THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Tlak na cenu je velký, ale prémioví zákazníci jsou ochotni připlatit si za vyšší kvalitu

V jihočeských Dačicích vznikají díly, které do svých podvozků využívají nejznámější automobilky z celého světa. Co se týče objemu výroby, THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH a.s., je dokonce třetím největším závodem japonské mateřské skupiny. Díky zdravě nastavenému mixu výroby česká pobočka i v posledních náročnějších letech končila v zisku. Nejen o tom, jak česká výroba vypadá nebo s jakými výzvami se dnes automotive průmysl potýká, jsme si povídali s generálním ředitelem Richardem Matkovičem.

Jaké je postavení české společnosti v rámci vaší skupiny? 

Spadáme pod japonskou matku, která má dvě divize – Automotive a Linear Motion. V rámci Linear Motion divize se vyrábějí vysoko precizní zařízení. Lineární vedení hrají roli snadného a hladkého vedení lineárního pohybu při zatížení, aby stroje fungovaly přesně a efektivně. Jsou nepostradatelnou součástí obráběcích strojů nebo zařízení na výrobu polovodičů. Také se používají v seismických izolačních systémech, které zabraňují přenosu otřesů při zemětřesení, dále v železničních vozidlech, autobusech, automatických dveřích a dalších spotřebitelských oborech. Náš dačický závod pak spadá do divize Automotive a vyrábíme tu čistě díly na podvozky aut a součásti do řízení automobilů, například kontrolní ramena, stabilizátory nebo táhla. Úzce spolupracujeme se sesterským závodem v německém Krefeldu, dvěma kanadskými závody a pobočkou v americkém Portlandu. S těmi máme i stejné nejvyšší vedení. Teď jsme ale realizovali i projekt s naší automobilovou divizí v Číně, kde jsme instalovali kopii vlastních výrobních linek. 

Komu své díly dodáváte? 

Dodáváme do 27 zemí světa zhruba 127 zákazníkům. Jsou to v podstatě všechny automobilky jako Volkswagen, Audi, Mercedes-Benz, Ferrari, Lamborghini, Land Rover, Jaguar, Porsche, Tesla, BMW a mnoho dalších. Z nákladních automobilů jsou to mimo jiné MAN, Iveco, Scania nebo Tatra. 

V Dačicích máte i technické a vývojové centrum. Na čem tam aktuálně pracujete?

Vývoj nespadá přímo pod náš závod, je řízený z Německa. Na jedné straně tam vyvíjejí nové technologie – teď třeba univerzální obal pro naše stabilizátory, ale zároveň plní funkci validačního centra. Jakmile vzniká nový produkt, vše je nutné dobře otestovat. Nemůžeme čekat dva roky, až auto s našimi díly najezdí tisíce kilometrů. Proto tam probíhají validační zkoušky na zařízeních, která simulují běžný provoz v různých terénech a povětrnostních podmínkách. 

Jak dnes vypadá vaše výroba? Jaké moderní technologie tam využíváte? 

Moderních technologií je tady spousta, veškeré linky jsou automatizované a digitalizované. Kde jsme dříve potřebovali deset zaměstnanců, tam dnes máme plně automatickou linku, kterou obsluhují jeden nebo dva lidé. Vše navíc můžeme sledovat a měřit online, je tam i jistá forma trasovatelnosti. Kdyby se s dílem něco stalo, jsme schopni říct, kdy a jak byl vyroben. 

Využíváte při výrobě také roboty? 

Ano, využíváme běžné roboty, coboty i autonomní roboty, kteří dovážejí díly mezi linkami nebo na testování. Operátor jednoduše nechá díly na určitém místě, robot si je sám naloží a odveze do testovací laboratoře. 

Co je dnes pro vaše zákazníky klíčové, na co kladou největší důraz? 

Asi nikoho nepřekvapí, že velký důraz pořád kladou především na cenu. Ale určitě to není tak, že by současně polevovaly požadavky na kvalitu nebo rychlost dodání. Dnes je třeba udržet všechna původní kritéria a navíc nabídnout konkurenceschopnou cenu. Prémioví odběratelé jsou za vyšší kvalitu ochotni připlatit, ale ne všude je to standardem. 

