Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Systém ETCS výrazně zvýšil bezpečnost dopravy

O aktuálních i připravovaných projektech Správy železnic, státní organizace, o projektu vysokorychlostního vlakového spojení do Polska, o letošních investicích do modernizace tratí, o zkušenostech s bezpečnostním systémem ETCS a o mnoha dalších zajímavých tématech si dnes povídáme s ministrem dopravy ČR, panem Martinem Kupkou.

V jakém stavu je projekt vysokorychlostního vlakového spojení do Polska?

Nyní se projektová příprava úseku od Ostravy ke státní hranici zaměří na aktualizaci požadavků na provoz i počet vlaků. Od doby, kdy vznikla původní studie proveditelnosti, se totiž situace v území změnila. Součástí této fáze bude také nový výpočet investičních nákladů, který už bude vycházet z aktuálních technických požadavků, které se odvíjejí právě od změněných dopravních potřeb. Předpokládáme, že tuto část přípravy – včetně jejího schválení – dokončíme v první polovině příštího roku. V dalších fázích se pak bude zpracovávat dokumentace EIA a dokumentace pro povolení stavby. Tyto stupně se budou týkat novostavby tratě z Dolní Lutyně ke státní hranici. Na jejich přípravě bude vybraný zhotovitel spolupracovat s polskými partnery, a to zejména kvůli plánovanému novému přeshraničnímu mostu. Schválení těchto dokumentací očekáváme v letech 2027 a 2029.

Jaké investiční aktivity jsou letos plánovány v oblasti výstavby vysokorychlostních tratí?

Správa železnic letos pokračuje v intenzivní přípravě většiny úseků vysokorychlostní sítě. U prvních z nich by měla být projektová dokumentace hotová začátkem příštího roku, což nám umožní zahájit povolovací proces – konkrétně podat žádosti o povolení záměru (stavebního povolení) na Dopravní a energetický stavební úřad. Letos v červnu bylo zásadním milníkem získání kladného stanoviska EIA pro úsek vysokorychlostní tratě Moravská brána mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem. Díky tomu můžeme začít s výkupem pozemků, první fáze je plánována na přelom letošního a příštího roku. V terénu už probíhá předběžný archeologický průzkum a po výkupu pozemků navážeme záchranným výzkumem. Samozřejmě se chystají i další průzkumy, například ty inženýrsko-geologické.

Za důležité považujeme i plánované vypsání zakázky na předstihovou stavbu železniční stanice Ostrava-Svinov. Ta by měla proběhnout ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku v režimu Design and Build. Úsek vysokorychlostní tratě Moravská brána připravujeme jako projekt PPP – tedy ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Na začátku roku podepsala Správa železnic smlouvu s Mezinárodní finanční korporací ze skupiny Světové banky o poskytování transakčního poradenství pro tento úsek tratě. Od července máme vybrané odborné poradce pro technickou, právní, finanční i environmentální oblast a pracujeme na přípravě koncesní smlouvy a zadávací dokumentaci pro výběr koncesionáře.

Do konce roku očekáváme také stanovisko EIA pro úsek Jižní Morava mezi Modřicemi a Rakvicemi. I tam už běží předběžný archeologický průzkum a po schválení začne výkup pozemků. Projektová dokumentace by měla být hotová na přelomu let 2026 a 2027. A nesmím zapomenout ani na vysokorychlostní trať Praha–Ústí nad Labem–Drážďany. Kromě projektové přípravy tam probíhá geologický průzkum pro Krušnohorský tunel. V červenci vláda schválila návrh mezinárodní smlouvy s Německem, která se týká plánování, výstavby a provozu právě tohoto tunelu.

Jaké jsou první zkušenosti s provozem bezpečnostního systému ETCS?

