Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s.p.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Digitalizace země je nevyhnutelným krokem k budoucnosti

Chytrá karanténa, eRouška, rezervační systémy spojené s testováním a očkováním proti onemocnění COVID-19…názvy a témata, která se během posledního roku stala každodenní součástí mediální agendy v ČR a jsou velmi intenzivně reflektována a diskutována na úrovni odborné i laické veřejnosti.

Málokdo však ví, že všechny tyto nástroje po IT stránce vytváří a provozuje Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která spravuje také Portál občana a Datové schránky, jichž využívá stále více občanů ČR, a aktuálně pracuje také na programech eGovernement nebo Digitální Česko. O širokém portfoliu produktů a služeb NAKIT jsme si povídali s jejím tiskovým mluvčím Lukášem Trnkou.

Autorství prvních nástrojů Chytré karantény (ChK) je připisováno iniciativě COVID19CZ. Kdy byla tvorbou a správou programů pověřena NAKIT? Jaká je její role v Chytré karanténě?

Za dodavatele IT služeb pro projekty Chytré karantény jsme byli určeni rozhodnutím vlády na jaře roku 2020. Za projekt zodpovídá Ministerstvo zdravotnictví ČR, v oblasti logistiky pomáhá Armáda ČR a my zajišťujeme IT podporu. Základní strategie boje proti epidemii se v zásadě dělí do čtyř kapitol, kterými jsou testování, trasování, izolace a podpora. Do kapitoly testování patří především eŽádanka, prostřednictvím které si občan může zažádat o antigenní nebo PCR test na COVID-19. Do oblasti trasování patří aplikace eRouška, kterou si může kdokoliv stáhnout do svého mobilního telefonu a která své uživatele upozorňuje na rizikové kontakty. Pokud jsem pozitivně testován na COVID-19, zadám do aplikace kód a ten upozorní majitele všech mobilních telefonů s aplikací eRouška, kteří se mnou byli ve styku v průběhu posledních 5 dnů, a to na vzdálenost méně než 2 metry a po dobu nejméně 15 minut. Blízkost se měří podle síly Bluetooth signálu a získaná informace je anonymní. Aplikace eRouška má v současné době něco přes 1,5 milionu uživatelů. Do kategorie trasování patří rovněž samoreportovací formulář, který po pozitivním testovaní na COVID-19 může každý vyplnit sám on-line, díky čemuž se šetří telefonickými hovory s krajskými hygienickými stanicemi (KHS). Občan může uvést kontakty, s nimiž se setkal, a hygienické stanice je dále dotrasují. S rizikovými kontakty vedou telefonické hovory také pracovníci call center, které NAKIT sama proškolila. Pracují v systému Daktela, který jsme navrhli a který využívají i krajské hygienické stanice (KHS) a orgány veřejné správy.

Jaké nástroje patří do kategorie podpora?

V kategorii podpora jsme připravili kupříkladu webovou aplikaci pro vizualizaci dat o průběhu pandemie COVID-19 v ČR i okolních státech. Dále byla zřízena bezplatná celostátní linka 1221, jež slouží jako hlavní informační linka a rozcestník pro všechny volající občany. Přispívá ke snížení zátěže KHS a obsahuje technologii tzv. škálovatelného call centra od Daktely. Dotazy veřejnosti zodpovídají proškolení medici. A připravili jsme také informační web covid.gov.cz, který přehledně a jednoduše předkládá aktuální vládní opatření.

Jak už bylo zmíněno, eRouška pochází z dílny iniciativy COVID19CZ. Jaké aspekty tohoto nástroje dále rozvíjíte či vylepšujete?

Musím upozornit na to, že původní verze eRoušky, která byla vytvořena iniciativou COVID19CZ, fungovala na jiném principu než ta aktuální: aplikace evidovala kódy přímo po setkání, ty se ukládaly v telefonu a následně byly exportovány v případě nákazy. My jsme vytvořili úplně novou eRoušku 2.0, která funguje na základě protokolů Apple a Google.

Na jaké překážky nebo výzvy jste naráželi při tvorbě nástrojů Chytré karantény?

Brzdila nás především technická neaktuálnost systémů KHS, které jsou v takto akutní pandemické situaci jednoduše nepoužitelné. Velkou výzvou je i zabezpečení dat před zneužitím. V pandemické situaci jsou zpracovávána velmi choulostivá zdravotnická data, která je třeba maximálně chránit. Nástroje Chytré karantény musí být také uvedeny do souladu s legislativním rámcem, který přesně vymezuje, kdo s kým a jakým způsobem může vést rozhovor zaměřený na zdraví občanů.

Podařilo se vám již vypořádat se s těmito výzvami či překážkami?

Pracovní procesy KHS se již zlepšily díky tomu, že se nám jejich zaměstnance podařilo přesvědčit o tom, že systém, který jim zavedeme, jim zásadním způsobem usnadní práci. S novým systémem denně zpracují více epidemiologických hovorů, a mohou proto trasovat efektivněji.

Jak se vám daří zabezpečovat choulostivá data občanů před zneužitím? Podle dostupných informací se s tímto problémem potýkal či potýká především rezervační systém na očkování…?

