SAKO Brno, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Náš provoz je každým rokem rentabilnější a ekologičtější

Jednou z největších tuzemských firem podnikajících v odpadovém hospodářství je SAKO Brno, akciová společnost vlastněná městem Brnem, která poskytuje komplexní služby pro města, obce, obchodní společnosti, živnostníky i občany. Má 470 zaměstnanců, rozdělených do divizí ZEVO, Svoz a Správa, a disponuje moderním vozovým parkem se 70 speciálními vozidly, kterými sváží veškerý směsný i separovaný komunální odpad.

Následně jej připravuje k dalšímu využití, ať už k recyklaci či k energetickému zpracování. „Staráme se o čistotu Brna. Díky činnosti našeho zařízení na energetické využívání odpadu město nemusí odpad vozit na skládky, my jej dokážeme přeměnit na teplo a elektřinu. Kromě tohoto špičkového technologického zařízení disponujeme třídicí linkou na plast i papír a provozujeme síť 38 sběrných středisek odpadu, mimochodem nejhustší v celé republice. Ve využití odpadu je Brno premiantem a já jsem rád, že je to tak i díky našim výsledkům,“ otevírá rozhovor Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.

Jedním z vašich cílů je čisté město. Blížíte se již k dosažení tohoto cíle?

Čisté město, to jest město bez odpadků, je cíl, u něhož se nemůžete spokojit s ním, že jej dosáhnete jednou a pak už máte vyhráno. Takhle jednoduše to v odpadovém hospodářství nefunguje. Staráme se o to, abychom našemu cíli dostáli každý den. Aby lidé nenacházeli popelnice přeplněné, měli dostatek nádob na třídění a aby ve městě fungoval dostatečný počet sběrných středisek. Dále usilujeme o to, aby naše zařízení na energetické zpracování odpadu dodávalo městu požadované množství tepla a elektřiny a abychom udržovali vysokou kvalitu dotřiďování. Zkrátka, je toho každý den hodně, pokud chceme, aby vše fungovalo, jak má a neustále se inovativně zlepšovalo.

Jakými zásadními změnami prošlo odpadové hospodářství v Brně za posledních 20 let?

V odpadovém hospodářství je 20 let poměrně dlouhá doba. Když to vztáhnu jen na naše město a SAKO Brno, od nástupu nového milénia jsme významně modernizovali vozový park, postavili třídicí linku a začali třídit papír, plast i další komodity, zvýšili jsme počet sběrných středisek, zavedli podzemní kontejnery, byli u vzniku městské kompostárny, zprovoznili horkovodní výměníkovou stanici, a především zásadně rekonstruovali spalovnu. A to tak, že se stala v tuzemsku druhým zařízením, které umí z odpadu vyrábět energii. Takhle by šlo pokračovat ještě dlouho, ale obávám se, že nestačím vyjmenovat všechny proměny, jimiž si SAKO spolu s Brnem za poslední dvacetiletí prošlo.

Tak zkuste, prosím, zmínit alespoň některé z nedávných proměn…

Každý rok se snažíme dokončit alespoň pár inovací, díky nimž je náš provoz rentabilnější, ekologičtější a udržitelnější. Například loni jsme jako první v republice přišli s technologickým řešením, jak do výroby energie zapojit dosud nevyužité teplo z chlazení turbíny, či jsme nainstalovali velkokapacitní drtič objemného odpadu o trojnásobné kapacitě a přibližně třetinových nákladech na provoz oproti drtičům, které jsou běžně v provozu. Letos jsme začali systematicky třídit bioodpad, na páteřních sběrných dvorech nově odebíráme vysloužilé pneumatiky zdarma a úspěšně rozšiřujeme naše projekty Re-Use a Re-Nab, tedy možnosti opětovného využití věcí z vybavení domácností.

Klíčovou roli mají technologie pro třídění odpadu. Budete usilovat o jejich automatizaci?

Naše dotřiďovačka má v současnosti zcela naplněnou kapacitu a je založena na ručním třídění. Projevuje se v ní nedostatek pracovníků a je nutné podotknout, že její činnost omezovala přijatá protiepidemická opatření. Přitom množství navezeného papíru a plastu se každoročně zvyšuje, nám například za posledních pět let v souhrnu o polovinu. Proto jsme pyšní, že první automatická linka na dotřiďování plastu v Česku vyroste právě v Brně. Náš projekt již získal pravomocné stavební povolení, aktuálně finišuje výběrové řízení na dodavatele stavby. Novou dotřiďovací linkou budeme schopni podstatně rozšířit spektrum roztříditelných plastů, zvýšit efektivitu a zajistit nesrovnatelně nižší chybovost během třídění. Současným provozovatelům ručně dotřiďovacích linek to asi bude znít jako sci-fi, ale optické a magnetické separátory naší linky rychle a bezchybně rozpoznají typ sbírané komodity, její tvar, a dokonce i barvu. Odpad rozdělí na 2D a 3D části, poradí si s odpadem v igelitových pytlích, zachytí kovy, rychle a účinně slisují plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Podtrhuji, že vytříděnost materiálu bude přibližně 90 %, což je hodnota, na kterou dotřiďovací linky, založené na lidském faktoru, prostě nemohou dosáhnout.

