Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Pro průmysl vždy budeme významným partnerem

Více než 170 let propojuje Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké obory v moderních studijních programech, a to na sedmi fakultách, jejichž studenti se zabývají skutečnými problémy současného světa.

Na základě tradice a dlouhodobé spolupráce s průmyslem univerzita realizuje špičkový základní i aplikovaný výzkum, díky kterému nabízí nejen inovativní řešení pro řadu oborů, ale také jistotu uplatnění pro své absolventy. „Co se týče vědy a výzkumu, naší vlajkovou lodí jsou obory zaměřené na superpočítání, kde působí naše Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, které bylo a je mimo jiné také poměrně úspěšné v získávání prostředků z evropských zdrojů. Dříve to byly například projekty z programu Horizon2020. Dále jde o oblast energetiky, ve které působí Centrum energetických a environmentálních technologií. Troufnu si říct, že v těchto oblastech patříme mezi lídry nejen na národní úrovni,“ říká na úvod rozhovoru Jana Kukutschová, prorektorka pro vědu a výzkum VŠB-TUO, kde studuje celkem přes 11-tisíc studentů.

Na úvod se zeptám, podle jakých parametrů se hodnotí úspěšnost v oblasti vědy a výzkumu?

Mezi základní parametry se v oblasti základního či orientovaného výzkumu řadí počty vědeckých publikací a jejich citací. Za oblast aplikovaného výzkumu to jsou počty podaných patentů, užitných vzorů či certifikovaných metodik a z toho vyplývá důležitý ukazatel, kterým je počet prodaných licencí a jejich objem. Dále lze zmínit objem prostředků získaných z veřejných a také neveřejných zdrojů pro realizaci výzkumných a vývojových aktivit.

Zmínila byste, které z vědecko-výzkumných projektů se v poslední době podařilo transferovat do praxe, respektive do průmyslové sféry?

Průmyslová sféra často úplně neví, jak se pustit do spolupráce s akademickým prostředím. Úspěšný transfer nových technologií nám v tomto ohledu napomáhá a zároveň posouvá spolupráci s podniky. Uvedu dva případy, i když je možné jich nalézt mnohem více. První z nich je technologie pro balancování parametrů kvality elektrické energie v elektrické síti. Technologie, nebo lépe zařízení, bilancuje vybíjení a nabíjení elektromobilu v návaznosti na požadavky a využití domácí sítě včetně plánovaného dojezdu elektromobilu. O toto projevila již zájem firma z České republiky. Druhým úspěšným případem je převedení práv k technologii speciálního chlazení vysoce zatížených brzdových ústrojí obchodnímu partnerovi. Zahraniční společnost využívala technologii několik let licenčně, a nakonec se na základě stálého potenciálu rozhodla si ji převzít celkově. Univerzitě to přinese benefit v řádech desítek tisíc euro, a hlavně další ukázku spoluprací mezi akademickou a průmyslovou sférou.

Kteří z průmyslových partnerů jsou pro univerzitu nejvýznamnější?

VŠB – Technická univerzita Ostrava vždy byla, je a bude významným partnerem pro průmysl. V roce 2020 spolupracovala s 425 jedinečnými subjekty v rámci tzv. vedlejší hospodářské činnosti. Zde se pohybuje objem spolupráce každoročně kolem 135 milionů korun. Nelze jednoduše vybrat několik z nich. Téměř 30 % získaných finančních prostředků směřovalo z firem působících ve zpracovatelském průmyslu, zejména z oblasti automotive a metalurgie, a 15 % od firem působících v energetice. S dalšími desítkami firem pak spolupracujeme v rámci vědecko-výzkumných projektů. Jsou to hlavně firmy z oblasti ICT a energetiky. Bohatá je však také spolupráce v oblasti vzdělávání, kdy jsou firmy zapojeny do přípravy nových akreditací a také přímo do procesu výuky. Pro lepší komunikaci s firmami v oblasti spolupráce se studenty máme univerzitní kariérní „k+ portál“ a každoročně pořádáme velmi úspěšný veletrh pracovních příležitostí Kariéra+.

Špičková věda se neobejde bez finanční podpory a skvělého vybavení. Investujete pravidelně do zázemí pro vaše vědce a výzkumníky?

