1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Připojte se:

Facebook

Vysoké učení technické v Brně

VUT Brno 18Chceme rozvíjet excelentní výzkum i spolupráci s průmyslem

Od února letošního roku stojí v čele Vysokého učení technického v Brně (VUT) nový rektor Ladislav Janíček. Díky více než 20 letům zkušeností s řízením a managementem vysokých škol věří, že během čtyřletého funkčního období dokáže naplnit cíle, které si stanovil ve svém volebním programu. Chce se zaměřit mimo jiné na to, aby všechny univerzitní fakulty a ústavy měly profesionální podmínky a dostatek finančních prostředků pro dosahování co nejlepších výsledků v oblastech vzdělávání i výzkumu.

Velký důraz chce klást především na excelentní výzkum, a to jak ve spolupráci s ostatními tuzemskými technickými univerzitami, tak s průmyslovými firmami. „Po jmenování do funkce rektora jsem se okamžitě zaměřil na to, abychom na univerzitě začali naplňovat volební program. Například na konci června se nám podařilo vstoupit do Asociace výzkumných univerzit (AVU), což je jeden z prvních milníků. Také jsme aktivovali spolupráci s technickými univerzitami v republice a rovněž věnovali pozornost navázaní komunikace s poskytovateli dotací, kterým jsme prezentovali naše priority. Kromě Ministerstva školství ČR jsou to zejména grantové agentury TAČR a GAČR, v jejichž kontrolních radách máme své zástupce. Kromě toho jsme nově koncipovali vědeckou radu univerzity, ve které jsme výrazně rozšířili účast partnerských univerzit i průmyslových partnerů,“ říká na úvod Ladislav Janíček, kterému se povedlo také reorganizovat vedení univerzity v duchu výkonnostního a kvalitativního přístupu ke všem činnostem.

Zásadní je (nejen) internacionalizace

„Ve vnitřní politice se řídím hlavně tím, že centrum univerzity má sloužit našim fakultám, aby mohly dělat svoji práci dobře. Rozhodně nechceme vytvářet administrativní překážky a zahlcovat naše kolegy činnostmi, které jen maří čas,“ navazuje rektor, který je s VUT spjat prakticky celou kariéru. Původně v Brně vystudoval obor Stavba letadel, kterému se posléze věnoval v Letu Kunovice. Následně se vrátil na Letecký ústav, kde vyučoval konstrukci letadel, stavební mechaniku leteckých konstrukcí a projektování vrtulníků. Postupně však směřoval k manažerské dráze, a to třeba i díky tříletému působení na koordinační jednotce programu FARE v Budapešti. V letech 2003 až 2013 si „odskočil“ na brněnskou Masarykovu univerzitu, na které vedl výstavbu kampusu. „V roce 2014 jsem se vrátil na VUT do pozice kvestora, takže jsem měl možnost se detailně seznámit s řízením i financováním univerzity. Na základě toho jsem došel k názoru, že vysoké školy opravdu potřebují management. A právě to jsem díky svým zkušenostem mohl nabídnout,“ doplňuje Ladislav Janíček.

Brněnské VUT, které je čtvrtou největší univerzitou v Česku, považuje za jeden z pilířů vysokoškolského vzdělávacího systému. „Naším cílem a posláním je tento profil dál rozvíjet. Proto budeme pokračovat v rozvoji nabídky studijních programů, které budou adekvátní ve vztahu k praxi. Podstatné je, že jsme získali institucionální akreditaci, která nám dává určitou autonomii v profilování našich studií včetně oblasti celoživotního vzdělávání,“ pokračuje rektor. Z dlouhodobého hlediska je podle něj důležité, že se univerzita zapojila do mezinárodní aliance EULIST, kde spolupracuje s Technickou univerzitou ve Vídni, STU v Bratislavě či s univerzitami z Německa, Švédska nebo Itálie. „Můžeme s nimi sdílet společné vzdělávací potřeby a zároveň navyšovat podíl zahraniční výuky i studentů na našich školách. Také jde o způsob, jak rozšířit nabídku pro zahraniční studenty a současně vytvořit podmínky pro práci zahraničních učitelů i vědců, kteří u nás mohou působit i na dlouhodobějších stážích. Tím jen potvrzujeme, že jedna ze zásadních tendencí do budoucna pro nás je internacionalizace univerzity,“ vysvětluje Ladislav Janíček, podle kterého rozvoj internacionalizace VUT pomáhá také v posilování konkurenceschopnosti a k dosahování špičkových výsledků v mezinárodním měřítku. „K tomu si samozřejmě musíme definovat oblasti, ve kterých chceme být špičkoví. Jak jsem už naznačil, zejména náš výzkumný profil by měl směřovat k podpoře excelence, což je ostatně i trend naší vlády,“ podotýká rektor.

