VEBA, textilní závody, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Úspěšná firma navazuje na 150 let dlouhou historii

Akciová společnost VEBA patří v České republice k předním textilním výrobcům a je svojí velikostí dominantní firmou v příhraničním regionu Broumovska a Policka na severovýchodě Čech. Jejím hlavním produktem, který směřuje především do západní Afriky, je žakárský bavlněný brokát vyznačující se celou řadou specifických vlastností.

Generální ředitel a předseda představenstva Ing. Josef Novák v rozhovoru prozradil nejen specifika obchodu v západní Africe, ale také nejnovější trendy v oblasti vzorů a barev, jež odlišují africký brokát společnosti VEBA i od nejvyspělejší konkurence.

Vaše společnost má dlouholetou tradici, dokonce navazuje na tradici textilní výroby na Broumovsku, která sahá až do 13. století. Jaké byly nejdůležitější okamžiky v historii společnosti?

Na samém počátku je rok 1856, kdy Benedict Schroll založil svou tkalcovnu v Broumově-Olivětíně. K této tradici z první průmyslové revoluce se neustále odkazujeme, protože od té doby na stále stejném místě probíhá nepřetržitě textilní výroba až doposud. Proto říkáme, že naše průmyslová textilní tradice je delší než 150 let. To byl tedy prvotní akt otců zakladatelů. Musím zmínit i to, že tehdy celé Boumovsko byly Sudety, oblast, kde převažující řečí byla němčina. Nicméně tradice, textilácký um, původ našeho know-how, je z hlediska průmyslového právě z té doby. Řemeslná tradice je však ještě mnohem delší.

Pak bych zmínil poválečné období, kdy byly všechny rodinné textilky konfiskovány nebo vyvlastněny, a rok 1949, kdy vznikla značka VEBA. To už je vlastní historie naší společnosti. V prvních letech VEBA působila pouze na Broumovsku. Na sousedním Policku existovala textilní firma Meta, která byla v roce 1958 začleněna do struktury VEBA. A od té doby má VEBA svou základní podobu textilního podniku na Broumovsku a Policku, která trvá dodnes. Důležitým rokem byl rok 1992, kdy došlo k odstátnění firmy a k její transformaci na akciovou společnost. Tehdy se to zdálo jako formální akt, ale vidíme, že de facto od té doby začala firma řídit svůj vlastní osud nezávisle podle svého. Převzala za něj odpovědnost, a proto rok 1992 pokládáme za start novodobé historie a vlastně i nejúspěšnější historie akciové společnosti VEBA.

Určitě bych zmínil jako poslední klíčový rok 2010, kdy po poměrně dlouhých a složitých privatizačních peripetiích byla dořešena vlastnická struktura podniku VEBA a rozhodující balík akcií odkoupila firma Incot, což je manažerská firma. Díky tomu bylo ukončeno období nejistot a od té doby je klid na strategický rozvoj firmy a na smysluplnou práci.

Můžete prosím přiblížit váš výrobní program a sortiment, který produkujete?

Jsme tradiční textilka, neorientujeme se na technický textil, ale na oděvní tkaniny a domácenský textil. Jsme bavlnáři, takže daleko přes 90 % materiálů, které spotřebováváme, tvoří bavlna. Vyrábíme bavlněné tkaniny a výrobky z nich. Přitom využíváme žakárskou technologii, což je technologie, kterou se vytkávají vzory v tkaninách. Vyrábíme žakárské oděvní bavlněné tkaniny typu brokátu. Nedávno jsme rozšířili technologii o tisky, takže nabízíme i kombinaci vzorování žakár-tisk. Druhou skupinu tvoří domácenský textil, což jsou damašky na ložní a stolní prádlo, froté všeho druhu včetně plášťů. A dále i textil propagační.

Specializujete se na výrobu žakárského bavlněného brokátu. Jaké jsou jeho nejoceňovanější vlastnosti a v čem je unikátní?

