1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Preciosa Ornela, a.s.

Preciosa 2 14Chystáme investice do efektivnějších a úspornějších technologií

„Máme dostatek zakázek a snažíme se uspokojit poptávku všech našich zákazníků,“ říká na úvod rozhovoru Miroslav Šebesta, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Preciosa Ornela, která je součástí sklářské skupiny Preciosa Group.

Tradiční firma, která se řadí k nejvýznamnějším světovým producentům sklářských výrobků, jako jsou skleněné perličky, perle, tyče a tyčinky či technické a užitkové sklo, zůstává i v současné turbulentní době věrna své dlouhodobé strategii. Ta je zaměřena nejen na plnění zákaznických potřeb, ale i na neustálé investování finančních prostředků do dalšího rozvoje podnikání.

Před samotným rozhovorem si připomeňme, že výrobky společnosti Preciosa Ornela, ve které pracuje zhruba 700 zaměstnanců, pocházejí ze skláren ležících v údolích pod kopci Jizerských hor. V městečku Desná se koncentruje výroba technického skla a sklářských polotovarů, v obci Zásada probíhá řada zušlechtění perliček včetně jejich balení a exportu do více než 80 zemí světa, kde se uplatňují při výrobě bižuterie, etnických produktů, suvenýrů, výšivek či oděvních a dekorativních aplikací. České perličky nosí značku PRECIOSA Traditional Czech Beads™, pod kterou se skrývá sortiment 150-tisíc tvarů a velikostí i paleta více než 16-tisíc barev. Skleněné tyče, tyčinky a technické sklo jsou známé pod značkou PRECIOSA Traditional Czech Glass™ a dekorativní sklo nese označení Desná Since 1847®.

Od našeho posledního rozhovoru uběhly zhruba čtyři roky. Které události a rozhodnutí byly podle vás zásadní pro rozvoj firmy v období let 2018 až 2022?

Fiskální roky 2020 a 2021 jsou pro nás sice už historií, ale přesto mohu v rámci krátkého ohlédnutí říct, že naše rozhodnutí z tohoto období se týkala hlavně vývoje pandemie. Po úvodní fázi zvažování jsme hned na začátku zvolili cestu plánovaného snížení tržeb o zhruba 20 %. Samozřejmě, že při snížených tržbách jsme byli nuceni také uvolnit pracovníky, kteří u nás byli zaměstnáni na dobu určitou. Díky našim záměrům v oblasti tržeb i nastaveným úsporným mechanismům jsme za fiskální rok 2021 měli až překvapivě dobré výsledky se ziskovým hospodařením. Následně jsme přešli do fiskálního roku 2022, který skončil k 31. březnu letošního roku. Celkově je pro nás podstatné, že se od roku 2020 až dodnes držíme plánů, které stanovili naši akcionáři. Pohybujeme se přitom v rozmezí od 97 do 105 % vůči nastaveným finančním plánům. Současná situace na globálních trzích je pro nás jednodušší z hlediska převisu zakázek, na druhou stranu nás limitují relativně dlouhé dodací lhůty, které vycházejí z našeho specifického technologického procesu.

Jedním z témat předchozího rozhovoru byla také schopnost inovovat a přizpůsobovat se novým trendům. Daří se vám to?

Inovace našeho výrobního programu, který má ve světě pouze japonskou a čínskou konkurenci, jsou založeny především na dalším rozšiřování portfolia barev, velikostí a tvarů. Právě v tom jsme unikátní. Kromě toho se zabýváme také technologickými inovacemi a automatizací výroby. Využíváme přitom zejména zkušeností a dovedností našich vlastních pracovníků, protože externí organizace se velmi obtížně seznamují s detaily naší jedinečné výrobní technologie. Další výzvou je najít nové pracovníky, kteří se chtějí naučit pracovat s naší technologií a kteří mají zároveň zájem o sklářství jakožto zcela výjimečný obor. Přetrvávající nedostatek pracovníků na trhu je pro nás nepříznivý již dlouhodobě a dovolím si upozornit, že personální krizi ještě prohlubuje automobilový průmysl, který motivuje potenciální zaměstnance až nepřijatelným způsobem. Kvůli rozdílným podmínkám se sklářský průmysl dostává do nevýhodného postavení. Je pro nás stále těžší zajistit zakázky, které máme nasmlouvány minimálně na rok dopředu. Na pracovním trhu se pohybuji přes 40 let, a tak podobně jako řada mých kolegů vidím, že pro firmy, které se zabývají poměrně náročnou fyzickou prací, je vývoj bohužel čím dál horší. Velmi výrazně totiž klesá i kvalita lidí, kteří vycházejí ze školského systému nebo pracovního trhu, a totéž platí o jejich vztahu k práci.

Navzdory tomu vaše podnikání rozvíjíte a investujete do výrobních závodů. Jaké investice máte nyní v plánu?

