Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Z Vysočiny na Moravu rychlostí 160 km/h

O nejnovějších projektech Správy železnic, státní organizace, si dnes povídáme s ministrem dopravy ČR, panem Martinem Kupkou.

Rychlostí až 160 kilometrů za hodinu budou moci jezdit vlaky na další části modernizované železnice vedoucí z Vysočiny na jižní Moravu. Řeknete nám k tomuto projektu něco víc?

Modernizace trati, která spojuje Havlíčkův Brod a Vysočinu s Brnem a jižní Moravou, je souborem řady dílčích projektů. Některé už jsme realizovali, jiné připravujeme. Aktuálně probíhá modernizace tratě mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem. Jejím cílem je zmíněné zvýšení traťové rychlosti a bezpečnosti provozu. Opravujeme železniční spodek i svršek, osm mostů a čtrnáct propustků. Zvýšená nástupiště s novým informačním a orientačním systémem zajistí cestujícím bezpečnost a větší komfort. V navazujícím projektu čeká oprava i samotnou stanici Vlkov u Tišnova. Zároveň pracujeme na stanici Brno-Královo Pole, kam vlaky z Vysočiny přijíždějí a která je klíčovým bodem městské a příměstské dopravy v Brně. Stavíme tam novou budovu, kde cestující najdou vše, co od moderního nádraží očekávají.

Které projekty v oblasti vysokorychlostních tratí považujete v letošním roce za nejdůležitější?

Celkově teď připravujeme 800 km vysokorychlostních tratí, přičemž ve fázi technického návrhu je už více než 350 km. Nejblíž stavbě jsou projekty Moravská brána I a II (80 km trati z Přerova do Ostravy-Svinova) a Jižní Morava (40 km z Brna-Modřic do Rakvic).
Máme dokončenou dokumentaci k posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA) a koncem roku bychom mohli stanovisko EIA získat. Pak nás čekají výkupy pozemků a dokončení projektů pro povolení záměru. Současně prověřujeme možnost financování těchto tratí formou PPP. Předpokládáme, že tendry na stavbu prvních úseků proběhnou v roce 2026.

Další prioritou je Krušnohorský tunel na trase Drážďany – Praha. Bude součástí nové tratě, která výrazně odlehčí přetížené trase podél Labe. Jde o společný česko-německý projekt, na němž velmi intenzivně pracujeme. Nyní připravujeme geologický průzkum. A soustředíme se také na dialog s veřejností a obcemi, jejichž území se nové tratě dotknou. Je pro nás velmi důležité, aby vnímali vysokorychlostní tratě jako přínos.

Jaké konkrétní aktivity budete letos realizovat v oblasti jednotného evropského zabezpečovacího systému?

Správa železnic investovala za uplynulý rok do instalace jednotného evropského zabezpečovače přibližně 2,4 miliardy korun. V současné době je ETCS vybaveno 900 km tratí, zhruba na čtyřech stovkách instalace probíhá a dalších více než 3300 km připravujeme. Letos začneme třeba mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Od 1. ledna 2025 se připravujeme na výhradní provoz s ETCS na koridorech. Pokračujeme v testování v provozu a dopravci dostávají další lokomotivy vybavené tímto systémem. Teď jezdí po českých kolejích na sedm set vozidel s ETCS.

Výhradní provoz pilotně probíhá na trati mezi Olomoucí a Uničovem, ve smíšeném provozu například na koridorech mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné, Břeclaví a Českou Třebovou, mezi Chebem a Berounem, Prahou a Poříčany atd. Do července 2024 počítáme se zátěžovými testy a pracujeme i na technických aspektech, jako je zvýšení spolehlivosti komunikačního systému GSM-R a odstranění míst s výpadky signálu, diagnostika systémů v rámci ERTMS, zkrácení výluk ETCS atd. Investice směřujeme jak do nákupu nových jednotek s ETCS od výrobce, tak do dovybavení stávajících vozidel. A soustředíme se i na školení strojvedoucích.

Jak se projeví vaše snaha o zajištění větší bezpečnosti, ale také o pohodlí cestujících na českých železnicích?

