Sécheron Hasler CZ, spol. s r.o

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Požadavky na udržitelnost přetváříme v nové příležitosti

Sécheron Hasler CZ, spol. s r.o, je největší dceřiná společnost a současně největší výrobní závod švýcarské skupiny Sécheron Hasler Group. Primárně se zabývá elektrifikací a napájením stejnosměrných tratí, jejich přístroje jsou pak použity i v samotných lokomotivách a vlacích. O největších výzvách souvisejících s automatizací výroby nebo rychle se měnícími požadavky trhu jsme si povídali s výkonným ředitelem Ing. Václavem Bláhou. 

Čím se v české pobočce primárně zabýváte?

Jedná se o tři divize. První je Electrical Safety Solutions, což jsou přístroje pro trakci, odpojovače a rychlovypínače. V Praze máme výrobu dílů i podsestav pro tyto přístroje. Technologicky tu řešíme vše od obrábění a sváření přes lisování až po montáž a test. Druhou divizí je On Board Electronics, to jsou přístroje na snímání, ukládání a vyhodnocování dat o pohybu lokomotivy, potažmo celého vlaku. Poslední divizí je potom Traction Power Systems, v jejímž rámci řešíme rozvaděče, tedy měnírny zajišťující bezpečné napájení stejnosměrných i střídavých trakčních vedení. 

Kam všude své produkty dodáváte? 

Z Prahy dodáváme v podstatě do celého světa. Zajímavé je, že když se koukneme na posledních deset let, každý rok bude naším nejsilnějším odběratelem jiná země a v podstatě i jiný světadíl. Jeden rok to byla Austrálie, další rok Amerika, potom Malajsie. Velkou výzvou je především efektivně skloubit různé typy výroby – od kusové po malo a středně sériovou, od produktové po projektovou. Řešíme i kombinace, kdy náš standardní produkt upravujeme podle přání zákazníka. 

Jaká řešení dodáváte na český trh – a kde se s nimi můžeme setkat?

V Česku máme v tuto chvíli primárně dodávky do pražského metra. Poslední větší akcí bylo prodloužení linky A k Nemocnici Motol, teď jsou to obnovy původních stanic ze 70. let. Průběžně probíhá technologická modernizace v tempu jedné až dvou stanic za rok. Nicméně rádi bychom využili toho, že jsme největší výrobce trakčních přístrojů a systémů na světě, a dodávali více produktů a projektů i na domácím území. V poslední době monitorujeme zvýšené množství projektů na elektrifikaci autobusových linek, které by měly nahradit trolejbusy, dále bychom se rádi dostali i do tramvajových systémů. Nově pak chceme nabízet i měnírny pro střídavé napájení pro vlaky. 

Česká pobočka funguje déle než 30 let. Co všechno se u vás za tu dobu změnilo?

Hodně technologií jsme převedli od externích dodavatelů sem do Prahy, abychom ovládli výrobní procesy a dokázali přímo ovlivnit kvalitu jednotlivých součástí. Velký tlak byl, je a bude na cenu, respektive na naše výrobní náklady. Nepřetržitě proto pracujeme jak na optimalizaci materiálových nákladů na vstupu, tak i na automatizaci a zefektivňování všech výrobních procesů. Mzdové náklady neustále rostou, ale zejména naše projektové zakázky jsou často mnohaleté a s předem dohodnutou fixní cenou. Není možné je v průběhu realizace zdražit, proto musíme mít náklady v každé fázi výroby neustále pod kontrolou. Snažíme se třeba stále redukovat nebo automatizovat činnosti, které nepřidávají hodnotu. Současně dochází k modernizaci všech našich zařízení. Komunikace ani řízení už není mechanické a „po drátě“, vše se přesouvá do softwarových aplikací a PLC zařízení. V posledních deseti letech je potom i v našem oboru skloňována udržitelnost. Řešíme ji jak v souvislosti s používanými materiály, tak i při vývoji nových produktů. Sem patří například konvertory energie, které umožňují využívat energii vytvořenou při brzdění vlaku.

