Správa a údržba silnic Pardubického kraje

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Dokončená transformace, nový styl komunikace a 2 miliardy do stavebních projektů

Správa a údržba silnic Pardubického kraje je krajská příspěvková organizace, která má na starosti správu a údržbu silnic II. a III. třídy v majetku Pardubického kraje. Dnes máme možnost povídat si s jejím ředitelem, Ing. Zdeňkem Vašákem.

V rozhovoru, který jsme spolu realizovali v minulém roce, jsem se vás ptal na dokončení transformace vaší organizace a modernizaci jejího chodu. V jakém stavu je tento úkol?

Jedná se o dlouhodobý proces a stále na něm pracujeme. Za poslední rok jsme udělali již několik interních změn, které podle mého názoru povedou k větší efektivitě práce a usnadní další náš rozvoj. Posílili jsme například personálně oddělení veřejných zakázek i náš interní právní tým, abychom byli schopni lépe a rychleji pracovat na administrativní přípravě projektů. Nyní je před námi další etapa transformace Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která se bude týkat úseků výstavby, majetkové správy a provozu. Na úrovni vedení dochází aktuálně k její finalizaci. Tyto změny by měly opět přinést větší efektivitu, transparentnost a pozitivně přispět k rozvoji naší organizace.

Mezi vaše hlavní priority po nástupu do funkce patřily mimo jiné také nastavení strategie rozvoje organizace a zlepšení komunikace. Jak se tyto dlouhodobé úkoly daří plnit?

Relativně nedávno jsme personálně obsadili oddělení komunikace a vnějších vztahů. Nyní připravujeme koncepci komunikace, v níž se chceme zaměřit na zlepšení informovanosti veřejnosti o našich záměrech. Chceme být aktivní nejenom při přípravě tiskových zpráv, ale i na sociálních sítích, plánujeme redesign našeho webu, aby na něm návštěvníci snáze našli odpovědi na své nejčastější dotazy. Také chceme pokračovat v rozvoji dopravního portálu doprava.pardubickykraj.cz, kde se na jednom místě shromažďují informace k dopravním stavbám v našem regionu. Vše budeme úzce koordinovat s naším zřizovatelem – Pardubickým krajem. Naším cílem je informovat veřejnost včas a srozumitelně. Považuji za velice důležité, abychom v budoucnu více a lépe prezentovali práci našich zaměstnanců, která rozhodně není snadná.

Jaké další strategické priority v rámci managementu organizace vás v letošním roce čekají?

První důležitou věcí je již zmíněná transformace. Druhou je příprava rozpočtu a plánu projektů na rok 2025. Máme ve správě přes 3100 kilometrů silnic II. a III. třídy, více než 800 mostů a podle odhadů nám kolem komunikací roste zhruba 120tisíc stromů. To jsou obrovská čísla a vše je proto nutné plánovat dopředu a dobře koordinovat. Nejenom stavby mezi sebou, ale například i zachování dopravní obslužnosti. Tím se plynule dostávám ke třetí výzvě letošního roku. Jde o střednědobý plán s detailním seznamem silnic, které bude v příštích třech až pěti letech nutné opravit.

Jaké jsou vaše plány v oblasti modernizace silniční infrastruktury pro letošní rok?

Pardubický kraj plánuje na opravy silnic letos vydat téměř tři miliardy korun s daní. My z této částky budeme mít na starost projekty ve výši téměř dvou miliard. V roce 2024 jsme začali s několik let plánovanou rekonstrukcí mostu Pavla Wonky v Pardubicích. Jedná se o unikátní projekt za téměř 200 milionů korun, na kterém jsme si vyzkoušeli kromě projektové přípravy i jiný styl komunikace. Velice aktivně jsme občany na rekonstrukci tohoto mostu připravovali a součástí mediální kampaně bylo i veřejné projednání. Myslím si, že se to velice osvědčilo a obyvatelé Pardubic věděli, proč bude provoz omezený, co je čeká a hlavně proč. Také jsme letos otevřeli jeden dálniční přivaděč, a to silnici II/298 Rokytno – Býšť. Aktuálně pracujeme na dokončení dalších. V srpnu otevřeme řidičům obchvat Dašic, jednu z nejdražších silničních staveb v režii Pardubického kraje.

