ÚDRŽBA SILNIC Královéhradeckého kraje, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Jsme aktivní i při zavádění nových technologií

Silničním hospodářstvím na silnicích II. a III. třídy, které jsou v majetku Královéhradeckého kraje, se od roku 2007 zabývá společnost ÚDRŽBA SILNIC Královéhradeckého kraje. Svůj současný název používá od roku 2017, kdy se symbolicky i prakticky odlišila od příspěvkové organizace Správa silnic Královéhradeckého kraje, se kterou byla trvale zaměňována.

Více už nám o její činnosti, která spočívá především v zimní a letní údržbě silnic, řekne ředitel společnosti Jiří Brandejs. V rozhovoru s ním se ovšem dostaneme například také k významným stavebním a investičním projektům firmy, která má zhruba 350 zaměstnanců a dosahuje průměrného obratu ve výši kolem 550 milionů korun.

Můžete na úvod vaši společnost představit přece jen o trochu blíže?

Naše společnost zahájila činnost k 1. dubnu 2007 pod názvem SÚS Královéhradeckého kraje, takže letos je tomu 15 let od našeho založení. Vznikli jsme na základě rozhodnutí zastupitelstva Královéhradeckého kraje, který je naším jediným akcionářem. Co se týče naší struktury, působíme v rámci celého kraje, kde máme pět závodů, které kopírují okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Celkem máme 15 cestmistrovství neboli menších celků, které umožňují, aby údržba silnic byla efektivní především z hlediska dojezdových vzdáleností. Dále mohu říct, že kromě klasické zimní a letní údržby zajišťujeme pro Královéhradecký kraj také kompletní přípravu a realizaci investičních staveb na silniční síti II. a III. třídy a zabýváme se rovněž operativními činnostmi, jako je zajištění bezpečnosti silničního provozu či odstraňování dopravních nehod ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému.

Je silniční síť v Královéhradeckém kraji něčím specifická oproti ostatním krajům?

Nejprve bych uvedl, že v našem kraji je celkem 437 kilometrů silnic I. třídy v majetku státu a dále je to 3286 kilometrů silnic II. a III. třídy v majetku Královéhradeckého kraje, pro který realizujeme veškeré práce letní a zimní údržby. Vedle toho zajišťujeme konkrétní práce pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které se nám podaří získat v rámci výběrových řízení. Jinak specifikem našeho regionu je dlouhodobě probíhající výstavba dálniční sítě. Jedná se o dálnici D11, která povede směrem na Trutnov k polským hranicím, a o dálnici D35 směrem od Jičína k Hradci Králové, která se připravuje. Bezesporu jde o faktor, který poměrně významně ovlivňuje nejen dopravní poměry v celém kraji.

Od krajské Správy silnic jste sice odděleni, ale přesto jde o vašeho klíčového partnera. Jak probíhá vzájemná spolupráce?

I když jsme formálně odděleni, tak každý subjekt plní jasně dané úkoly ve prospěch Královéhradeckého kraje. Vzájemná spolupráce funguje například tak, že nám Správa silnic zadává do elektronického systému závady, které my následně na jednotlivých úsecích silnic odstraňujeme. Jsou pochopitelně i jiné činnosti, jako je zimní údržba nebo sekání travních porostů, kterým se věnujeme samostatně, ale jinak pracujeme tímto systémem. Kromě zadávání práce Správa silnic také dohlíží na její kvalitu a provedené množství, což je docela významné, protože kraj tak má možnost zpětné kontroly. Je to vlastně klasický vztah mezi investorem a dodavatelem, což u příspěvkových organizací není úplně běžné. Všechno samozřejmě probíhá pod patronací Odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Řeknete nám také, s jakým rozpočtem a jakými výsledky hospodaříte?

Jako obchodní společnost nepracujeme s klasickým rozpočtem nebo příspěvkem, ale veškerou činnost realizujeme na základě smluv, které máme uzavřeny s jednotlivými subjekty. Například loni jsme dosáhli výkonů ve výši 596 milionů korun bez DPH a výsledek hospodaření byl ve výši 1,4 milionu korun. Největší podíl práce realizujeme pro Královéhradecký kraj, konkrétně 85 % výkonů. Zhruba 12 % tvoří výkony pro ŘSD a zbylou část představují drobnější zakázky pro obce a soukromé subjekty. Letos předpokládáme celkové výkony mezi 550 až 580 miliony korun bez DPH s tím, že na konci účetního období chceme samozřejmě opět vykázat kladný hospodářský výsledek. Nebude to v dnešní době jednoduché, ale věřím, že se nám to podaří.

Které z významných investičních projektů se vám podařilo v poslední době dokončit?