Vnímáte požadavky na udržitelnost jako kroky k lepšímu?

Každý takový požadavek se snažíme přetvořit v novou příležitost. Zmíněné konvertory se sice na dráze neuplatňují v takové míře, v jaké jsme jejich využití před deseti lety očekávali, nicméně na jejich bázi se nám otevřely zcela nové obzory. Řešíme možné využití takových systémů i v odvětvích, která s železnicí nesouvisí. Pracujeme na projektech, jako je pohánění důlních vozidel elektrickou energií, nebo na zařízeních pro elektrolytickou výrobu vodíku. O tom se nám na začátku vývoje ani nezdálo.

Zmínil jste automatizaci. Bude pro vás tématem i dále do budoucna? 

Pokud jde o inovace a automatizaci, nesmíme usnout na vavřínech. To platí jak ve výrobních, tak i v logistických procesech. Ochota manuálně pracovat je obecně čím dál nižší a minimálně v Evropě je tato práce každým rokem dražší. Proto musíme nacházet cesty, jak jednotlivé procesy výroby nahradit stroji. V našem případě je to o to větší výzva, že se jedná o kombinaci produktové a projektové výroby. U nás mluvíme o jednotkách, desítkách, málokdy stovkách kusů v jednotlivých výrobních dávkách. To je třeba obrovský rozdíl oproti automotive průmyslu. Automatizace je z těchto důvodů velmi nákladná a musíme být velmi důkladní při výpočtu návratnosti, abychom naše vlastníky přesvědčili, že se tak vysoké částky přesto vyplatí investovat.

Jaké pro vás byly poslední roky? Jak se vám dařilo? 

Protože se zabýváme především projektovou výrobou, přirozeně pozorujeme jisté výkyvy. Máme silnější a slabší roky, ale když se tím proloží křivka, jedná se o postupný a dlouhodobý růst. Zajímavé je, že podíly na celkovém obratu se přelévají mezi jednotlivými divizemi. To je naše silná stránka, jsme diverzifikovaní a každý rok nás může „táhnout“ jiný produkt. 

A jaký je váš výhled do budoucna? Na co se budete muset dále zaměřit?

I nadále chceme zůstat napojeni na naše zákazníky a jejich potřeby, proto stále investujeme do vývoje a modernizace našich produktů a systémů. Zde vnímám dva úhly pohledu. První je z hlediska hardwaru. V našem oboru elektrotechniky jde velmi zjednodušeně o to, jak bezpečně spojit nebo rozpojit elektrický obvod, který může být pod velkou zátěží. Druhý pohled je z hlediska softwarového řízení. Vyvíjíme řídící jednotky, které výše uvedené přístroje ovládají. Tato oblast zaznamenává v posledních desetiletích obrovský rozvoj. Z původně uzavřených systémů s relátky, tlačítky, přepínači a klasickými měřáky se těžiště stále více přesouvá do PLC jednotek, které jsou schopny komunikovat různými protokoly. Díky tomu umožňují vzdálené ovládání i sledování stavů. Nejen z velína, ale například i z mobilního telefonu operátora. Ten může mít online přístup k datům z rozvodny i projíždějících vlaků a na základě notifikací o stavu systému předcházet poruchám jednotlivých komponent nebo řídit intervaly údržby. Otevření komunikace systému ale samozřejmě přineslo jedno velké nové téma – zajištění kybernetické bezpečnosti.

Do čeho budete v nadcházejícím období primárně investovat?

Máme rozpracovaný projekt instalace fotovoltaické elektrárny, dále chceme pokračovat v průběžné obnově obráběcích strojů s větším podílem automatizace. Pracujeme také na logistickém projektu na implementaci WMS systému s následnou částečnou robotizací skladu. To jsou naše největší akce pro tento rok. Mimo to běží další menší projekty, jejichž cílem je vylepšení stávajících nebo zavedení nových technologií tam, kde nejsme spokojeni s dodavatelskou kvalitou, nebo je chceme ovládat interně.

Průmysl Dnes