zkušenosti předávají odborníci MENDELU jak mladé generaci vlastních studentů, tak i dalším zájemcům o vědní obory – univerzita vydává tištěné publikace a pořádá konference, sympozia, přednášky, výstavy a další akce, z nichž mnohé jsou veřejnosti přístupné. Nejen o těchto realizovaných projektech jsme si povídali s prorektorem univerzity, doc. Ing. Martinem Klimánkem, Ph.D.

MENDELU je jednou z nejvýznamnějších univerzit v zemi, takže zájem o studium zaznamenáváte asi velmi vysoký. Kolik posluchačů nyní na vašich fakultách studuje? Kolik studijních programů v současné době nabízíte?

Jsme nejstarší zemědělsky zaměřenou univerzitou v České republice, a zájem o studium na MENDELU je tedy značný. V posledních letech se nejvíce studentů hlásí na Provozně ekonomickou fakultu, která je nejstarší fakultou tohoto typu v Brně. Vloni jsme měli téměř 9-tisíc přihlášek ke studiu do 125 studijních programů, přičemž jedna pětina z nich byla ze zahraničí. Na MENDELU studuje zhruba 8500 studentů, z nichž asi 400 jsou studenti, kteří si své studium platí, a ročně končí přibližně 2200 absolventů.

Jaký typ výzkumu je prováděn na jednotlivých fakultách? Můžete zmínit nějaké zajímavé projekty?

Oblastí výzkumu je celá řada a je obtížné některé upřednostnit na úkor jiných. Určitě musím zmínit oblast klimatické změny jako celek, která se prolíná prakticky všemi směry, tedy nejen do zemědělství a lesnictví. Snažíme se hledat nové cesty hospodaření, které se časem stanou nutností. Příkladem je agrolesnictví, kde naši vědci hledají způsob, jak využít staré drenážní systémy na polích, aby z nich neodváděly vodu, ale naopak ji zadržovaly. Se suchem a klimatickou změnou je samozřejmě spojena aktuální situace v lesích a kůrovcová kalamita. V zemědělství hledáme nové odolnější odrůdy, protože je jasné, že jejich skladba se postupně bude měnit. Jako jedna z potravin budoucnosti se například ukazuje cizrna.

Vaši experti z Agronomické fakulty mají novou laboratoř. Co v ní budou zkoumat? Jakou finanční částku si tato investice vyžádala?

Naši experti budou v laboratoři zkoumat nové trendy ve výživě zvířat, bezpečnosti krmiv a pícninářství. Mezi hlavní výzkumná témata v oboru patří alternativy antibiotik ve výživě hospodářských zvířat, analýzy mykotoxinů v krmivech nebo kvalita píce. Vědci se mimo jiné zabývají cíleným transportem přírodních antibiotik až do tenkého střeva. Toto řešení má za cíl překonat nestabilitu přírodních antibiotik ve vyšší části zažívacího traktu zvířat. Výše investice do nové laboratoře je zhruba 1,5 mil. Kč.

Jakých mezioborových výzkumných projektů se účastní univerzita či jednotlivé fakulty?

Naše univerzita povede kupříkladu mezinárodní projekt, který se bude zabývat adaptační strategií v lesnictví v souvislosti s dopadem globální klimatické změny. Vědci MENDELU budou koordinovat sedm institucí z Rakouska, Německa, Slovinska a Švédska. Ještě širší pojetí má projekt zaměřený na kulturní turistický ruch, do něhož je zapojeno 15 univerzit a výzkumných ústavů z Evropy a Izraele. Vědci budou sledovat, jak se segment kulturního turistického ruchu postupně dostává z problémů spojených s koronavirovou krizí. Kromě toho se Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií a Institut celoživotního vzdělávání zapojily do mezinárodního výzkumného projektu, jenž zkoumá, jak pandemie nového typu koronaviru ovlivňuje psychiku lidí.

Jaká ocenění či tituly získala Mendelova univerzita v uplynulém období?

