Armáda v posledních letech masivně modernizovala

Podrobnosti

Kategorie: Letecký a zbrojařský průmysl

Praha - Účast v zahraničních misích byla jedním z hlavních motorů modernizace výzbroje armády v uplynulých letech. I díky ní se vojsko svým vybavením posunulo od časů, kdy jeho výzbroj tvořila hlavně sovětská technika, do současnosti.

Armáda nyní disponuje západními obrněnými vozidly Pandur, Iveco a Dingo, stíhačkami Gripen a dopravními letouny CASA. Pronájem 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen byl schválen před deseti lety.

Vojáci také přezbrojují na nové pušky z České zbrojovky, plného počtu palných zbraní by měli dosáhnout do roku 2020. Ke stejnému datu by vojenští piloti měli dostat nové víceúčelové vrtulníky.

Armádní nákupy sice vedly k modernizaci vojenského vybavení, zároveň ale byly v minulosti často pod kritikou. Odborníci jim vyčítali nekoncepčnost, předraženost a objevily se i případy údajné korupce při zakázkách.

Gripeny Česko pořídilo v roce 2004, celkově 14 strojů si pronajalo od Švédska na deset let. Nadzvukové stíhačky nahradily zastaralé ruské letouny MiG 29, známé značnou spotřebou paliva. Gripeny se staly páteří českého vojenského letectva, vojsko pro ně vybudovalo infrastrukturu a piloti s nimi několikrát působili za hranicemi. I proto se vláda nedávno rozhodla jejich pronájem prodloužit.

Kolem 200 kolových transportérů Pandur nahradilo postupně vyřazovaná bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo obrany před časem nabídlo známá československá "bévépéčka" ke koupi případným zájemcům. Pandury nahradily také obrněné transportéry OT-64. Pancéřovaná vozidla z rakouské zbrojovky Steyr armáda v menší míře nasadila například v Afghánistánu. Vojáci disponují také novými obrněnými vozy Iveco a Dingo.

Velkou akvizicí byl nákup čtyř španělských dopravních letadel CASA, jimiž vojsko nahradilo vysloužilé sovětské antonovy. Ministerstvo obrany transportní stroje nakoupilo za 4,5 miliardy korun. Nákup byl od počátku kritizován jako předražený a objevily se i hlasy, že armáda požadovala jiná letadla. Vojenští piloti však nyní s "casami" pravidelně létají a se stroji se podívali například i na Sinajský poloostrov.

Důležitým kontraktem je pořízení tisíců nových útočných pušek CZ 805 BREN, které vyrábí Česká zbrojovka v Uherském Brodě. Kromě nich armáda od stejné továrny kupuje i samopaly Scorpion a pistole. Kompletní přezbrojení vojska novým typem zbraní má být dokončeno do roku 2020. O pušky již projevilo zájem i Slovensko.

Do stejného roku chce mít armáda k dispozici zhruba 16 nových víceúčelových vrtulníků. Nahradit mají čistě bojové vrtulníky Mi-24 a Mi-35 i "záchranářské" polské sokoly. Velení armády se domnívá, že helikoptéry s širší škálou použití jsou pro české letectvo vhodnější než úzce zaměřené typy. Ruské bojové vrtulníky Mi-24 a Mi-35 vojenští letci opustí v letech 2016 až 2018. V Afghánistánu byly nasazeny modernizované ruské stroje Mi-171Š.

Koncepce armádního letectva počítá též s vyřazením malých letadel Jak-40 ruské výroby. Místo nich by Česko rádo pořídilo ještě jeden nový Airbus A-319. Dvě letadla stejného typu již využívá takzvaná vládní letka a slouží i pro rotace vojáků v zahraničních misích.

Do roku 2017 chce ministerstvo vyhlásit výběrové řízení na přibližně tři desítky obrněných vozidel se zesílenou ochranou proti minám. Právě nástražná výbušná zařízení jsou jednou z největších hrozeb v takzvaných asymetrických konfliktech, jakým je třeba více než desetiletá mise ISAF v Afghánistánu.

Modernizaci si vyžádá i vybavení dělostřelectva a radarová technika. V současnosti se jedná o tom, že by se na některých nových akvizicích společně podíleli Češi i Slováci. Cílem je ušetřit v rozpočtech obou zemí.

18.06.2014  ČTK