Siempelkamp CZ s.r.o.

Podrobnosti: Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Siempelkamp 17 Štíhlá výroba nám šetří čas i peníze a usnadňuje práci lidem

Blatnice pod Svatým Antonínkem je nejen oblíbenou vinařskou oblastí jihomoravského Slovácka, ale také domovem české pobočky německého koncernu Siempelkamp. Český závod Siempelkamp CZ s.r.o. se zabývá výrobou strojů pro linky na zpracování dřevotřísky a postupně přebírá část německé výroby. O nových trendech, zeštíhlování výroby nebo třeba plánovaných investicích jsme si povídali s generálním ředitelem Markem Dostálem, který s koncem loňského roku přebral kompletně celou agendu a nahradil ve funkci dlouholetého ředitele Michala Pospíšila.

Jak hodnotíte první měsíce ve své nové pozici?

Je to trochu něco jiného, než na co jsem byl zvyklý z automotivu, některé věci je třeba si zažít. Je to jiný průmysl, těžká strojařina. Nastavení fabriky ale hodnotím celkově velmi dobře. A myslím, že stávající směr bude pokračovat. Pořád budeme hodně tlačit automatizaci nebo zeštíhlení výroby. Z toho slevit nemůžeme.

Provedl jste v nové pozici výraznější změny, nebo plánujete nějaké?

Teď dokončujeme přestavbu předvýroby, kde jsme si napřímili materiálové toky. Dál se podíváme na montáž, kde je velký úhrn ruční práce. Cílem je, aby se u nás lidem ještě lépe pracovalo, také bychom díky tomu mohli být o trochu efektivnější. Tím určitě nechci říct, že bychom byli neefektivní, nicméně věříme, že ještě pořád máme prostor pro zlepšení.

Jaké tam plánujete konkrétní kroky?

Začneme organizací pracoviště, tedy od layoutu a mapování procesů, které tam probíhají. Řešíme vše od návozu materiálu přes samotnou montáž až po expedici.

Koncem května jste se zúčastnili veletrhu LIGNA pro dřevozpracující průmysl. Jaké trendy hýbou vaším oborem, případně jaké inovace jste tam představovali přímo vy?

U nás je největší novinkou to, že proběhl kompletní rebranding celé skupiny a máme nové logo. To je velká změna, která signalizuje jednotnost společností. Spousta zákazníků doteď ani nevěděla, že některé z našich dceřinek jsou součástí skupiny. Veletrh jsme tedy využili mimo jiné k našemu představení. Pokud jde o samotné trendy, nejvíc vnímáme to, co už je velkým tématem i pro nás. Takže digitalizace, umělá inteligence, automatizace procesů, štíhlá výroba, nebo unifikace portfolia – samozřejmě s přihlédnutím k potřebám zákazníka. A také téma udržitelnosti jako jedna z našich nejdůležitějších firemních hodnot a cílů.

Jak se vám daří ve zmiňovaném zeštíhlování výroby? Co všechno už máte za sebou?

Myslím, že jsme úspěšní. Třeba v oblasti obrábění se nám standard, tak jak jsme ho ve spolupráci s našimi spolupracovníky nastavili, daří držet velmi dobře. Jsem přesvědčený, že jsme to uchopili za správný konec, když jsme do celého procesu zapojili lidi z jednotlivých pracovišť. S pomocí softwarů a analýz jsme jim ukázali, kde jsou případné rezervy. Sami se často zhrozili, kolik toho za den nachodí a odnosí. Nastavení nových procesů nám tak pomohlo nejen ušetřit spoustu času, a tím pádem i peněz, ale zároveň to celé usnadnilo práci lidem.
Jaké v tuhle chvíli plánujete další investici? Ať už v oblasti štíhlé výroby, nebo třeba technologického vybavení?

V tuto chvíli realizujeme pořízení velké fotovoltaické elektrárny, která by nám měla pokrýt přibližně 30 % roční spotřeby. To je relativně hodně, protože zejména lakovna, obráběcí centra a provoz jako takový je hodně energeticky náročný. To je asi největší investice, kterou teď připravujeme. Dále nás čeká realizace nových technologií, budeme řešit indukční rovnání materiálu. To jsme doteď nedělali, rovnali jsme plamenem. Je to další zajímavá investice, která nám pomůže snížit množství prachu, které dnes při rovnání vzniká, navíc nehrozí zapálení materiálu a nemusí se následně brousit. Takže tím samozřejmě i zeštíhlíme celý proces a snížíme prašnost a hlučnost pro pracovníky ve výrobě.

A budete do Blatnice pod Svatým Antonínkem dál přesouvat výrobu z Německa?

Určitě ano, část výroby se sem pomalu přesouvá. Německo samozřejmě dál zůstává naším chlebodárcem, králem ve velkých odlitcích a v obrábění obrovských svařovaných celků, nicméně výroba, která se hodí do našeho portfolia, jde postupně k nám. Jedná se především o svařování, velké mechanické obrábění, montáž, elektriku, pneumatiku a podobně. Už dnes v Blatnici pokrýváme relativně velké spektrum výrobních operací.

Chystáte i další rozšíření výroby, nebo nějakou expanzi?

Zatím není nic definováno. Samozřejmě s rostoucím portfoliem rostou nároky na prostor, ale uvidíme, jak se nám podaří všechny zeštíhlující procesy a organizace pracoviště. Od toho si slibujeme vnitřní nárůst plochy. Dostavbu zatím v plánu nemáme, ale uvidíme, jak se bude chovat trh a co přinese doba. Pokud bychom se blížili zpět k úrovni roku 2023, pak by asi nějaké rozšíření bylo v jednání. Ale o tom bychom samozřejmě rozhodovali společně s mateřskou firmou v Německu.

Na jaké úrovni je trh dnes?

K roku 2023 se ani zdaleka neblížíme. Peníze na trhu jsou drahé, což potvrzují i naši dodavatelé nebo zákazníci. Firmy se kvůli vysokým úrokovým sazbám nechtějí tolik pouštět do velkých investic, mezi které patří třeba i naše výrobní linky. Takže vyčkávají, evropský trh je ochlazený. Naši dodavatelé hutního materiálu mluví o poklesu kolem 30 až 40 % napříč celým trhem, všemi segmenty. Nás se to naštěstí tolik netýká. Ale ten trend je určitě vidět.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok? Splnil vaše očekávání?

Myslím, že to bylo víceméně tak, jak jsme očekávali. Na začátku roku jsme trochu zabojovali s poklesem poptávky, na konci roku toho naopak bylo hodně, takže jsme museli dohnat skluz. V listopadu a prosinci to bylo náročné, naši lidé toho měli opravdu hodně. Ale všechno se povedlo.

Co si slibujete od letošního roku, případně jaký je váš výhled dál do budoucna?

Letošní rok se nám zatím jeví podobně jako loňský. Začátek roku byl zase volnější, ale konec bude myslím zajímavý. Dál do budoucna bohužel nevidíme, na to je ještě brzy. Některé kontakty jsou v jednání, ale na trhu panuje zvláštní situace. Každopádně budu rád, když i další roky zůstanou alespoň na stejné úrovni jako ten loňský nebo letošní. Vím, že pro většinu lidí ve strojírenství a průmyslu je to náročné období. Tak bych si přál, abychom to všichni přečkali, byli trpěliví, a i v té aktuální situaci nám bylo co možná nejlépe. V konečném důsledku záleží hlavně na tom, abychom do práce chodili spokojení a odcházeli domů s pocitem, že se něco povedlo.