Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Snažíme se chovat jako běžná komerční firma

Ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě pracují se skvělým týmem 480 zaměstnanců, kteří poskytují špičkové služby pro ochranu zdraví a životního prostředí. Eduard Ježo, ředitel jedné z největších institucí svého druhu v Česku i ve střední Evropě, má radost, že se důležité státní příspěvkové organizaci daří, a to i navzdory ztížené situaci v oblasti financování. Většinu prostředků na svoji činnost si musí organizace sama vydělat podobně jako komerční firmy.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (ZÚ Ostrava) byl zřízen v roce 2003 transformací hygienických stanic. Následně došlo v roce 2012 k restrukturalizaci 14 zdravotních ústavů, ze kterých vznikly tři nástupnické organizace. Kromě ZÚ Ostrava mezi ně patří také Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem a Státní zdravotní ústav v Praze. Ostravský Zdravotní ústav má více než 20 pracovišť v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji a také na Vysočině. Jeho součástí jsou všechny původní odborné laboratorní činnosti, které nadále slouží coby expertní zázemí pro krajské hygienické stanice jakožto orgánu ochrany veřejného zdraví.

Náklady rostou, příspěvek klesá

„Transformace, která probíhala od roku 2003, přinesla významné změny i enormní nárůst odborných výkonů či počtu zaměstnanců. Nic se ovšem nezměnilo na tom, že zajišťujeme kompletní laboratorní činnosti a že dodáváme příslušným státním složkám i firmám nejrůznější analýzy, měření, výpočty zdravotních rizik či hlukové studie,“ říká Eduard Ježo, který na pracovišti dnešního Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě působí již od roku 1997. Vývoj organizace tak sleduje dlouhodobě a od loňského září i velmi detailně, protože se stal jejím ředitelem. „Po více než 20 letech mohu říct, že mě snad už nic nemůže překvapit, ale hlavní je, že znám tým lidí, který je lidsky i odborně na velmi vysoké úrovni. Právě díky tomu, jak náš tým funguje, má člověk z práce radost. Naopak, starost mi dělá věčný boj z pozice příspěvkové organizace, která se musí vyrovnat s dlouhodobým podfinancováním a právními omezeními fungování. Příspěvek ze strany našeho zřizovatele, kterým je Ministerstvo zdravotnictví ČR, bohužel vůbec nekopíruje trendy například v oblasti zvyšování mzdových nákladů,“ vysvětluje ředitel ZÚ Ostrava.

Příspěvek Ministerstva zdravotnictví ČR se podle něj pohybuje kolem 10 % z celkového ročního rozpočtu. Běžně se přitom za zdravou příspěvkovou organizaci považuje organizace s příspěvkem ve výši 50 až 70 %. „Přesto se nám daří, jsme progresivní a zavádíme nové metody. Zásadní podíl na tom mají naše komerční aktivity, které tvoří většinu z ročního obratu, což je 480 až 490 milionů korun,“ pokračuje Eduard Ježo s tím, že v oblasti mzdových nákladů došlo od roku 2016 až k 30-% navýšení tzv. tabulkových platů. Jinak řečeno, mzdové náklady, na jejichž zvyšování nemá ZÚ Ostrava žádný vliv, vzrostly o takřka 60 milionů korun. Finanční kompenzace ze strany zřizovatele ovšem nepřišla, ačkoli například u nemocnic k ní stát přistoupil. „I když z tohoto hlediska naše situace není lehká, bojujeme. Dokázali jsme se vypořádat s takto rychlým nárůstem platů během krátké doby a věříme, že příspěvek ze strany zřizovatele už nebude klesat, ale naopak bude růst,“ doplňuje ředitel příspěvkové organizace, které by alespoň částečná kompenzace pomohla k dalšímu rozvoji laboratorních služeb, které jsou rozsahem i zaměřením zcela unikátní.

Vysoký standard i nasazení

O tom, že Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě určuje standardy ve svém oboru, nejlépe vypovídá existence sedmi Národních referenčních laboratoří, které se zabývají legionelou, komunálním hlukem, využitím geografických informačních systémů (GIS) v ochraně a podpoře veřejného zdraví, arboviry, urogenitální trichomonózou, fyziologií práce a měřením a hodnocením mikroklimatických podmínek. Specializované laboratoře jsou součástí odborných center, kterými jsou Centra hygienických a klinických laboratoří a Centrum zdravotnických služeb. „Národní referenční laboratoře jsou nejvyšší autoritou v republice, ale mají také mezinárodní renomé. Kolegové se například účastnili odborných akcí v rámci struktur Evropské unie nebo v odborných laboratořích v Evropě. Například v problematice legionely patří mezi špičkové pracoviště i ve světovém měřítku, kdy se jednomu z našich kolegů podařilo objevit i některé zcela nové kmeny,“ upozorňuje Eduard Ježo, podle kterého je klíčovým úkolem odborníky udržet a poskytnout jim moderní přístrojové vybavení i další potřebné zázemí.