Na bezpečnost a zároveň komfort cestování klademe velký důraz. Jsou to jedny z našich zásadních požadavků na dopravce při výběrových řízeních. Pokud jde o České dráhy, ty letos na tratě přivedou téměř 140 nových elektrických, motorových a netrakčních jednotek a elektrických lokomotiv. Konkrétně půjde o 45 RegioPanterů, 59 RegioFoxů, 8 souprav ComfortJet a 22 lokomotiv Siemens Vectron. Tak poskytneme cestujícím přes 22 000 moderních a pohodlných míst. Nové vlaky jsou bezbariérové, klimatizované a mají audiovizuální infosystém. Cestující v nich najdou mimo jiné Wi-Fi, zásuvky, USB porty a zásuvky pro dobíjení elektroniky nebo elektrických invalidních vozíků.

Které opravy důležitých nádražních budov v ČR patří mezi letošní priority?

V současné době rekonstruuje Správa železnic více než šest desítek nádražních budov po celé České republice. Některé z nich jsou památkově chráněné, což znamená, že jejich oprava je složitější, jelikož musíme najít rovnováhu mezi respektem k historické památce a potřebami moderního cestování. To je třeba případ obnovy historické nádražní budovy ve Františkových Lázních, která nedávno začala. Mezi největší letos zahájené projekty patří také rozsáhlé přestavby dvou klíčových nádraží v metropoli, a to Masarykova nádraží a stanice Praha-Smíchov. Celková obnova čeká mimo jiné nádražní budovy v Ostravě-Vítkovicích, Lovosicích, Jaroměři, Bečově nad Teplou, Čáslavi či Jihlavě.

Začala masivní modernizace Smíchovského nádraží…

Stanice Praha-Smíchov plní zásadní roli v rozvoji spojení Prahy se západem Čech. Stavební projekt, který jsme nedávno spustili, ji promění v moderní stanici podle současných požadavků. Hotovo bude zhruba do tří let. Navíc bude Smíchovské nádraží součástí dopravního terminálu, který postaví město Praha. Tak se cestující dostanou z vlaku pohodlně na tramvaje a metro, stejně jako na příměstské a dálkové autobusy. Stavbaři teď zrekonstruují železniční spodek i svršek včetně technologií a začnou modernizovat nástupiště. Postaví jedno nové pro vlaky ve směru na Prahu-Zličín a Hostivici, opraví podchody a prodlouží je pod celou stanici. Cestující tak budou mít bezbariérový přístup na všechna nástupiště.

Celkové náklady na stavbu dosáhnou 5,1 miliardy korun, přičemž většina financí bude z evropských fondů. Důležitou částí projektu je vybudování lávky do Radlické ulice s přístupem na nástupiště, které vyjde na 314 milionů korun. Největší výzvou celého rozsáhlého projektu je to, že práce budou probíhat za provozu. Na tak vytíženém dopravním uzlu to bude velmi náročné jak pro stavbaře, tak i pro cestující. Tím ale nekončíme. Jižní křídlo budovy nahradí čtyřpodlažní novostavba pro cestující a veřejnost a proměnou projde i centrální část s odjezdovou halou. Správa železnic už vypsala tendr na projektanta s předpokládanou hodnotou 28,7 milionu korun.

Jak se v současných projektech projevuje vaše strategie udržitelnosti?

Odpovědnost vůči životnímu prostředí a udržitelnost zohledňujeme u všech projektů. Jejich součástí jsou procesy SEA a EIA, které zajišťují soulad s cíli politiky ochrany životního prostředí v ČR i EU. Pokud jde o samotný provoz na tratích, ty modernizujeme a dokončujeme elektrizaci, přičemž současně pracujeme na obnově vozového parku.

Při stavebních projektech, které zahrnují obnovu nádražních budov, máme dva přístupy. U nových staveb klademe důraz na řešení, která jsou ekologicky šetrná. Například u dostavby Masarykova nádraží v Praze bude část platformy nad kolejištěm osázena zelení zavlažovanou dešťovou vodou a elektřinu budou vyrábět fotovoltaické články. Fotovoltaiku osazujeme také všude tam, kde je to vhodné, na nádražní a technické budovy. Při rekonstrukcích historických nádražních budov je situace složitější. Mnohdy jde o památkově chráněné stavby, a tudíž se musíme omezit na řešení typu výměny oken a dveří pro snížení energetické náročnosti budovy.

Průmysl Dnes