V současnosti máme ve výhradním provozu 622 kilometrů tratí, na kterých se odehrává 42 % všech přepravních výkonů. Z pohledu traťové části systém funguje velmi dobře a naše očekávání se naplňují. Cestující na nejdůležitější části naší sítě jezdí s nejmodernějším dostupným vlakovým zabezpečovačem – systémem ETCS, který výrazně zvýšil bezpečnost železniční dopravy. V České republice je systém ve výhradním provozu na více než 1200 kilometrech tratí a používá ho přes 1900 vozidel. Denně pod jeho dohledem jezdí kolem 1600 vlaků. Po půl roce provozu a více než 20 milionech ujetých kilometrů se potvrzuje, že zavedení ETCS bylo správným krokem. Kromě vyšší bezpečnosti na tratích přináší i plynulejší jízdu, větší pohodlí pro strojvedoucí a vysokou spolehlivost. 

ETCS už prokazatelně zabránil nejméně čtyřem nehodám. Většinu rizikových situací ale ani nezaznamenáme, protože systém z principu nedovolí, aby se vlak do nebezpečné situace dostal – vlak nemůže projet návěstidlo „stůj“, ani překročit povolenou rychlost. Díky tomu nedochází k ohrožení. Počáteční problémy s dostupností se daří postupně řešit, k tzv. tripům dochází už jen ve zhruba 1 % případů, přičemž 40 % z nich způsobují poruchy na mobilních jednotkách. Průběžně pracujeme na odstraňování dílčích nedostatků a jednáme s evropskými orgány o zjednodušení podmínek pro mezinárodní provoz na našich lokomotivách. Navíc rostoucí počet případů projetí návěstí „stůj“ jasně ukazuje, že je potřeba ETCS rozšiřovat tam, kde je to možné.

Intenzivně pracujeme na jeho instalaci na jižním koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi, kde už proběhly zátěžové testy – během dvou nocí se uskutečnilo celkem 160 jízd. Hotový by měl být také projekt pro trať Praha-Uhříněves – Praha hlavní nádraží (mimo nádraží). V prosinci 2025 přejde do výhradního provozu trať Praha – Kralupy nad Vltavou. Na konci roku plánujeme spuštění provozu ETCS Regional na tratích Choceň – Litomyšl a Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec. Instalace ETCS Regional probíhá i na dalších regionálních tratích, například Třebovice v Čechách – Moravská Třebová, Beroun – Nižbor nebo Ejpovice – Radnice.

Správě železnic se podařilo získat z poslední velké evropské výzvy v programu CEF Transport rekordní podporu téměř 7,5 miliardy korun. Na které projekty budou tyto finanční prostředky využity?

Tyto prostředky půjdou na dva klíčové projekty – modernizaci trati Brno–Přerov, konkrétně na úseky Nezamyslice–Kojetín a Kojetín–Přerov, kde se zároveň počítá s implementací systému ERTMS.

Jak si aktuálně stojí česká železniční síť z hlediska naplnění standardů evropské dopravní sítě TEN-T a harmonizace s ERTMS/ETCS?

Česká republika patří mezi země, které se systematicky věnují rozvoji železniční infrastruktury. Naplnění standardů evropské sítě TEN-T je pro nás jednou z hlavních priorit – ať už jde o modernizaci tratí, zvyšování kapacity, zavádění systému ETCS nebo přípravu vysokorychlostních tratí. Abychom mohli v těchto oblastech pokračovat, je klíčové zajistit dostatek finančních prostředků. I proto je pro nás důležité, jak bude nastaven budoucí víceletý finanční rámec EU. V rámci vyjednávání se zaměřujeme především na dokončení páteřní silniční a železniční sítě TEN-T, rozvoj vysokorychlostní železnice a také na přizpůsobení infrastruktury pro přesun vojenské techniky. Česká republika byla při přípravě velmi aktivní – iniciovali jsme například výzvu na podporu financování vysokorychlostních tratí, kterou podepsalo 11 premiérů členských států.

