Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

V minulých letech jsme investovali do přístrojů, teď nás čekají rekonstrukce

Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace, vznikla už v roce 1747. Je tak nejstarší nepřetržitě fungující nemocnicí na Moravě, současně je pak jedinou brněnskou nefakultní nemocnicí s tak širokým spektrem zdravotnických služeb. Provozuje lůžková oddělení interní medicíny, chirurgie, gynekologie a porodnictví, novorozenecké oddělení, má také ARO a JIPky, léčebnu dlouhodobě nemocných a poskytuje ambulantní služby ve více než dvaceti odbornostech.

V rámci ambulancí tady loni proběhlo téměř sto tisíc ošetření, na lůžkových odděleních bylo více než osm tisíc hospitalizací. Nejen o dalších plánech brněnské nemocnice, ale také o výzvách a příležitostech českého zdravotnictví jsme si povídali s ředitelkou Ing. Soňou Habrovcovou. 

Letos v lednu jste se po rezignaci předchozího ředitele stala dočasnou ředitelkou nemocnice. Jak jste tuto novou roli přijala?

Řekla bych, že hlavně s velkým respektem. Je to obrovská výzva, a to i přesto, že mé působení je omezeno na dobu do jmenování nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení. 

Budete se o vedení nemocnice ucházet i ve výběrovém řízení? 

Tuto otázku si zatím i pro sebe nechávám otevřenou a případné rozhodnutí bych určitě nejprve probrala se svými kolegy. Termín pro podání přihlášek byl posunut na konec června, takže pořád mám čas se rozhodnout. V obdobné situaci jsem se ocitla v roce 2019, kdy rezignoval ještě předchozí ředitel nemocnice. To jsem byla rovněž pověřena dočasným vedením. Tehdy jsem se ale do samotného výběrového řízení nechtěla a ani nemohla přihlásit, protože požadavkem bylo vzdělání lékařského směru. Tentokrát už je výběrové řízení otevřeno také pro uchazeče s ekonomickým vzděláním. 

Jaké jsou v tuto chvíli vaše priority? Provedla jste ve vedení a chodu nějaké změny, nebo na to zatím nebyl prostor?

S předchozím panem ředitelem odešlo dohodou v podstatě ze dne na den sedm zaměstnanců. Byli to nelékařští pracovníci přímo řízení ředitelem, takže se nedalo vyčkávat a bylo nutné co nejrychleji obsadit klíčové pozice kvalitními lidmi. Myslím, že se to podařilo poměrně rychle, i když samozřejmě ne všechna místa jsou již adekvátně obsazená. Musela jsem se zaměřit především na ta klíčová, jako je třeba pozice hlavní sestry, respektive náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Ve většině zdravotnických zařízení má největší počet podřízených, protože zdravotních sester a sanitářů je podstatně více než lékařů. Tam se nám pozici podařilo obsadit velmi dobře a rychle. V lednu jsem potom odvolala jednoho z náměstků – a do výběrového řízení se přihlásily desítky uchazečů. S novým náměstkem jsem velmi spokojená a ze zpětné vazby od zaměstnanců je zřejmé, že nejen já.

Když už jsme u personálního obsazení, s jakými výzvami se v tuto chvíli potýkáte? 

Stále hledáme primáře interního oddělení, což se hodně dlouho nedařilo ani předchozímu vedení. Aktuálně pak hledáme i primáře nebo primářku pro léčebnu dlouhodobě nemocných a potýkáme se s nedostatkem lékařů na oddělení radiodiagnostiky. Na některých odděleních potom chybí sestry, ale to je problém celorepublikový, který se netýká jen naší nemocnice.

Je něco, co vám při náboru pomáhá? Je to třeba spolupráce se školami?

Se zdravotními školami intenzivně spolupracujeme. Minulý týden tady probíhaly maturity, teď jsou tady na Erasmu studentky ze Slovenska. Takže spolupráce probíhá, hlavní problém ale vidím v tom, že řada zdravotních sester po ukončení vzdělání vůbec nezačne pracovat ve zdravotnictví. Proto je třeba studenty a studentky motivovat, ukazovat jim práci ve zdravotnictví a snažit se, aby tady byli spokojení. Řekla bych, že nejvíce se nám daří získávat nové kolegy a kolegyně pomocí osobních kontaktů, ať už na doporučení, nebo právě díky praxím.

České zdravotnictví obecně prochází velkou transformací, řeší se nejen jeho digitalizace, ale také využití nastupujících technologií, například umělé inteligence. Je to téma i ve vaší nemocnici? 

