Vysoké učení technické v Brně

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Absolventi jsou zaměstnavateli rozebráni už během studia

Na největší technice v České republice studuje bezmála 20 tisíc talentovaných mladých lidí. Vysokoškolští pedagogové z nich vychovávají experty, po nichž je stále větší poptávka. „Mezi absolventy technických oborů neexistují nezaměstnaní, jsou vesměs rozebráni už během studia a je jich spíše nedostatek,“ říká nový rektor, doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M., který v rozhovoru prozrazuje některé své plány na další rozvoj Vysokého učení technického v Brně.

V únoru jste se ujal funkce rektora. Jaké jsou Vaše první zkušenosti a kroky ve funkci?

Mou nespornou výhodou bylo, že jako člen předchozího vedení univerzity jsem se plně účastnil všeho dění ve vedení univerzity. Před nástupem do funkce tak bylo možné se zasvěceně připravovat, aby byl přechod hladký a první kroky moje i nového vedení byly jasné a podložené. Se členy budoucího týmu jsme tak analyzovali jednotlivé agendy, kterými navazujeme na témata předchozí a současně jsme mapovali a připravovali koncepční témata nová, kterými se chceme prioritně zabývat ve vazbě na mnou předložený volební program. Je potřeba především uchopit strategické příležitosti, které přicházejí s novými dotačními programy, zejména Horizon Europe, NPO, operačními programy OP JAK, OP TAK či s novou výzvou na Národní centra kompetence TAČR a podobně. Také jako škola chceme vybranými akcemi přispět k českému předsednictví v Radě EU, které nastane od 1. 7. 2022.

Již dříve jste uvedl, že by se technické vzdělávání mělo stát společenskou prioritou. Jak toho dosáhnout?

Mezi absolventy technických oborů takřka neexistují nezaměstnaní, jsou vesměs rozebráni již během studia a je jich spíše nedostatek. Demografická křivka se v posledních letech pomalu obrací a roste zájem o vysokoškolské vzdělávání. V technických oborech bohužel méně dynamicky, a to kvůli náročnosti studia. Nelze očekávat, že by snad stát obecně stanovoval směrná čísla, reguloval oborové proporce studentů a určoval jejich společenskou prospěšnost a asi bychom to ani chtít neměli. Nicméně stát by měl vnímat zásadní přínos průmyslu k HDP a jeho potřebu kvalitních inženýrů pro zajištění jeho konkurenceschopnosti a rozvoje. Právě proto by se i technické vzdělávání mělo stát společenskou prioritou, podobně jako je tomu u lékařů a pedagogů. Obecně by se měla více propagovat a popularizovat technika a její studium z hlediska významu pro průmysl a národní hospodářství, ale mimo jiné i pro naplnění aktuálních společenských priorit v oblasti vývoje technologií pro udržitelnost a rozvoj kvality života, ochranu životního prostředí či řešení skrývající se za pojmem Green Deal a jiné. Právě k těmto oblastem zvláště technické školy mají co říci. Je proto zcela na místě očekávat od státu specifickou, i finanční, podporu pro zajištění dostatečné produkce kvalitních inženýrů pro budoucnost průmyslu a posilování přitažlivosti technických studií pro nadané studenty. Také v hodnocení výsledků výzkumné a tvůrčí činnosti je třeba usilovat o adekvátní a rovnocenné hodnocení jejich aplikovaného charakteru v rámci nové metodiky hodnocení výzkumu v ČR, tzv. Metodiky 17+, neboť v tom tkví podstata jejich společenského přínosu.

VUT se jako první technické univerzitě podařilo získat institucionální akreditaci. Co to znamená a jak to může pomoci právě vzdělanosti v technických oborech?