Je unikátní téměř ve všem a hlavně v komplexnosti požadovaných vlastností. Jeho materiálová báze je velmi náročná, protože pro tkaní bavlněného brokátu jsou potřeba velmi jemné příze (TEX 10, 8, 4, 6), tedy stejný materiál, jaký se využívá k výrobě luxusních košil. Brokáty jsou výrobky založené na hustě dostavené bavlněné tkanině, která je velmi jemná. Je to žakárská tkanina, ve které se vytkávají vzory. Má velmi mnoho podob, od čistého bílého provedení až po pestře tkané kombinace nebo univerzální jednobarevné varianty.

Komplexnost tohoto produktu je obrovská a dále jej doplňují úpravy, u kterých je důležitý lesk. A dokonce lesk, který se dá obnovit po praní. Důležitý je i omak materiálu především podle trhu, na který je dodáván. Na jedné straně jsou to hedvábně jemné úpravy, na druhé straně pak úpravy až pergamenově tuhé. Škála vlastností brokátu zahrnuje i vůni, specifickou „vrzavost“ a další aspekty. Proto je špičkový brokát skutečně unikátním produktem.

Většina vašich výrobků jde na export. Jaká je přesnější teritoriální struktura exportu a jaká část výroby zůstává na českém trhu?

Bavlněný brokát se někdy také nazývá africký brokát, protože cílové trhy jsou především v západní Africe. Naše trhy začínají od Mauretánie a dotýkají se Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Pobřeží slonoviny, Guiney, Nigeru, Beninu, Nigérie aj. Je to obrovský areál trhů, které nejsou homogenní, mají svá specifika, a proto i tvář brokátu je velice různorodá. Vyrábíme a vyvážíme ale i domácenský textil, především na evropské trhy. Podíl vývozu dosahuje 90 - 95 % celkové výroby a celkových tržeb. Jsme tedy odkázáni na vývoz. VEBA je příliš velká na to, aby se mohla orientovat jen na malý český vnitřní trh.

Můžete konkretizovat specifika afrického trhu? S jakými zajímavostmi jste se tam setkali?

Afrika je jiná ve všem. Už jsem naznačil, že je velice pestrá etnicky, kulturně, nábožensky, jazykově, a tím pádem i spotřebitelskými preferencemi. Neplatí to ani tak pro jednotlivé země, protože hranice mezi nimi nejsou hranicemi jednotlivých etnik, ta se prolínají. Je běžné, že v jedné zemi se hovoří několika desítkami místních jazyků, pak jsou jazyky, které slouží všeobecně k dorozumívání. Někde je dominantní francouzština, jinde angličtina. Afrika je navíc zcela civilizačně a kulturně odlišné prostředí, než na které jsme zvyklí v Česku. Z náboženství tam převažuje islám, i když tam existují i velká křesťanská společenství. Pro Afriku je také typické úplně jiné vnímání času. Obchodníci se proto musí s těmito odlišnostmi sžít, Afriku poznat nejen studiem, ale jak se říká, musí ji mít i trošičku pod kůží. Bez určité vášně pro Afriku to vůbec nejde.

Jaké jsou v současné době nejdůležitější trendy v oblasti vzorů? Dají se charakterizovat?

Určitá pravidla existují už proto, že se jedná převážně o muslimské trhy. V tomto světě nelze zobrazovat nic konkrétního, proto i naše vzory jsou většinou abstraktní. Musí být velmi stylizované, geometrické a často se nedá říci, co ten konkrétní vzor představuje nebo co znamená. Ale i tak se tam projevuje dost velký módní pohyb jednak ve velikosti motivů či ve vykrytí plochy. Někdy jsou to vzory velmi filigránské a vykrytí plochy je absolutní. Někdy převládají kompozice, které dávají prostor pro kontrast vzorů na saténové půdě. Je to velice různé. V některých centrech, jako je třeba Dakar v Senegalu, vycházejí módní časopisy, které jsou plné modelů klasických brokátů, kde je vidět posun módnosti. Ale celkově je třeba charakterizovat africký brokát jako materiál, který je univerzální, nicméně klasický a spíše tradiční. V tomto rámci se projevují módní změny, ale nejsou revoluční.