Příprava špičkových projektů

Vzhledem k tomu, že je Česko zemí, kde má průmysl podíl ve výši 38 % na HDP, je potřeba kvalitního technického vzdělávání a aplikovaného výzkumu na prvním místě. „Proto je naší velkou prioritou transfer technologií. Zřídili jsme k tomu samostatnou pozici prorektora, který má na starost konsolidovat celý systém podpory včetně licencování nebo zakládání spin-off firem. V aplikovaném výzkumu mají potenciál především témata spojená s Green Dealem a aktuální energetickou krizí. I s ohledem na to, co se nyní děje ve světě, se chceme zabývat obnovitelnými zdroji, vodíkovými a bateriovými technologiemi, cirkulární ekonomikou, pokročilými stavebními materiály nebo bioplasty, které již úspěšně vyvíjíme na Chemické fakultě,“ zdůrazňuje Ladislav Janíček, který by byl rád, aby VUT nadále dokázalo vychovávat nové generace technicky vzdělaných odborníků. A to v souladu s potřebami celé společnosti.

„Již připravujeme velké projekty pro excelentní výzkum, kde klademe důraz na spolupráci s dalšími technickými univerzitami, jako je ČVUT, VŠCHT, Karlova univerzita nebo Masarykova univerzita. Chceme dát dohromady konkurenceschopné projekty, potlačit řevnivost a vytvořit něco skutečně špičkového,“ sděluje rektor VUT. Konkrétně se bude jednat o výzkumné projekty z Operačního programu Jan Amos Komenský, které budou zaměřeny na pokročilé materiály, na využití odpadů, nové konstrukční materiály nebo na bioplasty. Důležitá bude také meziuniverzitní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, leteckého a vesmírného výzkumu nebo vývoje nanotechnologií pod hlavičkou brněnského centra CEITEC. „Věřím, že výměna zkušeností povede k opravdu mezinárodně uznávaným výsledkům, a nakonec i k dalším finančním prostředkům na výzkum a vývoj. Určitě to vítám a velmi oceňuji otevřenost všech partnerských škol,“ konstatuje Ladislav Janíček.

Následně upozorňuje i na aktivity Jihomoravského inovačního centra, které VUT založilo společně s krajem, městem Brnem a ostatními brněnskými univerzitami. Provozuje v něm výzkumné inkubátory, které se zabývají například vývojem speciálních materiálů pro obranný průmysl, stavebnictví, průmyslovou chemii, biomedicínu nebo protetiku. V nejbližších letech bude podle rektora klíčové také téma obnovy a modernizace některých výzkumných infrastruktur, do kterých se v minulosti hodně investovalo díky evropským programům. „Naší výhodou je, že máme silnou hospodářskou činnost. Ve smluvním výzkumu jsme na objemu 200 milionů korun ročně, což nás řadí na druhé místo mezi českými univerzitami. Jde ovšem jen o zlomek toho, co potřebujeme na obnovu infrastruktur. Přístrojové vybavení je pro konkurenceschopný výzkum velmi důležité. Konsolidujeme tedy nyní systém financování z vnitřních i vnějších zdrojů,“ dodává rektor.

Co se týče nadcházejícího akademického roku 2022/2023, očekává, že výuka ve všech 95 studijních programech bude probíhat klasickým a stabilním způsobem. Rezonovat zřejmě nadále bude téma energetické krize a válečného konfliktu na Ukrajině, který se projevuje například komplikacemi s přijímáním ukrajinských i ruských studentů, jichž se letos na VUT přihlásilo rekordních 1050. „Snad už nepřijde pandemie, rádi bychom se totiž vyhnuli online výuce, která nebyla moc efektivní. Velmi rádi studentům nabídneme komfort klasického prezenčního studia, na které jsou zvyklí. Za současné složité geopolitické situace jsme také připraveni pomoci státu a celé společnosti všude tam, kde to bude potřeba. Jsem přesvědčen o tom, že máme čím přispět k vyřešení aktuálních problémů nejen ohledně energetické krize,“ uzavírá Ladislav Janíček. Společně s kolegy na VUT v září přivítá na 8-tisíc nových studentů, kteří nastoupí do prvních ročníků.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes

PŘEDPLAŤTE SI

220x600 CZA

Nenechte si ujít...