Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

2025: Rok významných investic a rozsáhlé modernizace

O nejnovějších projektech Správy železnic, státní organizace, si dnes povídáme s ministrem dopravy ČR, panem Martinem Kupkou.

Správa železnic vypsala výběrové řízení na dodavatele PPP projektu pro železniční trať z Prahy-Veleslavína na pražské letiště. Má to být první spolupráce státu se soukromým sektorem na železnici. Vítěz výběrového řízení zajistí vybudování trati a její údržbu po dobu 25 let. Řeknete nám o tomto projektu víc?

V září loňského roku jsme pořádali investorský den, na kterém jsme projekt prezentovali potenciálním partnerům. Zájem byl opravdu veliký, což nás těší. Je vidět, že železniční PPP projekty jsou pro soukromý sektor atraktivní. Správa železnic momentálně v otevřeném tendru hledá koncesionáře, přičemž se soutěžním dialogem s vybranými uchazeči počítáme na začátku příštího roku. Vítěz veřejné zakázky vybuduje a následně bude po danou dobu spravovat trať v úseku Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně – Praha-Letiště Václava Havla, novou stanici na letišti a také pokračování tratě ve směru na Kladno, tedy takzvané zaokruhování. Hlavním cílem projektu je využití know-how soukromého sektoru pro optimalizaci řešení a zajištění bezchybného fungování infrastruktury. Po uplynutí vymezené doby ji stát převezme. Výhledově počítáme s využitím metody PPP i pro další projekty na železnici, například při výstavbě některých vysokorychlostních tratí.

Správa železnic slavnostně zahájila provoz na mostě přes vodní nádrž Orlík. Jeho železobetonový oblouk má rozpětí 156 metrů a je tak největší v Česku. Jaké další zajímavé stavby budou v roce 2025 zprovozněny, nebo bude zahájena jejich stavba?

Rok 2025 bude pro českou železnici ve znamení pokračování významných investic a modernizací, které výrazně zlepší její kvalitu a kapacitu. Mezi klíčové projekty, jejichž realizace letos začne, patří modernizace úseku Praha-Ruzyně – Kladno, železničního uzlu Česká Třebová a hlavního nádraží v Hradci Králové. Mimořádně významná je modernizace dvou úseků tratě Brno – Přerov, kde vznikne první úsek nových rychlých spojení umožňující jízdu až dvousetkilometrovou rychlostí.

Pokračovat bude například rekonstrukce pražského nádraží na Smíchově, kde vzniká velkorysý dopravní terminál propojující vlaky, MHD a zcela novou čtvrť. Nové nádraží už roste také v Kladně a v Jihlavě. A nesmíme zapomínat na to, že souběžně rekonstruujeme a modernizujeme desítky nádražních budov po celé republice. Pokud jde o stavby, které letos ukončíme a předáme do provozu, tam bych zmínil především novostavbu stanice Praha-Bubny a zastávky Praha-Výstaviště, což je součást tratě z centra Prahy na letiště. Otevřeme také nové nádraží v brněnském Králově Poli.

Pro letošní rok jste vyčlenili na investice na železnici 39,3 miliardy korun, to je dosud nejvyšší částka ve vaší historii. Do jakých hlavních skupin bude možné investiční projekty rozdělit? Do kterých půjdou nejvyšší finanční prostředky?

Drtivá většina prostředků – 28,9 miliardy korun – směřuje přímo na výstavbu, o níž jsem se už zmínil. Přibližně 3,6 miliardy korun pak půjde na projektovou a majetkoprávní přípravu, například na výkupy pozemků. Další více než 2,3 miliardy korun jsou určené na drobnější projekty, jako jsou třeba modernizace přejezdů. A důležitou položkou jsou i 2,8 miliardy korun na investice do prostých rekonstrukcí zejména tratí regionálního významu.

Jaké kroky podnikáte ke zlepšení propojení regionů a konkurenceschopnosti železnice oproti silniční a letecké dopravě?

To je jedna z našich priorit. Průběžně modernizujeme celostátní i regionální tratě a pracujeme na tom, abychom zvýšili jejich kapacitu a zkrátili cestovní dobu. Důležité je samozřejmě i to, že dopravci nasazují nová vozidla, která nabízejí cestujícím moderní, komfortní cestování, což je atraktivní. Nicméně naprosto zásadním projektem pro zlepšení propojení regionů a zvýšení konkurenceschopnosti železnice je systém Rychlých spojení, který připravujeme. Kromě tratí pouze pro osobní vysokorychlostní dopravu zahrnuje i modernizaci konvenčních tratí. Tyto tratě umožní zkrácení cestovních dob mezi velkými městy, stejně jako mezi kraji navzájem.

Jaké jsou plány na modernizaci a rozvoj vysokorychlostních tratí VRT?

