Technická univerzita v Liberci

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Nehledáme jen talentované, ale také dobře motivované jedince

Liberecká univerzita otevřela své brány prvním studentům v roce 1953. V té době nesla název Vysoká škola strojní v Liberci a jejím cílem bylo vzdělávat kvalifikované inženýry, kteří si v tradičním průmyslovém regionu nalézali široké uplatnění. Dnes má instituce přejmenována v roce 1995 na Technickou univerzitu v Liberci (TUL) 7 fakult a 1 odborný ústav. Textilní fakulta je v Evropě jediná svého druhu a nabízí studium perspektivních oborů jako je textilní marketing či návrhářství.

Spolu se Strojní fakultou tvoří základní kameny vzdělávání v Liberci. K dlouhodobě respektovaným a talenty vyhledávaným fakultám patří Fakulta umění a architektury. Jedinečné obory na pomezí výpočetní techniky a robotiky nabízí rovněž Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Kvalitní pedagogy, ale i profesionály v neučitelských profesích vzdělává Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická a odborníky ve zdravotnictví připravuje Fakulta zdravotnických studií.

Aktuálně na TUL studuje přibližně 6-tisíc posluchačů v bakalářských, magisterských i doktorských programech. Univerzita spolupracuje s přibližně 200 podobně zaměřenými institucemi na celém světě a postupně se jí daří budovat si pevnou pozici v mezinárodní síti vysokých škol. Technická univerzita v Liberci však není známa pouze svými úspěchy v oblasti výuky. Dokáže se prosadit i na poli vědy a výzkumu a efektivně spolupracuje s komerční sférou. Rozvoj vědy a výzkumu na půdě univerzity je možný díky finanční podpoře, autonomii vědeckých týmů, přítomnosti vynikajících odborníků a zapojení studentů do jednotlivých projektů. Takto je na instituci úspěšně skloubena výuka s vědecko-výzkumnou činností a dochází k harmonickému rozvoji obou těchto sfér.

Spolupráce mezi akademickými pracovníky, studenty a pracovníky z komerční oblasti jsou základem úspěchů TUL v základním a aplikovaném výzkumu a transferu technologií. V nedávné době se univerzita angažovala v oblasti technologie výroby nanovláken a rovněž ve sféře výrobních strojů v textilním a sklářském průmyslu. Instituce je také významným partnerem společností v oblasti automobilového průmyslu. O aktuální podobě univerzity, o výuce i výzkumu, které probíhají na její půdě, jsme si povídali s jejím rektorem doc. RNDr. Miroslavem Brzezinou, Csc.

Zájem o technické obory spíše klesá, stoupá či stagnuje? Z jakých důvodů?

Zájem o technické obory na TUL je řádově stále stejný, což ale neznamená, že není malý. Nízký je obecně i na jiných univerzitách, protože se studium zdá být náročné. My ale nehledáme jen talentované zájemce, nýbrž i dobře motivované. Snažíme se různou formou podnítit zájem o techniku už od základní školy, ale je to složitý a dlouhodobý proces. V tomto ohledu oceňuji společná setkání v rámci fóra průmyslu a vysokých škol, kde řešíme otázky nedostatku zájemců o technické obory.

Na kterých fakultách vaší univerzity je prováděn základní a aplikovaný výzkum? Můžete uvést nějaké zajímavé projekty z nedávné minulosti anebo současnosti?

Základní výzkum je prováděn na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické, na Ekonomické fakultě a na části technických fakult, kde ovšem převládá spíše aplikovaný výzkum. Zmínil bych dva zajímavé projekty z tohoto akademického roku: první je z Fakulty strojní, kde vyvinuli metodu, jak z největšího biologického odpadu – rýžových slupek – získat biomorfní oxid křemičitý. Druhý úspěch patří našemu studentovi Fakulty textilní, jemuž se spolu s kolegy z USA povedlo vyvinout umělý orgán brzlíku, který dokáže pomoci lidem s AIDS nebo leukemií.

Můžete jmenovat nějaké úspěšné patenty, které vzešly z vaší výzkumné činnosti? Získali vaši studenti či vědečtí pracovníci nějaká ocenění?

Výše zmíněný výzkum Fakulty strojní získal patent v ČR a dokonce také v Japonsku a nyní se metoda testuje v poloprovozu. Za tkáňový nosič pro umělý brzlík získal student Jakub Erben prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu.

Vaše instituce je podle žebříčku THE řazena mezi tisícovku nejlepších univerzit na světě. Čím jste si toto umístění zasloužili?

Hodnocení zohledňuje různé aspekty vysokoškolských činností a díky synergii různých aktivit jsme se dostali do skupiny 1001+. Z přibližně 20-tisíc univerzit z celého světa se jich do hodnocení žebříčku dostalo 1258.

Jakým způsobem chcete do budoucna posilovat pozici vaší instituce na mezinárodním poli?

Pořádáme mezinárodní konference a workshopy a připravujeme také mezinárodní letní školy pro mladé vědce z celého světa. Více se také začínáme orientovat na spolupráci v rámci zemí střední Evropy, především těch sousedních, protože spolupráce s asijskými zeměmi je kvůli velké vzdálenosti náročná a nepřináší žádoucí efekt.

Můžete prozradit něco bližšího o vašem projektu Dětské univerzity?

Připravujeme krátkodobé i dlouhodobé programy s různou tematikou, které probíhají buďto pravidelně každý týden anebo každých 14 dní o víkendu. O kurzy je celkem velký zájem především ze základních škol a finančně celý projekt podporuje také Liberecký kraj.

S jakým rozpočtem v posledních letech hospodaříte?

Máme vyrovnaný rozpočet cca 1,3 miliardy Kč včetně dotací na vzdělávací činnost a dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace a také účelových dotací na řešení grantové a projektové činnosti.

Jaké jsou či byly priority univerzity v rámci realizovaných nebo plánovaných investic?

Největší investice směřují do oprav stávajících budov a výstavby nových prostor a modernizace přístrojů pro výuku a vědeckou činnost.

Jak vy osobně vidíte blízkou či vzdálenější budoucnost univerzity? Jaké plány, vize či naopak obavy s ní spojujete?

Univerzita má své pevné místo v regionu a je jediným a přirozeným partnerem orgánu státní správy v oblasti vzdělávání a vědecko-technického rozvoje. Zintenzivnili jsme spolupráci s krajským úřadem i městem ku prospěchu všech zúčastněných stran a předpokládám, že budeme nadále partnerem řadě průmyslových podniků v regionu i mimo něj.

Jaké pozitivní, anebo naopak stinné stránky spojujete s technickým vzděláváním v ČR?

Uvědomujeme si, že technické vzdělávání je problém a že pro inovační strategii, kterou vyhlásila vláda, bude příprava kvalitních odborníků velice významná. Proto se 8 univerzit s převahou technických oborů rozhodlo založit neformální sdružení Tech 8, aby prosazovalo zájmy technických univerzit, které se týkají nejen ekonomických záležitostí, ale také diskusí  o společné přípravě budoucích odborníků. Osobně postrádám v přípravě budoucích techniků a inženýrů prvky všeobecného rozhledu, tzv. univerzitní základ, a budu se jej snažit prosazovat. Součástí univerzitního základu je totiž mimo jiné i etika, jejíž význam bude stoupat se zvyšováním robotizace ve výrobě nebo při posuzování patentového řízení a použití myšlenek druhých.

Průmysl Dnes