Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Výzkum na špičkové úrovni a prosperující spin-off firmy

Ústav molekulární genetiky AV ČR patří k předním českým vědeckým pracovištím. Věnuje se základnímu i aplikovanému výzkumu zaměřenému hlavně na biologii nádorových buněk, funkce imunitního sytému nebo poruchy genetického aparátu buněk. Úzce spolupracuje s univerzitami i zahraničními partnery.

Aktuálně se podílí na významném projektu BIOCEV, v jehož rámci vzniká unikátní vědecké centrum excelence v oborech biotechnologie a biomedicína.

Ústav molekulární genetiky AV ČR oslavil v roce 2012 50. výročí své existence. „Historie našeho ústavu se odvíjí od Oddělení experimentální biologie a genetiky Biologického ústavu ČSAV, jehož vedoucím byl od roku 1953 Milan Hašek, světově významný spoluobjevitel imunologické tolerance. V roce 1962 byl založen Ústav experimentální biologie a genetiky ČSAV (ÚEBG), jehož ředitelem byl až do roku 1970 právě Milan Hašek. 60. léta 20. století jsou bezesporu nejslavnější kapitolou ústavu – v té době se na ústavu zrodila československá imunogenetická škola. Je všeobecně známo, že Milan Hašek měl blízko k Nobelově ceně. Další významný odborník, který na ústavu působil, Pavol Iványi, se významně podílel na experimentech, za které později dostal Nobelovu cenu Jean Dausset. Jan Klein se po emigraci do USA stal v 70. letech pravděpodobně nejvýznamnějším světovým imunogenetikem,“ uvedl ředitel Ústavu molekulární genetiky prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

Slavnou éru ústavu ukončily srpnové události roku 1968. „Mnozí nadějní mladí pracovníci emigrovali (a velmi úspěšně si vedli na nových působištích). Milan Hašek byl zbaven vedení ústavu, byly drasticky omezeny zahraniční kontakty,“ sdělil Václav Hořejší. V roce 1977 byl ÚEBG spojen s několika biochemickými laboratořemi ÚOCHB a přejmenován na Ústav molekulární genetiky ČSAV (ÚMG). Ředitelem ÚMG se stal Josef Říman a zůstal jím až do roku 1991. „Od té doby se hlavním tématem ústavu stala molekulární biologie, avšak pokračovaly i dřívější tradiční směry (imunogenetika, retrovirologie, nádorová imunologie). Mezi výraznými úspěchy z jinak obtížných 70. a 80. let minulého století lze uvést například spoluobjevení reverzní transkriptázy, objev virogenie či sekvenování jednoho z prvních virových genomů,“ dodal ředitel.

Úzká spolupráce s vysokými školami

Od roku 2007 sídlí ústav v nové budově v krčském areálu Akademie věd ČR. V současné době působí v ústavu 23 výzkumných skupin, a to v oblastech molekulární a buněčné biologie, molekulární imunologie, funkční genomiky a bioinformatiky, studia onkogenů, vývojové molekulární biologie, strukturní biologie a mechanismů receptorové signalizace. „Většina našich skupin se orientuje na základní a aplikovaný výzkum, který má vztah k biologii nádorových buněk, funkce imunitního systému a k poruchám genetického aparátu buněk,“ dodal Václav Hořejší.

Ústav molekulární genetiky pracuje s ročním rozpočtem kolem 300 milionů korun. Zhruba polovina pochází z přímé dotace od Akademie věd ČR, druhou část tvoří tzv. účelové prostředky získané z tuzemských a zahraničních grantových soutěží. „Vzhledem k převážné orientaci na základní výzkum tvoří prostředky získané z licencí a smluvního aplikovaného výzkumu jen malé procento celkové částky,“ vysvětlil ředitel.

Ústav úzce spolupracuje s univerzitami a dává prostor mladým pracovníkům. „Velmi pozitivní je, že na ústavu v současné době pracuje kolem 90 doktorandů a 30 diplomantů. Celá řada našich pracovníků působí aktivně pedagogicky na vysokých školách (mj. zajišťujeme 33 semestrálních přednášek). To říkám proto, že někdy slyšíme od neinformovaných lidí, že ústavy AV jsou na rozdíl od univerzit odtržené od výchovy nové vědecké generace. Není to pravda, naše aktivita je v tomto směru veliká a naše spolupráce s kolegy z českých i světových vysokých škol je velmi intenzivní,“ uvedl Hořejší.