Teď se o tom hodně hovoří a píše. Asi před dvěma lety jsem narazila na brněnský startup Maia Labs, který se věnuje využití umělé inteligence v endoskopii. Protože v naší nemocnici máme endoskopické centrum a provádíme screeningové kolonoskopie v rámci národního programu pro prevenci kolorektálního karcinomu, se zájmem jsem si tehdy přečetla nejen článek, ale i řadu dalších informací v této oblasti. Tomuto tématu se věnovala také naše paní primářka, která měla možnost si umělou inteligenci v endoskopii vyzkoušet. Takže ano, trendy sledujeme, nicméně zatím jsme se shodli, že ještě není ten správný čas, abychom se do této oblasti aktivně pustili. Aktuálně se tomu věnují spíše ve větších nemocnicích s více lékaři. My se zatím jen rozhlížíme. Nicméně myslím, že do budoucna pro nás v této oblasti potenciál určitě je. 

V jakých oblastech ho vnímáte nejvíc?

Digitalizace ani umělá inteligence nezastoupí lékaře, ale výrazně zefektivní jejich práci. AI může zcela jistě optimalizovat rozvrhy operací, směn a komplexním způsobem zlepšit logistiku v prostředí s omezeným personálem. Kromě toho může pomoci s popisy rentgenových snímků, CT, MRI, s tříděním pacientů a predikcí rizik na urgentních příjmech. Existující vývoj rozhodovacích systémů založených na AI navrhuje možná vyšetření nebo léčebné postupy podle symptomů a anamnestických údajů pacienta. Podle toho pak nasměruje lékaře k diferenciální diagnostice a také k terapii konkrétních onemocnění. Propojením zdravotnické dokumentace pak dojde k výrazné úspoře času.

Pomůže do budoucna vyřešit i všeobecný problém s nedostatkem lékařů? 

Myslím, že s tím v nemocnicích reálně může pomoci. Zvládá rutinní úkoly, zefektivňuje péči a šetří čas zdravotníkům. Největší přínos má v diagnostice, administrativě a predikci komplikací. Ale vždy jako chytrý asistent, nikoli plnohodnotná náhrada lékaře.

Máte už konkrétní plán na její zapojení, nebo je to zatím spíše v teoretické rovině? 

Zatím se spíše díváme kolem sebe, ale někteří naši lékaři už se novým trendům v této oblasti poměrně intenzivně věnují. Také jsme se přihlásili do dotační výzvy, která je určena na rozvoj elektronických služeb ve zdravotnictví. Uspěli jsme, takže máme rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši téměř 24 milionů korun. Věřím, že tyto prostředky nám výrazně pomohou jak v oblasti digitalizace, tak právě i se zapojením umělé inteligence. 

Jaké další investice vás teď čekají? 

V minulých letech jsme výrazně investovali do přístrojového vybavení nemocnice, a to rovněž díky dotacím z evropských fondů. Podařilo se nám obnovit přístroje za téměř 130 milionů korun, takže co se týče vybavení, nemocnice je na tom velice dobře. Nyní je třeba zaměřit se na dobudování prostor, abychom byli schopni poskytovat zdravotnické služby v odpovídajících podmínkách. Předchozí vedení mělo záměr vybudovat městskou nemocnici na zelené louce, do stávajících budov jsme v posledních letech téměř neinvestovali. Teď nás čeká především vybudování urgentního příjmu a také rekonstrukce části chirurgického oddělení.

Mohou takové rekonstrukce proběhnout při plném provozu? 

Pokud jde o rekonstrukci chirurgie, omezení by naštěstí mělo být jen minimální. V případě urgentního příjmu pak máme několik variant. Preferujeme největší možnou investici, kde bychom se rádi ucházeli o dotaci ve výši 28,5 milionu korun. Nyní čekáme na vyjádření zřizovatele, kterým je statutární město Brno, jestli touto cestou můžeme jít. Pak by se jednalo o budování nových prostor, které by nás v provozu téměř neomezilo. Naopak v případě rekonstrukce by omezení bylo poměrně výrazné.

Jaký je časový výhled? Začnete s některými kroky už v letošním roce?

Chirurgii aktivně řešíme už nyní a zanedlouho budeme vypisovat výběrové řízení na dodavatele. Rádi bychom měli do konce roku hotovo. Pokud jde o urgentní příjem, jakmile budeme mít souhlas Rady města Brna a dalších institucí, pustíme se do toho. Termín podání žádosti o dotaci je v lednu 2026, k dokončení by pak mělo dojít zhruba do dvou let.

Průmysl Dnes