Zachování Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a dostatečné financování dopravních projektů v rámci kohezní politiky EU je naprosto klíčové. Osobně považuji za velmi důležité, že se rozpočet EU má více zaměřit na inovace a konkurenceschopnost – včetně podpory čisté a chytré mobility a kosmických aktivit.

Jak probíhá komunikace Správy železnic s veřejností a samosprávou?

U velkých infrastrukturních projektů je komunikace s veřejností a samosprávami naprosto klíčová. Správa železnic se snaží vést otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami – ať už jde o obyvatele dotčených oblastí, místní samosprávy nebo odbornou veřejnost. K tomu využívá nejen sociální sítě a média, ale také cílené analýzy, které pomáhají lépe pochopit zájmy jednotlivých skupin a způsoby, jak je do projektů zapojit. Podněty sbíráme přes běžné kanály, jako jsou e-maily nebo telefonáty, ale také prostřednictvím specializovaných nástrojů, jako je aplikace FrontStage, kde se evidují veškeré dotazy a připomínky, které pak zpracovává oddělení zákaznického servisu. Pro oblast výkupů pozemků a majetkoprávních vztahů využíváme vlastní aplikaci MAJA – ta umožňuje sledovat průběh vyjednávání v reálném čase, včetně vizualizace dotčených pozemků, staveb a vlastníků.

Velmi důležitým nástrojem jsou také GIS portály, které umožňují veřejnosti nahlédnout do připravovaných projektů – například vysokorychlostních tratí – a aktivně se k nim vyjadřovat. Lidé mohou ke konkrétním místům na mapě vkládat dotazy, připomínky nebo návrhy, které Správa železnic následně analyzuje a v případě potřeby zapracovává do projektové dokumentace. Odpovědi na jednotlivé příspěvky poskytují přímo projektanti, a to veřejně v rámci systému. Tímto způsobem se snažíme nejen informovat, ale především naslouchat. Chceme, aby veřejnost měla přehled o projektech, které se jí bezprostředně týkají.

Daří se vám vychovávat novou generaci odborníků a spolupracovat se školami?

Získávání nových odborníků je v technických oborech dlouhodobě výzvou – a železnice není výjimkou. Správa železnic proto spolupracuje se širokou sítí škol: aktuálně jde o 38 středních, 8 vyšších odborných a 14 vysokých škol. Studentům nabízí praxe, stáže, přednášky, workshopy i podporu při závěrečných pracích. Tuto spolupráci přizpůsobujeme naší náborové strategii. Zároveň si Správa železnic některé klíčové profese – jako jsou výpravčí, strojvedoucí nebo technici sdělovací a zabezpečovací techniky – připravuje sama, prostřednictvím vlastních odborných kurzů. V oblasti stavebnictví se aktivně zapojuje do profesních platforem, například v rámci Technologické platformy železnice. Přesto ale musím říct, že některé systémové problémy, jako je nízký počet absolventů technických škol, sami vyřešit nedokážeme. Tady je potřeba širší podpora napříč vzdělávacím systémem i státní správou.

V jakém objemu investic bude Správa železnic operovat příští rok?

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2026, a tedy i pro Správu železnic, bude sestaven tak, aby pokryl potřebné výdaje na rozestavěné projekty a zároveň umožnil zahájit strategické stavby, které jsou projektově připravené. Zcela zásadní pro udržitelné financování výstavby a údržby je odpovědná příprava návrhu víceletého finančního rámce EU, který se připravuje. Právě v tomto rámci se rozhodne o tom, jaké prostředky budou k dispozici pro klíčové dopravní projekty v celé Evropě. Je pro nás důležité, aby investice do dopravní infrastruktury zůstaly stabilní a předvídatelné. Samozřejmě si uvědomujeme, že další roky budou záviset na prioritách nové vlády a na celkové rozpočtové situaci, která bude ovlivněna i požadavky v oblasti národní a evropské obrany. Přesto věřím, že současná strategie – tedy důraz na rozvoj dopravní infrastruktury – bude zachována i v dalších letech.

Průmysl Dnes