V loňském roce jsme se zúčastnili několika světově uznávaných žebříčků vysokých škol a chceme v tom pokračovat, protože tato mezinárodní srovnání nám dávají důležitý kontext a také vodítko, kde je třeba se dále zlepšovat. Letos jsme se poprvé v historii dostali do elitní tisícovky nejlepších světových škol podle celosvětového žebříčku QS a v regionálním žebříčku QS jsme si oproti loňsku polepšili o více než 30 příček. V žebříčku U-Multirank jsme získali nejlepší hodnocení v šesti oblastech, a nově jsme se tak dostali mezi šest nejlépe hodnocených univerzit v ČR. V žebříčku CWUR se MENDELU zařadila do prvních 2-tisíc univerzit, a patří tedy mezi top 10 % nejlepších univerzit na světě. Pro naši školu je to velký úspěch a další potvrzení toho, že máme nejen studentům, ale i pedagogům a vědcům co nabídnout.

Jak už jste zmínil, Mendelova univerzita se poprvé dostala do elitní tisícovky nejlepších světových univerzit podle aktuálního žebříčku QS World University Rankings 2021. Jaká byla hodnotící kritéria?

Globální žebříček vysokých škol QS WUR srovnává tisíc nejlepších univerzit z celého světa. V žebříčku se hodnotí 6 oblastí, přičemž celkem 50 % hodnocení tvoří reputace mezi akademiky a zaměstnavateli absolventů, 20 % počet citací v databázi Scopus, 20 % počet studentů na akademického pracovníka, 5 % hodnocení tvoří podíl zahraničních akademiků a 5 % podíl zahraničních studentů. Mendelova univerzita byla hodnocena na 701. – 750. místě, přičemž v elitní tisícovce je celkem 10 českých univerzit. Mezi zemědělsky zaměřenými českými univerzitami byla MENDELU v této části žebříčku hodnocena nejlépe, což nás samozřejmě těší.

Jakým způsobem chcete dále posilovat pozici vaší instituce na mezinárodním poli?

Mezinárodní rozměr je jedním z klíčových aspektů, jak se dál rozvíjet. Týká se to vědců, pedagogů a samozřejmě i studentů. Vloni jsme dokonce získali rekordní grant na mimoevropské mobility vysokoškoláků. Na pobyty studentů v zahraničí MENDELU získala z fondů EU téměř 900-tisíc eur, což je zhruba pětina všech peněz rozdělených mezi české vysoké školy.

Rozvoj univerzity nepochybně vyžaduje kontinuální investice – a to nejen do mobility studentů. Jaké jsou vaše priority v oblasti investic a z jakých zdrojů čerpáte finance?

Univerzita plánuje investice do obnovy a rozvoje univerzitní infrastruktury s výhledem na dlouhé období. To vyžaduje zejména koordinovaný postup při získávání finančních prostředků z projektových zdrojů národních i evropských fondů či rozpočtů. Nyní se intenzivně snažíme zapojit do regionálních investičních projektů v oblasti celospolečenské odpovědnosti. Hlavním zdrojem financování univerzity je příspěvek na vzdělávací činnost a institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj. Z resortu školství obdržela univerzita v loňském roce zhruba 1,2 mld. Kč, přičemž neinvestiční prostředky tvořily 85 %. Zmíním, že z dalších kapitol rozpočtu získala univerzita celkem přes 230 mil. Kč, z územních rozpočtů pocházelo 40 mil. Kč a finance získané ze zahraničí dosáhly výše 43 mil. Kč.

Do jakých zajímavých projektů vložila vaše univerzita peníze v posledním období?

Mendelova univerzita má dva univerzitní kampusy: jeden v Brně a další u Zahradnické fakulty sídlící v Lednici. Právě tam se nám koncem loňského roku podařilo opravit jednu z nejstarších budov. Rekonstrukce budovy pavilonu C – včetně projektové přípravy, inženýrských činností a interiérového vybavení – vyšla zhruba na 70 mil. Kč a byla největší investicí školy v loňském roce.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny zahájil z důvodu kůrovcové kalamity jedno z nejrozsáhlejších zalesňování posledních let. Můžete nám k tomuto projektu říci něco bližšího?

Přestože patří lesy Mendelovy univerzity k těm druhově nejbohatším na Moravě a smíšené lesy převažují nad jehličnatými monokulturami, dotkla se kůrovcová kalamita i nás. Na jaře jsme zahájili zalesňování s investicí do půl milionu sazenic na ploše přes 70 hektarů. Za celý letošní rok to bude 800-tisíc sazenic na ploše přes 100 hektarů. Uměle osázená plocha v posledních letech roste: vloni to bylo 46 hektarů a o rok dříve jen 30. Změny souvisí se suchem, tedy s projevy klimatické změny. Naše lesy slouží i jako výukový prostor, a proto se o ně starají také naši studenti.

Průmysl Dnes