Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Více než 60 let výzkumu v Liběchově

V České republice není příliš mnoho výzkumných ústavů, jejichž historie přesahuje 60 let. Jednou z výjimek je Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, který i dnes sklízí úspěchy také na mezinárodním poli a daří se mu do vědeckého prostředí lákat mladé pracovníky.

S historií ústavu i současnými projekty, na kterých vědci pracují v laboratořích v Liběchově, v Praze a Brně, nás seznámil zástupce ředitele ústavu pro vědu Ing. Michal Kubelka, CSc.

Historie ústavu a pracoviště v Liběchově se začala psát už v roce 1954, kdy byla pod hlavičkou tehdejší Československé akademie zemědělských věd zřízena Laboratoř biologie rozmnožování hospodářských zvířat. Když akademie v roce 1960 zanikla, byla laboratoř začleněna do Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, který existuje dodnes. Od roku 1962 působí laboratoř pod hlavičkou Akademie věd. O rok později byla spojena s Oddělením fyziologie zvířat, které tehdy mělo sídlo v Uhříněvsi. Později vznikl Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat, který vedl doktor Josef Matoušek, jenž je stále emeritním pracovníkem ústavu a v březnu mu byla udělena cena Akademie věd ČR k jeho 90. narozeninám.

V 60. a 70. letech se ústav věnoval popsání krevních skupin především prasat a část ústavu se věnovala fyziologii reprodukce. K nejvýznačnějším výsledkům v té době patří i vypracování a ověření metodiky synchronizace říje a hlavně pak přenosu embryí u skotu. Tyto výzkumy jsou spojeny především se jmény inženýra Josefa Fulky a inženýra Antonína Pavloka. Od roku 1993 změnil ústav název na Ústav živočišné fyziologie a genetiky a v roce 2007 se stal veřejně výzkumnou institucí.

Orientovaný biomedicínský výzkum v centru PIGMOD

V současné době se v ústavu řeší projekty především z oblasti reprodukční a vývojové biologie a projekty týkající se evoluční biologie, především ryb. Další studie jsou orientovány na studium anaerobních mikroorganismů v trávicím traktu zvířat a lidí. A v posledních deseti letech se v ústavu vyvíjel a vyvíjí orientovaný biomedicínský výzkum, který byl základem i pro vznik centra PIGMOD v roce 2013. Centrum PIGMOD je financováno ze strukturálních fondů Evropské unie, z programu Operační program Věda a výzkum pro inovace. „Jeho výzkumné projekty jsou založeny na modelech tří závažných lidských onemocnění, a to jednak traumatického poškození míchy, Huntingtonovy choroby a melanomu. A všechna tato onemocnění jsou studována na modelu miniprasat. Zároveň je tento výzkum podporován studiem kmenových buněk jak miniprasat, tak i člověka. Zapojují se do něj čtyři laboratoře ústavu,“ vysvětluje zástupce ředitele ústavu pro vědu Michal Kubelka.

V posledních letech ústav dosáhl řady významných úspěchů a ocenění

K největším úspěchům ústavu patří podle Michala Kubelky nedávno publikované články v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. „V loňském roce se pracovníci našeho ústavu podíleli také na publikaci v časopise Nature Methods a na začátku letošního roku vyšla studie v časopise Nature Communications, která se týká regulace translace v savčích vajíčkách ve vztahu ke vzniku chromozomálních aneuploidií.“ Přibližně před pěti lety se výzkumníkům spojeným s centrem PIGMOD podařilo vytvořit transgenní prase, které má sloužit jako model pro studium Huntingtonovy choroby. Kromě toho Laboratoř genetiky ryb získala cenu Akademie věd ČR za vynikající výsledky. Několik pracovníků ústavu bylo oceněno Prémií Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky a ústav získal i dvě Purkyňova stipendia, což jsou prestižní akademická stipendia, či prestižní evropská stipendia EMBO Installation Grant a Marie Curie Fellowship.

Přínosná zahraniční spolupráce

Laboratoře Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR jsou rozmístěny na třech místech – v Liběchově, v Praze, kde se nachází Laboratoř anaerobní mikrobiologie, a v Brně, kde jsou v současné době tři laboratoře. Celkem dnes tedy ústav disponuje 12 laboratořemi. Přitom de facto všechny laboratoře na projektech spolupracují se zahraničními kolegy. „Nejvíce je zahraniční spolupráce patrná v rámci centra PIGMOD, které spolupracuje s laboratořemi jak v Evropě, tak i v Americe a zároveň také se soukromými nadacemi i firmami,“ říká Kubelka s tím, že velká část výzkumných projektů je programově financována i ze zahraničí. Významnou spolupráci se zahraničními kolegy navázali také výzkumníci z laboratoří v oboru evoluční biologie, laboratoře mikrobiologie i laboratoří zaměřených na reprodukční biologii.

Bez účelových prostředků by neprobíhal výzkum

Méně než polovinu finančních prostředků na svůj provoz získává Ústav živočišné fyziologie a genetiky od svého zřizovatele, tedy Akademie věd České republiky. Tato část financí stačí podle zástupce ředitele ústavu na pokrytí základních mezd pracovníků a částečně na režii ústavu. „Bez účelových prostředků, jako jsou granty anebo prostředky ze soukromých nadací, by nemohl probíhat žádný výzkum. Právě v tom, že v podstatě veškerý výzkum je financován z účelových prostředků, vidím trochu problém, protože účelová část v případě našeho ústavu a myslím si, že i v případě jiných výzkumných ústavů, převažuje nad institucionálním financováním,“ říká Michal Kubelka.

Ústav v současné době zaměstnává přibližně 200 lidí, z nichž zhruba 60 je vědeckých pracovníků a 40 studentů doktorského studia. Právě se školami navázal ústav úzkou spolupráci a školí doktorandy jak z Univerzity Karlovy v Praze či z Vysoké školy chemicko-technologické, tak i z České zemědělské univerzity. Výzkumníci spolupracují i s Jihočeskou univerzitou, především s Fakultou rybářství a ochrany vod, dále s Masarykovou univerzitou v Brně a s Ostravskou univerzitou. „Zajišťujeme celkem asi 12 semestrálních cyklů, školíme doktorandy a podílíme se i na školení diplomantů. Řada našich pracovníků, více než dvě třetiny, se také nějakým způsobem podílí na výuce, ať už v rámci přednášek, cvičení, nebo semestrálních cyklů,“ vyjmenovává Kubelka. Navíc ústav pro studenty magisterského i doktorského studia pořádá prohlídky laboratoří i přednášky.

Vzhledem k tomu, že jednak projekt PIGMOD, jednak dotace od zřizovatele, Akademie věd České republiky, přinesly výrazné vylepšení infrastruktury a přístrojového vybavení Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, další rozvoj instituce do značné míry závisí hlavně na výzkumných pracovnících. „Pro nás to znamená získat dostatek peněz pro kvalitní mladé vědecké pracovníky. V tomto směru jsem optimista, protože si myslím, že už dnes zaměstnáváme řadu mladých vědeckých pracovníků, kteří jsou na vysoké odborné úrovni a opravdu se zajímají o svou práci. Doufám, že se nám podaří získat finanční prostředky do budoucna, abychom mohli mladé vědce motivovat i finančně. Ale právě nedostatek finančních prostředků na mzdy vědeckých pracovníků je problém, se kterým se v současné době ve vědě setkáváme obecně,“ uzavírá Michal Kubelka, zástupce ředitele Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky.

Průmysl Dnes