Vysoké učení technické v Brně

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Podporujeme konkurenceschopnost našich studentů

Respektovanou univerzitou s kvalitním vzděláváním v pestré škále studijních programů, pokrývajících celé spektrum technických oborů, je Vysoké učení technické v Brně (VUT), které je nejstarší technikou na Moravě založenou v roce 1899. Více nám o jeho současném postavení a financování, řekne kvestor doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M., který řídí hospodaření a vnitřní správu univerzity. Do jeho gesce spadá například sestavování rozpočtu, správa majetku i řízení činností v oblasti ekonomické, investiční, personální, právní nebo veřejných zakázek.

VUT je mezinárodně uznávanou univerzitou s osmi fakultami a třemi vysokoškolskými ústavy. „Rozpočtově jsme v Česku čtvrtou, a podle počtu studentů, kterých máme 19 500, dokonce třetí největší vysokou školou. Portfolio technických studií doplňují obory umělecké, zejména výtvarné na Fakultě výtvarných umění, k nimž řadíme i studia architektury či designu na dalších fakultách. Druhým pilířem naší činnosti vedle výuky je pro nás výzkum. Dává vysoké škole univerzitní rozměr, vytváří potenciál pro konkurenceschopnost národního hospodářství a obohacuje výuku studentů o nejnovější poznatky získané úzkou spoluprací s aplikační sférou. Výzkumný profil naší univerzity určuje i počet doktorských studentů, jichž máme 1650, což je 8,5 %,“ říká na úvod kvestor VUT.

Jakými slovy byste doplnil úvodní vizitku vaší univerzity?

Jako jedna z prvních vysokých škol jsme v roce 2018 získali institucionální akreditaci, jež nám dala autonomii v profilování studijních programů. Aktuálně jich nabízíme zhruba 180 napříč spektrem technických i uměleckých disciplín. Loni jsme prošli mezinárodní evaluací v oblasti výzkumu a vývoje. Letos jsme získali cenu HR Award jako výraz ocenění přístupu k rozvoji lidských zdrojů a péči o akademické a vědecké pracovníky. Usilujeme také o internacionalizaci naší univerzity. Jedním z hlavních předpokladů internacionalizace bylo bezesporu rozsáhlé obnovení infrastruktury, ke kterému došlo za přispění evropských fondů. S jejich podporou jsme vybudovali špičkovou výzkumnou infrastrukturu a pro výuku našich studentů moderní kampus. I díky tomu jsme přitažlivými pro zahraničních studenty a vědce. Čtvrtinu našich studentů tvoří ti ze zahraničí: kromě slovenských, jichž máme celkem 3400, je to i takřka tisícovka studentů z dalších slovansky mluvících zemí, kteří studují v českém jazyce. Zvyšuje se nám však i počet studujících v jazyce anglickém ze zemí EU, ale například i z Indie, Číny, arabských zemí či Jižní Ameriky. Dlouhodobě pak vnímáme potřebu investic do lidí a jejich rozvoje včetně podpory zahraničních pobytů našich učitelů, vědců i studentů a vytváříme také příležitosti pro působení zahraničních pracovníků u nás. Vedle kvalitního zázemí je to další cesta, jak podporovat konkurenceschopnost našich studentů.

Podle čeho se ještě pozná, že je na tom univerzita „dobře“ a že se jí daří?

Nepochybně existují objektivní ukazatele. MŠMT identifikovalo osm parametrů kvality a výkonu, podle kterých jsou rozdělovány normativní prostředky veřejným vysokým školám. Dominují mezi nimi s vahou 30 % kvalita výzkumu posuzovaná dle nové metodiky 17+, mezinárodní mobilita studentů a učitelů, úspěšnost absolventů, jejich zaměstnanost nebo výše mimo-dotačních příjmů. Těší nás, že naši absolventi mají prakticky stoprocentní uplatnění, je o ně zájem a již v průběhu studia jsou zaměstnavateli vesměs „rozebráni“. Sledujeme také mezinárodní žebříčky a usilujeme o zlepšování faktorů, podle kterých jsme hodnoceni. Naše úspěšnost a konkurenceschopnost se odvíjí od propojení výzkumu a výuky. Univerzity, které to dokážou, dávají svým studentům a absolventům vyšší konkurenční potenciál na trhu práce. Jsem přesvědčen, že zásadní potenciál univerzity představují doktorští studenti, kterým je třeba vytvářet podmínky pro jejich činnost a rozvoj. Právě jejich aktivita, tvořivost a energie je cenným zdrojem vědeckého výkonu, podle kterého jsme hodnoceni. Velmi dobrým ukazatelem úspěšnosti je i rozsah transferu znalostí. Ročně máme ve spolupráci s průmyslem zhruba 70 ohlášených výsledků, prodáváme přibližně dvacet licencí, transferujeme kolem tří milionů korun a náš výkon roste. Máme devět spin-off firem a jen letos již dvě nové. Loni jsme dokázali naši spin-off firmu Flowmon Networks, a.s., prodat za několikasetnásobek původního vkladu, jenž činil necelých 100-tisíc korun.

Dá se „změřit“, jak je univerzita silná nejen navenek, ale i vevnitř?

Ano. Komplexnějším ukazatelem, jak na tom jsme, je naše vnitřní kultura, která se projevuje v motivovanosti, loajalitě, pocitu sounáležitosti a hrdosti našich zaměstnanců i studentů na svou univerzitu. Během přípravy na získání ocenění „HR Award“ jsme si v anonymním šetření ověřili, jak vysoká navzdory mnoha okolnostem je. Společně čelíme zejména rostoucí byrokracii a omezením, která demotivují a ztěžují spolupráci. Proto jednou ze základních výzev je potřeba vytvořit našim lidem větší prostor pro tvůrčí činnost, a to tak, že je co nejvíce oprostíme od neproduktivních administrativních činností například elektronizací agend nebo profesionalizací administrativní a informační podpory.