O problému ve smyslu možného zneužití dat bych úplně nemluvil: docházelo – a už nedochází – k tomu, že rodné číslo osob, které se v systému registrovaly, bylo viditelně posíláno a ukládáno na servery Googlu. Tato situace vznikla v důsledku skutečnosti, že číslo pojištěnce je u občanů narozených v ČR shodné s rodným číslem. Avšak samotné rodné číslo bez spojení se jménem a adresou je sice významným osobním údajem, ale ten není snadno zneužitelný. Určitou kuriozitou je v tomto směru skutečnost, že v ČR je až 20 000 duplicitních rodných čísel, a k jednomu rodnému číslu se tedy mohou hlásit dvě osoby. Nicméně nedostatek v systému jsme již opravili a rodná čísla již nejsou viditelná. Musím říci, že už od začátku jsme systém stavěli tak, aby byla data maximálně chráněna, a jejich zabezpečení jsme řešili s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a také s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Lze říci, že u nástrojů Chytré karantény je zabezpečení dat před zneužitím tím nejpalčivějším problémem?

To bych neřekl. Základním požadavkem je zajištění maximální uživatelské přívětivosti těchto nástrojů pro občany. Dále u rezervačního systému na očkování musí být program uveden do souladu s realitou, v níž existuje pouze limitovaný počet vakcín a termínů očkování. Je více zájemců o vakcíny než dávek vakcín a my musíme ve spolupráci s KHS přiřazovat termíny osobám, které na ně mají nárok.

Vytváření a vylepšování nástrojů Chytré karantény se asi v současné době staly vaší prioritou. Museli jste z kapacitních důvodů pozastavit či utlumit další projekty?

Nástroje Chytré karantény jsou nyní nejvíce vidět, ale pro NAKIT představují menší podíl aktivit. Projekty, které nejsou zahrnuty do Chytré karantény, nestojí a stát nesmějí. NAKIT je založená Ministerstvem vnitra ČR, kterému kontinuálně dodáváme nasmlouvané služby: provádíme kybernetické zabezpečení různých státních systémů, spravujeme infrastrukturní služby, mezi které patří mobilní síť pro potřeby Integrovaného záchranného systému, provozujeme síť pro vzájemnou komunikaci policejních služeben a provozujeme a dále rozvíjíme Portál občana, který od svého založení neměl ani jedinou odstávku.

Nabývá Portál občana na významu nyní během pandemie, kdy se řada lidí raději vyhne návštěvě úřadu a vyřídí si potřebné záležitosti on-line?

Zatím jsme nárůst návštěvnosti Portálu občana nezaznamenali, ale očekáváme zvýšený zájem, až bude možné přihlašovat se do systému prostřednictvím BankID přes elektronické bankovnictví. Všechny banky zatím nejsou do projektu zapojeny, ale systém byl spuštěn už v lednu letošního roku a nyní je v pilotním režimu. Už jsme však zaznamenali zvýšený zájem o využívání služby Datových schránek a domnívám se, že důvodem není pouze pandemická situace, ale obecně vzrůstající digitální gramotnost našich občanů.

Předpokládám, že zájem občanů o Datové schránky a Portál občana bude stoupat paralelně se vzrůstajícím zájmem samotných státních úřadů o tyto služby. Mnozí úředníci stále lpí na papíru a tužce a informace či služby on-line neposkytují.

Ano, omezená digitální gramotnost zaměstnanců některých státních úřadů je samozřejmě překážkou dalšího rozvoje a zavádění IT systémů. Ale dobrou zprávou je, že se nám s Ministerstvem vnitra ČR podařilo získat finanční prostředky z fondů EU, z nichž bude jednak hrazena propagace eGovernementu a jednak budou v používání elektronických nástrojů proškolováni státní úředníci. Portál občana by měl sdružovat informace pocházející od různých státních úřadů a ministerstev. Tento portál byl zřízen Ministerstvem vnitra ČR, ale to nemá oprávnění požadovat od dalších orgánů veřejné správy, aby na projektu spolupracovaly. Některá ministerstva nemají o sdílení informací on-line zájem a zatím to ani není jejich povinnost. Ke změně možná dojde v souvislosti s loni schváleným Zákonem o právu na digitální služby, který stanoví, na jaké digitální služby mají občané právo ve vztahu k orgánům veřejné moci.

Škála služeb, které poskytujete veřejné správě a občanům, je skutečně velmi široká a rozmanitá. Jakým směrem byste se chtěli rozvíjet v budoucnosti?

Rádi bychom se rozvíjeli v eGovernementu, jehož pole je velmi široké a skýtá obrovský prostor k dalšímu rozvoji. Intenzivně pracujeme také na projektu Digitální Česko, který řeší různé aspekty digitalizace země a už je nakročený napříč všemi ministerstvy a rezorty. Zároveň však i nadále budeme zajišťovat infrastrukturní a kyberbezpečnostní služby pro Ministerstvo vnitra ČR. To je naším zakladatelem a agenda NAKIT se rozvíjí v souladu s jeho plány a strategiemi. Portfolio služeb, které poskytujeme, se neustále rozšiřuje paralelně s postupující digitalizací všech úrovní veřejné správy a občanského života obyvatel ČR. V souvislosti s tím přicházíme s nápady na nové projekty, jež odpovídají vizím ministerstva. NAKIT je vlastně takovým hybridem, který je svým statutem státní podnik, ale naši zaměstnanci nejsou úředníci, kteří by spadali pod Zákon o státní službě. Můžeme si tedy dovolit odměňovat je nikoliv tabulkovými platy, ale tak, jak to odpovídá jejich odborným znalostem. Máme povinnosti jako státní podnik, který hospodaří se státními penězi, ale svým zaměstnancům zajišťujeme kvalitní pracovní podmínky a chováme se tržně a efektivně jako konkurenceschopné soukromé firmy.

Průmysl Dnes