Institucionální akreditace dává vysoké škole vůli v profilování svých studijních programů. Dává to možnost pružněji reagovat na kvalifikační potřeby praxe. Kdysi jsme tuto svobodu obdivovali třeba na britských vysokých školách a dnes ji máme. Aktuálně nabízíme zhruba 180 nově akreditovaných programů napříč spektrem technických i uměleckých disciplín. Chceme dát prostor k rozvoji profesních studijních programů a využít k tomu i Národního programu obnovy, posilovat mezioborovost, využít synergie technických a uměleckých programů na naší univerzitě a klást ve studiu důraz na rozvoj kritického myšlení a kreativity našich studentů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů v průmyslu a aplikační sféře.

Jednou z vašich priorit je transfer znalostí z univerzitních laboratoří do praxe. Jak tento transfer chcete podpořit?

Pro technickou univerzitu je transfer technologií a jeho výsledky jedním z indikátorů její kvality a excelence. Transfer aplikovaných výsledků do praxe probíhá obvykle formou prodeje výsledků výzkumu a vývoje, tj. patentů, užitných vzorů apod. či prodeje licencí k nim, případně zakládáním spin-off či start up firem, které tyto výsledky využívají. Líbí se mi koncept takzvané podnikatelské univerzity – enterpreneurial university, která je napojená na průmysl a aplikační sféru. Výhodou je, že kolem sebe máme technologické parky, například Technologický park Brno, který je nejstarší v ČR a máme v něm jednu prémiovou akcii. V jiném vědecko-technickém parku máme dokonce 12-% podíl. Ve spolupráci s Jihomoravským krajem, městem Brnem a s ostatními univerzitami v Brně jsme založili Jihomoravské inovační centrum, které provozuje technologické inkubátory firem přímo v areálu kampusu VUT. To všechno vytváří předpoklady pro významné posílení transferu znalostí, který chceme podporovat. Formou transferu je ale také profesní celoživotní vzdělávání a také znalecká činnost, která je vysoce prestižní a žádaná. Máme Ústav soudního inženýrství a znaleckými ústavy jsou i některé naše fakulty.

Věnujete se i smluvnímu výzkumu, což je další rozměr spolupráce s podniky. Jak moc jsou průmyslové podniky otevřené spolupráci s univerzitami? Existují v tomto ohledu nějaké překážky?

Ano. Ve smluvním výzkumu máme roční obrat takřka 200 milionů korun a v této oblasti spolu s ČVUT mezi vysokými školami jednoznačně vedeme. Ukazuje to, že umíme a jsme pro průmysl žádaným partnerem. Zvláště u technických vysokých škol, které nabízejí aplikované výsledky, je pro podniky přitažlivý zejména aplikovaný výzkum a vzájemná spolupráce na něm. Existují i dotační projekty, které tuto spolupráci s průmyslem podporují. Podniky jsou v takových projektech často příjemci dotací a vysoké školy jako výzkumné organizace jsou partnery dodávající aplikovaná řešení na základě svého výzkumu či vývoje. Především u technických univerzit je podíl dotačních projektů aplikovaného výzkumu velmi významný. Za rok 2020 přišlo jen z prostředků TAČR na VUT zhruba 450 milionů korun a dalších takřka 200 milionů korun, jsme získali z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva vnitra ČR a jiných resortů. Jako veřejná instituce nepochybně máme mnohá omezení, která podniky nevidí a mnohdy nechápou. Jedná se hlavně o pravidla používání dotačních prostředků a omezení využití infrastruktury pro komerční účely a téma veřejné podpory, různá zaklínadla jako GBER, „účinná spolupráce“, uplatňování DPH a byrokracii, kterou to vše plodí. Jako univerzita jsme se v tom naučili chodit, ale velmi těžko komerčním partnerům někdy vysvětlujeme, proč máme pravidla, která jsou podle nich nadbytečná a leckdy i absurdní. Často to však i oni pochopí, až si sami odřídí nějaký dotační projekt.

Jaké investice na univerzitě plánujete v nadcházejícím období?