Základní výzkum i úspěšné biotechnologické firmy

Ústav molekulární genetiky AV ČR se soustředí zejména na základní výzkum. „Za největší úspěch proto považujeme, když se našim pracovníkům podaří takový objev, který rády publikují ty nejprestižnější světové vědecké časopisy. V poslední době se jednalo například o objev skupiny doc. Petra Svobody týkající se genetických mechanismů nejčasnějšího stádia vývoje oplozeného vajíčka, který byl publikován v jednom z nejprestižnějších odborných časopisů (americký Cell). Významné jsou také objevy skupiny dr. Vladimíra Kořínka (mechanismy vzniku buněk střevních nádorů), prof. Jiřího Forejta (genetické mechanismy zodpovědné za vývoj nových druhů organismů), nebo dr. Zbyňka Kozmika (mechanismy normálního vývoje oka a jejich genetických poruch). Můžeme skutečně s čistým svědomím říci, že všechny naše výzkumné skupiny jsou na velmi dobré světové úrovni,“ sdělil ředitel.

Kromě základního výzkumu se v prostorách ústavu daří rozvíjet i hodnotný aplikovaný výzkum, který směřuje ke konkrétním praktickým realizacím. „Také v této oblasti dosáhl ústav významných úspěchů, o čemž svědčí i to, že z něj v uplynulých letech vzešlo několik dobře prosperujících spin-off firem, které nadále úzce spolupracují s výzkumnými skupinami ústavu. Tyto biotechnologické firmy se věnují především komercializaci tzv. monoklonálních protilátek, což jsou moderní a velmi užitečné výzkumné, diagnostické i terapeutické nástroje získávané jako vedlejší produkty našeho základního výzkumu,“ doplnil Václav Hořejší.

Jako hlavní překážku, která brání uvádění vědeckých objevů do praxe, označuje ředitel ústavu charakter českého průmyslu. „Je zde jen velmi málo podniků, které by byly schopny využívat výsledky základního a aplikovaného výzkumu z vysokých škol a ústavů AV. V tuzemsku existuje jen velmi málo biotechnologických firem, které by mohly spolupracovat s výzkumnými institucemi našeho typu. Jak známo, velkou část našeho průmyslu tvoří spíše firmy typu „montoven“ vlastněných zahraničními majiteli, které mají výzkumná a vývojová centra ve svých mateřských zemích,“ uvedl ředitel.

Projekt BIOCEV

Ústav molekulární genetiky se zapojil do projektu BIOCEV, na kterém se podílí společně s dalšími pěti ústavy Akademie věd ČR a dvěma fakultami Univerzity Karlovy v Praze. Cílem tohoto projektu je realizace vědeckého centra excelence v oborech biotechnologie a biomedicína, a to v intenzivní spolupráci s předními evropskými pracovišti. „Projekt probíhá od roku 2012 a měl by být ukončen v roce 2015. Centrum excelentního výzkumu se stane nedílnou součástí Evropského výzkumného prostoru a bude garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny ve prospěch vědeckého pokroku a společnosti. Po dokončení tohoto projektu bude v nově vybudovaných laboratořích působit přes 500 výzkumných pracovníků včetně 200 studentů. Realizace projektu podpoří i rozvoj středočeského regionu,“ vysvětlil ředitel a dodal: „Jádrem projektu je pět výzkumných programů. Jedná se o funkční genomiku, buněčnou biologii a virologii, strukturní biologii a proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňové inženýrství a v neposlední řadě i vývoj léčebných a diagnostických postupů.“

Budovy výzkumného centra budovaného nyní v obci Vestec nedaleko Prahy budou mít celkem přibližně 25-tisíc m² podlahové plochy a budou mít přístrojové vybavení na špičkové světové úrovni. Projekt financuje Evropský fond pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, peníze do něho plynou i ze státního rozpočtu ČR a na financování se podílí i jednotliví partneři projektu. Celkové plánované výdaje na projekt jsou 2,8 mld. korun (z toho dotace činí 2,3 mld. korun).

Je to právě projekt BIOCEV, na který se v současné době ústav soustřeďuje. „Těšíme se, že již brzy bude dokončen a že se tím podstatně rozšíří naše možnosti zvláště v oblasti funkční genomiky. Chceme také výrazně zintenzivnit naši spolupráci s Ústavem pro molekulární buněčnou biologii a genetiku společnosti Maxe Plancka v Drážďanech. Naším hlavním úkolem je produkovat vědecké výsledky v oboru molekulární a buněčné biologie na co nejvyšší světové úrovni a snažit se některé z nich přibližovat k realizaci v medicínské praxi,“ uzavřel Václav Hořejší.

Průmysl Dnes