Letos jste představili dva odlišné projekty. Rozběhnutí sběru bioodpadu a vybudování městské sluneční elektrárny. Daří se vám plnit tyto plány?

Prozatím měli Brňané možnost odevzdávat bioodpad ve sběrných střediscích, případně počkat na svoz velkoobjemovými kontejnery. Někteří také využívali zápůjček kompostérů zdarma. Nad tyto možnosti jsme s využitím dotací zakoupili tisíc nádob na sběr biologicky rozložitelného odpadu, a umístili je na veřejně přístupná místa, typicky ke stávajícím nádobám na separovaný odpad. Jsou určeny pro kuchyňské zbytky potravin rostlinného původu, pro odřezky zeleniny a ovoce či pro sypaný čaj a kávovou sedlinu. Teď již mohu přiznat, že ze startu systematického sběru bioodpadu jsme měli určité obavy, neboť zkušenosti z některých měst hovořily o velkých problémech s čistotou sběru na veřejných místech. Ale dosavadní výsledky mě příznivě překvapily. Za prvních 130 dní jsme do centrální kompostárny svezli 421 tun bioodpadu, což je průměrně 23 tun týdně! Vyzdvihuji, že jen 5 % nádob nebylo možné do kompostárny vyvést z důvodu nadměrného znečištění, ovšem zbytek se do kompostárny dostane, byť s častou nutností dotřídění osádkou před výsypem či dočištěním v areálu kompostárny.

A fotovoltaická elektrárna?

Hlavní těžiště tohoto projektu nás čeká v příštích letech. Máme ambice do pěti let v Brně postavit druhou největší solární elektrárnu v zemi. Instalována bude výhradně na střechách budov vlastněných městem, v další fázi využijeme také brownfieldy s vhodnou dobou osvitu a nabídky soukromých subjektů. Našim cílem je vytvořit elektrárnu, do níž bude moci dodávat elektřinu každý Brňan. Chceme nastavit takové výkupní ceny, aby se městu a jeho obyvatelům vyplatilo opravdu smysluplně investovat do fotovoltaických a fototermických systémů. Nyní z pohledu statiky, požární bezpečnosti a analýzy předpokládaného osvitu posuzujeme zhruba sedm desítek střech a k další stovce objektů jsme požádali o poskytnutí potřebné stavebně projekční dokumentace. V projekční přípravě máme detailně rozpracováno na deset pilotních realizací, z nichž dvě až tři budeme chtít letos dokončit. Panely na brněnských střechách by měly do pěti let ročně vyrábět kolem 43 GWh, čímž městu přineseme úsporu emisí nejméně v hodnotě 36-tisíc tun CO2.

Velkým tématem je i výstavba nové spalovenské linky. O jak významnou investici jedná?

Plánovaná realizace rozšíří zpracovatelskou kapacitu našeho areálu o více jak polovinu. Budeme schopni zpracovat více než 352-tisíc tun odpadu a městu dodávat do systému centrálního zásobování teplem až 1,5 milionu GJ tepla a 158-tisíc MWh elektrické energie. Moderní technologie včetně využití odpadního tepla spalin pomocí kondenzátoru spalin a absorpčního tepelného čerpadla nás zařadí mezi nejúčinnější kombinované zdroje výroby elektrické energie a tepla. Výstavbou linky přispějeme ke snížení emisí ve výši až 160-tisíc tun ekvivalentu CO2 ročně. Realizační fáze v nákladu zhruba 2,5 miliardy korun předpokládá zahájení v roce 2022, dokončení pak během roku 2025.

S jakými výsledky byste chtěli uzavřít letošní rok a co plánujete na začátek roku 2022?

Loňský rok jsme uzavřeli rekordními čísly. Jak v obratu a rentabilitě, tak v třídění, množství svezeného odpadu i ve výrobě tepelné a elektrické energie. I když naši činnost svazovala protiepidemická opatření, dokázali jsme udržet příznivý trend efektivního hospodaření a získat nové zakázky. V tom bychom rádi pokračovali. Příští rok bude pro nás významný. Budeme stavět automatickou dotřiďovací linku, finišovat se zásadní modernizací areálu divize Svoz, rozbíhat městskou fotovoltaickou elektrárnu a mít zas o krok blíže k realizaci třetí spalovenské linky. Tak nám, prosím, držte palce.

Průmysl Dnes