Příprava vysokorychlostních tratí v poslední době akceleruje. Z plánovaného počtu 750 km je nyní naprojektovaná už plná polovina budoucí sítě. Správa železnic má nově vybraného projektanta poslední části vysokorychlostní spojnice z Prahy do Brna, konkrétně úseku mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší. Současně loni začal geologicko-inženýrský průzkum v Prosenicích a Přerově-Čekyni na trase budoucí VRT mezi Brodkem u Přerova a ostravským Svinovem. Na tento úsek bychom ještě na začátku roku měli získat kladné stanovisko EIA a pak bude možné zahájit výkupy pozemků. Geologické průzkumy nedávno začaly také u budoucího Krušnohorského tunelu na česko-saském pomezí.

Mimo to pokračujeme v architektonických soutěžích. Na konci loňského roku byla vyhlášena soutěž pro plánovaný terminál VRT Kořenice-Bečváry a letos vyhlásíme soutěže pro terminály Ústí nad Labem a Brno-Vídeňská. Začali jsme také projektovat novou budovu dispečinku VRT, která vyroste na pražské Balabence.

Jak zvládáte balancovat mezi modernizací hlavních koridorů a údržbou méně využívaných regionálních tratí?

Samozřejmě velmi pomáhá fakt, že se nám dlouhodobě daří zajišťovat pro sektor železnice stabilní a vysoký objem finančních prostředků. Jsme si vědomi toho, že na koridorových tratích se odehrávají zhruba dvě třetiny celkových výkonů železniční dopravy, ale že i regionální tratě jsou nedílnou součástí dopravní infrastruktury a velmi důležitým prvkem obsluhy obcí a měst. A podle toho k nim přistupujeme. Na opravy a údržbu tratí tak letos půjde zhruba 19 miliard korun.

Jaké nové technologie implementujete ke zvýšení bezpečnosti a efektivity provozu?

Aktuálně zavádíme výhradní provoz pod dohledem evropského vlakového zabezpečovače, systému ETCS. Do roku 2040 jím plánujeme vybavit celou železniční síť. ETCS vnímám nejen jako nástroj pro zvýšení bezpečnosti železničního provozu a zajištění interoperability, ale také jako klíč k digitalizaci a automatizaci železnice. Kromě toho pracujeme na zavádění dálkového ovládání zabezpečení, které umožňuje řídit provoz na ucelených úsecích pomocí dispečerů bez nároků na personál ve všech stanicích, a zajišťuje tak větší plynulost dopravy. Do centrálního dispečerského pracoviště v Praze a Přerově je zapojeno už 1200 km tratí.

Jak pokračuje implementace systému ETCS na hlavních tratích a jaké jsou výzvy s tím spojené?

Prvního ledna jsme začali s výhradním provozem ETCS na více než 100 km nejvytíženější trati u nás mezi Přerovem a Českou Třebovou. Navázali jsme tratí mezi Břeclaví a Bohumínem, pokračujeme spojením České Třebové přes Adamov a Modřice až do Břeclavi a jako poslední se napojila trať mezi Prahou-Běchovicemi, Pardubicemi a Českou Třebovou, tedy celá hlavní vlaková spojnice Čech a Moravy. Od konce ledna máme pod dohledem ETCS celkem 622 km tratí. Při vybavování lokomotiv palubními jednotkami ETCS jsme podpořili dopravce celkovou částkou 7,7 miliard korun. K dispozici je 1803 vlaků vybavených systémem ETCS a 3500 proškolených strojvedoucích, takže dopravci mají aktuálně potřeby pro provoz pokryté. A školí samozřejmě dál.

Zavádění ETCS je jedním z největších projektů české železnice, a to jak z pohledu technických, tak finančních nároků. Pokud jde o provoz samotný, je jasné, že u projektu takového rozsahu může v prvních měsících docházet k preventivnímu zastavování vlaků nebo zpožděním, ale nejde o nic, co by zásadně komplikovalo dopravu.

Jaké jsou hlavní priority Správy železnic pro rozvoj železniční infrastruktury v příštích 5–10 letech?

Horizont deseti let nás přenese do doby, kdy se v Česku svezeme na prvním souvislém úseku vysokorychlostní trati. Souběžně ale bude pokračovat i rozvoj klasické železnice, mimo jiné s cílem zvýšení kapacity. Na přelomu 20. a 30. let bude například dokončená trať z pražského Masarykova nádraží na Letiště Václava Havla a do Kladna, na významné části sítě bude používán evropský zabezpečovač ETCS, pokračovat bude modernizace nádražních budov… Důležitý je také plán elektrizace české železnice. Z připravovaných projektů mohu jmenovat například tratě mezi Plzní a Bavorskem, mezi Týništěm nad Orlicí, Častolovicemi a Solnicí v Královéhradeckém kraji nebo elektrifikaci z Otrokovic přes Zlín do Vizovic. Ve všech těchto případech jsou přípravy projektů ve velmi pokročilé fázi.

Průmysl Dnes