Před 25 lety poprvé vzlétl švédský letoun Jas-39 Gripen

Podrobnosti

Kategorie: Letecký a zbrojařský průmysl

Stockholm/Praha - Švédský víceúčelový proudový bojový letoun Jas-39 Gripen, který má ve výzbroji i české vojenské letectvo, vznikal od konce 70. let pro válku, která nikdy nepřišla.

Neutrální severská země nicméně ve stroji, který byl slavnostně představen v dubnu 1987 a poprvé vzlétl před 25 lety, 9. prosince 1988, zúročila své dlouholeté zkušenosti s vývojem a výrobou proudových letadel. Po konci studené války a vymizení sovětského nebezpečí ale elegantní stroj nesoucí jméno mytologického gryfa složitě hledal uplatnění.

V porovnání nejen se svými švédskými předchůdci jsou gripeny mnohem pokročilejší, snadněji se udržují a lacinější je i jejich provoz. V souladu se švédskou obrannou doktrínou je letoun navíc schopen operovat i z nouzových ploch jako jsou dálnice a pro pozemní zabezpečení celé letky stačí jen třetina techniků oproti starším letounům. Koncem 80. let, v době všeobecného uvolnění, ale všechny tyto výhody už moc neznamenaly.

Švédské vojenské letectvo, které si původně vývoj letounu s deltakřídlem u továrny Saab objednalo, sice na pořízení nových víceúčelových strojů nerezignovalo, výrazně ale zredukovalo svou objednávku. A v konkurenci amerických F-16 nebo nového Eurofighteru to neměli Švédové jednoduché ani při exportu.

V minulosti ostatně výrazně uspěli jen s typem Saab 37 Draken vyvinutým koncem 50. let, který si pořídila letectva Dánska, Finska a Rakouska. Nový letoun - písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning) - si nakonec vedl lépe a dnes jej používají kromě švédského a českého letectva piloti v Maďarsku, Jihoafrické republice a Thajsku, nad obchody se ale vznáší podezření z korupce. V současnosti se jedná o koupi gripenů ve Švýcarsku, jeden stroj létá v Británii.

Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Jednomotorový letoun s trojúhelníkovým křídlem a takzvanými "kachními" plochami na přídi se vyznačuje snadnou ovladatelností a obratností, pozemní mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. A hodina provozu přijde ve srovnání například s někdejšími MiGy-21 z výzbroje české armády jen na třetinu. Kritici ale poukazují na to, že gripeny nejsou plně kompatibilní se systémy NATO a nikde na světě je nevyzkoušeli v ostrém bojovém nasazení.

Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle a na severu Evropy je také v továrně ve městě Linköping vyrábějí, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). Švédského původu nejsou některé důležité části - například motor, který vyrábí Volvo, původně vyvinula americká firma General Electric, za oceánem vzniklo i vystřelovací sedadlo či systém řídící let. A další komponenty pocházejí z Francie či Německa. Mimo Švédsko tak vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.

Česká armáda gripeny používá od roku 2005, smlouvy o desetiletém pronájmu 14 gripenů za 20 miliard korun vláda schválila v dubnu 2004. V současnosti probíhají jednání o prodloužení kontraktu. Návrh smlouvy mezi ČR a Švédskem počítá s prodloužením pronájmu gripenů až o 14 let, přičemž roční splátky by měly být o třetinu nižší.

09.12.2013  ČTK