Přiblížíte nám konkrétněji oblast hospodaření a financování vědeckých projektů VUT?

Roční nominální rozpočet naší univerzity tvoří zhruba 4,5 miliardy korun, z toho tzv. normativní zdroje získávané garantovaně tvoří jen 48 %. Asi 40 % pochází z účelových dotací, o které se ucházíme v grantových soutěžích a takřka 10 % výnosů je výsledkem vlastního podnikání v rámci hospodářské činnosti. Když se na rozpočet podíváme věcně, zjistíme, že zhruba 1,8 miliardy korun výnosů je v rozpočtu určeno na výuku a asi 2,1 miliardy jde na výzkum a vývoj. Finance na výzkum získáváme jednak na základě hodnocení kvality výsledků výzkumu a vývoje, a to ve výši kolem 0,5 miliardy korun formou institucionální podpory. Zde VUT zaujímá páté místo mezi českými vysokými školami a druhé mezi technickými univerzitami. Hlavní cestou financování výzkumu na VUT jsou však granty z dotačních programů ve výši asi 1,3 miliardy korun, což je bezmála 30 % ročního rozpočtu. K tomu realizujeme smluvní výzkum s průmyslovými partnery za zhruba 200 milionů korun ročně. Důležitou část rozpočtu, přibližně 90 milionů korun, pak tvoří prostředky na tzv. specifický výzkum realizovaný samotnými studenty.

Zmínil byste také, na které významné projekty se vám povedlo finance získat?

Pro posuzování kvality univerzity je důležitý podíl výzkumných grantů ze zahraničních, například evropských programů. V tomto smyslu se řadíme k úspěšným univerzitám. Mezi prestižní granty řadíme projekty z „Horizont 2020“, 8. rámcového programu EU, kterých jsme získali celkem 76 za 27 milionů eur. Z evropských peněz jsme vybudovali řadu výzkumných center na našich fakultách. Hrdí jsme i na to, že jsme nositeli tří prestižních ERC grantů za zhruba 6 milionů eur. Je však třeba zmínit i množství projektů, se kterými jsme uspěli u českých grantových agentur jako TAČR v aplikovaném výzkumu a GAČR v oblasti základního výzkumu. Pokud jde o profilující oblasti výzkumu na VUT, nepochybně každá fakulta má svůj „top“ seznam ve své odbornosti, takže je těžké vyzdvihnout ty nejvýznamnější. Společným jmenovatelem však jsou takové oblasti jako pokročilé materiály, nano a mikro technologie, biomechanika, mechatronika, obnovitelné zdroje, senzorické systémy, automotive, letecké a kosmické technologie, umělá inteligence či kybernetická bezpečnost. Aktuálně se připravujeme na nové výzvy, kterými jsou rámcový program EU „Horizon Europe“, operační program OP JAK či Národní program obnovy.

Nás všechny v posledních měsících ovlivňovala pandemie. Jakým způsobem se projevila v rámci činností VUT?

Pandemie zasáhla hlavně studium. Bylo to velmi náročné, protože prezenční kontakt se studenty je na naší škole dominující. Na jedné straně jsme byli nuceni významně změnit přístup k výuce, na druhé straně jsme si odzkoušeli nové technologie, které nám umožnily komunikaci se studenty. Musím říct, že navzdory ohrožení to byl i technologický impuls. Do výuky jsme nasadili elektronické komunikační technologie, naši učitelé upravovali studijní materiály a „streamovali“ přednášky tak, aby studentům výuku co nejvíce usnadnili. Pokud jde o financování, ve vzdělávací oblasti jsme loni i letos získali dotace ve standardní výši. I ve výzkumu se nám zatím dařilo získávat granty zhruba ve srovnatelném rozsahu jako před covidem. Bylo však nutné posouvat termíny plnění při implementaci projektů, které vyžadovaly osobní setkávání. Dopad jsme zaznamenali ve smluvním výzkumu, kde jsme poklesli na výnosech meziročně o zhruba 20 % a v placených formách celoživotního vzdělávání výnosy klesly až o 30 %. Fatální dopad jsme pocítili v hospodaření našich kolejí a menz, kde výnosy, které byly v roce 2019 ve výši 250 milionů korun, meziročně poklesly o 40 %.

S jakými vyhlídkami očekáváte akademický rok 2021/2022?

Doufáme, že akademický rok začneme prezenčně a že nám to vydrží. Velmi jsme se snažili o proočkování našich zaměstnanců, kde jsme zhruba na úrovni 60 % a věříme, že se proočkovanost bude zvyšovat. Apelujeme také na studenty, aby se očkováním eliminovala rizika a oni mohli na studia nastoupit bez omezení. Ke studiu evidujeme zhruba stejný počet přihlášek jako v jiných letech, tedy kolem 16-tisíc, mírně však klesl zájem ze strany zahraničních studentů. Očekáváme celkem 11-tisíc přijatých, z nichž nám statistiky indikují asi 9-tisíc zapsaných studentů. Na závěr dodám, že nám jde o excelenci ve výuce i výzkumu, a to hlavně proto, abychom studentům dávali kvalitní a prestižní vzdělání na respektované technické univerzitě se silným výzkumným zázemím. Chceme, aby pro ně studium na VUT bylo navzdory nelehkému obsahu výzvou, aby u nás nacházeli adekvátní příležitosti ke svému rozvoji a byli hrdí na vzdělání, které je na VUT v řadě oborů nejen v Česku jedinečné.

Průmysl Dnes