Naše investiční prostředky se pohybují mezi 30 až 90 miliony korun ročně. Během pandemie byly investice pochopitelně nižší, ale už ve fiskálním roce 2023 se budeme blížit ke stovce milionů korun. Připravujeme hlavně modernizaci, respektive výstavbu, dvou nových tavicích agregátů, které budou výrazně technologicky efektivnější i energeticky úspornější než stávající zařízení. Jedná se o projekty, do kterých v příštím roce vložíme až 70 % našich investičních prostředků. Půjdeme do toho i přesto, že se nadále potýkáme s růstem cen energií, kvůli čemuž energetická náročnost naší výroby v příštím fiskálním roce stoupne z 15 na 22 %. Jen díky přednákupu energií za rozumné ceny to můžeme krátkodobě přežít, ale dlouhodobě je takový vývoj pro sklářský průmysl likvidační.

Kromě důrazu na tradici se prezentujete také jako moderní „zelená“ firma. Co konkrétně to v případě společnosti Preciosa Ornela znamená?

V našem případě to znamená především další investice, které souvisejí s životním prostředím. Jako firma ze sklářského průmyslu používáme ve výrobě oxidy kovů, které se netěší přízni ochránců životního prostředí. Na stále se zpřísňující limity reagujeme i ve spolupráci s regionálními institucemi, které se nám snaží pomáhat. Investice do ochrany životního prostředí se u nás týkají jak odpadních vod, tak snižování emisí. Za dobu 10 let, co ve firmě působím, jsme vynaložili desítky milionů korun na opatření, díky kterým udržujeme výrobu v chodu za splnění veškerých požadavků. Pokud existují technologie, které životnímu prostředí pomohou, snažíme se jich využít. A to jen s minimem dotací, raději využíváme vlastní investiční prostředky.

Dříve jste měli zájem o spolupráci se zákazníky z automobilového průmyslu. Platí to stále?

Je pravdou, že jsme usilovali o spolupráci se světovými automobilkami, co se týče interiérového vybavení sklem. Nicméně zatím jsme zůstali jen u přípravy a auditů tak, abychom byli připraveni na případný projekt, který bychom jim dodávali. Nyní ovšem nejsme rozhodnuti investovat tímto směrem další finanční prostředky. V posledních letech se bohužel ukazuje spíše nestabilita automobilového průmyslu, který prošel během pandemie mnoha výkyvy a podobné to může být i v blízké budoucnosti. Přestože jsme do příprav investovali desítky milionů korun, vůbec toho nelitujeme. Naopak oceňujeme, že jsme se naučili dívat na naši výrobu a naše produkty jinýma očima a že jsme se mohli porovnat se striktními pravidly a požadavky na kvalitu, které v automobilovém průmyslu jsou a které jsme i u nás mohli v rozumné míře aplikovat.

S jakými pocity sledujete dění na zahraničních trzích? A to zejména vývoj ohledně konfliktu na Ukrajině, který s obavami monitorují (nejen) čeští exportéři.

Nejprve bych rád řekl, že jakákoli válka je hrozná a neomluvitelná. Dál se však nechci vyjadřovat k politice, ale spíše k našemu exportu, pro který je celé území bývalých postsovětských republik zajímavým a po obchodní stránce efektivním trhem. Do roku 2016 odtud pocházelo až 30 % našich tržeb, ovšem v posledních letech už tomu tak ani zdaleka není. Tržby z tohoto regionu se pohybují kolem 8 %, což je číslo, které dokážeme nahradit. Z dalších světových trhů zaznamenáváme progres především ve státech Severní a Jižní Ameriky a stabilní je také Indie, která je vyvážená v množství i efektivitě. Celkově se na náš export musíme dívat pozitivně, protože objednávky nám za minulý rok narostly o 40 až 50 %. Samozřejmě, že vzhledem k rostoucím nákladům jsme museli zvýšit ceny našich produktů. V první fázi to bylo o 10 %. Teď si musíme počkat, zda takové navýšení bude dostatečné pro zajištění našeho cash flow v odpovídající výši.

Co je teď hlavní výzvou nejen pro firmu, ale i pro další budoucnost sklářského průmyslu?

Přál bych si, abychom do budoucna nezapomněli na to, že je potřeba vychovávat zejména technicky zdatné učně. A to nejen ve sklářství, ale i v dalších oborech. Střední technické školství má teď bohužel výrazně horší kvalitu, než na jakou byla zvyklá moje generace. Pokud to tak bude pokračovat, budeme si muset učně, středoškoláky a případně i vysokoškoláky vychovávat ve firmách sami, abychom mohli světu konkurovat. Snad jediným pozitivním faktorem jsou rostoucí mzdy v průmyslu či řemeslech, které k technickým oborům přece jen přitahují více mladých lidí. Přestože je pověstné světlo na konci tunelu zatím daleko, přeji mým mladším kolegům, aby měl sklářský průmysl do budoucna mnohem lepší vyhlídky. Jako celoživotní optimista věřím, že si jednou společnost uvědomí, že zkušenosti a tradice, které ve sklářství jsou, musíme chránit a podporovat. Už jen proto, že například zaměstnanost v našem oboru držíme navzdory všem krizím za posledních 20 let na velmi slušné úrovni.

Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x660 sk 2022

 

Nenechte si ujít...