Současně ale mnoha firmám v posledních letech výrazně rostly vstupní náklady a objevila se i řada dalších překážek. Jak se dařilo vám?

Covidové roky měly velký dopad, výroba se v určitém okamžiku víceméně zastavila a japonská matka nám hodně pomáhala, abychom toto náročné období ustáli. Když se po covidu začal průmysl postupně vzpamatovávat, udeřila vysoká inflace. Česko je poněkud specifické v tom, že kvůli inflaci jsou tady relativně vysoké požadavky na navyšování mezd zaměstnanců. V Německu je navyšování spíše výjimečné, v některých závodech mají lidé několik let stejné platy. Tady už je takřka standardem přidávat 5 až 10 % ročně. Nemluvím jen o naší společnosti, ale obecně. To má samozřejmě velký dopad, protože kromě mezd rostou i další náklady. Zasáhly nás vysoké ceny energií, až 90 % naší výroby funguje na elektřině, plynem jen topíme. Loni tam byl v porovnání s předchozím rokem nárůst o více než 120 %, protože nám skončila dlouhodobá fixace z předcovidového období. Faktem je, že za energie dnes platíme víc než náš německý závod a desetinásobně víc než americké závody. To je něco, co nám extrémně škodí, navíc zmizel i benefit v podobě levnější pracovní síly, který Česko dříve mělo. 

Může to vést k tomu, že se budou výrobní firmy přesouvat pryč z Česka? 

U nás v THK to v tuto chvíli není na programu dne, protože pracujeme i s dalšími kritérii. Dačický závod je co do objemu výroby třetím největším ve skupině a přesunout tak velkou společnost není snadné. Nicméně obecně by vysoké ceny energií a rostoucí mzdové náklady mohly být spouštěčem takového trendu. Existují například balkánské země, ve kterých mohou být náklady mnohem nižší. Už dnes to vidíme u některých našich dodavatelů a dalších firem z okolí, které přesunuly výrobu do Srbska a podobných zemí. To je pro Českou republiku obrovské riziko.

Jaký bude podle vás další vývoj v automotive průmyslu? Čekají i české firmy v této oblasti těžké časy? 

Na to se těžko odpovídá, protože sami nevíme – a neví to ani naši zákazníci. Nicméně náš průmysl je velmi silně navázaný na to, co se děje v Německu. A tam mezi firmami panuje velká nervozita. Souvisí to s nejistou situací na trhu, především v oblasti elektromobility a legislativy s ní spojené. Vypadá to, že o elektromobily není takový zájem, jak by si všichni přáli. Automobilky, které na ně vsadily, teď bohužel krvácí a celý dodavatelský průmysl s nimi. Poptávka v této oblasti obecně klesla o 10 až 25 %, v závislosti na konkrétní firmě, její velikosti a hlavně specializaci. Někdo vsadil především na elektromobily a otevřel nový závod jen na výrobu dílů pro tyto vozy. My máme naštěstí zdravější mix, takže nás to nezasáhlo tak extrémně jako některé jiné firmy. V roce 2023 jsme byli v zisku, byť se to samozřejmě nedá srovnávat s předcovidovými roky. Podobné výsledky pak očekáváme i za rok 2024. Ale nejistota na trhu skutečně panuje, teď je otázka, co bude dál. Růst spíše nečekáme, v lepším případě se dočkáme stagnace. A to až do doby, než někdo vydá jasný signál, co dál.

Jak by takový signál mohl vypadat? 

Mohlo by jím být například uvolnění emisních kvót. Dnes platí, že čím více konvenčních vozů automobilka prodá, tím horší má emisní kvóty. Kompenzovat to pak musí prodejem určitého množství elektromobilů, jinak zaplatí pokuty v řádech miliard eur. Snadno se pak může stát, že firmě se víc vyplatí pozastavit výrobu a prodej aut, než aby platila tak vysoké pokuty. Tohle je problém, který netrápí celý svět, ale jen Evropu. Náš americký závod jede na plné obrátky, Čína postupně stahuje investice do baterií a soustředí se spíše na hybridy a spalovací motory. U nás je potřeba, aby tomu dal Evropský parlament jasný směr a udělal v této otázce pořádek.

Průmysl Dnes