A co se týče barev?

Afrika miluje barvy. Vyrábíme brokáty v jednobarevném provedení, ale to je spíš záležitost mužské spotřeby. Muži jsou decentnější, konzervativnější. Děláme i pestře tkané brokáty, potištěné brokáty, které směřují spíše do ženského segmentu a používají se na dámské šaty a dámskou módu. Vyvážíme ale také bílé brokáty, které si Afričané sami barví nebo batikují svými tradičními rukodělnými technikami. Brokát Afričané považují za součást své identity a do určité míry tím barevným dokončením i za svůj vlastní produkt. Barevnost záleží na jednotlivých etnikách a trzích. Úplně jiná je například v Ghaně, kde jsou běžné kombinace červené, černé a bílé, a jiná je třeba v severní Nigérii, kde převládají tóny spíše pastelové. Stejně jako není Afrika homogenním trhem, je heterogenní jak v tom etnickém slova smyslu, i ve spotřebitelských preferencích, tak i brokát musí mít odpovídající podoby, kterých je opravdu mnoho.

Vyrábíte jedině v České republice, ačkoli obchodně působíte ve světě. Jakých obratů firma dosahuje? Jak si stojí ekonomicky?

Patříme k velkým firmám, nejen v českém kontextu, ale i v tom evropském. Rychle rosteme, tempo růstu za posledních 8 let dosahuje 8 - 9 % ročně. Dříve jsme generovali tržby v hodnotě jedné miliardy korun, dnes tržby dosahují 2,2 miliardy. Růst dál pokračuje, máme to štěstí, že se orientujeme na trhy, které stále rostou, netrpí ani stagnací, ani recesí. To je základ prosperity firmy. Firmě se daří a naše ziskové marže jsou velmi uspokojivé.

Kolik v současné době zaměstnáváte pracovníků? Věnujete se jejich dalšímu vzdělávání?

VEBA, a.s., zaměstnává zhruba 1200 lidí, VEBA jako skupina pak asi 1400 pracovníků. Vzhledem k tomu, že odborné textilní vzdělávání všeobecně upadá, nemůžeme ze škol získat odborníky toho profilu, který potřebujeme. Proto naše firma soustavně školí jak základní profese, tak i odborníky například na marketing nebo prodej. Ve velké míře také spolupracujeme v textilně odborných disciplínách s Technickou univerzitou v Liberci nebo s Univerzitou v Hradci Králové, zejména s její filozofickou fakultou, kde se přednáší afrikanistika. Vzdělávání ve firmě je velice intenzivní, proto jsme se rozhodli postavit vlastní vzdělávací středisko. To je v současné době ve výstavbě a otevřít bychom ho měli letos v září.

Od roku 2002 masivně investujete do vaší výroby. Můžete zmínit nejdůležitější investice? Jaký je další investiční plán firmy do budoucna?

Dlouhodobě firma investuje dvoj- až trojnásobek odpisů ročně, to znamená, že v období let 2012 až 2014 to je přibližně 300 milionů korun ročně. Investice jdou daleko nad rámec obnovovacích investic. Jsou to investice modernizační a zaměřené na rozšiřování našich kapacit zejména v tkalcovnách a úpravnách. Předloni jsme například investovali i do digitálního tisku na tkaniny, což je velmi progresivní technologie. Vzhledem k tomu, že hospodaříme v CHKO Broumovsko, investujeme také do environmentálních opatření a úspor energií. Dále do podpory prodeje či do hotelového resortu, v jehož rámci vzniká i zmiňované vzdělávací středisko. Jsme dominantní firma v regionu, proto podporujeme i společenský, sportovní nebo kulturní život na Broumovsku.

Průmysl Dnes