Toto je bez debat pravdivým tvrzením zejména pro technickou univerzitu a nejvíce se to ukazuje v oborech či oblastech, jako jsou informatika, umělá inteligence a Průmysl 4.0. Celý náš univerzitní kampus je ale jednou velkou živou laboratoří. Primární je totiž nové technologie a laboratoře nechat využívat i studenty. Jen tak je můžeme co nejlépe připravit na vstup do praxe. Právě úzké propojení na praxi je za VŠB-TUO jedním z hlavních pilířů, na kterých stavíme celé studium u nás.

Co je největší chloubou univerzity z hlediska investic do nových technologií?

Letos jsme například instalovali nový superpočítač Karolina, který v hodnocení nejvýkonnějších superpočítačů obsadil v Evropě 19. příčku a na národní úrovni potvrzuje své dominantní postavení nejvýkonnějšího českého superpočítače. Za oblast Průmyslu 4.0 jsme hrdí na náš nový „testbed“ Centra pokročilých inovačních technologií – TL3, což je budova se sofistikovaným „building management“ systémem, fotovoltaickou elektrárnou, rychlodobíjecími stanicemi pro elektrická vozidla, možnostmi sledování a řízení energetických toků a integrovanou rozsáhlou sítí rozmanitých technologií senzorických systémů.

Vaše univerzita se podílí na řešení výzev, které se týkají celého Moravskoslezského kraje. Nově přicházíte se strategií „SMARt And Green District“ (SMARAGD). O co konkrétně se jedná?

Tato strategie reaguje na globální trendy definované Evropskou komisí, ať už se jedná o reakce na klimatické změny a posun k nízkouhlíkové ekonomice, obnovitelné zdroje energie, řešení environmentálních zátěží či o problematiku digitalizace, automatizace a aplikaci chytrých metod výroby a mobility. Reagujeme tak na potřeby firem a nabízíme unikátní propojení kapacit v regionu. Pilotní aktivitou v rámci této strategie je projekt REFRESH, který aspiruje na to být motorem transformace a revitalizace post-uhelné krajiny Moravskoslezského kraje. Přichází s řešeními technologických a společenských výzev v prioritních oblastech obnovitelné energie, environmentálních aplikací, digitalizace v duchu Průmyslu 4.0, dopravy, IT a materiálového výzkumu.

Dlouhodobě se mluví i o tom, jak do Ostravy přilákat mladé lidi včetně například zahraničních vědců. Jak toho chcete dosáhnout?

V rámci výše zmíněné strategie SMARAGD budou připraveny nové studijní programy, na univerzitu přijdou prestižní vědci z Česka a zejména ze zahraničí. K tomuto může být využit projekt „Global Experts“, na kterém spolupracuje Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava a všechny tři veřejné univerzity v kraji. Cílem ale není jen přilákat nové zaměstnance a studenty, ale také pomoci místním firmám, přivést do regionu další firmy a podílet se na zakládání nových subjektů s vysokým inovačním potenciálem. V této oblasti intenzivně spolupracujeme s Moravskoslezským inovačním centrem a novinkou roku 2021 je na naší univerzitě také založení „Fraunhofer inovační platformy“. Jedná se o vůbec první projekt svého druhu v Česku, jehož základem je spolupráce s prestižní německou výzkumnou institucí Fraunhofer-Gesellschaft. Jinak vzhledem k tomu, že ve vedení většiny firem v Moravskoslezském kraji jsou naši absolventi, cítíme za jeho další směřování velkou zodpovědnost. A je to právě i posláním naší univerzity, pomoci kraji s celkovou transformací.

Vy jste letos zahájila druhé funkční období v pozici prorektorky. Řekněte nám na závěr, co považujete za vaše hlavní úkoly a priority?

Priority jsou jasné, a to je pokračování a dotažení rozpracovaných úkolů z minulého období, kdy jsem intenzivně řešila témata jako financování vědy, analýzy naší vědecké činnosti, mezinárodní hodnocení univerzity nebo zřízení PhD Akademie pro naše doktorandy. To jsou ovšem všechno úkoly na řadu let. A stále samozřejmě neopouštím ani vlastní vědeckou činnost. Působím v několika projektech, týmech a musím si udržet ve své oblasti nanověd a nanotechnologií krok s ostatními. Zároveň také vidím, jak je důležité, abych jako prorektorka byla součástí jednání a spojování vědeckých týmů, pracovišť či univerzit. Osobní kontakt a osobní angažování je sice časově náročné, ale má neskutečný synergický efekt. Navíc i lidsky tak máte to štěstí, že můžete jako vědec a prorektor pracovat s řadou velmi zajímavých lidí na celém světě.

Průmysl Dnes