Čeká nás také technicky i finančně náročná stavba mostu mezi Řečany a Kladruby nad Labem. Výzvou v tomto projektu je blízkost památky UNESCO, takže nesmíme mostem zasáhnout výrazně do krajiny kolem ikonického hřebčína v Kladrubech nad Labem. Současně je nutné myslet na to, že Labe je v tomto úseku splavné a výška mostu musí umožnit lodím proplout. Masivní investice se ale netýkají pouze velkých projektů, máme v plánu také desítky lokálních nebo velkoplošných výsprav, jejichž cena se pohybuje v rozmezí 5 až 20 milionů korun. Průběžně aktualizovaný seznam oprav silnic v našem regionu najdete na portálu doprava.pardubickykraj.cz.

Jaká je aktuální strategie zvyšování počtu zeleně v Pardubicích a co z toho vyplývá pro vaši organizaci?

Úlohou našich cestmistrovství není se starat pouze o asfalt a beton, silnice a mosty. Kolem nich bují vegetace, která je součástí krajiny. Je proto nutné skloubit požadavky na bezpečnost provozu se zachováním zeleně a zlepšení péče o ni. V rámci transformace proto plánujeme vytvoření specializovaných míst a skupin zaměřených právě na silniční zeleň. Rád bych ale dodal, že více neznamená vždy lépe. I v případě silniční zeleně je podle mě rozhodující kvalita nad kvantitou. Není možné bezmyšlenkovitě sázet nové stromy a nemít kapacity pro jejich následnou péči.

Jaká je filosofie udržitelnosti ve smyslu šetření energiemi, ale také ochrany životního prostředí ve vaší organizaci?

Jednoduše řečeno, snažíme se. Na některých objektech jsme instalovali fotovoltaiku a žádáme o dotaci na pořízení dalších panelů. Průběžně se snažíme zateplovat naše objekty, instalovat v nich čidla a senzory na šetření energií. Také se snažíme „neklouzat po povrchu“ a v rámci ochrany životního prostředí nyní aktivně zkoušíme ekologičtější postupy při opravách silnic. Tam by podle mého názoru mělo být do budoucna těžiště našich aktivit v této oblasti.

Na povrchy silnic III. tříd začínáte aplikovat takzvané emulzní nátěry, které pomáhají zacelit povrch silnice. Představíte nám tuto inovaci? A plánujete v oblasti údržby silnic nějaké další inovace?

Emulzní nátěry se historicky prováděly, ale nyní je chceme využívat častěji. Aplikace přispívá k zachování dobrého stavu vozovky a prodlužuje životnost silnic. Celkově to koresponduje s naší filozofií, s níž se snažíme k opravám komunikací přistupovat. To, co je rozbité, musíme opravit. O to, co je opravené, se musíme dobře starat. Tím naše využívání inovací a jejich větší zapojení do každodenní praxe samozřejmě nekončí. Pardubický kraj požaduje při opravách silnic využívat R-materiál, tedy recyklovaný asfalt, který ve finálním mixu snižuje ekologické dopady stavby. Do budoucna by se jeho užívání mělo zvyšovat a dokonce rozšířit i například na beton. Podle mého názoru to je cesta správným směrem, recyklace nám může do budoucna kvůli nedostatku kameniva výrazně pomoci.

Dále se snažíme si v praxi ověřit funkčnost dřevobetonových mostů. V jejich konstrukci se používá speciálně upravené dřevo, které může pocházet i z kůrovcových lesů. Je to technologie, která se používá například ve Skandinávii či Kanadě a dřevo v ní nahrazuje ocel. U nás se dřevostavby mostů zatím příliš nedělají. To by se ale mohlo změnit. Nyní připravujeme pilotní projekt pro Pardubický kraj. Dřevobetonový most budeme stavět v Dolní Čermné. Pokud se v praxi tato metoda osvědčí, rádi bychom menší mosty na silnicích III. třídy realizovali i tímto způsobem. Kombinace betonu a dřeva má přinést stejné vlastnosti jako klasické železobetonové mosty. Výhodou oproti nim je výrazně rychlejší instalace, snížení uhlíkové stopy i úspora nákladů.

Průmysl Dnes