Přípravu a realizaci staveb pro kraj zajištujeme kompletně od výběrového řízení na projektanta, přes projednání projektové dokumentace a zajištění všech povolení, až po výběrové řízení na realizaci stavby, při které působíme jako technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP na staveništi. Následně po dobu záruční doby stavbu sledujeme a řešíme případné reklamace. Naší výhodou je, že na všechny činnosti máme vysoce kvalifikované zaměstnance. Jen pro upřesnění doplním, že Královéhradecký kraj v posledních letech investuje do silniční sítě více než 1 miliardu korun ročně, takže nyní máme rozpracovány různé projekty v celkové hodnotě kolem 8 miliard korun. Letos například na silnici č. 296 z Trutnova do Pece pod Sněžkou na úseku dlouhém zhruba 850 metrů realizujeme rekonstrukci tří mostů najednou. Vzhledem k absenci objízdných tras tam je využíváno provizorní přemostění, díky čemuž je doprava v rámci možností plynulá. Navíc se nacházíme v oblasti Krkonošského národního parku, což byl další důvod, proč jsme se rozhodli mosty sloučit do jedné zakázky a dokončit jejich opravu za bezmála 180 milionů korun ještě letos. Zatím mohu konstatovat, že sdružení zhotovitelů pracuje na výbornou a vše směřuje k tomu, aby řidiči mohli před příchodem zimy jezdit po nových mostech.

Zima, respektive zimní údržba silnic, je pro silničáře tradičním tématem. Jak moc v posledních letech prověřila schopnosti silničářů v Královéhradeckém kraji?

Zimní údržbu na krajských silnicích II. a III. třídy zajišťujeme vlastními silami a společně s našimi partnery se věnujeme také zimní údržbě pro ŘSD. Celkem udržujeme 437 kilometrů silnic I. třídy, 894 kilometrů silnic II. třídy a 2392 kilometrů silnic III. třídy. Na každém cestmistrovství máme dispečerské stanoviště, k dispozici je 121 sypačů a další technika, jako jsou sněhové frézy, nakladače nebo traktorové radličky. Na zimní údržbě se u nás podílí 230 řidičů a 30 dalších zaměstnanců. Poslední zima byla z hlediska technické údržby spíše průměrná a zvládli jsme ji i za okolností pandemie, kdy jsme museli přijmout nezbytná bezpečností a zdravotnická opatření, která nám v běžném provozu určitě pomohla. Naši řidiči najeli během zimy celkem 562-tisíc kilometrů a na silnice vysypali více než 20-tisíc tun soli a 8-tisíc tun inertních materiálů. Z finančního hlediska údržba pro Královéhradecký kraj vyšla na 189 milionů korun, což jsou poměrně vysoké náklady, díky kterým ale dosáhneme toho, že silnice jsou v zimě sjízdné a kvalitně ošetřené. Rád bych ještě dodal, že řidičům nabízíme během zimního období na našich webových stránkách také službu s názvem „Zimní obslouženost“, prostřednictvím které si mohou online ověřit, v jakém čase byl konkrétní úsek ošetřen a podle toho se na silnicích zachovat.

Investujete pravidelně do nové techniky, která pomáhá zefektivňovat údržbu silnic?

Do nové techniky investujeme každý rok kolem 40 milionů korun bez DPH. Pořizujeme nejen nové podvozky pro sypací nástavby na zimní údržbu, ale i techniku pro letní údržbu, jako jsou traktory s ramenovou sekačkou, štěpkovače, manipulátory, nakladače nebo lehké nákladní automobily. Další finanční prostředky vydáváme na generální opravy starší techniky. Určitě je na místě říct, že pravidelná obnova vozového parku v kombinaci s opravami nám zajišťuje velice dobrou úroveň služeb, a díky tomu jsme schopni plnit všechny nám uložené úkoly.

Podílíte se také na zavádění nových technologií do praxe v silničním hospodářství?

Přestože nové technologie sami nevymýšlíme, na jejich zavádění do praxe aktivně spolupracujeme. Jedním z takových projektů jsou dřevo-betonové mosty s konstrukcemi z nosných prvků ze dřeva, na kterých spolupracujeme s VŠB-TU Ostrava, konkrétně s doc. Ing. Romanem Fojtíkem, Ph.D., z Fakulty stavební. Projektujeme nyní dva mosty v Rychnově nad Kněžnou a Ostroměři a pokud se všechno podaří, budeme je realizovat v příštím roce. Druhým projektem, který realizujeme společně s Odbornou laboratoří silničních staveb ČVUT v Praze, konkrétně s Ing. Petrem Mondscheinem, Ph.D., jsou nové asfaltové technologie s prodlouženou životností a vyšší odolností vůči tvorbě trvalých deformací, a to za použití modifikace na bázi recyklovaných plastů. Máme v plánu realizovat jeden zkušební úsek frekventované silnice v Hradci Králové, který bude rozdělen na tři části s různým složením asfaltových vrstev. Na závěr ještě dodám, že v rámci spolupráce se školami jsme podpořili také krajskou Střední školu technickou a řemeslnou v Novém Bydžově, jejímž žákům jsme umožnili zapojení do projektu „Tatra do škol“. Žákům se za našeho finančního přispění povedlo pod odborným vedením specialistů firmy TATRA TRUCKS, a.s., z dodaných dílů smontovat kompletní vozidlo Tatra 6 x 6, které od letošní zimy sloužilo na silnicích v nejvyšších partiích Krkonoš.

Průmysl Dnes