Aktuálně se připravujeme na nové programy jako Operační program OP JAK nebo Národní program obnovy (NPO). Ty nám umožní v následujících pěti letech získat potenciálně velké finanční prostředky v oblasti výzkumu, tvůrčí činnosti i vzdělávání, a to včetně prostředků na obnovu výzkumné infrastruktury. Projekty budou často vyžadovat koordinaci a shodu napříč fakultami a ústavy na společné vizi a tématech. Například v rámci NPO chceme uplatnit pět projektů na dobudování infrastruktury pro technické vzdělávání a aplikovaný výzkum technických a uměleckých fakult za zhruba 1,5 miliardy korun. V OP JAK v roce 2022 cílíme vedle jiných na získání projektů v připravované výzvě „Špičkový výzkum“, což nám umožní i podstatnou obnovu přístrojového vybavení a výzkumné infrastruktury. V rámci Programu MŠMT rekonstruujeme objekty Fakulty strojního inženýrství a připravujeme rekonstrukci areálu Údolní 53 pro Fakultu výtvarných umění a Fakultu architektury.

Uplynulé dva roky byly pro vzdělávání náročné, a to z důvodu zavření škol a přechodu na on-line výuku. Je něco, co na tom všem bylo přece jen pozitivní?

Především jsme poznali nečekanou situaci a mnohé se naučili. I když to bylo velmi náročné, obdivuhodná byla motivace našich lidí nejen zvládnout výuku, ale současně projevit i účast a nabídnout nezištně technologickou pomoc veřejnosti a různým institucím, zvláště nemocnicím. Největší dopad byl na výuku. Do výuky jsme nasadili elektronické komunikační technologie, které umožnily vést výuku na dálku. Protože prezenční výuka u nás dominuje, byli naši učitelé nuceni změnit přístup k vyučování a přizpůsobit výklad omezené možnosti interakce. Učitelé usnadňovali studentům učení úpravami studijních podkladů, streamováním výuky, apod. Zvláště se omezení dotkla praktické výuky, laboratoří a ateliérů, na kterých technické, ale i umělecké obory stojí. A když už to po nadějném zahájení zimního semestru vypadalo, že se vše vrátí do běžných kolejí, znovu čelíme, bohužel, stále nepolevujícímu náporu pandemie. Výzvou jsou pro nás v souvislosti s pandemií distanční metody vzdělávání, které jsou však co do vývoje studijních opor drahé a znamenají i zásadní změnu organizace výuky i studia. Pro praktický charakter technického vzdělávání ale nejsou vždy nejvhodnějším řešením. A tak je třeba hledat optimální model výuky v kombinaci prezenční a distanční formy studia. Musíme zkrátka hledat cesty, abychom byli připraveni.

Plánujete nějaké novinky například v oborech, které chcete studentům v příštím roce nabídnout?

Aktuálně jako vysoké školy hlavně doufáme, že se snad již brzy stabilizuje pandemická situace a budeme se všichni moci navrátit k normální výuce. S ohledem na ekonomický vývoj věříme, že se podaří zajistit adekvátní financování veřejných vysokých škol reflektující objektivní nárůst inflace, cen energií i cen stavebních prací, které mají dopad i na probíhající investiční programy. V Národním programu obnovy se budeme ucházet o projekty, jimiž chceme rozšířit studijní nabídku profesních studijních programů na základě poptávky a spolupráce s podniky. V rámci Národního programu obnovy se aktuálně budeme ucházet o prostředky na vývoj 4 nových studijních programů zaměřených na progresívní technologie v oblasti strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví a chemie. Určitě se budeme věnovat rozvoji a rozšiřování alternativních metod vzdělávání – zejména distančních či hybridních forem studia. Chceme pokračovat i v přípravách anglických programů a postupně tak rozšiřovat nabídku anglických studií pro zahraniční studenty a rozvíjet mezinárodní studia typu joint-degree či multiple diploma. Současně chceme rozvíjet nabídku profesních nástavbových vzdělávacích programů, dříve nazývaných postgraduály, pro ty, které jejich profesní život zavál do oblasti, kde si potřebují doplnit ucelené vzdělání. 

Průmysl Dnes