„Lidé potřebují také určitou volnost pro svoji činnost a je důležité vzbudit v nich hlubší zájem, aby viděli, že jejich práce má význam pro celou společnost,“ doplňuje ředitel ZÚ Ostrava, jehož odborníci mají mimo jiné jako jediní v republice akreditovány metody pro potvrzení infekce virem západonilské horečky či zajišťují fungování antibiotického střediska pro významné nemocnice. Co se personální tématiky týče, jsou vysoce specializovaná Centra hygienických a klinických laboratoří naplněna. Organizaci se daří také zapracovávat absolventy vysokých škol s adekvátním chemickým nebo biologickým vzděláním. „Na druhou stranu potřebujeme lékaře pro Centrum zdravotnických služeb, a to ideálně s atestací z oboru Pracovního lékařství. Naši stávající lékaři jsou mnohdy těsně před dosažením důchodového věku či za jeho hranicí, a tak bychom nové kolegy, kteří potřebnou atestaci mají, či jsou ochotni si ji dodělat, uvítali. Jinak je náš tým stabilní a lidé u nás zůstávají, někteří i déle než 40 let,“ sděluje Eduard Ježo, kterého těší, že si laboratoře ZÚ Ostrava udržují tradičně vysoký odborný standard i pracovní nasazení.

Příprava na nové výzvy

Z nedávno realizovaných projektů stojí za pozornost již čtvrté kolo strategických hlukových map, které jsou zveřejněny na webu ministerstva zdravotnictví. Jedná se o mapu Česka s hlavními pozemními a železničními komunikacemi či městskými aglomeracemi, u kterých se zobrazuje aktuální hluková zátěž. Pracovníci ZÚ Ostrava mapy zpracovávají v pravidelném pětiletém cyklu. Dále se věnují například výzkumu klíšťové encefalitidy, západonilské horečky a dalších virů přenášených komáry. „Pracujeme také na grantovém projektu, který se týká zvýšené úmrtnosti ve vztahu ke zhoršeným rozptylovým podmínkám v Moravskoslezském kraji,“ upřesňuje ředitel organizace, která disponuje druhou nejpočetnější sítí monitorovacích stanic ovzduší v rámci celostátní imisní monitorovací sítě. Může tak zajistit obsáhlý monitoring nejen pro ministerstvo zdravotnictví, ale i pro města a kraje.

Typickým zákazníkem hygienických laboratoří a Centra zdravotnických služeb jsou Krajské hygienické stanice, ale i výrobní podniky a firmy. Klinické laboratoře zase pracují především pro nemocnice a lékaře, kterým poskytují analýzy z oblasti bakteriologie, mykologie, virologie, parazitologie, imunologie a alergologie. Aby měla kvalita odborných výstupů neustále stoupající tendenci, zaměřuje se ZÚ Ostrava na investice do modernizací pracovišť. V posledních letech prošly výraznou modernizací laboratoře Centra hygienických laboratoří. „V modernizacích se skutečně nemůžeme zastavit. Snažíme se hledat různé zdroje a granty, díky kterým můžeme jednorázově investovat větší objem prostředků do přístrojové techniky. Jinak běžně investujeme do její obnovy jednotky milionů korun za rok,“ vypočítává Eduard Ježo, který budoucí výzvy vidí v odborné i provozní oblasti.

Laboratorní specialisté ostravského zdravotního ústavu se budou věnovat i novým tématům, jako je třeba výskyt mikroplastů ve vodách. Rozvíjet budou i tradiční témata vlivu životního a pracovního prostředí, respektive životního stylu na zdraví člověka. A jaká jsou očekávání ohledně hospodaření příspěvkové organizace? „Podle mého by mělo dojít k nastavení nového systému, podle kterého budeme fungovat. Komunikace na úrovni státu probíhá a připravují se nové strategie, takže pevně věřím, že by mohlo dojít k úspěšnému startu tohoto nezbytného procesu,“ dodává ředitel ZÚ Ostrava.

Průmysl Dnes